|
|
Zpravodajské vyhodnocení válečné činnosti československých parašutistů
Špitálník, Zdeněk ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Součástí archivního materiálu Zpravodajské správy, uloženého ve Vojenském historickém archivu v Praze, jsou i desítky protokolů s československými parašutisty, pořízených v létě 1945, bezprostředně po ukončení jejich bojové činnosti. Jedná se tek o zcela unikátní materiál vhodný pro srovnávací studii. Z protokolů lze například vyhodnocovat záležitosti technického charakteru, jako vybavení jednotlivých skupin, stravu, kvalitu falešných dokladů, množství finančních prostředků, ale i délku a typ výcviku. Jádrem výpovědí pak byly obsáhlé popisy bojové činnosti. Zajímavým a inovativním pohledem je porovnání rozdílů mezi parašutisty ze Západu a těmi, kteří byli vysazeni ze SSSR, navíc konfrontované pohledem Gestapa. Cílem práce je, na základě shodných otázek vybraného vzorku parašutistů, porovnat zvolené aspekty zvláštních operací, vysledovat zde některé fenomény a specifika.
|
|
| |
|
|
Evoluce Open Source Intelligence
Pozan, Brian ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na evoluci Open Source Intelligence (OSINT), způsob zpravodajského sběru dat, který se stává stále více relevantní v digitálně době. Práce zkoumá historický vývoj OSINT, od jeho skromných počátků, kdy byl používán pro sledování cizí propagandy a pro vojenské účely, až po jeho současnou roli jako klíčového nástroje v mnoha oborech, jakými jsou například kybernetická bezpečnost, marketing, obchod, sociální vědy, právo nebo sport. Práce vysvětlí, že k rozvoji OSINT nepřispěly pouze nové technologie jako rádio, televize a internet, ale také bezpečnostní výzvy, jako druhá světová válka nebo útoky na obchodní světové centrum v New Yorku v roce 2001. Práce představí, jakým výzvám OSINT od svých počátků čelil a jak se tyto výzvy měnily. Dále práce ukáže na několika případových studiích, jak OSINT v jednotlivých obdobích fungoval. V závěru práce zhodnotím, jaké má OSINT výhody a nevýhody a vysvětlím, jakým směrem se bude OSINT dále rozvíjet vzhledem k neustále rostoucímu objemu veřejně dostupných dat.
|
|
| |
|
|
Impartiality in the U.S. Supreme Court: Navigating Judicial Values in a Political Arena
Doskočil, Jan ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof Přemysl (oponent)
Nestrannost je důležitý teoretický koncept, který určuje schopnost soudců poskytnout obou stranám sporu spravedlivý soud. Navzdory tomu je nestrannost soudců v akademických pracích relativně neprozkoumaná. Tato práce má za cíl napravit tuto nesrovnalost zkoumáním rozdílných interpretací nestrannosti a výskytu debat o nestrannosti v kontextu schvalovacích slyšení Nejvyššího soudu. Práce si dává za úkol zodpovědět otázku, zdali je nestrannost hraje důležitou roli ve jmenování nových soudců a zdali nejsou obavy o nestrannost zastíněny politickými zájmy. Práce dále zkoumá možné změny, které by pomohly v diskusi o nestrannosti, a to jak v teoretickém pojetí nestrannosti, tak v praktických reformách schvalovacího procesu. Práce skrze analýzu nedávných schvalovacích slyšení činí závěr, že zatímco je nestrannost důležitým bodem k posuzování soudnických kandidátů, problém tkví v jejích protichůdných interpretacích, které jsou většinou rozdělené dle stranické příslušnosti. Nestrannost je navíc jádrem všech druhů soudní filozofie, což ztěžuje její teoretické oddělení od různých škol právního myšlení. Tato interpretační nejednoznačnost, v kombinaci s vysokým politickým vlivem na tento proces, ve výsledku znemožňuje jasné a nesporné určení nestrannosti kandidátů.
|
|
|
Democratic Party's Foreign Policy Voting: A Network Analysis
Mulica, David Robert ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato práce analyzuje hlasování členů Demokratické strany v 117. kongresu. Konkrétně zkoumá hlasování týkajících se zahraniční politiky USA, tedy zejména hlasování o alokaci finančních prostředků pro dva nejsilnější zahraničně politické resorty exekutivní vlády - Ministerstvo zahraničí (Department of State) a Ministerstvo obrany (Department of Defense), hlasování o rezolucích a dalších legislativních úkonech, ve kterých má kongres pravomoc v zahraniční politice USA. Tato studie se zejména zajímá o volební chování členů tzv. "Congressional Progressive Caucus - CPC", jedno z ideologických uskupení v americkém kongresu, které zejména v posledních letech nabývá na politické síle. Cílem studie je ukázat, zda je "Progressive Caucus" politickou silou, která již vykazuje tendence odlišného hlasování od zbytku demokratické strany, případně kteří konkrétní členové kongresu jsou potenciálně v pozicích mediátorů mezi "CPC" a zbytkem strany v otázkách zahraniční politiky. Studie využívá teorii sociálních sítí jako výzkumnou metodologii pro zpracování a projekci dat o hlasování jednotlivých členů kongresu.
|
|
|
Cancel culture ve Spojených státech v souvislosti s epidemií onemocnění Covid-19 v letech 2020-2022
Viták, Jakub ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Cancel culture je poměrně nový, ale velice výrazný fenomén, jehož původ lze vysledovat k afroamerické subkultuře navázané na hiphop. Dochází také k jeho prolínání s některými novodobými hnutími a ideologiemi, nicméně znaky podobné atmosféry ve společnosti Spojených států lze vysledovat už do období po Druhé světové válce. Práce se kromě analýzy historie a vlivů zahrnutých ve zkoumaném pojmu věnuje komparaci vnímání a využití tohoto fenoménu táborem konzervativně a liberálně smýšlejících voličů v období probíhajících vln onemocnění COVID-19, doprovázených hygienickými opatřeními. Výzkumnou otázkou pak je, zda se metody cancel culture dokázaly pod vlivem probíhající pandemie uplatnit i na liberální voliče. Na tuto otázku práce odpovídá kladně a dodává, že více než na bojkotovaném subjektu nebo metodách bojkotu závisí na inklinaci jeho publika či voličů ke konzervativnímu nebo liberálnímu smýšlení. To je v práci rozebráno na případu úspěšného podcastera Joe Rogana, který v období pandemických opatření zpochybňoval účinnost vakcín a čelil několika výzvám k bojkotu, ve výsledku mu ovšem tyto kauzy pomohly k získání více posluchačů.
|
|
|
Dopady útoku na Pearl Harbor na japonské Američany v USA
Kaiser, Vojtěch ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dopady japonského útoku na Pearl Harbor na japonské Američany žijící v USA v období druhé světové války. Cílem práce je analyzovat jednotlivé aspekty, které po útoku na Pearl Harbor vedly až k plošné internaci japonských Američanů. K dosažení tohoto cíle je v úvodní části práce stručně zmíněn historický kontext americko- japonských vztahů, následuje analýza veřejného mínění americké společnosti vůči japonským Američanům a otázce jejich internace. Dále je v práci rozebráno Výkonné nařízení 9066 a s ním spojené procesy vedoucí k relokaci do internačních táborů. V druhé polovině práce jsou analyzovány výjimky z internace v podobě japonských Američanů žijících na Havaji a jejich službě v armádě. Pro lepší pochopení dopadů Pearl Harboru na japonské Američany jsou tyto dopady v poslední kapitole práce komparovány s dopady na německé Američany, kteří byli v kontextu druhé světové války i v kontextu veřejné diskuze v USA druhou nejvíce signifikantní skupinou přistěhovalců.
|
|
|
Konference mezi Ronaldem Raeganem a Michailem Gorbačovem a jejich dopady
Kalousek, Robin ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Moje bakalářská práce bude pojednávat o závěrečné, přesto nesmírně důležité fázi studené války. V teoretické části se zaměřím na význam summitů jako takových. Existují dva přístupy k summitům a každý z nich krátce popíšu. Následně se stručně zmíním o obou státnících, jaký byl jejich počátek v politice a jaké měli cíle v zahraniční politice. Následně se přesunu k jádru mé práce, tedy bilaterální smlouvě o snížení počtu raket krátkého dostřelu ( INF- intermediate range nuclear forces treaty) a jednáních mezi oběma státníky na konferencích v Ženevě, Reykjavíku, Moskvě a Washingtonu D.C. V závěrečné fázi této práce bude následovat shrnutí textu a můj pohled na danou problematiku. Na samotném konci rovněž budou uvedeny zdroje a přílohy.
|
|
| |
host ::
RSS.