|
|
Mediální obraz fotbalu ve zpravodajském servisu ČTK v letech 2000-2010.
Slomek, Jan ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je deskripce a analýza současného mediálního obrazu fotbalu vytvářeného Českou tiskovou kanceláří v prvním desetiletí 21. století. Konkrétní vzorek ukazuje změny v objemu, tematickém zaměření a prezentování fotbalu v agenturním zpravodajství ČTK v letech 2000-2010. Práce vychází především z rozboru agenturního zpravodajství, vydaného ve sledovaném období a posléze archivovaného v infobance ČTK. Týká se výhradně textové části, složka obrazová, audiovizuální či infografická byla pominuta, protože její zahrnutí by výrazně překročilo vymezený rozsah. Prezentuje se tu také pohled interní (na základě hloubkového rozhovoru se sportovním redaktorem ČTK se zaměřením na fotbal) a rovněž externí (závěry plynoucí z dotazníkové ankety mezi pracovníky vybraných tištěných, audiovizuálních a internetových médií, kteří sportovní a především fotbalový agenturní servis využívají). Práce se snaží ukázat, jak Česká tisková kancelář vnímá sebe samu, jaký má na ostatní média vliv a do jaké míry je pro ně důvěryhodná. Důležitým aspektem je zde též otázka rozmáhající se bulvarizace a způsobu, jak se s tímto trendem ČTK vypořádává.
|
|
|
Mediální reflexe politické agendy prezidenta Václava Klause
Picková, Zuzana ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Přestože je prezident Václav Klaus značně medializovaným politickým aktérem, neznamená to, že média informují o všem, co prezident říká a co zdůrazňuje. V této práci zkoumám, kolik pozornosti věnovaly tři celostátní deníky prezidentovým projevům k 1. lednu, 28. říjnu a 17. listopadu v letech 2007 - 2011. Jedním z cílů práce je zjistit, jak často byly projevy zmiňovány v denících a která témata z nich vyvolávala mediální pokrytí. Výsledky výzkumu ukazují, že deníky Mladá fronta DNES, Právo a Blesk se nejvíce zajímaly o Novoroční projevy, přičemž projevy k 17. listopadu zůstaly na okraji pozornosti. Při výběru témat novináři postupovali selektivně. O jakých tématech z projevu psali ve svých článcích, nesouviselo s tím, v jakém rozsahu prezident témata pojednal. Pořadí témat pro prezidenta, na základě toho, kolik prostoru jim věnoval, a priority deníků vycházející z toho, kolik článků k jednotlivým tématům vydaly, se v mnoha případech značně lišily. Druhým cílem práce bylo osvětlit, jak média prezidenta Václava Klause v souvislosti s jeho projevy zobrazovala. Analýza rámcování ukázala, že prezident byl většinou rámcován negativně. Nejčastěji byl vykreslován jako někdo, kdo se mýlí, balancuje na hraně svých pravomocí a je nedůvěryhodný. Jistá dávka respektu a úcty k prezidentovi Václavu Klausovi se...
|
|
|
Publikum rozhlasových formátů All-News/Talk na základě sociologických výzkumů poslechovosti v USA a Velké Británii.
Hynčicová, Kateřina ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Maršík, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje zpracování analýzy publika rozhlasových formátů mluveného slova v USA a ve Velké Británii. Konkrétně byly zvoleny formáty All-News a News/Talk. Při analýze byly použity sociologické výzkumy zpracovávané předními agenturami ve zmíněných zemích, jako jsou Arbitron v USA a RAJAR ve Velké Británii. Práce má za cíl zjistit a popsat, jací lidé formáty mluveného slova v anglo-americkém prostředí poslouchají a zda se od sebe posluchači ve vybraných zemích liší. Zároveň jsou v práci popsány jednotlivé metody, které agentury k výzkumům publika používají, jednak obecně a jednak konkrétně pro zvolené agentury Arbitron a RAJAR. Nedílnou součástí práce je také zachycení jednotlivých rozhlasových formátů a jejich specifik. Závěrečná část práce je zaměřena na výskyt rozhlasových žánrů v ranních programech vybraných rozhlasových stanic mluveného slova. Za Velkou Británii byl zvolen pořad Breakfast stanice BBC Radio 5 live a za USA pořad Morning Edition stanice NPR. Cílem této části práce je na základě analýzy poslechu vybraných pořadů vytvořit přehled zpravodajských a publicistických žánrů, které se zde objevily.
|
|
| |
|
|
Proměny zpravodajského programu Českého rozhlasu v letech 2000 až 2010
Zvolánková, Eliška ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Práce se zabývá proměnami zpravodajského programu Českého rozhlasu ve vymezeném období (2000 - 2010). Hlavní důraz je kladen na okruh ČRo 1 - Radiožurnál a od roku 2005 i na Rádio Česko, jakožto hlavní zpravodajské stanice. Práce zpracovává změny jak z hlediska historického, tak z hlediska formálního a strukturálního. V rozboru zpravodajství na Radiožurnálu se nejvíce soustřeďuje na velké vysílací bloky a bloky zpravodajství. Sleduje také podrobné proměny zpravodajských relací, a to strukturu relace, používané žánry a jazyk. Všímá si změn zaměření zpravodajských stanic v souvislosti s historickými okolnostmi, ať už z oblasti celosvětové, republikové nebo institucionální. Práce je rozdělená do kapitol po dvou letech (poslední zahrnuje roky tři), každá kapitola obsahuje krom vývoje zpravodajství i analýzu konkrétní zpravodajské relace. Práce se dotýká obecných tendencí změn ve zpravodajství v Českém rozhlase, komplexně pak mapuje konkrétní proměny zpravodajského programu na Radiožurnálu a na Rádiu Česko.
|
|
|
Pronikání zábavy do zpravodajského paradigmatu, její reflexe a vliv na veřejnou sféru
Klimeš, David ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Předmětem práce je popis pronikání zábavy především do zpravodajství a popis reflexe jevu. V první kapitole teoreticky popisuji jev pronikání zábavy do zpravodajského paradigmatu a uvádím základní literaturu k tématu. V podkapitole ukazuji, v jaké souvztažnosti chápu infozábavu k jiným mediálním konceptům a řadím je od nejobecnějších po konkrétní projevy, jako je právě infozábava. Dále popisuji českou normativní reflexi tématu, a to ve třech odlišných rovinách: v teoretické odborné debatě, v politickém diskurzu, kam řadím i výstupy regulatorních orgánů, a v debatě v publicistickém diskurzu. Ve druhé kapitole ukazuji a do kontextu zařazuji jednotlivé metodologické pokusy se s pronikáním zábavy vyrovnat. Dále navrhuji po vyhodnocení metodologických přístupů svůj postup výzkumu. Ve třetí kapitole historicky vykládám nástup zpravodajského paradigmatu v české mediální krajině, pronikání zábavních prvků do něj, nárůst interpretační moci novinářů a ve výsledku v podmínkách komercionalizace uplatnění infozábavních postupů ve zpravodajství. Na základě rozebrání české normativní reflexe jevu a výzkumu pak v závěru navrhuji nový přístup k posuzování průniku zábavy do zpravodajského paradigmatu.
|
|
|
Železnice ve zpravodajských médiích
Dolejší, Milan ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Práce Železnice ve zpravodajských médiích pojímá železnici jako jedno z odborných témat, kterými se zabývají média ve svém všeobecném zpravodajství. Většinou jí však není věnována samostatná rubrika - na rozdíl od některých dalších odborných témat se vyskytuje v rámci ekonomického, domácího i regionálního zpravodajství. Současně ale v redakcích působí lidé, kteří se na toto téma dlouhodobě specializují a publikují nejvýznamnější zprávy. Naskýtá se proto otázka, nakolik oprávněné výhrady vůči kvalitě železničních mediálních obsahů jsou. K výzkumu těchto procesů proto práce směřuje. Práce se zabývá problematikou profesionality zpracování zpravodajství o železnici. Na jedné straně sleduje nestrannost zpravodajství vůči jednotlivým zpravodajským subjektům, na druhé straně se zabývá používáním jazyka a sémiotikou železničního zpravodajství. Základem práce je kvantitativní analýza mediálních obsahů věnovaných železnici ve vybraných tištěných zpravodajských médiích. Výstupem je přehled správnosti informování o provozních, technických a historických reáliích a terminologické správnosti. Zaměřuje se také na vyváženost zpravodajství o železnici a subjektech s ní spojených. Výzkum stanoví, že česká zpravodajská média se ve zpravodajství o specializovaném tématu dopouštějí chyb ve všech sledovaných ohledech, chybovost...
|
|
|
Gatekeeping ve zpravodajství ČT1 a TV Nova
Holubová, Hana ; Hronová, Tereza (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce Gatekeeping ve zpravodajství ČT1 a TV Nova je zaměřena na proces gatekeepingu v nejsledovanější komerční televizi a ve veřejnoprávní televizi. Gatekeeping je proces, ve kterém se rozhoduje, která informace nebude zpracována jako zpráva, a která naopak zpracována bude a stane se zprávou, která bude odvysílána v televizní zpravodajské relaci. Tento proces řídí gatekeepeři (vrátní), na kterých rozhodovací procesy závisí. V práci je věnována kapitola dosavadním výzkumům procesu gatekeepingu a jedna kapitola nejkomplexnějšímu výzkumu gatekeepingu od Pamely Shoemakerové. Další kapitoly se věnují zdrojům informací v ČR, zpravodajským hodnotám a výzkumům zaměřeným na zjištění, kdo se objevuje jako promlouvající osoba ve zprávách. Praktická část bakalářské práce je založena na hloubkových rozhovorech s jednotlivými gatekeepery ve zpravodajské redakci ČT1 a TV Nova. Cílem bakalářská práce je zmapovat, jak fungují rozhodovací procesy (kdo určuje téma zprávy, kdo nechává zprávu nahradit jinou) ve zpravodajství ČT1 a TV Nova. Z každé redakce byli dotázáni 4 gatekeepeři, kterým byly položeny otázky ohledně procesu rozhodování o tématech, byli dotázáni, které zpravodajské hodnoty jsou podle nich pro zprávu nejdůležitější, podle čeho vybírají osoby, které budou promlouvat ve zprávách, zda mají...
|
|
|
Posun v žánrové skladbě českého zpravodajství v letech 1989-1995 a vytváření nových novinářských standardů v tištěných médiích pod vlivem nových technologií v deníku Mladá fronta Dnes.
Svobodová, Tereza ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Trunečková, Ludmila (oponent)
Technologie spolu s tzv. novými médii jsou jedním z nejdůležitějších témat současných mediálních studií a teorie masové komunikace. Mnoho odborníků se zabývá jejich vlivem. Snaží se odhalit a popsat jejich dopady a účinky na publikum, obsah, práci novinářů, žurnalistické postupy apod. V souvislosti s novými technologiemi a především s ohledem na vznik zcela nového on-line média se objevila také otázka, jak se s nynějším rychlým vývojem v oblasti médií vyrovnávají žurnalistické žánry. Ty se totiž v průběhu času mohou měnit, což může být způsobeno mnoha činiteli. Nové technologie, inovace a právě nové médium se na takovém procesu mohou podílet. Tato práce se zaměřuje na posun v žánrové skladbě českého zpravodajství a vytváření novinářských standardů v tisku vlivem nových technologií, které byly do mediální produkce zaváděny v letech 1989-1995. Přitom však neopomíjí dobový kontext a celospolečenské změny po roce 1989, v jejichž důsledku se změnila role a postavení médií. Ostatně právě tyto proměny a přechod k liberálně demokratickému modelu fungování médií měly zásadní vliv na tvorbu zpráv stejně jako na pronikání technologických inovací a modernizaci redakcí. Jednotlivé metamorfózy žánru jsou popsány na příkladu tištěného deníku Mladá fronta Dnes.
|
|
|
Vývoj reprezentace kriminality v českých tištěných médiích
Svobodová, Veronika ; Trampota, Tomáš (vedoucí práce) ; Škodová, Markéta (oponent)
Diplomová práce "Vývoj reprezentace kriminality v českých tištěných médiích" se zabývá způsobem reprezentace trestné činnosti v českém tisku a jeho vývojem v letech 1995 až 2010. Zjišťuje, jak velký prostor je kriminalitě věnován, porovnává zastoupení domácích a zahraničních událostí, zjišťuje, jestli jsou mezi zkoumanými deníky nějaké odlišnosti. Dále analyzuje, jaká trestná činnost je nejčastěji medializována, zaměřuje se i na osobnost pachatele a oběti z genderového hlediska. Teoretická část pojednává o zločinu a deviantním chování a zabývá se jejich možnými příčinami. Dále obsahuje ústřední sociologická témata, jako jsou sociální normy, sociální kontrola a socializace. Také vychází z poznatků vědy, která se zločinem zabývá, kriminologie, zmiňuje její pojetí klasifikace kriminality a informace o výzkumech kriminality, pozastavuje se u problematiky statistických údajů.
|
host ::
RSS.