|
|
Intermedia Agenda-Setting: Example of News Coverage of the Former US President Donald Trump in the Czech News Media
Chovancová, Miriam ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Táto diplomová práca skúma, aký vplyv má súkromný účet bývalého prezidenta Donalda Trumpa na Twitteri na budovanie mediálnej agendy a ako české médiá pracujú s informáciami z tohto účtu. Diplomová práca je rozdelená do dvoch častí. Prvá časť diplomovej práce sa venuje kľúčovým teóriám a konceptom mediálnych štúdií ako teória nastoľovania agendy, gatekeeping, spravodajské hodnoty, rámcovanie a intermediálne nastoľovanie agendy. Ďalej sa zameriava na súčasnú podobu politickej komunikácie a fenomén celebritizácie politiky. Práca zahŕňa aj prehľad existujúcich štúdií, ktoré opisujú politickú komunikáciu bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa na sociálnej sieti Twitter a potvrdzujú rolu tejto sociálnej siete pri budovaní mediálnej agendy. Druhá časť diplomovej práce sa zaoberá metodológiou výskumu a následne kvantitatívnou obsahovou analýzou spravodajských článkov. Výsledky kvantitatívnej obsahovej analýzy sú vysvetlené v kontexte uvedených teoretických konceptov a modelových štúdií. Medzi hlavné závery tejto práce patrí zistenie, že Trump dokázal do určitej miery prostredníctvom svojho účtu na Twitteri budovať agendu, rámcovať rôzne témy a udalosti a kontrolovať svoj obraz v médiách.
|
|
| |
|
|
Trump vs. Babiš: Comparative case study of populist leadership, communication,and party politics in the post-Gutenberg era
Húsková, Eva ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza konceptu populismu v post-Gutenbergově éře. Výzkum vychází z předpokladu, že vývoj politického prostředí a změna mediálního prostředí má za následek potřebu implementace odlišného přístupu ke zkoumání populismu. Úpadek tradičních politických stran, zánik ideologického štěpení a personalizace politiky zapříčiňuje potřebu přehodnocení diskuze o vhodné definici populismu. Na základě komparativní případové studie dvou lídrů - Andreje Babiše a Donalda Trumpa, tato diplomová práce zkoumá, jak různé definice populismu vysvětlují jejich chování a pokouší se o určení té nejvhodnější z nich. Zkoumány jsou tři definice populismu - populismus jako ideologie, populismus jako diskurz a populismus jako politický styl. Zatímco práce srovnává politické programy, diskurz a marketingové strategie obou kandidátů, nabízí taky komplexní náhled do politických kampaní na obou stranách Atlantiku. Výzkum taky pojednává o vztahu mezi konceptem populismu a konceptem personalizované politiky. Tyto dva zmiňované koncepty formují personalizovaný leadership, kde kombinace populismu a osobnostních rysů lídra může ovlivnit politický program, diskurz a marketingové strategie politické strany. V závěru autorka nabízí nejvhodnější kombinaci definicí populismu a při hodnocení výsledků komparativní...
|
|
|
Trump's New America: Identity, Discourse and Foreign Policy
Delmastro, Matthew ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Tesař, Jakub (oponent)
Tato studie se zaměřuje na budování americké identity v průběhu času v souvislosti se zahraniční politikou USA. Vychází z poznatků poststrukturalismu a variant teorie diskurzu. Studie konkrétně popisuje historický vývoj reprezentací identity v diskurzu zahraniční politiky USA od roku 2008 do roku 2020, aby prokázala, jak pokračující budování identity umožnilo narušující zahraniční politiku Donalda Trumpa. Hodně z výzkumu identity v IR se zaměřuje na vztahy mezi sebou a jinými a potvrzuje afirmativní reprezentace identity. Současná studie vyplňuje tuto mezeru ve výzkumu zkoumáním procesů kladného propojení při konstrukci identity. Hlavní výsledky studie zjistily, že reprezentace identity Trumpovy administrativy se radikálně lišily od reprezentací Obamovy administrativy. Posledně jmenovaný formuloval Ameriku převážně jako vůdce ve světě, zatímco bývalý rekonstruoval americkou identitu jako jednu z obětí. Dvě reprezentace americké identity však zůstaly konstantní: Amerika jako inspirace pro ostatní a Amerika jako síla dobra ve světě.
|
|
|
Stranictví a politická či názorová zaujatost v západních médiích
Šimek, Jan ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Charvát, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o explicitní i implicitní názorové podjatosti sdělovacích prostředků v České republice, Velké Británii a USA. První část práce je věnována stručnému historickému vývoji médií jako účastníka společenské debaty, a to především v průběhu dvacátého a dvacátého prvního století. V této části jsou také představena jednotlivá česká i zahraniční média analyzovaná v tomto textu. Následuje analýza a mediální reflexe třecích ploch ve společnosti relevantních pro sledované období a pohled na novinářskou scénu ve zvolených zemích z hlediska politických a názorových inklinací. Samotným jádrem práce je pak analýza přístupu vybraných médií k hybným tématům politické a společenské reality v každé zemi
|
|
| |
|
|
Trump administration's Foreign Policy toward China
Ai, Xuena ; Salamon, Janusz (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Since Trump came to power, American diplomatic style has changed significantly, especially concerning China's strategy. With the background of the economic, political and diplomatic gap between China and America narrowing. Although Trump continues the previous government's 'Asia-Pacific rebalancing' strategy to some extent, he shows his unique style and is more realistic. At the same time, Trump's government's efforts to restructure Sino-U. S. relations are constrained by many factors. With the development and change of political and economic situations, new adjustments will be made to the U.S. policy towards China, and the development of Sino-U.S. relations will retain great plasticity. However, the right way for Sino-U.S. relations to go is to build a win-win relationship with benign competition. First of all, the development content of the U.S.'s China policy is considered. Second, the reasons for Trump's adjustment of China policy is explained. Then, an analysis of the impact of Trump's China policy proves that this series of competition has more negative than positive impacts. Finally, some measures and methods to enable the Trump administration to improve the foreign policy toward China, also the healthy development trends of China and the U.S. are proposed.
|
|
|
Prezidenti ve válce s médii - paralely v postojích médií USA a ČR vůči hlavám státu
Pešková, Iva ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá hledáním paralel v reakcích a postojích českých a amerických médií vůči útočným výrokům prezidentů dané země s důrazem na mainstreamová média. V teoretické části práce je nejdříve definována role, postavení a funkce médií v liberálně demokratických společnostech. Následuje detailní pohled na aktuální mediální krajiny USA a ČR. Samotný výzkum, podložený právě detailním zmapováním americké i české mediální krajiny, je postaven na analýze reakcí a postojů médií vůči jednomu konkrétnímu vybranému vyjádření prezidenta USA Donalda Trumpa a jednomu výroku prezidenta České republiky Miloše Zemana. Každý z výroků musel být maximálně kritický, útočný, týkat se médií a vyvolat vysokou mediální odezvu. Mediální obsahy reagující na tato útočná vyjádření jsou v analytické části práce analyzovány metodou kvalitativní obsahové analýzy podle principů zakotvené teorie. V závěrečné části jsou pak kategorie získané analýzou mediálních reakcí v českém i americkém prostředí vzájemně porovnány a vyhodnoceny.
|
|
|
Mediální obraz kandidátů v amerických prezidentských volbách 2016
Šimková, Jana ; Dopieralla, Jakub (vedoucí práce) ; Hájek, Lukáš (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá prezidentskými volbami v USA v roce 2016. Konkrétně pak mediálnímu obrazu kandidátů nominovaným Demokratickou a Republikánskou stranou, tj. Hillary Clintonové a Donaldu Trumpovi. Popisuje cestu k nominaci a kampaně obou kandidátů, vysvětluje historii zaujatosti médií v USA a následně tato témata spojuje. Ukazuje, jak se lišilo konkrétně mediální pokrytí Clintonové a Trumpa během kampaně před prezidentskými volbami 2016. Práce se zabývá i politickou polarizací a tím, jestli a jakou roli v ní hrají média. Na konkrétním příkladu dvou pořadů oblíbených u voličů na opačných stranách politického spektra práce ukazuje, jakou podobu může mít konzervativní či liberální bias. Snaží se zodpovědět otázku, jestli a proč je konzervativní bias v pořadu Seana Hannityho silnější než liberální zkreslení v případě Rachel Maddow. K zodpovězení výzkumné otázky je použita integrační metoda kvalitativní obsahové analýzy. Výzkumným vzorkem v práci je celkem 28 epizod pořadů Hannity a The Rachel Maddow Show, vysílaných poslední 3 týdny před prezidentskou volbou. V rámci tohoto vzorku byly zkoumány zvolené kvalitativní a kvantitativní indikátory. Z výzkumné otázky pak vycházejí tři hlavní hypotézy, jež budou konfrontovány s výsledky analýzy a následně případně potvrzeny. První hypotézou je, že...
|
|
| |
host ::
RSS.