|
| |
|
|
Začínající učitel a řízení třídy
Kratochvílová, Kateřina ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Starý, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá řízením třídy pohledem začínajících učitelů, absolventů oboru Učitelství pro 1. stupeň ZŠ při Pedagogické fakultě UK. První kapitola se věnuje vymezení pojmu řízení třídy. Druhá kapitola pojednává o roli učitele, o autoritě učitele, její typologii, vztahu autority a výchovy a o důležitosti péče o duševní zdraví učitele. Další kapitola popisuje žákovskou kázeň, její možné příčiny, prevenci a způsoby řešení problémového chování. Kapitola o třídním klimatu zahrnuje vztahy, které se ve školním prostředí utvářejí. Konkrétně interakce mezi učitelem a žákem a také komunikaci žáků mezi sebou. Krátce také pojedná o nenásilné komunikaci. Předposlední kapitola se věnuje motivaci žáků. Zaměřuje se na motivaci vnitřní a vnější. Šestá a zároveň poslední kapitola popisuje hodnocení ve vyučování. Věnuje se formativnímu hodnocení, jeho metodám a výhodám. Empirická část diplomové práce je založena na kvalitativně orientovaném výzkumu. Hlavním cílem výzkumné části této diplomové práce je zjistit, jak začínající učitelé, absolventi PedF UK, hodnotí své první roky v praxi z hlediska řízení třídy. Výzkumnou metodou jsou hloubkové rozhovory se začínajícími učiteli, absolventy PedF UK, a jejich následná analýza. Výstupem jsou případové studie, které potvrzují zjištění v části teoretické. Výzkum...
|
|
|
Problémové chování žáků 1.stupně očima učitelů
Vodolánová, Kateřina ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Vallin, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem problémového chování žáků prvního stupně očima učitelů. Tedy tím, jakým způsobem nahlíží učitelé na problémové chování žáků a jejich případné řešení, pokud tedy k problémovému chování již došlo. Teoretická část popisuje problémové a rizikové chování a to, jakým způsobem by učitel toto chování mohl nejen řešit, ale hlavně mu i předejít. To samé je pak popisováno i u chování žáků s poruchou autistického spektra. Praktická část nabízí pohled sedmi učitelek s různou délkou praxe na tři pedagogické situace. Na základě polostrukturovaných rozhovorů s nimi se ukázalo, že i když se v některých názorech navzájem od sebe odlišovaly, i tak z větší míry uvažovaly nad problémovým chováním a jeho řešením podobně. Spojením nejčastějších výpovědí a úvah respondentů vzešly scénáře k daným situacím. KLÍČOVÁ SLOVA učitel, kázeň, problematická situace, chování žáka, primární škola, rozhovor
|
|
|
Spolupráce školy s rodinou na počátku školní docházky dětí
Němcová, Viktorie ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku spolupráce školy s rodinou na počátku školní docházky dětí. Teoretická část zkoumá klíčové aspekty této spolupráce. Analýza zahrnuje roli učitele a jeho potřebné kompetence ve 21.stoletím podle různých publikací zabývající se tímto tématem, role rodiny a typologie rodinných struktur dle různých charakteristik ovlivňující vzdělávání dětí, a také zralostní předpoklady dítěte při nástupu do školy a vnímání tohoto kroku jako významného milníku v jeho životě. Dále jsou představeny různé formy spolupráce, stejně jako programy a instituce, které mohou tuto spolupráci podporovat. Mezi ně patří Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Česká školní inspekce, Začít spolu, Rodiče vítáni a Člověk v tísni. Praktická část práce prezentuje výsledky kvalitativního výzkumu provedeného na dvou vybraných školách. Skrze rozhovory s řediteli, učiteli a rodiči zkoumá práce jejich zkušenosti s různými formami spolupráce, jejich vnímání efektivity a přínosu těchto metod. Výsledky analýzy naznačují pozitivní přínosy vybraných metod, ale také identifikují nedostatky a výzvy, kterým čelí současná praxe školní spolupráce. Na základě těchto poznatků jsou v závěru práce formulována doporučení pro budoucí zlepšení této spolupráce. Práce přispívá k hlubšímu porozumění problematiky...
|
|
|
Účast žáků 1. stupně základní školy se speciálními vzdělávacími potřebami na škole v přírodě
Dvořáková, Hana ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Cílem této práce je zjistit, jak se školy v kontextu přítomnosti žáků s podpůrným opatřením připravují na pořádání školy v přírodě na 1. stupni základní školy a následně formulovat doporučení pro praxi. Cíle bylo dosaženo na základě výzkumného šetření, v rámci kterého byly realizovány dvě sondy. Sonda I zahrnuje strukturované rozhovory s výchovnými poradci na pěti vybraných základních školách. Zjišťovala, zda na vybraných školách může proběhnout následné písemné dotazování. Sonda II zahrnuje on-line dotazníkové šetření cílené na učitele a asistenty pedagoga. Na jejím základě bylo zjištěno, že v oblasti vyučování, volného času, zajištění sebeobslužných činností žáků, posilování žákovského kolektivu a komunikace s rodiči se učitelé připravují na školu v přírodě jinak než na běžné vyučování. Pomáhá jim při tom aktivita, samostatnost a kreativita asistentů pedagoga, pokud jsou ochotni pomoci. V oblasti přípravy na vyučování je v kontextu spolupráce s asistenty pedagoga doporučeno stanovit si před jejím zahájením cíle, se kterými se seznámí všichni její účastníci. V případě výjezdů, kde volnočasové aktivity zajišťují externisté, doporučujeme, aby se seznámili nejen se specifiky třídy, ale i s asistentem pedagoga. Vzájemná spolupráce a kvalitní komunikace těchto dvou aktérů by potom měly mít pozitivní vliv na...
|
|
|
Výtvarné portfolio jako forma hodnocení žáků ve výtvarné výchově
Šindelová, Tereza ; Novotná, Magdalena (vedoucí práce) ; Kitzbergerová, Leonora (oponent)
Diplomová práce se soustředí na výtvarné portfolio jako didaktický nástroj, formu, určenou k reflektivnímu hodnocení žáků ve výuce výtvarné výchovy na prvním stupni základní školy. Teoretická část diplomové práce obecně pojednává o hodnocení žáků ve školní výuce. Dále se blíže zaměřuje na výklad pojmu portfolio, na jeho různé podoby, typy, a jeho využití ve školní výuce. Popisuje pojetí předmětu Výtvarná výchova a způsoby, jak žáky v tomto předmětu hodnotit. Praktická část diplomové práce vychází z tvorby žákovského portfolia ve výtvarné výchově určeného k reflexi. Praktická část cílila na vytvoření výtvarného portfolia žáky v prvním ročníku základní školy. Na jehož základě byla s žáky vedena reflexe týkající se výtvarné tvorby a výsledných výkresů. Žáci byli vedeni k samostatnosti, kreativitě a rozvíjení metakognitivních schopností - např. schopnosti sebereflexe. Portfolia byla vytvářena a reflektována v průběhu prvního pololetí školního roku. Výtvarná sonda a práce s reflektivními výtvarnými portfolii byla završena ohodnocením žáků pro účely pololetního hodnocení na vysvědčení. Výtvarná portfolia nepřispěla kladně pouze k rozvoji sebereflexe žáků, ale rozvíjí i jiné schopnosti a kompetence žáků potřebné pro jejich vlastní učení. Portfolio mimo jiné dokládá posun žáků ve výtvarné činnosti, rozvoj...
|
|
| |
|
| |
|
|
Mezigenerační vztahy a spolupráce v pedagogickém sboru a jejich vliv na vzdělávání.
Soukupová, Simona ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Richterová, Magdalena (oponent)
Diplomová práce je rozdělená na teoretickou část a výzkumné šetření. V teoretické části se autorka věnuje komunikaci a vymezuje daný pojem. Dále se věnuje konfliktům, které definuje a popisuje jejich dělení, soupeření a generačními konflikty. Zároveň popisuje i modely výuky jako zdroj konfliktů. Popisuje vztah k sobě samému a vztahy k druhým. V neposlední řadě se věnuje škole, pedagogickému sboru a vizi sledované školy. Druhá část je složena z výzkumného šetření. Výzkumné šetření proběhlo formou online dotazníku pro pedagogy a pro žáky. Dotazník pro pedagogy se skládal z uzavřených i otevřených otázek a dotazník pro žáky se skládal pouze z uzavřených otázek. Data byla znázorněna v grafické podobě. Dotazníky jsou přiložené v přílohách na konci diplomové práce, kde jsou přiložené i odpovědi na otevřené otázky pro pedagogy. Následně v závěru autorka navrhla opatření pro zlepšení klimatu pedagogického sboru, které navrhla na základě zjištěných dat. Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda generační rozdíly v pedagogickém sboru ovlivňují proces vzdělávání žáků a navrhnout opatření, které by mohlo pomoci zlepšit klima v daném pedagogickém sboru. Autorka zjistila, že generační rozdíly v pedagogickém sboru mají vliv na vzdělávání žáků. Ačkoliv je tento vliv malý, tak stále je. V pedagogickém sboru je velmi...
|
|
|
Jak pedagogové vybrané základní školy vnímají svoji práci ve vztahu k představám, které o ní dříve měli?
ŠINDELÁŘOVÁ, Lenka
Práce se zabývá otázkou, jak různí pedagogičtí pracovníci (učitelé, vychovatelé a asistenti pedagoga) vybrané základní školy vnímají a prožívají jejich práci v kontrastu s představami, které o pedagogické profesi dříve měli. Jádrem diplomové práce je kvalitativní výzkumné šetření formou rozhovorů s jedenácti respondenty. Úvod zahrnuje výchozí nazírání a osobní náhled. Metodologie a průběh výzkumu jsou podrobněji popsány v kapitole druhé. V dalších kapitolách následuje představení výsledků výzkumu. Mezi hlavní řešená témata patří pocit nedostatečné připravenosti, (ne)sdílení materiálů a pomůcek, postoje k rodičům, kolegům i samotným žákům.
|
host ::
RSS.