Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Role britského panovníka v ústavních krizích
Kudrnová, Johana ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
1 Abstrakt Britský panovník plní ve vztahu ke státoprávnímu uspořádání své země dvě role, roli reprezentativní a roli výkonnou. Role výkonná je často upozaďována, ačkoliv se z hlediska potencionálního dopadu na chod státu jedná o roli jednoznačně důležitější. Britský panovník zůstává i v 21. století hlavou exekutivy, součástí legislativy a zdrojem judikativy. Prostřednictvím tzv. královských prerogativů vykonává svou reziduální moc. Vývoj ústavních zvyklostí sice panovníkovy pravomoci delegoval na ministerského předsedu, potažmo ministry jednotlivých rezortů, reálná možnost kolize mezi vůlí panovníka a vlády ovšem zůstává odkazem na specifičnost britského právního systému. Práce na zakládě analýzy ústavních krizí z let 1910-1911, 1913-1914 a 1931 předkládá argumenty podporující hypotézu, jež tvrdí, že povinnost panovníka jednat na radu ministerského předsedy není výlučná. Pokud by se země dostala do bezprostředního ohrožení, panovník by byl oprávněn jednat dle svého vlastního uvážení i v případě, že by jeho postoj nekorespondoval s postojem ministerského předsedy.
Konec víry ve světla hořící v Anglii: Proměna pozice Británie na české mentální mapě v roce 1938
Kudrnová, Johana ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Západní zahraničně politická orientace první československé republiky se odvíjela od dlouhodobé snahy vymanit se z německého mocenského orbitalu a od okolností jejího vzniku v roce 1918. Obecně přijímaný narativ o přátelství Francie a Británie vyústil po podepsání Mnichovské dohody 30. září 1938 v hluboký mentální otřes, v jehož důsledku došlo k novému přeorientování českých zemí na Východ. Cílem této diplomové práce je postihnout tento náhlý obrat prostřednictvím zachycení proměny obrazu Británie jako jednoho z nejdůležitějších meziválečných spojenců v inkriminovaném roce zlomu. Diskurzivní analytická metoda je aplikována na vybrané články tří periodik jako zástupců tří meziválečných ideologických proudů. Jedná se o Lidové noviny, konstruující obraz ovlivněný zahraničně-politickou orientací Hradu, Venkov jako tiskovou tribunu nejsilnější meziválečné politické strany a Rudé právo jako producenta obrazu nekonformního.
Konec víry ve světla hořící v Anglii: Proměna pozice Británie na české mentální mapě v roce 1938
Kudrnová, Johana ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Západní zahraničně politická orientace první československé republiky se odvíjela od dlouhodobé snahy vymanit se z německého mocenského orbitalu a od okolností jejího vzniku v roce 1918. Obecně přijímaný narativ o přátelství Francie a Británie vyústil po podepsání Mnichovské dohody 30. září 1938 v hluboký mentální otřes, v jehož důsledku došlo k novému přeorientování českých zemí na Východ. Cílem této diplomové práce je postihnout tento náhlý obrat prostřednictvím zachycení proměny obrazu Británie jako jednoho z nejdůležitějších meziválečných spojenců v inkriminovaném roce zlomu. Diskurzivní analytická metoda je aplikována na vybrané články tří periodik jako zástupců tří meziválečných ideologických proudů. Jedná se o Lidové noviny, konstruující obraz ovlivněný zahraničně-politickou orientací Hradu, Venkov jako tiskovou tribunu nejsilnější meziválečné politické strany a Rudé právo jako producenta obrazu nekonformního.
Role britského panovníka v ústavních krizích
Kudrnová, Johana ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
1 Abstrakt Britský panovník plní ve vztahu ke státoprávnímu uspořádání své země dvě role, roli reprezentativní a roli výkonnou. Role výkonná je často upozaďována, ačkoliv se z hlediska potencionálního dopadu na chod státu jedná o roli jednoznačně důležitější. Britský panovník zůstává i v 21. století hlavou exekutivy, součástí legislativy a zdrojem judikativy. Prostřednictvím tzv. královských prerogativů vykonává svou reziduální moc. Vývoj ústavních zvyklostí sice panovníkovy pravomoci delegoval na ministerského předsedu, potažmo ministry jednotlivých rezortů, reálná možnost kolize mezi vůlí panovníka a vlády ovšem zůstává odkazem na specifičnost britského právního systému. Práce na zakládě analýzy ústavních krizí z let 1910-1911, 1913-1914 a 1931 předkládá argumenty podporující hypotézu, jež tvrdí, že povinnost panovníka jednat na radu ministerského předsedy není výlučná. Pokud by se země dostala do bezprostředního ohrožení, panovník by byl oprávněn jednat dle svého vlastního uvážení i v případě, že by jeho postoj nekorespondoval s postojem ministerského předsedy.

Viz též: podobná jména autorů
1 Kudrnová, Jana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.