|
| |
|
|
NGOs' perceptions of Japan's role in the nuclear disarmament regime
Naumov, Danila ; Smetana, Michal (vedoucí práce) ; Martinková, Viera (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje vnímání NGOs v oblasti odzbrojení roli Japonska v rámci globálního jaderného odzbrojení. Cílem výzkumu je prozkoumat postoje předních NGOs v oblasti jaderného odzbrojení v různých bodech jejich vztahu k Japonsku, ale také ke Smlouvě o zákazu jaderných zbraní, která slouží jako rámec interakce mezi nevládními organizacemi a Japonskem. Pro účely vypracování závěrů založených na jejím srovnání a analýze je operacionalizováno několik proměnných - například strategie, které NGO ve svém úsilí o obhajobu, jejich očekávání od potenciální ratifikace TPNW Japonskem nebo faktory, o kterých se domnívají, že brání Japonsku smlouvu ratifikovat - které jsou zpracovány prostřednictvím odborné literatury na téma mezinárodních norem a NGOs obecně. Hlavním zdrojem dat pro analýzu jsou rozhovory a oficiální dokumenty, jako jsou výroční zprávy nebo NGO. V závěru autor nastiňuje zjištění a jak jsou v rozporu s původními očekáváními nebo je potvrzují. Na základě studie japonského případu navrhuje několik možných scénářů dalšího rozvoje strategií nevládních organizací v rámci TPNW.
|
|
|
Vliv krizí na diferenciaci a integraci EU: COVID-19 a Ukrajina
Běhunčík, Radek ; Martinková, Viera (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Evropská unie se v posledních 15 letech musí vypořádávat s rostoucím množstvím krizí. Budoucnost její integrace je tak čím dál více závislá na konkrétních krizových odpovědích. Zároveň rostoucí heterogenita jejích členů ztěžuje hledání kompromisních řešení, a integrace se tak často ubírá diferencovanou cestou. Předložená práce se pokusila odpovědět na otázku, jaký je vliv krizí na integraci a diferenciaci Evropské unie. Učinila tak skrze výkladovou dvoupřípadovou studii nejaktuálnějších tísňových situací - krize COVID-19 a krize vysokých cen energií spojené s válkou na Ukrajině. Pro nalezení odpovědi byla provedena kongruenční analýza krizových reakcí Unie na základě modelů Riddervold et al. Absence či přítomnost diferenciace pak byla vysvětlena teorií nabídky a poptávky diferenciace. Hlavní zdroj dat představovala integračními teoretiky mnohdy zanedbávaná evropská sekundární legislativa. Výsledky analýzy shledávají vliv krizí v daných případech za podporující integraci, zde primárně v uniformní podobě. Práce nicméně v případu COVID-19 odhalila nedostatky užitých modelů krizových odpovědí, poukazující na potřebu jejich konceptuální reformulace. Pro ucelenější pochopení problematiky by se budoucí výzkum měl zaměřit na roli sub-státních jednotek a v případě krize energií zahrnout i jiné než výlučně...
|
|
|
Participativní rozměr komunikačních aktivit Evropské unie v Česku
Kroupa, Jan ; Martinková, Viera (vedoucí práce) ; Mazač, Jan (oponent)
Účelem této diplomové práce bylo vysvětlit, jaké bariéry existují z pohledu jednotlivců - občanů České republiky - při (ne)participaci v rámci Evropské veřejné sféry. Cílem práce je definovat potenciální překážky při zapojení do těchto aktivit a následně popsat, které typy praktických bariér hrají největší roli. Práce zkoumá vliv sociodemografických faktorů, ale také postoje k myšlence evropské integrace, a dále bariér ve formě nedostatku zdrojů (například financí nebo informací), nebo nedostatku příležitostí k participaci. V teoretické části práce jsou rozebrány myšlenky Evropské veřejné sféry a demokratické participace, na které plynule navazuje rozbor potenciálních kanálů evropské participace a jejich specifik v českém kontextu. Následuje analytická část práce, která pomocí dotazníkového šetření rozebírá postoje respondentů k vybraným politickým tématům a k předdefinovaným formám participace. Dále jsou zkoumány vlivy bariér na neparticipaci. Ve výzkumu se podařilo zajistit celkem 514 odpovědí v otázkách typu multiple-choice nebo baterie. Dotazník doplňuje otevřená otázka zaměřená na návrhy respondentů pro zpřístupnění participace v EVS, které jsou dále kódovány a interpretovány. Výstupem analýzy je sada doporučení, která by mohla přispět ke zvýšení míry participace, respektive ke snížení vlivu...
|
|
|
Globální sportovní akce: mechanismy jejich přidělování pořadatelským zemím
Mácová, Veronika ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Martinková, Viera (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá globální sportovní akcí - mistrovstvím světa ve fotbale. Téma práce je aktuální, jelikož se jedná o globální akci s dopadem nejen na sport. Mistrovství světa ve fotbale má vliv na ekonomiku i politické dění státu, který mistrovství světa pořádá. Cílem diplomové práce je určit faktory, které mají vliv na přidělení pořadatelství mistrovství světa ve fotbale a faktory, které vedou státy k tomu, že po projevení zájmu mistrovství světa ve fotbale pořádat si záměr rozmyslí a rozhodnou se o mistrovství světa ve fotbale dále neucházet. Diplomová práce vychází z analýz Paula Poasta, Wolfanga Maenniga a Christophera Vierhause, kteří se zabývali faktory ovlivňující přidělení pořadatelství olympijských her. Diplomová práce je kvantitativní analýzou, kdy je použita logistická regresivní analýza. Z výsledků regresivní analýzy vyplývá, že na přidělení pořadatelství mistrovství světa má vliv předchozí zkušenost státu s organizováním globální sportovní akce, velikost populace a průměrný růst HDP státu. Pokud se stát rozhodne vzdát se kandidatury pořadatele, roli hraje nízká populace státu a skutečnost, že HDP státu je do velké míry tvořen nerostným bohatstvím. V obou případech při rozhodování, kdo bude pořadatelem mistrovství světa ve fotbale nebo proč státy z kandidatury odstoupí,...
|
|
|
Categorization of Eurosceptic political parties in Slovakia and the Czech Republic
Barilova, Emma Lujza ; Lenčéš Chalániová, Daniela (vedoucí práce) ; Martinková, Viera (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá straníckym euroskepticizmom na Slovensku a v Českej republike. Euroskepticizmus je rastúci fenomén, a čo je dôležitejšie, presúva sa z periférie do hlavného politického prúdu. Budúci rok je 20 rokov od vstupu Česka a Slovenska do Európskej únie a zdá sa, že dve desaťročia v Únii zanechali negatívnu stopu na obyvateľoch, ktorí boli kedysi nadšení zo vstupu do novej éry. Vzhľadom na to, že väčšina výskumov a kategorizácie euroskeptických politických hnutí na Slovensku a v Českej republike sa uskutočnila okolo obdobia vstupu do EU (2004), rozhodli sme sa porovnať súčasné euroskeptické politické strany na Slovensku a v Českej republike z hľadiska vážnosti (mäkký/tvrdý euroskepticizmus) a motivácie ich skepticizmu (ideologicky vs. strategicky motivovaný) a umiestniť ich do euroskeptického priestoru (ako ho definoval Ján Rovný v roku 2004). Kategorizovali sme osem euroskeptických politických strán, ktoré získali mandáty aspoň v jedných z posledných dvoch parlamentných volieb, štyri slovenské strany (voľby v rokoch 2016 a 2020) a štyri české euroskeptické strany (voľby v rokoch 2017 a 2021). Analyzovali sme ich volebné programy a konzultovali sekundárne zdroje. Ich kategorizácia je nasledovná: Za tvrdo ideologicky motivovaných euroskeptikov možno zaradiť štyri strany:...
|
|
|
Role političek ve formování české zahraniční a bezpečnostní politiky
Kuličková, Tereza ; Guasti, Petra (vedoucí práce) ; Martinková, Viera (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje roli političek ve formování české zahraniční a bezpečnostní politiky. Cílem práce je identifikace a analýza rolí, které političky v těchto politikách, často také označovaných za silové, v období od vzniku České republiky do současnosti zastávaly a zastávají. Při hodnocení role českých političek se práce zaměřuje na vývoj participace a prosazení žen jako aktérek zahraničních a bezpečnostních politik, přičemž je vycházeno z předpokladu, že jejich role zatím nejsou příliš významné, a to zejména z důvodu nerovnoměrného zastoupení žen ve vysoké politice. Nízkou participaci a reprezentaci žen v zahraničněpolitických a bezpečnostních pozicích práce analyzuje skrze kvantitativní výzkum, který posuzuje vývoj jejich zastoupení v čase. V práci jsou rovněž posuzovány důvody, proč je účast žen v těchto politikách nižší, a to na základě analýzy zahraničních publikací, českých odborných studií, statistických údajů a průzkumů veřejného mínění. Kromě analýzy rolí českých političek, je součástí práce také výzkum věnující se potenciální roli, kterou by ženy mohly v těchto politikách zastávat do budoucna. Za tímto účelem práce užívá možnosti přijetí teorie feministické zahraniční politiky, kterou již v různých podobách přijalo několik států.
|
|
|
Can't Buy Me Love: The Limitations of EU Intervention in Promoting Tunisian Democracy
Roman, Kelsey Elizabeth ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Martinková, Viera (oponent)
Despite significant amounts of democratic and civil society aid offered by the EU over the past decade, Tunisia has backslid towards authoritarianism. What lessons can be learned about the effectiveness of democracy promotion in Tunisia from the EU perspective? This thesis aims to examine possible missteps of EU support for Tunisia's transitional democracy. I will argue that populist movements and civil society made transitions into democracy possible for Tunisia, and elite cooperation guaranteed initial success. The EU has made meaningful contributions to this process. However, E. U. funding funneled into narrow channels of civil society, as well as particular definition of democratic norms and development goals, and EU migration and trade agendas have neglected significant segments of the population and their grievances. In these ways the EU has undermined some of its substantial efforts in long-term democracy promotion. Unanswered grievances have set the stage for widespread political disillusionment and the populist backlash against democracy and civic engagement that led to the election of Kais Said. Finally, this thesis will make suggestions towards future EU democracy promotion in Tunisia in light of recent authoritarian regime shifts. For this case study, I will base my arguments on...
|
|
| |
|
|
Priority předsednictví ČR v Radě v roce 2009 a 2022.
Samec, Petr ; Martinková, Viera (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Předsednictví Rady Evropské unie a jeho agenda byly sice ovlivněny přijetím Lisabonské smlouvy, ale i přesto se stále jedná o užitečný nástroj, který členské státy mohou využít například pro sebeprezentaci v rámci EU. Při hodnocení jednotlivých předsednictví se posuzuje zejména úspěšnost při prosazování priorit, jež si předsedající země samy určují. Cílem této práce bylo zjistit, jaké faktory volbu těchto finálních předsednických priorit ovlivnily během předsednictví Česka v Radě v roce 2009 a 2022. Pro otestování hypotéz, které vycházely z nového institucionalismu, byla provedena rozsáhlá kvalitativní analýza legislativních aktů EU, národních strategií ČR a průzkumů Eurobarometr. Z těchto dokumentů byla vybrána hlavní témata, jež se v nich objevila nejčastěji, což poté umožnilo porovnání s výslednými prioritami českých předsednictví. Vždy se jednalo o dokumenty, jež byly představeny v obdobích předcházejícím jednotlivým předsednictvím. Na základě tohoto porovnání vyplynulo, že Česko při sestavování svých předsednických priorit zohlednilo zejména pokrok v dané politice, míru úspěšnosti na prosazení, pracovní program Komise, aktuální situaci na evropském a globálním poli a částečně také své národní strategické zájmy.
|
host ::
RSS.