|
|
Mediální konstrukce hrozeb v českém zpravodajství o pandemii covid-19
Matute, Kristýna ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Diplomová práce zkoumá způsoby konstrukce bezpečnostní hrozby z epidemie covidu-19 v českém tištěném zpravodajství. Analýza vychází ze sociálního konstruktivismu, podle kterého média do zpráv selektivně vybírají témata, aktéry a určité aspekty událostí. V teoretických východiscích dále propojuje teorii sekuritizace bezpečnostních studií s mediálním konceptem rámcování. Výzkum si klade za cíl identifikovat projevy sekuritizace v českém zpravodajství o covidu-19 v období jednoho roku pomocí kvantitativní obsahové analýzy. Soustředí se na přítomnost sekuritizačního rámcování, válečných metafor a alarmujících výpovědí oslovených aktérů.
|
|
|
Trump vs. Biden - Na čí straně byly české televizní stanice?
Kratochvíl, Michal ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Americké prezidentské volby jsou bezesporu nejzásadnější zahraničněpolitickou událostí, kterou svým zpravodajstvím pravidelně pokrývají česká média. V případě těch posledních voleb se souboj o Bílý dům stal jedním z hlavních témat podzimu 2020. Do souboje o diváka se zapojili všichni tři hlavní celostátní vysílatelé - tedy TV Nova, ČT a TV Prima. Vůbec poprvé v historii se na těchto třech televizních stanicích současně vysílalo sčítání volebních výsledků. Jaká ale byla praxe v českých médiích? Ve Spojených státech je zcela standardní, že se mediální domy přiklánějí k některému z kandidátů, že zpravodajství je prodemokratické nebo prorepublikánské. Tato práce zkoumala, jakým způsobem se tento jev projevil v českých televizních stanicích. Výzkumné otázky tak byly zaměřeny na počet reportáží o jednotlivých kandidátech, jejich vyznění a celkový čas věnovaný volbám samotným i oběma kandidátům. Na základě sběru dat práce zhodnotila, že televizní stanice nevěnovaly stejný prostor oběma kandidátům. Daleko více prostoru dostal Donald Trump na úkor Joea Bidena. Trump byl navíc častěji vyobrazován v negativním smyslu. V tomto ohledu byla nejméně vyváženou českou televizní stanicí Česká televize, nejlépe na tom byla TV Prima. Ta ale zase nabídla nejméně amerického volebního zpravodajství, nejvíc ho odvysílala...
|
|
|
Václav Havel ve zpravodajství ČTK po roce 2011
Svobodová, Věra ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Předkládaná diplomová práce mapuje mediální zájem o bývalého prezidenta Václava Havla ze strany České tiskové kanceláře (ČTK) během 10 let po jeho úmrtí v prosinci roku 2011. Zaměřuje se nejenom na počty zpráv, ale porovnává i jednotlivé roky se zřetelem k tomu, jaké události ovlivňují množství zpráv, jež zmiňují bývalého prezidenta. Pomocí fulltextového vyhledávání v Infobance ČTK, kódů metadat, kterými agentura třídí zprávy, a za použití kvantitativní obsahové analýzy s rozšířením o hodnotící prvky práce sleduje, která témata se ve spojitosti s Václavem Havlem objevují v agenturním textovém servisu nejčastěji, jestli je prezident hlavním aktérem zpráv, či jakou mají zpravodajské texty ve vztahu k němu tonalitu. Teoretická část vymezuje základní pojmy a teorie související se sociální a mediální konstrukcí reality, mediálního obrazu a mediální logiky. Kontextuální část představuje v hrubých obrysech osobnost Václava Havla. Metodologická část se zabývá specifiky zpravodajského textového servisu, který nabízí ČTK, a představuje použité výzkumné metody. Výzkumná část seznamuje s výsledky analýzy. Ty ukazují, že počty zpráv zmiňující Havla nemají v čase klesající tendenci, ale reagují na dění ve společnosti. Výzkum také potvrdil některé hypotézy, například že ve zpravodajských textech zmiňujících Havla...
|
|
|
Realizační postupy při natáčení a zpracování zpravodajských příspěvků během první vlny pandemie koronaviru na ČT24
Kloučková, Rozálie ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu proměny rutin redaktora denního zpravodajství na zpravodajské stanici ČT24. Zaměřuje se zejména na změny práce redaktorů a editorů v souvislosti se šířením nákazy nového typu koronaviru v první polovině roku 2020. První část práce představuje základní definici zpravodajství se zaměřením zejména na zpravodajství televizní. Dále se zabývá představením nového typu koronaviru a začátku světové pandemie. Metodologická část se věnuje vymezení cíle práce a výzkumných otázek. Empirická část nabízí charakteristiku zpravodajské stanice ČT24. Popisuje okolnosti jejího vzniku, programového schématu a představuje redaktora denního zpravodajství. Definuje jeho pozici a pracovní postupy během první vlny pandemie koronaviru. K tomu v rámci kvalitativního šetření využívá metodu pozorování a neformálních rozhovorů s devíti pracovníky zpravodajství České televize. Analytická část představuje analýzu obsahu vybraných zpravodajských relacích ve zkoumaném období. Závěrem autorka shrnuje a diskutuje svá zjištění.
|
|
| |
|
|
Jak konzumuje generace Z zpravodajství na sociálních sítích
Tomášková, Petra ; Macková, Veronika (vedoucí práce) ; Turková, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce si dává za cíl prozkoumat, jakým způsobem přijímá v České republice generace Z zpravodajství ze sociálních sítí. Pomocí kvalitativní výzkumné metody focus groups (skupinové rozhovory) zjišťuje důvody této skupiny používat sociální sítě jako zdroj zpravodajství, popisuje, jak generace Z zpravodajský příspěvek hodnotí a jak s ním a informacemi z něj posléze nakládá. První část práce dává nahlédnout do poznatků o zpravodajství na sociálních sítích (konkrétně Facebook a Instagram) a vysvětluje hlavní rysy generace Z; především ve vztahu k informacím a technologiím. Následně je představena výzkumná metoda polostrukturovaných rozhovorů, která posloužila jako předvýzkum pro hlavní techniku zkoumání focus groups. Tato metoda je též v metodologické části podrobně vysvětlena. Zkoumaná skupina 24 respondentů byla rozdělena do tří vzorků podle věku; 16 a 17 let, 18 a 19 let, 20 až 24 let. Výsledky jsou prezentovány jako výběr signifikantních výpovědí účastníků napříč skupinami. Přestože skupinové rozhovory operují spíše s konkrétními tvrzeními participantů, určité zobecnění a z toho plynoucí pochopení chování generace Z je možné. Mimo jiné se částečně podařilo zaznamenat rozdílnosti napříč skupinami respondentů, které zapříčinila jejich věková diference.
|
|
|
Způsob vnímání nového zpravodajského kanálu CNN Prima News českým publikem
Eliášová, Tereza ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Šimková, Karolína (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje divácké recepci zpravodajské stanice CNN Prima NEWS. Cílem výzkumu je nahlédnout do diváckých vzorců a rutin, které se při sledování této stanice opakují. Teoretická část práce definuje hlavní studie k tématu s odkazem na odborníky a dále pak představuje stanici CNN Prima NEWS společně s daty sledovanosti. Další část práce se pak věnuje metodice, která byla pro sběr a analýzu dat v tomto výzkumu využita. Výsledky práce získává za pomoci nejen dat sledovanosti, ale také dotazníkového šetření a polostrukturovaných rozhovorů s vybraným vzorkem respondentů, kteří stanici sledují. Tento výzkum s respondenty probíhal na jaře 2022. Data nasbíraná během výzkumu jsou následně analyzována a kategorizována tak, aby se práce co nejlépe přiblížila svému cíli. Vznikla z nich řada zjištění, díky kterým lze lépe porozumět tomu, jak český divák stanici CNN Prima NEWS vnímá. Součástí práce jsou rovněž přílohy s výsledky dotazníkového šetření a přepisy polostrukturovaných rozhovorů.
|
|
|
Covidové zpravodajství vybraných on-line médií o první vlně epidemie v České republice
Zajíc, František ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Cílem práce bylo zkoumání způsobu informování vybraných online médií o takzvané první vlně nákazy koronavirem SARS-CoV-2 v Česku. Konkrétně se tato práce zaměřuje na znaky mediální paniky ve zpravodajských obsazích vybraných médií, na jejich četnost, míru a způsob využití. Zpravodajství daných médií bylo podrobeno kvantitativní obsahové analýze a část z těchto příspěvků byla ještě rozebrána v kvalitativní diskurzivní analýze. Výzkum ukázal, že zpravodajství o šíření koronaviru dominantně zaplnilo mediální prostor. Všechna vybraná média využívala v části zpráv prvky mediální paniky, které mohly mít vliv na společnost. Výzkum dále ukázal, že ve využívání zmíněných prvků se stíraly rozdíly mezi bulvárními médii a médii, která sama sebe označují za seriózní.
|
|
|
Motivace členů platformy participativní žurnalistiky iReportér ve zpravodajství ČT24
Šedivá, Tereza ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na téma participativní žurnalistiky, která se po nástupu webu 2.0 stala zajímavou součástí světa médií. Koncept, kdy se "lidé z ulice" zapojují do vysílání profesionálních médií, využívají v posledních letech rádia, televize i online média po celém světě. Výjimkou není ani tuzemská televize veřejné služby a její zpravodajský program ČT24. V roce 2015 spustila Česká televize projekt s názvem iReportér. Prostřednictvím aplikace mohou zájemci posílat fotografie nebo videa aktuálního dění, které se po zkontrolování editory mohou objevit ve vysílání, na webu nebo na sociálních sítích ČT. Diplomová práce v teoretické části vysvětlí procesy a jevy nezbytné k pochopení trendu participativní žurnalistiky. Jde mj. o proces konvergence, roli produživatele, charakteristiku webu. 1.0, webu 2.0 a 3.0. Rozebere, co je to participativní žurnalistika, jaké jsou její výhody a jak se liší od občanské žurnalistiky. Pozastaví se nad etickými otázkami, uvede příklady platforem participativní žurnalistiky ve světě a v České republice. Ve výzkumné části představí použité výzkumné metody. Dále zhodnotí data získaná z dotazníkového šetření a z hloubkových rozhovorů týkajících se motivace lidí zapojených do projektu iReportér. Na závěr shrne zjištěné poznatky.
|
|
|
Desinformační narativy v českém kyberprostoru v souvislosti s očkováním proti onemocnění covid-19
Hospodárová, Klára ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Dezinformační narativy v českém kyberprostoru v souvislosti s očkováním proti COVIDU-19" se v kontextu fenoménu zavádějících, nepravdivých či lživých zpráv zabývá způsobem informování zpravodajských médií v českém prostředí v kombinaci s intepretací (nejen) těchto sdělení neprofesionálními uživateli sociálních sítí. Cílem práce je zjistit, zda existuje reálná korelace mezi zpravodajským a laickým obsahem v tomtéž období. V teoretické části je kladen důraz na dostatečné, a především srozumitelné definování pojmů souvisejících s problematikou informačních poruch včetně řazení jednotlivých termínů. V první části práce jsem vycházela z relevantních zdrojů tuzemské i zahraniční literatury. V druhé části práce představuji výzkumná východiska včetně hypotéz a výzkumných otázek. Celý výzkum je založen na kvalitativní metodě zkoumání, která se zaměřuje na analýzu článků z produkce profesionální žurnalistiky v kontrastu s příspěvky dostupnými na sociální síti Facebook, jejichž autory jsou uživatelé z řad široké veřejnosti, tedy laici. Výsledky jsou souhrnně prezentovány v závěru práce, který zhodnocuje průběh i získané poznatky výzkumu. Mimo jiné nabízí i návrh dalších možných zkoumaných jevů, jež tento text neobsáhl.
|
host ::
RSS.