|
|
Role Spojených států v irácko-íránském konfliktu (1980-1988)
Hrabcová, Klára ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; El-Ahmadieh, Jakub (oponent)
Islámská revoluce v roce 1979 znamenala nejen konec šáhova režimu v Íránu a ustanovení islámské republiky, ale také měla významný vliv na zahraniční politiku nového režimu. Za Chomejního režimu došlo ke zrušení diplomatických vztahů se Spojenými státy, které tím přišly o hlavního spojence v oblasti Perského zálivu, což dále znamenalo ohrožení amerického vlivu na Blízkém východě. Stejně tak došlo ke zhoršení vztahů se sousedním Irákem, jehož vůdce Saddám Husajn v září 1980 podnikl vojenskou intervenci do Íránu za účelem svržení nově nastolené islámské republiky. Spojené státy se v tomto konfliktu angažovaly již od počátku na straně Iráku. Práce se zabývá otázkou, jaké důvody vedly Spojené státy k podpoře do té doby nepřátelského režimu a jaké cíle v této válce americká zahraniční politika sledovala. Na základě analýzy role USA v této válce práce dochází k závěru, že hlavním motivem zapojení byla především ztráta hlavního spojence, obava ze šíření islámské revoluce, ale také sovětského vlivu, a ochrana amerických ropných zájmů v oblasti. Práce dále také analyzuje vývoj americké strategie, která byla zaměřena především na ochranu amerických zájmů v oblasti, posílení vlivu a zabránění rozpínavosti Sovětského svazu. Tyto faktory poté vedly americkou administrativu k balancování proti oběma stranám...
|
|
|
American Foreign Policy and the Arab Uprisings in Egypt, Libya, and Syria
El-Ahmadieh, Jakub ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Diplomová práce Americká zahraniční politika a povstání v Egyptě, Libyi a Sýrii se zabývá primárně konfliktem mezi podporou demokratizačních tendencí a strategickými a bezpečnostními zájmy v zahraniční politice Spojených států ve vztahu k revolucím, které na počátku roku 2011 vypukly v Egyptě, Libyi a Sýrii. Dále se práce zabývá tím jaké postupy a nástroje pro podporu demokratizace nebo strategických zájmů Spojené státy zvolily a jakým způsobem svůj postoj veřejně prezentovaly. Práce je rozdělena na tři hlavní části, přičemž první z nich se zabývá obecným vymezením podpory demokratizace v rámci americké zahraniční politiky a jejího konfliktu s ochranou důležitých amerických zájmů. Druhá a rozsahově nejdelší část se zabývá průběhem povstání v jednotlivých státech s důrazem na postup zahraniční politiky Spojených států. Třetí kapitola pak na základě dvou předchozích vyjmenovává a vysvětluje základní systémové znaky přístupu administrativy Baracka Obamy ke zmíněným povstáním a hledá faktory, které toto jednání zásadním způsobem ovlivnily. Práce byla zpracována s použitím převážně novinových článků a expertních komentářů, neboť vzhledem k aktuálnosti tématu není tato problematika ještě zcela zpracována v rámci odborných publikací. Dále byly použity americké oficiální vládní zdroje, analýzy a projevy...
|
|
|
Porovnání zahraniční politiky USA vůči Izraeli: Od George W. Bushe k Baracku Obamovi
Jandus, Lukáš ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá porovnáním přístupu George W. Bushe a Barracka Obamy k Izraeli. Porovnání provádí ve dvou klíčových aspektech americko-izraelských vztahů, kterými je izraelsko-palestinský mírový proces a americká ekonomická a vojenská podpora Izraele. Práce zkoumá rozdíly v koncepci zahraniční politiky obou prezidentů vůči Izraeli, se zaměřením na vztah George W. Bushe a Barracka Obamy s jejich Izraelskými protějšky, Arielem Sharonem a Benjaminem Netanjahu. Zahraniční politika vůči Izraeli je pak zasazena do širšího rámce politiky na Blízkém východě. Izraelsko-palestinský konflikt je neoddělitelnou součástí zahraniční politiky USA vůči Izraeli a práce je tomu uzpůsobena. Práce je zaměřena první prezidentské období Barracka Obamy a celé období George W. Bushe, avšak s důrazem právě na první období, které bylo pro americko-izraelské vztahy významnější.
|
|
|
Post-conflict reconstruction in Afghanistan from the perspective of Regional Security Complex Theory
Zahálková, Iva ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat povahu překážek regionálnímu přístupu k Afghánistánu, a to prostřednictvím teorie Regionálních bezpečnostních komplexů. Zaměřím se na studium bezpečnostních dynamik uvnitř a mezi třemi bezpečnostními komplexy obklopujících Afghánistán, aby bylo patrné, jak tyto dynamiky ovlivňují jejich interakce s Afghánistánem. Výhledu na regionální spolupráci v Afghanistánu brání bezpečnostní dynamiky uvnitř těchto komplexů, kde jsou převážně tradiční politicko- vojenské hrozby vnímány státy komplexu jako více ohrožující než převážně transnacionální hrozby vycházející z nestabilního Afghánistánu. Obzvláště Indicko-Pákistánká rivalita a do menší míry Saudskoarabsko-Íránská rivalita představují hlavní překážky kooperace, neboť je tato rivalita reflektována i v jejich působení v Afghánistánu. Na druhé straně, slabé státy Střední Asie jsou spojeny s Afghánskými bezpečnostními dynamikami především prostřednictvím transnacionálních hrozeb a etnické příbuznosti, ale jsou obecně příliš slabé, aby mohly rozšířit tyto bezpečnostní dynamiky mimo jejich vlastní komplex. Práce se také pokouší analyzovat možnost externí transformace Afghánistánu ve smyslu jeho inkluze do komplexu Jižní Asie. Tato domněnka může také sloužit pro budoucí hlubší analýzu, především v měnícím se kontextu stahujících se...
|
|
|
Špionážní aktivity berlínské CIA a jejich vliv na mezinárodní postavení USA mezi léty 1945-1961
Motyčková, Hana ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Studená válka eskalovala během éry jaderných zbraní, jejichž použití by znamenalo válku totální s nejistým výsledkem pro všechny zúčastněné. Ke slovu tak během druhé poloviny 20. století přišly nové nekonvenční zbraně. Jednou z nich byly informace. Ty se staly nezbytně důležitým artiklem, za který soupeřící země neváhaly utratit stovky miliónů dolarů. S potřebou získat citlivé informace, které by se daly použít proti nepříteli, se rozrůstal počet tajných služeb, špiónů i výzvědných operací. Tajné služby vyvíjely nové techniky špionáže a obsazovaly strategická místa, která špehování konkurentů usnadňovala. Jedním z těchto strategických míst se během studené války stal i Berlín. Berlín byl Protokolem o zónách z roku 1944 rozdělen do čtyř sektorů, které byly spravovány vždy jedním ze Spojenců. Na celém území města pak fungoval společný okupační režim. Velice záhy se tak Berlín proměnil v město s hustou sítí tajných služeb. Zejména americké a sovětské tajné služby se zde střetávaly na denním pořádku. Přestože dnes Spojené státy disponují patrně nejefektivnější sítí tajných služeb na světě, v počátcích jejich působení na špionážní scéně v Berlíně byly výkonnostně daleko za Sověty. Tato bakalářská práce se věnuje problematice fungování CIA a její Berlin Operations Base. Cílem práce je zanalyzovat, zda a...
|
|
|
Vliv americké zahraniční politiky na palestinsko-izraelský konflikt v letech 1989 až 1997
Bokša, Michal ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Cílem práce je komparovat G. H. W. Bushovu a W. J. Clintonovu zahraniční politiku v rámci izraelsko-palestinského mírového procesu mezi lety 1989 až 1997. Práce se tak věnuje především období Madridské mírové konference a uzavření dohod z Osla. První dvě kapitoly se zaměřují na základní a klíčové aspekty jak Bushovy, tak Clintonovy blízkovýchodní politiky. Třetí kapitola je poté komparací jejich zahraničních politik ve třech základních oblastech. Jedná se o komparaci jejich aktivního a pasivního přístupu uplatňovaného jak při zajišťování mírových rozhovorů, tak při jejich průběhu; komparaci jejich přístupu k izraelské politice budování osad, která představovala hlavní překážku mírových rozhovorů a komparaci vztahu Bushovy i Clintonovy administrativy k rezolucím č. 242 a 338, které tvoří základ pro řešení palestinsko-izraelského konfliktu. Závěr práce se věnuje výsledkům komparace, ze kterých vyplývá, že se Bushova zahraniční politika ukázala být ve sledovaném období úspěšnější.
|
|
|
Americká okupace Japonska: cíle a prostředky americké zahraniční politiky v 1. období okupace 1945-47
Štverková, Iva ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Americká okupace Japonska: cíle a prostředky americké zahraniční politiky v 1. období okupace 1945-1947" pojednává o způsobu provedení okupace Japonska v letech 1945-47 Spojenými státy, o její struktuře a vývoji a také o diplomatických krocích, které Spojené státy podnikly, aby si zajistily hlavní a v praxi i jediné slovo při provádění okupace. Cílem práce je zodpovědět, jaký mělo Japonsko pro Spojené státy v tomto období význam: bylo pouze poraženým státem, od kterého se USA snažily získat reparace nebo bylo vnímáno jako možný ekonomický partner či dokonce jako strategický spojenec v Asii? Jak a proč se americký postoj k Japonsku proměňoval? Proto je klíčové zodpovědět, jaké byly alternativní scénáře okupace, proč USA zvolily právě takovou formu okupace a jaké prostředky využily, aby dosáhly svých cílů. Za tímto účelem práce zkoumá, proč Spojené státy usilovaly o to, aby byly jedinou mocností s vlivem nad poválečným Japonskem a jeho rekonstrukcí, proč se rozhodly nevytvořit okupační zóny nebo nepřenechaly zodpovědnost provést okupaci Společnosti národů. Cílem práce je také určit, zda byla okupace z pohledu Američanů provedena úspěšně vzhledem k cílům, které si Spojené státy vytyčily. První část práce se zabývá aktivitami USA na mezinárodním poli s ohledem na Japonsko a především...
|
|
|
Ideologické základy americké zahraniční politiky: liberalismus Johna Locka
Kárník, Jan ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá vlivem Lockovy politické teorie na americkou zahraniční politiku. Jejím cílem je jednak ukázat Lockovu teorii v koloniálním kontextu jejího vzniku jako zdroj amerického excepcionalismu a dále vysledovat principy jeho teorie ve "válce proti teroru" a tzv. "Bushově doktríně". Pozornost je věnována dvěma dichotomiím, které jsou pro studium americké zahraniční politiky obvyklé - dichotomii realismus-idealismus a izolacionismus- expanzionismus. Pro jejich lepší uchopení je část práce věnována historii rané americké republiky se zvláštním zaměřením na tzv. Monroeovu doktrínu. Práce uzavírá zjištěním, že americké zahraniční politice je vlastní spíše expanzionistická a unilateralistická tradice a že ji nelze přesně vymezit dichotomií realismus-idealismus. Lockova politická teorie je identifikována jako jeden z kořenů amerického excepcionalismu a idealismu a principy jeho teorie jsou nalezeny ve válce proti teroru i v Bushově doktríně. Závěr práce poukazuje na nutnost brát v úvahu eurocentrismus Lockovy politické teorie a ideologickou podstatu amerického excepcionalismu při studiu americké zahraniční politiky.
|
|
|
Angažovanost americké zahraniční politiky na summitu v Camp Davidu 2000
Boháčová, Veronika ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje angažovanost americké zahraniční politiky na summitu v Camp Davidu v roce 2000. Na summitu mělo dojít k vyvrcholení mírového procesu mezi Izraelci a Palestinci, k podepsání konečné dohody a k nastolení trvalého míru. Tehdejší izraelský premiér Ehud Barak a palestinský vůdce Jásir Arafat však konečnou dohodu nepodepsali a místo míru byla vyhlášena druhá intifáda. Konečná mírová dohoda nebyla mezi Izraelci a Palestinci uzavřena dodnes. Řada odborníků se dodnes domnívá, že v době vlády Billa Clintona byly obě strany k vyřešení konfliktu nejblíže. Bakalářská práce na základě rešerše a posléze analýzy vybraných, především sekundárních zdrojů, zkoumá dění před summitem a na summitu a usiluje o poskytnutí co možná nejobjektivnějšího pohledu na vliv Spojených států na přípravy, průběh a výsledek summitu. Mediálně rozšířenější americko- izraelská interpretace, že na summitu došlo k bezprecedentní velkorysé nabídce Izraele a jejímu nekompromisnímu odmítnutí Jásirem Arafatem, má k objektivnímu pohledu poměrně daleko. Stejně tak méně rozšířená palestinská verze, že šlo o americko-izraelské spiknutí, jehož cílem byla legalizace izraelské okupace, má vážné mezery. Mírový proces 90. let ukázal, že americké administrativě chyběla vůči izraelsko-palestinskému konfliktu detailně...
|
|
|
Role Řecka a Turecka v americké strategii zadržování v letech 1945 - 1953.
Koura, Jan ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Mezi státy, jejichž historii významně poznamenala studená válka, je možné bez pochyby zařadit Řecko a Turecko. Jejich geostrategická výjimečnost, ještě zvýrazněná výsledky druhé světové války, zapříčinila, že "zápas" mezi Spojenými státy a Sovětským svazem o vliv v těchto zemích výrazně přispěl ke změně americké zahraniční politiky vůči SSSR a k přijetí zcela nového strategického konceptu, pro který se vžil název "strategie zadržování" (strategy of containment). O obecné charakteristice strategie zadržování bylo sice již napsáno mnoho kvalitních publikací, ale historici se prozatím - do značné míry překvapivě - příliš nevěnovali její implementaci v konkrétních zemích a oblastech. Analýza konkrétních dopadů strategie zadržování na Řecko a Turecko a zhodnocení, jak byl tento přístup Spojených států vůči oběma zemím úspěšný, se proto staly primárními cíli mé práce. Americká strategie zadržování, kterou lze považovat za příklad tzv. "velké strategie" (grand strategy), se stala klíčovým faktorem americké zahraniční a bezpečnostní politiky během studené války. Proces jejího vzniku byl komplikovaný a nelze ho ohraničit jedním dokumentem či událostí; její základní premisy vznikly v prezidentském období Harryho S. Trumana. Přestože většina analýz americké zahraniční politiky v době studené války vyzdvihuje...
|
host ::
RSS.