|
|
Úprava textu pro čtení s porozuměním u žáků se sluchovým postižením
Stará, Kristýna ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Práce se zaměřuje na problematiku žáků se sluchovým postižením, jejich vzděláváním, popisem výukových metod a úpravou textů pro čtení s porozuměním. Cílem praktické části byla úprava textů u čtyř žánrů, a to konkrétně povídky, dramatu, poezie a odborného článku, ověření porozumění jednoho vybraného upraveného textu v jedné třídě na Základní škole v Ječné a na základě této zkušenosti dále vytvořit metodický postup tvorby těchto textů. Metodou práce byla analýza dostupné odborné literatury, dále pozorování v ukázkové hodině českého jazyka a literatury a na závěr došlo k ověření porozumění prostřednictvím kontrolního dotazníku s otevřenými otázkami. Na základě tohoto ověření bylo zjištěno, že upravené texty žákům pomáhají lépe se v textu nebo postavách orientovat nebo například porozumět složitým větným celkům. Ověřování ale musí být prováděno více způsoby. Nelze se spoléhat na běžné testování jako u žáků slyšících pomocí otevřených otázek. Ani texty upravené nejsou vždy definitivní a musí se s nimi nadále pracovat, jelikož ke každému žáku se musí přistupovat individuálně. KLÍČOVÁ SLOVA sluchové postižení, čtení s porozuměním, vzdělávání, úprava textů, testování žáků
|
|
|
Komunikace s handicapovanými pacienty se sluchovým postižením
Strempková, Lucie ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bibliografický záznam STREMPKOVÁ, Lucie. Komunikace s handicapovanými pacienty se sluchovým postižením. Praha: Univerzita Karlova, 2. Lékařská fakulta, Ústav ošetřovatelství, 2015. 78 s., přílohy. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Šárka Tomová, PhD. Abstrakt Záměrem bakalářské práce na téma "Komunikace s handicapovanými pacienty se sluchovým postižením" bylo zjistit na základě průzkumného šetření míru komunikačních dovedností, postoj a zájem vzdělávání sester v komunikaci se sluchově postiženým pacientem. Práce je rozdělená na teoretickou a empirickou část. Část teoretická popisuje stručný přehled relevantních poznatků o komunikaci se sluchově postiženými pacienty, které byly shromážděny prostřednictvím dostupné a publikované literatury. Empirická část obsahuje kvantitativní výzkum. Zvolenou formou výzkumu bylo dotazníkové šetření. Dotazníky byly distribuovány mezi všeobecné sestry na odděleních interního a chirurgického typu v Thomayerově nemocnici. Získaná data byla zpracována pomocí tabelárních přehledů a grafického výstupu prostřednictvím histogramu četnosti. Klíčová slova Komunikace. Komunikační dovednosti. Neslyšící. Sluchové postižení. Vzdělávání. Postoj
|
|
| |
|
|
Současné metody a možnosti výzkumu vzácných geneticky podmíněných onemocnění.
Kmochová, Tereza ; Hodaňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Schierová, Michaela (oponent)
V této bakalářské práci je popsán význam studia vzácných geneticky podmíněných onemocnění a jsou zhodnoceny současné metody a možnosti určení jejich genetických příčin. Úvod se zabývá definicí vzácných onemocnění a důvody, proč je studujeme. V současnosti je známo přibližně 8000 nemocí, které jsou způsobeny funkčně závažnými mutacemi v jednom či několika genech. Klinický projev geneticky podmíněného onemocnění a výsledky běžných funkčních a biochemických vyšetření neumožňují ve většině případů přesné určení diagnózy. Neznalost diagnózy a příčin nemoci snižuje kvalitu života pacientů a jejich rodin. Určení genetických příčin umožňuje přesnou klasifikaci studovaných případů a je základním východiskem pro kvalifikované genetické poradenství a prevencí vzácných nemocí v rodinách. Další kapitoly popisují metody analýzy DNA (sekvenování DNA různými metodami), možnosti, jak postupně najít genetickou příčinu nemoci a ukazují základní přístupy ke studiu funkčních dopadů mutací. Praktické využití těchto metod je ukázáno na případu dvou sourozenců s opožděným psychomotorickým vývojem, zvláštní kvalitou vlasů (pili torti), poruchou sluchu a hyperurikemickou nefropatií, u kterých genetická analýza odhalila jako příčinu nemoci závažnou mutaci v genu RMND1.
|
|
|
Identifikace emočního výrazu se zaměřením na porovnávání slyšících, neslyšících a nedoslýchavých
Doubková, Alžběta ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku identifikace emočního výrazu v lidském obličeji. Teoretická část se zabývá úvodem do problematiky emocí, historií výzkumu identifikace emočního výrazu, popisem projevů jednotlivých základních emocí a jejich rozpoznáváním a charakteristikou skupiny sluchově postižených. V části empirické popisuji výzkum identifikace emocí v obličeji podle fotografií. Cílem této diplomové práce je zjistit odlišnost v přesnosti identifikace emočního výrazu mezi skupinami slyšících, neslyšících a nedoslýchavých a jejich vývoj napříč věkovými kategoriemi. Ve výzkumu jsem se zaměřila na sedm základních emocí (strach, hněv, smutek, překvapení, radost, znechucení a pohrdání) a jednu sociální emoci (stud). Závěry výzkumu mé předpoklady nepotvrdily. Žádný statisticky významný rozdíl se mezi třemi skupinami v celkové identifikaci emočního výrazu neprokázal. Jediná diference se ve prospěch slyšících projevila u rozpoznání znechucení. V celkovém porovnání věkových kategorií mezi sluchově postiženými (tj. neslyšící a nedoslýchaví dohromady) se rovněž neobjevil signifikantní rozdíl. Avšak při zaměření se na jednotlivé emoce byly zjištěny tyto významné diference: v kategorii 20 - 30 let smutek ve prospěch sluchově postižených, znechucení ve prospěch slyšících, ve skupině 30 - 40 let...
|
|
|
Prstové abecedy a jejich využívání ve vzdělávání v MŠ a ZŠ pro sluchově postižené
Zdrubecká, Anna ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Hudáková, Andrea (oponent)
Bakalářská práce se zabývá prstovými abecedami a jejich využitím ve vzdělávání dětí se sluchovým postižením. Teoretickou část tvoří první tři kapitoly, kde autorka popisuje jednotlivé typy prstových abeced (jednoruční, dvouruční) a jejich formu, nastiňuje jejich historický vývoj v oblasti České republiky i v celosvětovém měřítku a uvádí příklady jejich využití. Součástí práce je praktická část, ve které se autorka snaží od pedagogů ze škol pro sluchově postižené metodou rozhovoru získat informace o jejich preferencích v souvislosti s používáním prstových abeced. Klíčová slova Prstová abeceda (jednoruční, dvouruční); sluchové postižení; školy pro sluchově postižené; vzdělávání dětí se sluchovým postižením.
|
|
|
Užívání návykových látek mezi lidmi se sluchovým postižením a jejich bariéry při vstupu do služeb pro uživatele návykových látek
Postránecká, Zuzana ; Čablová, Lenka (vedoucí práce) ; Janíková, Barbara (oponent)
Práce se zabývala vlivem sluchového postižení na vývoj člověka a jeho postavení ve společnosti v kontextu rizikových životních situací vzhledem k užívání návykových látek. Teoretická část je zaměřena na psychosociální vývoj sluchově postižených a sociální jevy, které mohou mít vliv na psychické zdraví neslyšících a nedoslýchavých. Cílem praktické části bylo především popsat výskyt užívání návykových látek ve výzkumném souboru, frekvenci, prevalenci, začátek užívání a případné nadužívání za pomoci vybraných screeningových metod a diagnostických nástrojů, subjektivní vnímání užívání návykových látek v okolí respondenta, výskyt diskriminace či šikany v průběhu života, pobytu na internátních školách a jiných zásadních životních událostí, které by mohly s užíváním návykových látek souviset. Ke sběru dat byly použity dotazníky v papírové a elektronické podobě. Pro lepší srozumitelnost byly k otázkám pořízeny videonahrávky ve znakovém jazyce. Dotazníky byly šířeny záměrným účelovým výběrem ve školách pro sluchově postižené v Praze a klubu České unie neslyšících (ČUN), dále metodou sněhové koule a samovýběrem skrze sociální sítě, organizace a weby, které se zabývají tématikou sluchového postižení. Jediným výběrovým kritériem pro účast na výzkumu byla sluchová ztráta 26 dB a více na lepším uchu, věkově ani...
|
|
| |
|
| |
|
|
Sebehodnocení VŠ studentů s těžkým sluchovým postižením
Bendová, Marie ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Práce se zabývá sebehodnocením VŠ studentů se sluchovým postižením. Jedná se o převážně kvalitativní studii, zabývající se analýzou výpovědí šesti respondentů. Teoretická část krátce představuje základní pojmy a podává přehled současného výzkumu. Empirická část nejdříve využívá kvantitativní test (SLSC-R): hlavní těžiště práce leží ale v použití a následné interpretaci kvalitativních metod - "autorského dotazníku". Práce se snaží nalézt a popsat možné faktory mající vliv na sebehodnocení respondentů. Cílem této práce je přispět psychologii handicapu - například identifikací a popsáním zajímavých oblastí, které se zdají být pro další výzkum vhodné.
|
host ::
RSS.