|
|
Sebehodnocení VŠ studentů s těžkým sluchovým postižením
Bendová, Marie ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Práce se zabývá sebehodnocením VŠ studentů se sluchovým postižením. Jedná se o převážně kvalitativní studii, zabývající se analýzou výpovědí šesti respondentů. Teoretická část krátce představuje základní pojmy a podává přehled současného výzkumu. Empirická část nejdříve využívá kvantitativní test (SLSC-R): hlavní těžiště práce leží ale v použití a následné interpretaci kvalitativních metod - "autorského dotazníku". Práce se snaží nalézt a popsat možné faktory mající vliv na sebehodnocení respondentů. Cílem této práce je přispět psychologii handicapu - například identifikací a popsáním zajímavých oblastí, které se zdají být pro další výzkum vhodné.
|
|
|
Souvislosti zrcadlových neuronů a schizofrenie v jednotlivých aspektech kognice
Bendová, Marie ; Šivicová, Gabriela (oponent) ; Loneková, Katarína (oponent)
Když člověk provádí nějakou akci, nebo ji vnímá, ať už jakoukoliv modalitou, aktivují se specifické struktury, které se nazývají zrcadlové neurony. Mechanismus automatické aktivace těchto neuronů během rozpoznávání akcí může přispívat i k běžnému průběhu vyšších kognitivních funkcí, jako jsou například imitace, empatie, sociální kognice nebo užívání jazyka. Schizofrenní onemocnění se pojí s řadou takových kognitivních změn, z nichž některé mohou být vysvětleny na základě možného narušení zrcadlového mechanismu. Náš výzkum nejprve pomocí fMRI zkoumal u skupiny pacientů a u skupiny zdravých dobrovolníků konektivitu zvolených oblasti mozku. Další část výzkumu se zaměřovala na zkoumání jazyka - zda lze u skupiny pacientů se schizofrenií a u kontrolní skupiny zdravých osob během jazykového experimentu zjistit nějaké odlišnosti, a to jak v aktivaci jednotlivých oblastí, tak v jejich konektivitě. Výzkum se zabýval i otázkou, jak se různá podnětová slova odráží v různé aktivaci a konektivitě mozku zdravých dobrovolníků. Úvodní výzkum prokázal existenci signifikantních rozdílů v konektivitě kortikálních a subkortikálních struktur mezi skupinou pacientů a kontrolní skupinou. Jazykový experiment dále odhalil signifikantní rozdíly v aktivaci mozku u skupiny pacientů a kontrolní skupiny. Na skupině zdravých...
|
|
|
Zrcadlové neurony a jazyk u schizofrenie
Bendová, Marie ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Loneková, Katarína (oponent)
Zrcadlové neurony jsou zvláštním typem vizuomotorických neuronů, které se angažují při tom, když člověk provádí nějakou akci, i při tom, když nějakou akci vnímá. Zrcadlový mechanismus souvisí s řadou komplexních psychických funkcí, jako jsou sociálně-kognitivní funkce či jazyk. Osoby se schizofrenií mívají obtíže jak v systému zrcadlových neuronů, tak v oblasti jazyka. V první části našeho výzkumu byla pomocí fMRI zkoumána konektivita systému zrcadlových neuronů (tedy oblastí jako IFG, STG, PMC, SMC a další) během resting state a dále bylo šetřeno, zda se u skupiny pacientů během první epizody schizofrenie objevují nějaké odlišnosti od skupiny zdravých kontrolních subjektů. Druhá část výzkumu se zabývala jazykem, přesněji otázkou, zda dochází při vnímání podnětových slov označujících akce určitých částí těla k odlišnosti v aktivaci specifických částí kortexu (SMC, Brocova a Wernickeova oblast); a zda se tato liší u pacientů se schizofrenií a u skupiny zdravých kontrolních subjektů. První část výzkumu prokázala signifikantní rozdíl v konektivitě systému zrcadlových neuronů mezi těmito skupinami. Skupina pacientů měla silnější propojení mezi thalamem, zprostředkovávajícím senzorické informace, s kortikálními oblastmi, kontrolní skupina měla více propojené kortikální oblasti mezi sebou. Druhá část...
|
|
|
Sebehodnocení VŠ studentů s těžkým sluchovým postižením
Bendová, Marie ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Práce se zabývá sebehodnocením VŠ studentů se sluchovým postižením. Jedná se o převážně kvalitativní studii, zabývající se analýzou výpovědí šesti respondentů. Teoretická část krátce představuje základní pojmy a podává přehled současného výzkumu. Empirická část nejdříve využívá kvantitativní test (SLSC-R): hlavní těžiště práce leží ale v použití a následné interpretaci kvalitativních metod - "autorského dotazníku". Práce se snaží nalézt a popsat možné faktory mající vliv na sebehodnocení respondentů. Cílem této práce je přispět psychologii handicapu - například identifikací a popsáním zajímavých oblastí, které se zdají být pro další výzkum vhodné.
|
|
| |
|
|
Hereditary breast cancer
Malegová, Jana ; Bendová, Marie (vedoucí práce)
Zhubné nádory prsníkov sú najčastejším malígnym ochorením žien v Českej republike i vo svete a jednou z najčastejších príčin ich smrti, preto ide o veľmi významné ochorenie nielen zo zdravotníckeho, ale aj ekonomického a širšieho spoločenského hľadiska. Diplomovú prácu Hereditárne viazané zhubné nádory prsníka som si vybrala, pretože už od začiatku štúdia medicíny ma tematika onkologických ochorení žien zaujímala. Vypracovanie tejto diplomovej práce som pokladala za výbornú príležitosť zorientovať sa v zložitej a rýchlo sa vyvíjajúcej oblasti, akou bezpochyby karcinómy prsníka sú. Incidencia karcinómu prsníka má v Českej republike (ďalej už ČR) stúpajúcu tendenciu, mortalita v posledných rokoch stagnuje. Celoživotné riziko ochorenia na malígny nádor prsníka pre ženu sa pohybuje okolo 10 %. Hovoríme o sporadicky sa vyskytujúcich karcinómoch, ktoré predstavujú väčšinu prípadov, ale v ďalšej menšej skupine (5 - 10%), ktorú predstavujú hereditárne viazané zhubné nádory, kde príčinou je mutácia génu, je nosička mutácie ohrozená oveľa vyšším celoživotným rizikom v porovnaní so všeobecnou populáciou, a to až 85%. Nádory prsníkov sa vyskytujú aj u mužov, síce v bežnej populácií iba vo veľmi nízkom počte, ale práve v prípade hereditárne viazaných nádorov sa riziko ochorenia významne zvyšuje aj u mužov. Gény, ktorých...
|
|
|
Multiplicitní nádory u žen
Roubalová, Jana ; Bendová, Marie (vedoucí práce)
V mojí diplomové práci se zabývám otázkou multiplicitních nádorových onemocnění u žen, které se týkají především zhoubných nádorů prsu a ovarií. I když se dědičné nádorové formy vyskytují minoritně, tak pořád postihují relativně velikou skupinu, která tvoří přibližně 10% všech zhoubných onemocnění prsu a ovarií. Vzhledem k tomuto číslu je dobré při diagnostice na tuto možnost myslet a v případě zjištění skutečností, které by nás mohly vést k podezření na dědičnou formu nádorového onemocnění, se ukazuje jako vhodné využít možností genetického testování, nechat vyšetřit jak pacientku, tak její rodinné příslušníky, a uzpůsobit výsledkům preventivní sledování celé rodiny. Právě v této skupině pacientek popřípadě pacientů je nejdůležitější jejich dlouhodobé sledování, profylaktické výkony v rámci primární prevence a individuální práce s rodinou, pro kterou je potvrzení mutace velkým stresem. V práci budou představeny nejčastější genetické syndromy u žen, v rámci kterých se vyskytují především nádory prsu, jejich incidence v populaci žen na území České republiky, preventivní dispenzární programy a léčebné možnosti. Bude poukázáno na komplexní a preventivní péči a specifičtěji se zaměřím na mutace v genech BRCA, jakožto nejčastější příčinou multiplicitního nádorového onemocnění u žen. Cílem této práce je...
|
|
|
Tamoxifen, současnost a budoucnost
Vrba, Jiří ; Bendová, Marie (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá současnou (r. 2005) úlohou tamoxifenu v hormonální terapii karcinomu prsu v podmínkách České republiky. Účelem této práce je zhodnotit užitečnost resp. vhodnost podání tamoxifenu jako léku první volby v situaci, kdy jsou k dispozici další preparáty pro hormonální terapii. Projekt Analýza terapie tamoxifenem u pacientek s karcinomem prsu (s diagnózou C50), zařazených do databáze onkologické kliniky FNKV (Fakultní nemocnice Královské Vinohrady) v roce 1998, 1999 a 2000. Pacientky Celkem bylo sledováno 736 pacientek s diagnózou C50, ze kterých byl na základě daných kritérií vybrán a dále analyzován konečný soubor čítající 243 pacientek. Hlavní sledované parametry a výsledky Jedním z hlavních cílů bylo určit podíl pacientek, které užívaly tamoxifen po celou doporučenou dobu tj. minimálně 5 let, aniž by se u nich objevila komplikace, která by vedla k předčasnému ukončení terapie. Tento podíl představoval 45,7% z 243 pacientek. Dále byly sledovány pacientky, u kterých byla původní terapie tamoxifenem nahrazena tzv. modernějšími léky (inhibitory aromatáz, čisté antiestrogeny). Důvodem byly závažné nežádoucí účinky tamoxifenu či recidiva onemocnění. Tyto pacientky tvořily 44,0% z 243 pacientek. Taktéž byly evidovány a následně procentuálně vyjádřeny jednotlivé komplikace, které se objevily...
|
host ::
RSS.