|
|
Vybrané aspekty zahraniční politiky USA v kontextu procesu dekolonizace
Urbánek, Daniel ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá postojem Spojených států amerických vůči procesu dekolonizace, přičemž jejím cílem je identifikovat, zda se americká jednání v tomto kontextu řídila idealistickými či realistickými motivy. Po stručném vymezení těchto dvou paradigmat a popisu toho, jak americká zahraniční politika funguje a kdo jsou její hlavní aktéři, seznamuje práce čtenáře s tradicemi, jimiž je tato politika dodnes ovlivňována - především pak jde o tradici izolacionismu. Hlavní část práce je rozdělena na dva úseky - v prvním probíhá analýza čtyř politických programů, týkajících se Spojených států, konkrétně Monroeovy doktríny, 14 bodů prezidenta Wilsona, Atlantické charty a Charty OSN. V rámci této analýzy je důraz kladen jednak na vliv těchto programů na koloniální systém, jednak na určení, zda splňují spíše idealistické či realistické charakteristiky. Druhý úsek pak nabídne případovou studii zaměřenou na Suezskou krizi, tedy na moment, kdy Spojené státy reálně zasáhly proti evropským koloniálním mocnostem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
První lidé ve vesmíru očima československých sdělovacích prostředků
Panák, Břetislav ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Lomíček, Jan (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na konstrukci informací v československých sdělovacích prostředcích, jež se týkaly aktivního vstupu člověka do kosmu. Cílem práce je rozbor využití osobnosti v propagaci sovětského státního zřízení a konstrukce kultu hrdiny, jež měl oslovit i západní a rozvojový svět. V první řadě jde o Jurije Alexejeviče Gagarina, dále se bude jednat o Valentinu Vladimirovnu Těreškovovou a pro srovnání Johna Glenna. V sekundární literatuře byla tato problematika dosud zpracována mezerově, což chce autor využít při bližší analýze. Z dobových pramenů jsou využita tištěná periodika - Rudé právo, Mladý svět, Dikobraz, ABC mladých přírodovědců a techniků a Československý voják.
|
|
| |
|
|
Československo - venezuelské vztahy v letech 1945 - 1968
Maternová, Simona ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Abstakt Práce analyzuje dosud prakticky neprobádané téma vztahů Československa a Venezuela v období 1945 - 1968, přičemž pozornost je věnována diplomatickým a hospodářským vztahům. Ohled je brán nejen na vliv vnitropolitické situace v zemích, ale také na vysvětlení širších souvislostí mezinárodních vztahů, především Spojených států amerických, Sovětského svazu a Kuby. Práce se opírá především o archivní materiál z archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky a Národního archívu České republiky. Diplomatické vztahy mezi zeměmi byly navázány v roce 1929 a po Mnichovské dohodě v roce 1938 bylo československé velvyslanectví v Caracasu uzavřeno. Po 2. světové válce byly znovunavázány obchodní vztahy, a byly to právě obchodní zájmy Československa, které napomohly ke vzniku vztahů diplomatických. Diplomatické vztahy byly Venezuelou přerušeny v roce 1952 za diktatury generála Marcuse Péreze Jiméneze. Po jeho svržení v roce 1958 začaly být diplomatické vztahy postupně navazovány prostřednictvím obchodních vztahů a nakonec byly normalizovány až v červnu 1968. Vývoj diplomatických vztahů ovlivnilo několik faktorů. Jedním z nich byla vnitropolitická situace v zemích, zatímco se Venezuela potýkala s nestabilními vládami, v Československu se k moci dostali komunisté. Venezuelu zasáhla hospodářské krize, jenž...
|
|
|
Eisenhowerova doktrína a Blízký východ v letech 1957 a 1958
Myslík, Martin ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Suezskou krizí se podle americké administrativy v čele s prezidentem Eisenhowerem vytvořilo na Blízkém východě mocenské vakuum. Toto vakuum bylo v očích americké vlády potřeba zaplnit dříve, než tak učiní Sovětský svaz a izolovat prosovětské státy - Egypt a Sýrii. K tomuto účelu byla vytvořena Eisenhowerova doktrína, která měla bojovat proti mezinárodnímu komunismu. Na základě analýzy doktríny a jejího použití na zemích Blízkého východu, zkoumané pomocí metody diplomatic history. Pokytuje bakalářská práce náhled na formování americké zahraniční politiky v letech 1957 a 1958 v rámci regionu Blízkého východu a její aplikaci srovnává se zněním doktríny i z pohledu Ameriky na dekolonizaci. Autor práce v závěru shrnuje, že doktrína byla úspěšná v zastrašení Sovětského svazu ve větší angažovanost v regionu, ale zároveň na analýzách použití doktríny ukazuje, že většinou byla doktrína použita v boji proti arabskému nacionalismu nikoli proti mezinárodnímu komunismu. Což bylo zcela v rozporu se zněním doktríny, která měla bojovat jen proti komunismu. Klíčová slova Eisenhowerova doktrína, Spojené státy, Blízký východ, Mezinárodní komunismus, Suezská krize, Studená válka, dekolonizace
|
|
| |
|
|
Čínsko-sovětská roztržka, 1958-1964
Panák, Břetislav ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
K čínsko-sovětské roztržce na přelomu padesátých a šedesátých let vedla kombinace problémů kolem nacionalismu, národního zájmu, domácí politiky, osobnostních problémů, kulturních rozdílů, hraničních sporů, sovětsko-amerického détente, komunikačních problémů, nepochopení z důsledku nedostatku informací a odlišných interpretací ideologie. Cílem diplomové práce je analyzovat všechny podstatné vnitřní i vnější faktory, které ovlivňovaly stále se zhoršující vztahy obou zemí. Autor se v této interdisciplinární studii snaží o přemostění rozdílů mezi diplomatickou historií a teoriemi mezinárodních vztahů, poddisciplín historických věd a politologie. V první části jsou pomocí moderních teorií mezinárodních vztahů (liberalismus, realismus a konstruktivismus) rozebrána hlavní tvrzení vedoucích představitelů současné historiografie čínsko-sovětské roztržky (Lorenz Lüthi, Sergey Radchenko, Xia Yafeng, Austin Jersild). Druhá část se zabývá samotným historickým popisem sovětsko-čínské roztržky. Důraz je kladen zejména na čínský pohled na roztržku a roli Mao Ce-tunga v jejím průběhu. Ačkoliv je práce ohraničená roky 1958 až 1964, je nezbytné zapracovat do její struktury i období této fázi předcházející a následující. Zejména kulturní, ideologické a národní faktory roztržky měly dlouhodobější trvání a nešlo by je...
|
|
|
Proměny konceptu neutrality v teorii a praxi vybraných evropských států
Mikušková, Radka ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Pulgret, Miroslav (oponent)
Proměny konceptu neutrality v teorii a praxi vybraných evropských států Abstrakt Práce se zabývá komparací tří evropských neutrálních států - Švédska, Švýcarska a Rakouska, konkrétně vznikem konceptu neutrality daných států a zejména proměnami politik neutrality v průběhu času. Komparované státy byly vybrány proto, jelikož se u nich původ vzniku neutrality liší. V práci je zkoumáno, k jakým proměnám politiky neutrality v průběhu času došlo, a zda se tak stalo pouze na základě nových hrozeb v mezinárodním prostředí, které byly aktuální po konci studené války, kdy se mezinárodní prostředí transformovalo z bipolárního uspořádání v multipolární. V práci bylo potvrzeno, že opravdu konec studené války měl markantní vliv na změny konceptů neutrality, které se díky novým hrozbám ve světě proměnily u všech komparovaných států.
|
|
|
Spojené státy a Rusko: Návrat studené války?
Levý, Jakub ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Ve své bakalářské práci se věnuji v současnosti velmi aktuálnímu tématu vyhrocených až konfliktních vztahů mezi Spojenými státy a Ruskou federací, které jsou nejhorší od skončení studené války a toto konfrontační období již připomínají. To zejména od událostí na Ukrajině z roku 2014 až po v době psaní těchto řádků poslední významný počin, jímž bylo oboustranné pozastavení platnosti Smlouvy o zákazu jaderných zbraní středního a kratšího dosahu z února 2019. Hlavním cílem této práce je tedy snaha odpovědět na otázku, zda lze současnou realitu ve vztazích mezi těmito mocnostmi skutečně charakterizovat jakožto návrat studené války. A jelikož studená válka není pouze abstraktním pojmem, ale vyznačovala se určitými specifickými znaky (příčiny, vlastní charakteristiky či určitá rovnováha moci), tato bakalářská práce za účelem zodpovězení výše uvedené otázky formou komplexní komparace nejdříve ony znaky analyzuje a poté aplikuje do současného období.
|
|
|
Smlouvy START: Opravdu nezbytné? (1982/91-2010)
Dobeš, Vojtěch Sebastian ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se bude zabývat problematikou americko-sovětských (ruských) odzbrojovacích smluv START, tj. od počátků příprav první smlouvy až po ratifikaci poslední z nich. Cílem práce je především analyzovat texty smluv a ukázat jejich dopady na jaderné arzenály zúčastněných stran. Kromě samotné analýzy smluv se autor bude věnovat rovněž reflexi smluv a jejich dopadům v jiných zemích světa a dalším anti-proliferačním procesům ve světě. Klíčová slova: START, odzbrojování, odzbrojovací smlouvy, analýza, studená válka, USA, SSSR, Ruská federace, jaderné zbraně, proliferace
|
host ::
RSS.