Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Náboženský sionismus a rok 1967: Změna paradigmatu?
Broschardt, Michal ; Kalhousová, Irena (vedoucí práce) ; Plíštilová, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá vývoj myšlenek náboženského sionismu s důrazem na změny po šestidenní válce v roce 1967. Práce konceptuálně vychází z literatury o nacionalismu se zaměřením na teritoriální a náboženské aspekty. V první části je rozpracován původní, převážně umírněný charakter náboženského sionismu, který se povětšinou projevoval pragmatismem a vůlí ke kompromisům. V důsledku šestidenní války práce analyzuje útlum tohoto umírněného pragmatismu, který nahradil mesianistický sionismus inspirovaný myšlenkami Abrahama Kooka. Za hlavní faktor změny tato práce považuje otázku kontroly nově nabytého území, která se stala obzvlášť relevantní pro celou izraelskou společnost. Pod vlivem mesianistů došlo uvnitř hnutí k přeorientování směrem k teritoriálnímu maximalismu, který je spojen s představou redemptivní role Izraele. Zároveň se uvnitř náboženského sionismu objevil silný protiarabský sentiment a vize židovské výlučnosti uvnitř státu. Klíčovou roli v této transformaci sehrálo uskupení Guš Emunim, které se stalo určující pro aktivity moderního osadnického hnutí na Západním břehu Jordánu, Golanských výšinách a v Gaze. Po zániku Guš Emunim došlo k větší decentralizaci náboženského sionismu, přesto jeho vliv zůstává patrný až do současnosti. Část nábožensky sionistického spektra se však více...
Vliv bezpečnostní situace na postavení izraelské pravice
Zahrádka, Jan ; Kalhousová, Irena (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Teze k bakalářské práci Název: Vliv bezpečnostní situace na postavení izraelské pravice Autor: Jan Zahrádka Školitel: Dr. Irena Kalhousová Klíčová slova: Izrael, bezpečnostní situace, teroristické organizace, pravice Výzkumná otázka: Jakou roli hrály významné bezpečnostní hrozby a teroristické útoky v postavení izraelské pravice od podepsání Mírové dohody v Oslu po současnost a jaký měly vliv na úspěchy pravicových stran v parlamentních volbách? Můžeme na základě těchto poznatků pozorovat opakující se vzor, jak se pravice v Izraeli chová v závislosti na těchto bezpečnostních hrozbách? Význam tématu: Izraelsko-palestinský konflikt je dobře známý, avšak velmi těžce řešitelný problém. Nespočet historiků, politologů a expertů na mezinárodní vztahy se pokoušelo, a stále pokouší, definovat příčiny vzniku a trvání tohoto konfliktu. Někteří se také snaží navrhnout jeho řešení, zatím však ale neúspěšně. V mé práci se pokusím vysvětlit, jaké stanovisko zaujímají izraelské pravicové strany vůči této problematice a jak se staví k otázce mírového řešení. Dále se pokusím zjistit, jestli je toto chování, a případně do jaké míry, ovlivněno bezpečnostní situací v Izraeli. Seznam literatury: Alexander, Y. (2021). Palestinian religious terrorism: Hamas and Islamic jihad. BRILL Bickerton, I. J., & Klausner, C. L. (2018). A...
Rusko-izraelské vztahy po rozpadu Sovětského svazu
Pavlíková, Klára ; Kalhousová, Irena (vedoucí práce) ; Plíštilová, Tereza (oponent)
Diplomová práce Rusko-izraelské vztahy po rozpadu Sovětského svazu nahlíží na vztahy těchto zemí v období od konce roku 1991 do roku 2022 z pohledu neorealistické teorie rovnováhy sil. Hlavním cílem práce je odpovědět na otázku, jak se propisují geopolitické zájmy obou zemí do jejich vzájemných diplomatických vztahů. Na první pohled totiž mohou některé diplomatické interakce mezi Moskvou a Tel Avivem navodit dojem velmi vřelých vztahů. Obě země se však zásadně rozchází ve svých zájmech na Blízkém východě. V případě Ruska se zájmy, jak bylo možné vyvodit na základě teorie rovnováhy sil, odvíjí od jeho snahy vyvažovat USA. Izraelským zájmem je přežít v obklopení nepřátel, čehož se snaží dosáhnout skrze spojenectví s USA. Práce je postavená na dvou případových studiích: Íránu a Sýrii. Jak geopolitické zájmy, tak diplomatické vztahy analyzuji pomocí kvalitativních a kvantitativních metod výzkumu. V případě geopolitických zájmů vycházím z oficiálních vládních dokumentů, vojenských doktrín, prohlášení vrcholných politiků, vytváření vojensko-strategických aliancí, energetické spolupráce a hlasování Ruska, Izraele a USA v OSN v případě Íránu a Sýrie. Diplomatické vztahy analyzuji na základě zahraničních cest, proklamací, vyhošťování či předvolávání diplomatů a hlasování v OSN.
Koncept hybridní války v kontextu působení Státu Izrael
Wildová, Tereza ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Kalhousová, Irena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem izraelského působení v Syrské arabské republice, a to v kontextu konceptu hybridní války. Text práce je rozdělen do tří částí. První část je věnována teoretickému uchopení konceptu hybridní války, a to, jakým způsobem je s konceptem nakládáno, jaká je odborná diskuse o konceptu a které nástroje a aktéři jsou považovány za relevantní. Druhá část sleduje samotné izraelské působení v Sýrii a to z hlediska jednotlivých využitých metod, ale i motivů a vzájemných vztahů. V neposlední řadě je analyzováno legislativní ukotvení izraelských aktivit. Třetí část se pokouší zodpovědět výzkumnou otázku: "Proč se Izrael uchyluje k využití hybridní války vůči Syrské arabské republice a jaké nástroje k tomu využívá" a podotázky "Do jaké míry je toto využití ofenzivní či defenzivní?", "Čím Izrael obhajuje své působení v Sýrii v kontextu mezinárodního práva?". S využitím teoretické analýzy a jednopřípadové studie, jakožto metod ke zpracování práce, bylo zjištěno, že Izrael se ke svému jednání uchyluje z několika důvodů, přičemž tím hlavním je otázka jeho bezpečnosti. Obává se hlubšího zapojení Íránu a jeho spojenců a snaží se udržet svou regionální hegemonii. Izraelské aktivity v Sýrii lze vnímat jako ofenzivní i defenzivní, a to zejména perspektivy, jak je na jeho konání nahlíženo....
Transformation of Jewish identity in post-war Czech and Luxembourg generations
Bronec, Jakub ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Brüll, Christoph (oponent) ; Kalhousová, Irena (oponent)
Cílem práce je analyzovat a porovnat vývoj a změny židovské identity a židovství u poválečných židovských generací v letech 1945-1990 narozených nebo žijících v českých zemích (Čechy, Morava, Slezsko) a v Lucembursku. Výzkum se zaměřuje pouze na území českých zemí (Česká republika) a Lucemburska; nezahrnuje současné slovenské území. Záměrem autora je porovnat vývoj judaismu a židovské identity mezi příslušníky druhé a třetí poválečné židovské generace, kteří byli ovlivněni dvěma různými politickými systémy-západní liberální demokracií a východním komunistickým režimem. Práce si klade za cíl nalézt podobnosti a rozdíly v předem stanovených výzkumných kategoriích, které přímo i nepřímo ovlivnily život obou židovských komunit v Lucembursku a v současné České republice. Jednotlivé kategorie a faktory byly stanoveny následovně: cesta k judaismu a jeho formování ve dvou různých politických režimech; postoj ke státu Izrael a antisemitismus. Práce se snaží najít různé srovnávací parametry pro mezigenerační analýzu rozmanitých postojů k Izraeli, vlivu antisemitismu na poválečné židovské generace a porozumět procesům, které se podílejí na formování a předávání české a lucemburské židovské identity. Šedesát rozhovorů s českými, lucemburskými a slovenskými Židy upřesnilo a doplnilo kvantitativní výsledky...
Arab Political Representation in Israel: Goals and Obstacles
Vlčková, Lýdie ; Kalhousová, Irena (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá cíli a překážkami arabské reprezentace v Izraelské politice. Přestože Izrael sám sebe definuje jako demokratický stát, Arabové a Židé v Izraeli nejsou rovnocennými partnery. Práce se proto zaměřuje na to, jak se na tomto stavu podílí arabská politická reprezentace, jaké si klade cíle, a jakým překážkám čelí. Od historického vývoje pozice Arabů v Izraelské politice práce pokračuje analýzou cílů současných arabských politických stran v Knesetu a strategií, které využívají k jejich dosažení. Představením každé politické strany zvlášť, ačkoliv jsou tři ze čtyř součástí společné kandidátky, vyvstávají rozdíly v jejich pozicích vůči státu Izrael a jejich cíle, které jsou v práci rozděleny na národní a občanské. Bakalářská práce pak sleduje existující či potenciální překážky, kterým arabské strany čelí vůči státu Izrael. Tyto překážky práce identifikuje jako právní, jak se objevují ve zprávách organizací Adalah či Amnesty International, a delegitimizaci. Práce usiluje o zhodnocení obou typů překážek a jejich vlivu na cíle arabských stran. Hranice, ve kterých se arabská reprezentace pohybuje, jsou zdůrazněny ve dvou závěrečných případových studiích, které analyzují na jedné straně jedno z nejvýraznějších omezení arabské pozice v izraelské společnosti, a na straně...
Židovská identita československých Židů a její vliv na motivaci pro vstup do brigády Hagana
Piskač, Jan ; Kalhousová, Irena (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá vztahem mezi židovskou identitou československých Židů a motivací pro jejich vstup do dobrovolnické brigády Hagana. Práce se věnuje období před 2. světovou válkou a po ní, přičemž sleduje vývoj židovské identity a vztah tehdejší židovské populace k československému státu. Cílem práce je zjistit jaká byla motivace Židů pro vstup do vojenské jednotky Hagana, která měl pomoci rodícímu se státu v boji za nezávislost. Tato motivace je dávána do kontextu s tehdejší židovskou identitou v Československu. Práce je rozdělena do čtyř částí, přičemž v první je vymezen samotný pojem identita. Druhá část se zabývá židovskou identitou ve sledovaném období v Československu. V rámci třetí části je popsán samotný vznik dobrovolnické brigády pro Izrael, a především svědectví o motivaci členů brigády. Finální kapitola práce analyzuje vliv židovské identity na motivaci členů brigády pro vstup do jejich řad. Práce je případovou studií, která využívá primární a sekundární zdroje, díky kterým se snaží nalézt vztah mezi identitou a motivací československých Židů pro vstup do brigády Hagana.
Izrael a strategie odstrašení
Syruček, Václav ; Kalhousová, Irena (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce za zabývá státem Izrael a jeho strategií odstrašení se za měřením na otázku, jak se měnila strategie odstrašení státu Izrael mezi roky 1967 a 2014. Teoretická část práce nejprve představuje koncept grand strategy. Následuje kapitola blíže představující strategii odstrašení, možné přístupy k vytvoření odstrašení a obecné cíle aktérů při snaze odstrašit jiné státní a nestátní aktéry od jejich chování. Praktická část práce představuje vývoj přístupu Izraele k odstrašení v jednotlivých historických obdobích se zaměřením na období mezi lety 1967 a 2014. Pro kontext jsou kratší kapitoly věnovány i období mezi Válkou za nezávislost a výhledům izraelské bezpečnosti po roce 2014. Na příkladech je ukázáno, že izraelské odstrašení se posouvalo od disproporční odvety k větší zdrženlivosti.
Bezpečnost Izraele jako německý národní zájem: Německý historický závazek vůči Izraeli
Suk, Adam ; Kalhousová, Irena (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá bezpečností Izraele jako součásti německého raison d'être a zkoumá historický morální závazek Německa vůči Izraeli. Navzdory zločinům holocaustu se těmto dvěma státům podařilo rozvinout blízké bilaterální vztahy a intenzivní partnerství. Přesto jsou tyto vztahy nadále velmi spletité a minulost v nich hraje stěžejní roli. Německo cítí zodpovědnost za bezpečnost Izraele a morální závazek vůči němu zůstává jedním z nejdůležitějších faktorů určující jeho postoj k Blízkému východu. Tato práce se snaží poskytnout odpovědi na následující výzkumné otázky: Jakou roli hraje Izrael v německém raison d'être? Co konkrétně představuje spojitost mezi bezpečností Izraele a německým národním zájmem, se zaměřením na postoj Německa k izraelsko-palestinskému konfliktu? Teoretický a konceptuální rámec práce je postaven na konstruktivistickém přístupu k mezinárodním vztahům. Německo-izraelské bilaterální vztahy jsou popsány touto optikou a pomocí konstruktivistického pojetí konceptu národního zájmu je analyzována spojitost mezi bezpečností Izraele a německým národním zájmem. V práci je rovněž představen koncept civilní mocnosti s cílem vymezení německé zahraničněpolitické role, jejích základních principů a norem, které do značné míry určují německou blízkovýchodní politiku. Tato role také výrazně...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Kalhousová, Ilona
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.