|
|
Vztah českého katolického prostředí k Evropské unii
Hobzík, Mikuláš ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Salamon, Janusz (oponent)
Bakalářská práce navazuje na akademickou debatu zabývající se vztahem náboženství a politiky a zkoumá dosud neprobádaný postoj českého katolického prostředí k Evropské unii, a to prizmatem názorů na migrační politiku EU. Metodou analýzy mediálního diskurzu jsou v období migrační krize mezi roky 2015 až 2017 zkoumány postoje sedmi prominentních osobností českého katolického prostředí a jejich stanovisek k problematice migrace a s ní související reakcí EU. Analyzované postoje jsou zařazeny k etablovaným proudům vztahu k evropské integraci - euroskepticismu a eurooptimismu. Získané výsledky ukazují na vyvážené zastoupení obou směrů, s mírnou převahou euroskepticismu. České katolické prostředí tak v řadě otázek spojených s EU a migrací reflektovalo rozdělení uvnitř české společnosti. Náboženské přesvědčení tedy u zkoumaných katolíků nepředstavuje jednotící faktor v politických názorech na EU a české katolické prostředí nevytváří koherentní ideologický proud. Klíčová slova Katolická církev; Evropská unie; migrační krize; uprchlíci; české katolické prostředí
|
|
|
Normalita výjimečnosti? (Z)vládnutí krize v reformě azylové a migrační politiky Evropské unie
Kaleta, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Braun, Mats Rickard (oponent) ; Lupták, Ľubomír (oponent)
Tato disertační práce se zabývá problematikou krizového vládnutí Evropské unie v kontextu migračního vývoje po roce 2015. Autor zkoumá, jakým způsobem vybrané instituce EU (Evropská komise, Rada EU a Evropská rada) konstruují výjimečnost v rámci společné azylové a migrační politiky a jaké mohou být dopady této konstrukce pro fungování uvedené politické oblasti. Výzkum teoreticky vychází z konceptu "výjimečného stavu" představeného v původní podobě v dílech Carla Schmitta a Giorgia Agambena. Hlavní cíl práce spočívá v rozboru a interpretaci mimořádných migračních opatření z let 2015 až 2018, která byla navrhována a prováděna ze strany politických aktérů EU za účelem řešení migrační situace. Institucionální rovina je dále rozšířena a kontextualizována třemi případy zapojení vlád členských států EU - Maďarska, Rakouska a Německa - do interaktivního spoluutváření nouzových nástrojů. Autor sleduje utváření výjimečnosti v oficiálním diskurzu EU, konstrukci vztahu mezi výjimečností a normalitou, a uplatňování pravomoci konstruovat výjimečný stav na nadnárodní/mezivládní úrovni EU jakožto mezinárodní organizace. Práce přistupuje k tématu prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy. Jejím předmětem jsou právní akty a doprovodné tiskové zprávy unijních institucí (respektive vybraných členských států EU),...
|
|
|
EU a Turecko v kontextu migrační krize 2015-2016
Urban, Tomáš ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Vztahy mezi Evropskou unií a Tureckem provází již několik desetiletí komplikovaný přístupový proces s cílem integrace Turecka do EU. Vývoj tohoto procesu ovlivňují jak vnitřní faktory na obou stranách, tak vnější okolnosti. Od roku 2011 se kvůli krizi na Blízkém východě začalo Turecko potýkat s narůstajícím počtem příchozích migrantů, jichž nejvíce přicházelo mezi roky 2013 až 2015. V létě 2015 vlna migrantů zasáhla také EU. Tato práce se zabývá vlivem jedné z nejsilnějších migračních vln od konce 2. světové války na vzájemné vztahy EU a Turecka. Nejprve je analyzována migrační krize včetně jejích dopadů na EU a Turecko, zkoumána je jejich individuální reakce na krizi, aby se následně výzkum zaměřil na spolupráci obou aktérů od podzimu 2015 do jara 2016. Práce tak odhaluje, že vliv migrační krize na EU i Turecko byl natolik velký, že se ani jedna strana nebyla schopna s obtížnou situací vypořádat samostatně, a i díky charakteru migrační vlny se otevřelo jedinečné okno příležitosti pro oživení vzájemných vztahů. K tomuto oživení opravdu došlo v říjnu 2015 a až do uzavření migrační dohody v březnu 2016 lze na spolupráci EU a Turecka pohlížet jako na efektivní, pozitivní a oboustranně prospěšnou spolupráci, alespoň v kontextu migrační krize.
|
|
|
Analýza mediálního obrazu výstavby pohraniční bariéry na maďarsko-srbské hranici
Mildorfová, Michaela ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou mediálního obrazu výstavby pohraniční bariéry na maďarsko-srbské hranici. Text se částečně věnuje kontextu a politickému rozměru události, hlavní částí je rozbor mediální reflexe události v období červen - září 2015 ve třech českých denících, Mladé frontě DNES, deníku Právo a Hospodářských novinách, volba titulů má za cíl pokrýt různorodost zpravodajské scény. Výzkumná otázka je koncipována jako komparace oficiální reprezentace výstavby maďarskou stranou a reflexe události v českých zpravodajských denících - zda mediální obraz odpovídal oficiálnímu způsobu komunikace, popř. jaké jiné způsoby reprezentace převládaly. Pro vypracování byla zvolena kvalitativní metoda kritické diskurzivní analýzy dle přístupu T. Van Dijka, která umožnila definovat základní aktéry události a způsob jejich reprezentaci, na základě toho jsou definována nejtypičtější schémata komunikace, reflektující pozici Maďarska, mezinárodní reakce, podporovatele a odpůrce rozhodnutí a v neposlední řadě reprezentaci imigrace a uprchlíků v rámci tématu. Práce reflektuje mediální diskurz, který se týká problematiky bezpečnosti a ochrany státu a současně způsob reprezentace imigrantů v rámci specifické výseče v širokém spektru témat migrační krize.
|
|
|
Wnuczka Polaka, Mutti von Deutschland: Angela Merkel's Crisis Management from a Polish Perspective (2014-2016)
Krempaská, Barbora ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Rydel, Jan (oponent)
Predkladaná diplomová práca sa zaoberá krízovým manažmentom Angely Merkel na príklade ukrajinskej a migračnej krízy v poľskom politickom diskurze. Cieľom výskumu, ktorý spočíval na metóde obsahovej analýzy stenografických zápisov zo schôdzí poľského Sejmu bolo zistiť, ako poľská politická elita vnímala krízový manažment Angely Merkel ako líderky Nemecka a EÚ v týchto krízach, aká motivácia tieto kroky podľa nich sprevádzala a čo to vypovedalo o poľskej politickej scéne samotnej. Než po 16-tich rokoch Angela Merkel opustila kancelárske kreslo, bola považovaná za jednu z najmocnejších svetových líderiek, ktorá v čele Nemecka a EÚ previedla Európu viacerými závažnými krízami. Mnohé kroky nemeckej kancelárky sa však stali predmetom rozkolu v rámci EÚ a ako sa ukázalo na príklade Poľska aj vo vnútornej politike členských štátov. Analýza ukázala, že hodnotenie politiky Angely Merkel poľskými poslancami je zrkadlom vnútropolitického rozkolu dvoch najväčších poľských strán, Občianskej platformy a Práva a Spravodlivosti.
|
|
|
Azylová politika CSU na pozadí dvou migračních krizí
Duháčková, Klára ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá azylovou politikou Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU) v období dvou migračních krizí, tedy v letech 1990-1993 a 2015-2017. Strana se od 80. let 20. století ve vztahu k azylové problematice profilovala jako hlavní obhájce národních zájmů se snahou omezit vysoký příliv přistěhovalců a uprchlíků, argumentující nejen enormní finanční zátěží a častým zneužíváním azylového práva v ekonomický prospěch uprchlíků, ale rovněž otázkou sebeurčení národa a sociopolitickými dopady. V souladu s touto argumentací a v reakci na rostoucí počet žadatelů o azyl a obecně cizinců v zem prosadila na začátku 90. let azylový kompromis, novelu základního zákona, která vymezovala, za jakých podmínek se politicky pronásledovaný může dovolávat práva na azyl, jež je dodnes součástí německého azylového práva. Od roku 2013 si však německá média začala všímat přívětivější rétoriky CSU v oblastech migrace a azylu, zejména s ohledem na výroky nové bavorské ministryně práce, sociálních věcí, rodiny a integrace, Emilie Müllerové. Text diplomové práce zkoumá přístup azylové politiky CSU na pozadí obou migračních krizí. Na základě analýzy oficiálních dokumentů a stranického periodika Bayernkurier práce dochází k závěru, že v azylové politice CSU došlo k částečnému posunu rétoriky křesťanských...
|
|
|
Should I Stay or Should I Go? - The Attractiveness/Unattractiveness of Portugal & Spain for Asylum Seekers
Branco Coelho, Cláudia Sofia ; Gebhardt, Dirk (vedoucí práce) ; Czerska-Shaw, Karolina (oponent)
Drawing on the research object of migration, mostly focused on the inclusion of asylum seekers in the European Union (EU hereinafter), this Master thesis aims at measuring the attractiveness/unattractiveness of EU countries on welcoming asylum seekers in. The method used, is then, the comparison of Portugal and Spain, two similar countries, but with quite different outcomes. Furthermore, this work suggests that external factors are on the scope of forced migration, so issues as choice on the destination country, migrant networks, previous knowledge and the integration policies make a country attractive or not. The final results bring to light the interesting findings that asylum seekers coming legally to Portugal would rather live illegal anywhere else. Moreover, even though Spain appears as a relatively more "successful" country on attracting asylum applications, it also shares the same push factors as Portugal.
|
|
|
Komparace azylove a imigrační politiky Švýcarska a Rakouska
Hlaváčová, Nicole ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Martinková, Viera (oponent)
Tato práce se zaměřuje na porovnání azylové a imigrační politiky Rakouska a Švýcarska. Časový rámec této práce je stanoven na první dvě dekády nového milénia a zaměřuje se na pomyslný předěl, kterým v imigračních a azylových politikách obou zemí byla migrační krize, která postihla Evropu mezi lety 2015 a 2016. V této práce je užit koncept teorie sekuritizace, a to v souvislosti s konceptem národní identity. Práce zachycuje sekuritizační pohyb, který v průběhu dvaceti let v obou zemích nastal a hledá souvislosti s národními identitami obou zemí. Práce porovnává azylové a imigrační politiky obou zemí mezi sebou a před a po migrační krizi. Zobrazuje konstrukci národních identit a jejich spojitost se sekuritizací tématu migrace. Práce dospívá k závěru, že sekuritizace migrace skutečně v obou zemích po stanovené období probíhala, ale rozdílnost národních identit zemí měla na výslednou podobu legislativy jen nepatrný vliv.
|
|
|
Vzestup radikálně pravicového populismu v České republice, Polsku a Maďarsku v důsledku strachu z přílivu migrantů v době migrační krize
Ciglerová, Lucie ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je aktuální téma vzestupu radikálně pravicového populismu v České republice, Polsku a Maďarsku. Tito populisté využívají různých mobilizačních témat pro získání či posílení své moci. Tato práce se zaměřuje na využívání tématu migrační krize a strachu z migrantů radikálně pravicovými populistickými stranami v období migrační krize. Cílem práce je zjistit, zda právě toto téma vedlo ve sledovaných zemích k posílení radikálně pravicových populistických stran v parlamentních volbách v období migrační krize a zda rozhodování voličů korelovalo se zatížením jednotlivých zemí migrací. První kapitola se zabývá definicí populismu a radikálně pravicového populismu. Druhá kapitola analyzuje radikálně pravicové populistické v České republice, Polsku a Maďarsku existujících před migrační krizí a existujících v době migrační krize, které využívaly strachu obyvatelstva z migrantů. Třetí kapitola je analýzou volebních výsledků radikálně pravicových populistických strav v parlamentních volbách před migrační krizí a v době migrační krize. Téma migrace a strachu z migrantů využívaly v době migrační krize všechny radikálně pravicové populistické strany a ve všech sledovaných zemích tyto strany v parlamentních volbách konaných v době migrační krize posílily, a to i přesto, že žádná z...
|
|
|
European migration crisis in Czech and Austrian media
Lohynský, Jan ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Role médií v Evropské migrační krizi je hlavním tématem této práce. V teoretické části se věnuji vysvětlení pojmů, konceptů a teorií, popisuji mediální systémy zemí České republiky a Rakouska, které jsou předmětem výzkumné části mé práce. V kapitole State-of-the-art představuji dosavadní výzkum tématu mediálního pokrytí Evropské migrační krize. Některé v této kapitole zahrnuté studie přinášejí nejen zajímavá zjištění, ale i inspiraci pro mou vlastní výzkumnou část. V praktické části představuji zvolenou metodologii, kterou tvoří kvantitativní obsahová analýza. Pro výzkum byly vybrány tištěné deníky v České republice a Rakousku. Celkových 502 článků bylo zaznamenaných, aby byly zajištěny výsledky a zjištění v rámci jednotlivých kategorií. Tato zjištění přinášejí odpovědi na 7 výzkumných otázek, které jsou založeny na množství článků ve vybraných médiích, tématech těchto článků, aktérech ve zpravodajství, označeních těch, kteří do Evropy přicházejí, využitých rámcích, nabízených vysvětleních a navrhovaných řešeních. Tato zjištění přinášejí podobnosti, ale i rozdíly mezi oběma zeměmi, které jsou předmětem zájmu této práce. Tato zjištění mohou být zobecněna jen do určité míry, protože uskutečněný výzkum má své limity. Nicméně lze uvést, že jde práce natolik hluboko, aby do této oblasti přinesla cenné...
|
host ::
RSS.