|
|
Teacher questions supporting communication in the classroom (on the material of ELT)
BRONOVÁ, Pavlína
Diplomová práce se zabývá otázkami učitele ve třídních interakcích ve výuce anglického jazyka na 2. stupni ZŠ. Mnoho výzkumů totiž ukazuje, že kvalitní otázky učitele vedou k rozvoji komunikace u žáků v cizojazyčné výuce, zvyšují kvalitu a množství žákova jazyka. Teoretická část práce nejprve představuje postavení angličtiny jako školního předmětu v Rámcovém vzdělávacím programu. Nejrozsáhlejší část práce se zabývá vymezením pojmů třídní komunikace a interakce mezi učitelem a žákem nazývanou v anglicky psané literatuře jako IRE nebo IRF. Práce se zaměřuje na iniciaci ve formě otázky a na základě odborné literatury popisuje typy otázek podle různých typologií a zabývá se tím, které otázky učitele jsou ve třídní interakci nejefektivnější. Praktická část vychází z videonahrávek hodin anglického jazyka na 2. stupni ZŠ. Otázky analyzuje na základě popsané typologie a sleduje, které typy otázek nejvíce rozvíjejí komunikaci ve třídě a které ji naopak limitují.
|
|
|
Komunikace jako nástroj výuky
HORNOVÁ, Eliška
Cílem diplomové práce je deskripce a analýza prvků komunikace, kterými se učitelé v praxi snaží zefektivnit svou výuku. Autorka sleduje variabilitu komunikace učitele s žáky v jednotlivých vyučovacích hodinách v závislosti na daném prostředí školní třídy, technických vybavenostech učebny, délce praxe pedagoga a s ohledem na další proměnlivé jevy a aspekty související s tímto tématem. Výzkum samotný je podpořen polostrukturovanými rozhovory s jeho účastníky, což dokresluje obraz pozorované pedagogické situace. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou zpracovány základní teoretické poznatky na téma komunikace. Nejprve z obecného hlediska a poté i z hlediska konkrétního - komunikace ve škole (školním prostředí) s přihlédnutím ke všem možným proměnným, které takovouto komunikaci ovlivňují. Část praktická pak zkoumá pedagogickou komunikaci ve vyučovacích hodinách na nižším i vyšším stupni gymnázia - Gymnázia Bohumila Hrabala v Nymburce.
|
|
|
Dialog ve výchově
HŮRKOVÁ, Petra
Tato diplomová práce se zabývá problematikou dialogu ve výchově a je rozdělena na dvě části - teoretickou a empirickou část. Práce se zabývá tím, co je obsahem dialogů mezi vychovávanýma vychovatelem dětského domova a jak tyto dialogické rozpravy ovlivňují vzájemný vztah vychovatele a vychovávaného. Teoretická část poukazuje na vysvětlení dialogu, jeho různá pojetí a důležité aspekty. Teoretická část dále hovoří o filosofii dialogu a vysvětlení podstatných pojmů tohoto hlediska spolu se Sokratovskými dialogy. Další část je věnována představiteli dialogické filosofie Martinu Buberovi a jeho díla Já a Ty. K posledním kapitolám patří zmínka o výchově a výchově v dětském domově, dále je zde uvedena charakteristika dětského domova a profese vychovatele dětského domova. Poslední kapitola popisuje vývoj dítěte mladšího školního období, dospívání a časnou dospělost. Podstatou empirické části je smíšený výzkumný design, který obsahuje hlavní kvalitativní výzkumnou metodu polostrukturovaný rozhovor a jako doplňující kvantitativní metodu dotazník. Výzkum byl proveden v prostředí dětského domova se dvěma skupinami respondentů, a to s vychovávanými dětmi a vychovateli dětského domova. Získaná data od obou skupin respondentů jsem mohla mezi sebou porovnat a závěrem práce jsem jej mohla srovnat s odbornou literaturou.
|
|
|
Komunikace dětí předškolního věku - analýza komunikačních funkcí výpovědi
Nováková, Barbora ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Janečka, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá komunikací dětí předškolního věku, konkrétně analýzou komunikačních funkcí výpovědi. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, které druhy komunikační funkce výpovědi děti předškolního věku primárně využívají. V teoretické části jsou popsány komunikační dovednosti, jazykové roviny či ontogeneze vývoje řeči. Klíčové je však uvedení do problematiky jednotlivých druhů komunikačních funkcí výpovědi. Praktická část se zaměřuje na analýzu 6 nahrávek po 30 min. V rámci sběru dat se diktafonem nahrávaly dialogy mezi třemi výzkumnými subjekty, které se posléze přepisovaly skrze transkripční metodu CHAT. Následně se určily druhy komunikačních funkcí výpovědi. Ve výsledcích kvalitativního šetření se zjistilo, že subjekty primárně ve svých formulacích využívaly funkci asertivní, permisivní a koncesivní, interogativní, direktivní, expresivní a satisfaktivní. Všechny tyto komunikační funkce výpovědi byly uvedeny v přímé podobě. KLÍČOVÁ SLOVA komunikační kompetence, dětská řeč, komunikační funkce výpovědi, dítě předškolního věku, osvojování češtiny, dialog
|
|
|
LIDUHLAS
Chalabalová, Aneta ; Gravlejs, Ivars (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Sbírám prostřednictvím audionahrávek a online platformem kulturu událostí, kterou se pokouším reflektovat skrze svoji sociální vrstvu, rovněž tak skupinu lidí kteří mi materiál poskytují. Snažím se vyvolat v divákovi určitou sebereflexi a ukázat jiný pohled na problematiku spojenou se zmíněnými tématy. Výstupem je akce/instalace.
|
|
|
Vzdělání a výchova v díle Martina Bubera jako dialog v podobě setkání a rozhovoru
Kotek, Jiří ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou filosofie dialogu ve 20. století s důrazem na tuto filosofii v díle Martina Bubera. Nejprve se práce bude zabývat samotným pojmem. Krátce se zaměří na současníky Bubera, konkrétně Ferdinanda Ebnera a Franze Rosenzweiga, kteří se zabývali obdobnou tématikou. Dále bude pozornost zaměřena na osobnost Martina Bubera, popsání jeho života s důrazem na jeho židovské kořeny myšlení. Následně bude rozebrán Buberův pohled na filosofii dialogu jako setkání a rozhovor. To bude provedeno na základě analýzy a rozboru jeho děl. Cílem následujícím bude propojit jeho pojetí dialogu se vztahem k výchově a vzdělávání. Zde budou na základě jeho díla ilustrovány také konkrétní příklady, na nichž se ukáže obraz Buberova myšlení konkrétněji. Práce došla za pomocí metody analytické, kompilační a hermeneutické k závěru, jak je možné využít dílo Martina Bubera pro dnešní svět. KLÍČOVÁ SLOVA dialog, setkání, výchova, vzdělávání, chasidismus
|
|
|
Výchova, dialog a totalita ve filozofické reflexi
Dobiáš, Ondřej ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Diplomová práce interpretuje titulní pojmy v kontextu otázek krize výchovy a vzdělání a představuje příspěvek filozofie pro pedagogiku. Východiskem úvah jsou otázky možnosti rozvoje svobodného myšlení v rámci soudobého (formálního) vzdělávání. Práce připomíná původní smysl výchovy a vzdělání a poukazuje na úskalí pojetí jakožto procesu formování - způsobem podléhajícím vnějškovým vlivům a často vedeným převážně s ohledem konformace do přednastavených společenských mechanismů a struktur. Do protikladu takového pojetí staví původní výchovu jako dialogickou otevřenost a bezprostřednost totožnou s lidským vztahováním jako takovým. Práce odkrývá výchovu jako autentickou možnost postmoderního člověka, schopného svobodného (odpovědného) sebeurčování, který se otevřeným přehodnocováním vlastního myšlení stává imunnějším vůči manipulaci a totalitnímu myšlení. Klíčová slova Výchova, vzdělání, krize, filozofie, etika, dialog, totalita, věda, svět, technika, autenticita, transcendence, předmětnost, přirozenost, svoboda, spontaneita, vůle, myšlení
|
|
|
Modernita a holocaust
Vašička, Pavel ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem Dokumentačního centra holocaustu na Moravě. V současnosti je v naší zemi hned několik muzeí zabývajících se holokaustem, avšak žádné z nich nepřináší jeho ucelenou dokumentaci. Návrh se proto snaží vytvořit takové muzeum, které bude schopno referovat o holokaustu v širších souvislostech a zároveň bude atraktivním prostředím především pro návštěvníka žijícího v multimediálním světě 21. století.
|
|
| |
|
|
Klíčové myšlenky andragogické koncepce Franze Pöggelera
Kosová, Barbora ; Šerák, Michal (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá klíčovými andragogickými myšlenkami Franze Pöggelera. Pöggeler byl významným německým andragogem druhé poloviny 20. století a je považován za jednoho ze zakladatelů andragogiky jako samostatné vědní disciplíny. Práce vychází především z Pöggelerovy ústřední andragogické publikace Erwachsenenbildung. Einführung in die Andragogik. (Vzdělávání dospělých. Úvod do andragogiky) z roku 1974. Cílem práce je interpretovat a systematizovat Pöggelerovy klíčové andragogické myšlenky a poskytnout ucelený obraz jeho koncepce andragogiky v kontextu jeho doby. Součástí práce je také kritické zhodnocení Pöggelerových andragogických myšlenek. Klíčová slova Franz Pöggeler, andragogika, vzdělávací proces, partnerství vzdělavatele a účastníka vzdělávání dospělých, plná dospělost, pomoc v životě, dialog, křesťanský aspekt
|
host ::
RSS.