|
|
Odsun Němců z Karlovarska 1945-1947
Slámová, Jana ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Tématem této bakalářské práce je odsun Němců z Karlovarska v letech 1945 - 1947. Práce zkoumá především dobu po druhé světové válce, kdy bylo Karlovarsko osídleno převážně německými obyvateli. V první části práce nastíním charakteristiku doby, která předcházela vývoji událostí, za kterými stojí nástup Adolfa Hitlera. Dále se budu zabývat prvními myšlenkami odsunu, které byly zformulovány prezidentem v exilu Edvardem Benešem a následnou nenávistnou atmosférou, která vedla k odplatě za roky útisku Německem a která ovládla celý český národ. Ráda bych se zabývala příčinami, průběhem i důsledky, které vedly k vysídlení německého obyvatelstva z Československa. Cílem bakalářské práce je prozkoumat především období od roku 1945 - 1947, ale také období první republiky a život židovského obyvatelstva v pohraničí západních Čech. Klíčová slova Odsun Němců, Židé, Československo, Mnichovská dohoda, Druhá světová válka, Karlovarsko, Mariánské Lázně, Drmoul
|
|
|
Hodnocení Edvarda Beneše v odlišných interpretacích přijetí Mnichovské dohody
Oraiqat, Jakub ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Předložená bakalářská práce zkoumá hodnocení Edvarda Beneše v odlišných interpretacích přijetí Mnichovské dohody. Edvard Beneš po celou dobu meziválečného období vedl zahraniční politiku Československa a v mnichovské krizi zastával rozhodující postavení. Právě z těchto důvodů je Mnichovská dohoda nejčastěji spojována právě se jménem druhého československého prezidenta. Přijetí Mnichovské dohody bývá často interpretováno rozdílně a od toho se odvíjí i odlišné hodnocení Edvarda Beneše. Důvodem těchto rozdílů je otázka, zda se mělo Československo mnichovskému diktátu vzepřít a německé agresi se bránit. Odpověď na tuto otázku pak určuje postup při interpretaci přijetí Mnichovské dohody a také hodnocení Edvarda Beneše. Spory způsobují, že na jedné straně je označován za zachránce národa, na straně druhé je považován za toho, kdo stejnému národu zlomil morální páteř. Za interpretacemi přijetí Mnichovské dohody jako chyby však velmi často stojí rozporuplné argumenty. Jedná se například o nevhodné srovnávání. V textech je mnohdy patrná zaujatost, díky které je snadnější odhalit, že jsou závěry podloženy problematickými předpoklady či interpretacemi. Na druhou stranu interpretování přijetí Mnichovské dohody jako správného rozhodnutí bývá doprovázeno pevnějšími argumenty. V bakalářské práci dojde k rozboru...
|
|
|
Konec víry ve světla hořící v Anglii: Proměna pozice Británie na české mentální mapě v roce 1938
Kudrnová, Johana ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Západní zahraničně politická orientace první československé republiky se odvíjela od dlouhodobé snahy vymanit se z německého mocenského orbitalu a od okolností jejího vzniku v roce 1918. Obecně přijímaný narativ o přátelství Francie a Británie vyústil po podepsání Mnichovské dohody 30. září 1938 v hluboký mentální otřes, v jehož důsledku došlo k novému přeorientování českých zemí na Východ. Cílem této diplomové práce je postihnout tento náhlý obrat prostřednictvím zachycení proměny obrazu Británie jako jednoho z nejdůležitějších meziválečných spojenců v inkriminovaném roce zlomu. Diskurzivní analytická metoda je aplikována na vybrané články tří periodik jako zástupců tří meziválečných ideologických proudů. Jedná se o Lidové noviny, konstruující obraz ovlivněný zahraničně-politickou orientací Hradu, Venkov jako tiskovou tribunu nejsilnější meziválečné politické strany a Rudé právo jako producenta obrazu nekonformního.
|
|
|
Československá exilová vláda za druhé světové války a její snaha o oduznání Mnichovské dohody Velkou Británií a Francií
Placák, Václav ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Bakalářská práce "Československá exilová vláda za druhé světové války a její snaha o oduznání Mnichovské dohody Velkou Británií a Francií" zkoumá vývoj boje československé exilové vlády o vlastní uznání, coby právoplatného představitele Československé republiky a s tím spojeným oduznáním Mnichovské dohody. Práce se v období let 1938-1942/3 zabývá procesem formování naší exilové vlády v zahraničí, jejím uznáním mocnostmi a oduznáním Mnichova, se stručným přihlédnutím k některým událostem, které konferenci v Mnichově a válečným událostem předcházely. Práce využívá metody případové deskriptivní studie. Na základě zjištěných informací je patrné, že zmíněný proces byl výsledkem složitých diplomatických jednání. Především vláda Velké Británie vždy s vyhověním požadavkům československé exilové vlády váhala a měla řadu připomínek. Situace se vždy změnila s tím, jak se měnila válečná situace na bojištích druhé světové války. Československá exilová vláda nakonec dosáhla oduznání Mnichovské dohody Francií i Velkou Británií, i když v odlišné podobě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Novinář a politik Hubert Ripka
Pavlát, David ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent) ; Kvaček, Robert (oponent)
Hubert Ripka (1895-1958) patřil za první republiky mezi nejaktivnější demokraticky orientované novináře a nejbližší spolupracovníky ministra zahraničních věcí a pozdějšího prezidenta Edvarda Beneše. Jeho politické i novinářské počátky jsou spojeny s národnědemokratickou Mladou generací. Klíčovým byl pro Ripkovu kariéru rozkol mezi levým a pravým křídlem Mladé generace v roce 1920, kdy po vítězství pravice z Mladé generace vystoupil. Antonín Pešl ho přivedl do redakce Národního osvobození, spjatého s Československou obcí legionářskou a prohradní politikou. V zahraničněpolitické oblasti se zaměřil především na sledování politického a kulturního života Jugoslávie, stal se tajemníkem Československo-jihoslovanské ligy, členem Slovanského ústavu, přispíval do jihoslovanských periodik a do obnoveného Slovanského přehledu. Nejvýznamnější Ripkova přednášková činnost byla spojena s prestižním Klubem Přítomnost. Od roku 1930 působil v redakci Lidových novin, přispíval však do celé řady dalších periodik. Usiloval o všemožnou podporu malodohodového spojenectví, především v souvislosti se sílící hrozbou německého pangermanismu. Od roku 1932 podnikal zahraniční informační cesty, z nichž pořizoval souhrnné zprávy pro E. Beneše. V roce 1934 se významným způsobem podílel na vzniku programu "Demokracie řádu a činu",...
|
|
|
Dvoustranický politický systém v Českých zemích 1938 - 1939: Strana Národní jednoty a Národní strana práce
Kulíšek, Vítězslav ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Brabec, Martin (oponent)
V diplomové práci je pojednáno o českém politickém systému v období druhé Česko - Slovenské republiky (1938 - 1939). V této historicky krátké době se přetransformovala liberální demokracie v demokracii autoritativní. V politickém systému převažovala moc pravicových stran. V případě českých zemí vznikl bipartismus, který je v českých dějinách ojedinělý. Primárním cílem práce je pojednání o stranickém systému v českých zemích v období druhé republiky a tedy i pojednání o politických stranách, které tento systém tvořily. Rovněž je pojednáno o státním zřízení druhé republiky a historickém, hospodářském, kulturním a společenském kontextu dané doby. V závěru jsou shrnuty poznatky, ke kterým jsem se během tvorby této práce dopracoval. Zdrojem se staly především archivní prameny, odborná literatura pojednávající o daném tématu a dobová stranická i nestranická periodika. KLÍČOVÁ SLOVA Antonín Hampl, autoritativní demokracie, Česko - Slovenská republika, druhá republika, dvoustranický systém, mnichovská dohoda, nacistické Německo, Národní strana práce, Rudolf Beran, Strana Národní jednoty
|
|
|
Dopady Mnichovské dohody na ekonomiku a společnost Československa
Budský, Tomáš ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá Mnichovskou dohodou (Mnichovským diktátem) a jejími dopady na tehdejší Československo. Cílem práce je na základě archivních materiálů a sekundární literatury porovnat, jak zásadní byla pro druhou republiku sociální a hospodářská změna, která byla způsobena důsledky Mnichovské dohody. Tato práce rozebírá, na čem bylo založeno hospodářství první republiky a jak se vyvíjelo, jaká byla společenská struktura, či jak podstatný byl vliv totalitních režimů na společnost. Ekonomiku ovlivnila výrazně nejprve Velká hospodářská krize a následně důsledky Mnichovské dohody, což je předmětem hlavní části práce. Nejprve je kladen důraz na pochopení situace před Mnichovskou dohodou, následně jsou zdokumentovány bezprostřední reakce společnosti v souvislosti s prováděním konkrétních kroků, spojených s odstoupením území. V závěru hlavní části práce jsou rozebrány konkrétní hospodářské a sociální změny. Problematika Mnichovské dohody je zkoumána z pohledu tehdejšího pomnichovského Československa (druhé republiky) a je kladen důraz na pochopení dobového smýšlení lidí a jednání státních institucí, spolků, či ústavů.
|
|
|
Max Egon zu Hohenlohe-Langenburg a Československo
Kozlová, Tereza ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Diplomová práce analyzuje vztah prince Maxe Egona Hohenlohe-Langenburga k Československé republice od jejího vzniku do roku 1945. Soustředí se na otázky, jakou roli hrál princ v československé politice a jaké bylo jeho stanovisko ke všem situacím, které zasáhly šlechtu ve 20. století v ČSR - pozemková reforma, sudetská krize a poválečný vývoj. V první kapitole se práce zaměřuje na vznik ČSR a jeho dopad na šlechtu, a tedy i na prince Maxe Egona. Druhá kapitola pojednává o důsledcích pozemkové reformy na majetek rodu Hohenlohe-Langenburgů, třetí kapitola řeší sudetoněmeckou krizi a roli prince Maxe Egona v ní. Poslední kapitola ukazuje situaci šlechty po roce 1945. Autorka dochází k závěru, že osobnost prince Maxe Egona byla velmi nejednoznačná - vždy se snažil s každým vyjít ve snaze, aby docílil osobního profitu, a z obavy, aby si podržel majetek v takovém rozsahu, jaký měl v době, kdy se rod Hohenlohe-Langenburgů usadil v nynějším českém pohraničí. Klíčová slova Max Egon zu Hohenlohe-Langenburg, Československo, Mnichovská dohoda, druhá světová válka, Sudety
|
|
|
German-Czech Relations in the 1930s in Krupka
Pospíšilová, Lenka ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Tato diplomová práce je věnována německo-českým vztahům v Krupce ve 30. letech 20. století. Teoretická část poskytuje informace o situaci v Československu a Sudetech ve 30. letech minulého století a informace o historii města Krupka vycházející z rešerší krupské kroniky. Praktická část je věnována problematice německo-českých vztahů v Krupce, které jsou mapovány prostřednictvím dotazníkového šetření a interview, do nichž byli zapojeni pamětníci. Závěr přináší zhodnocení rozdílů v postavení Čechů a Němců v Krupce ve 30. letech 20. století.
|
|
|
Mnichovský komplex a národní identita v českém samizdatu a tamizdatu
Kyselý, Milan ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Cílem této práce je odpovědět, proč je pro samizdatové a tamizdatové autory mnichovský komplex natolik zásadním problémem, nakolik mu přisuzují vliv na morální úpadek národa, do jaké míry se podle nich podílel na neschopnosti zabránit komunistickému puči v roce 1948, respektive selhání pražského jara, stejně jako na pasivní rezistenci během následné okupace. Ve své práci se tak snažím o historicko-kritický rozbor problému mnichovského komplexu v politickém myšlení disentu, respektive demokratického exilu. Metodologicky vycházím z výkladu historie politického myšlení Aloysiuse P. Martiniche a zároveň z koncepce symbolického centra Miloše Havelky. V úvodních částech práce se věnuji Mnichovské dohodě v historickém kontextu a interpretaci událostí vedoucích k Mnichovu v komunistické historiografii padesátých a šedesátých let, jež mají posloužit především k lepší orientaci v interpretačních přístupech jednotlivých autorů. Hlavní těžiště práce leží v rozboru publikací vybraných autorů zabývajících se mnichovskými událostmi. Jejich závěry zároveň konfrontuji s výkladem mnichovského komplexu od Jana Tesaře, jehož práci lze označit za vyvrcholení samizdatové diskuze na toto téma. Z rozborů je zřejmé, že nelze mluvit o jednotném definování nebo chápání mnichovského komplexu. Nejčastěji však bývá spojován s...
|
host ::
RSS.