|
|
Využití příběhů ve výuce jazyka na 1. stupni ZŠ
Benešová, Marie ; Doležalová, Eliška (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na využití příběhů ve výuce jazyka na 1. stupni ZŠ, a to zejména českého jazyka. Teoretická část obsahuje základní informace o metodě vyprávění příběhů, storytellingu, její možné využití v českém jazyce a zkušenosti s touto metodou při výuce anglického jazyka. Pro práci s příběhem v hodinách českého jazyka jsou uvedeny možnosti, jak metodu storytellingu využít s ohledem na RVP ZV, a to jak z hlediska žákovských výstupů, tak i kompetencí, které by mohly být v hodinách využívajících storytelling rozvíjeny. Práce se věnuje procesu výběru i tvorby příběhu, jeho umístění v dětské literatuře a kritériím, která by měla být splněna, aby byl příběh žáky přijat. Prostor je věnován samotné aplikaci do vyučovací jednotky a nabídce konkrétních metod a cvičení umožňujících zapojení storytellingu do výuky. Práce se dále zabývá samotným procesem tvorby příběhu na vyjmenovaná slova pro 4. třídu, popisem průběhu vyučovací jednotky i reakcí žáků v hodině a přípravou kontrolního testu, jeho vyhodnocením. Vzhledem k limitovaným zdrojům týkajících se využití storytellingu ve výuce českého jazyka, by tato práce mohla v budoucnu sloužit jako jeden z možných návodů, jak metodu storytellingu zařadit do výuky a může sloužit jako odrazový můstek pro další badatele a zájemce v oblasti storytellingu....
|
|
|
Ještě že jsme každý jiný! Problematika odlišnosti v MŠ
MERCER, Kristýna
Práce se věnuje problematice výchovy k toleranci na úrovni preprimárního vzdělávání, se zaměřením na využití metody práce s příběhem. V teoretické části představuje základní sociologické a psychologické teorie odlišnosti, předsudků a jejich odbourávání. Zaměřuje se na význam osobní zkušenosti při práci s předsudky a na příběh jako pedagogický nástroj, který osobní zkušenost dokáže zprostředkovat. V praktické části nabízí tři autorské příběhy zaměřené na rozvoj tolerance u předškolních dětí, které byly vytvořeny jako podpůrný metodický materiál pro vyučující mateřských škol. Práce též předkládá evaluaci příběhů z praxe pěti učitelek mateřských škol.
|
|
|
Umění vyprávět a jeho využitelnost ve sbormistrovské praxi
Tichá, Johana ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Marešová, Jiřina (oponent)
Bc. Johana Tichá ABSTRAKT Práce se zabývá možnostmi využití vypravěčských technik v kontextu sborového života, a to specificky: při nácviku skladeb; při budování pevných mezilidských vztahů uvnitř sboru; a jako motivačního nástroje. V první části práce je rozebráno, proč je vyprávění důležité. Zohledněn je historický kontext i moderní poznatky. Druhá část práce se zabývá vypravěčskými technikami v kontextu sbormistrovské a sborové praxe. Hlavním zdrojem vypravěčské metodiky pro tuto část je platforma HeadGain, kterou založil David JP Phillips. Ve třetí části práce jsou více rozebrány možnosti využití vypravěčství ve sborovém prostředí. Čtvrtou částí práce je praktický výzkum, který pomocí dotazníkového šetření zjišťuje, zda je vypravěčství prospěšné pro sborové prostředí; a jestli je vhodným nástrojem ke sdílení interpretačních představ a informací o díle. Průzkum potvrzuje, že vypravěčství je pro sborové prostředí prospěšným elementem; a že je sboristy vnímáno jako efektivní technika ke sdílení relevantních informací o díle a sbormistrových interpretačních záměrů.
|
|
|
Vyprávění příběhů ve výuce angličtiny na prvním stupni základních škol
ŠTĚTINA, Lukáš
Diplomová práce se zabývá problematikou používání příběhů ve výuce angličtiny na prvním stupni základních škol. Teoretická část práce je zaměřena na význam používání příběhů ve výuce cizího jazyka a metodiku práce s příběhy. Ve výzkumné části práce byly sestaveny dva dotazníky. První je určen učitelům angličtiny na prvním stupni základních škol a druhý dětem {--} jejich žákům. Cílem obou dotazníků bylo zjistit, jakou důležitost mají příběhy pro děti, jakou roli hrají ve výuce angličtiny a jak dětem napomáhají při její výuce.
|
|
|
RPG jako narativní médium
Slavík, Petr ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hrdina, Matouš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá narativem v počítačových hrách, konkrétně pak v RPG a jeho "hybridech". Teoretická část představuje vybrané koncepty herních studií a naratologie, které jsou v praktické části použity jako základ pro možnou metodu analýzi. Tato metoda je demonstrována na čtyřech příkladech formou čtyř krátkých případových studií.
|
|
|
Škola ve vyprávění rodičů dětem
Šplíchalová, Markéta ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Kučera, Miloš (oponent)
Bakalářská práce "Škola ve vyprávění rodičů dětem" se zaměřuje na oblast orální historie rodiny ve vztahu ke škole. Teoretická část shrnuje, jak důležitou roli hraje vyprávění v lidském životě. Ukazuje příběh jako zdroj důležitých hodnot, historie společnosti, jako možnost formování osobní identity. Představuje vzájemné působení rodiny a školy, i vliv školy při utváření rodinných příběhů. Empirická část práce popisuje výzkum, jehož cílem je objasnit z jakého důvodu rodiče vypráví dětem příběhy o škole. Výsledky ukazují, že ve většině rodin sledovaného vzorku hraje škola důležitou roli, je zdrojem tradičních hodnot a norem, proto o ní rodiče hovoří. Působí jako konzervativní instituce poskytující rodině stabilitu a jistotu.
|
|
|
Storytelling and Reconciliation: Shifts in Frames and Discursive Narratives in Listeners of the Initiative "My Story" in Bosnia and Herzegovina
Oberpfalzerová, Hana ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Stojarová, Věra (oponent) ; Kubátová, Hana (oponent)
Vyprávění příběhů a usmíření: Posuny rámců a diskurzívních narativů u posluchačů iniciativy "Můj příběh" v Bosně a Hercegovině Hana Oberpfalzerová Abstrakt Dvě nevládní organizace v Bosně a Hercegovně provozují iniciativu "Můj příběh", v rámci které tři oběti války - jeden Bosňák, jeden Srb a jeden Chorvat - vypráví o svých zkušenostech z dob války a o své cestě k usmíření sedíce vedle sebe tváří v tvář publiku složenému z mladých lidí či řadových občanů. Cílem této iniciativy je posilovat usmíření u posluchačů. Tato doktorská disertační práce integruje několik různých oblastí výzkumu a vytváří analyitcký rámec sloužící k vyvozování posunů postojů z diskurzívních narativů vyslovených posluchači, a z rámců, které v rámci těchto diskurzívních narativů pojí jednotlivé narativy s širším společenským diskurzem. Tento výzkum analyzoval tři veřejné promluvy obětí a osmnáct rozhovorů s jejich posluchači. S některými z těchto posluchačů byl proveden druhý rozhovor ca. o čtyři měsíce později s cílem zjistit možné další posuny postojů. Rozhovory byly analyzovány induktivně metodou tématické diskurzívní analýzy s cílem identifikovat diskurzívní narativy, které pak byly seřazeny do dimenzí či faktorů usmíření a klasifikovány jako pozitivní či negativní na základě současných teorií usmíření. Analýza ukázala, že vycházeje...
|
|
|
Vyprávění a jeho grafický doprovod v předškolním věku
Bartošová, Magda ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Předkládaná práce se zabývá různými podobami zpracování pohádkového příběhu dětmi. Děti pracují s pohádkou ve třech odlišných reprezentacích. Nejprve příběhu naslouchají, následně pohádku kreslí a nakonec je s dětmi veden rozhovor. Rozhovor má dvě podoby. Zpočátku je středobodem kresba dětí. Postupně navazuje také rozhovor o obrázku z pohádkové knížky. Obrázek je doplněn textem, přičemž mě zajímá, jak děti s těmito reprezentacemi naloží. Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část je členěna do tří kapitol. První kapitola vymezuje předškolní období z hlediska vývoje jedince. Zaměřuje se na důležité vývojové úkoly tohoto období. Druhá kapitola proniká do světa pohádek. Třetí kapitola si klade za cíl seznámit s tématem počáteční dětské komunikace. Empirická část práce je zaměřena na výzkum, který probíhal v mateřské škole. Snahou bylo vzniklé tři podoby reprezentace pohádky propojit. Každá z těchto podob má na dítě různé nároky. Pokouším se najít a popsat možné způsoby využití získaných informací.
|
|
|
Ekonaratologie
Filková, Kateřina ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Valkounová, Tereza (oponent)
Diplomová práce Ekonaratologie se zabývá historií, cíly a využitím moderní interdisciplinární teorie narativity v environmentální výchově v předškolním prostředí. Popisuje potenciality a význam naratologie jako přístupu pro dětské pochopení okolního světa a zvyšování environmentální senzitivity. Cílem výzkumné části bylo ověření narativního paradigmatu (Fisher, 2000; Bruner 1996) u dětí předškolního věku a navázání bližšího vztahu mezi dětmi a přírodou vytvořením několika autentických příběhů o přírodě, které si samy děti vymyslely. Druhá část práce se zaměřuje na výzkum mezi učitelkami mateřských škol. Úkolem bylo sepsat knihy o přírodě, které ve své praxi využívají. Z tohoto seznamu se poté tvořil žebříček deseti nejoblíbenějších dětských publikací o přírodě. Práce nabízí i seznam vhodných knih pro ekonaratologickou metodu u dětí předškolního věku. Výsledkem bylo zjištění, že děti ve věku 4-6 let si přirozeně více pamatují, když slyší informace ve formě vyprávění příběhů, a že jsou schopné naslouchat přírodě a jejím projevům.
|
|
|
Where Games and Stories Meet: Four Frames of Meaning in the City of Mist TTRPG System
Picková, Tereza ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Testa, Alessandro (oponent)
Tento text se zaměřuje na zkoumání tzv. Stolových her "na hrdiny", které se vyznačují mimo jiné značnou imerzivitou, pluralitou "světů", ve kterých hráči operují a s tímto spjatou pluralitou rolí, které jsou těmito hráči adoptovány. Klasická studie této plurality publikovaná G. A. Finem inspirovaná prací E. Goffmana a jeho analýzou rámců (srov. Fine 2002) představuje tři z těchto "světů významu"; rámec lidí, rámec hráčů a rámec postav ve hře. Tato práce si klade za cíl rozšířit klasický model G. A. Fina, obohacením tohoto třístupňového modelu přidáním čtvrtého rámce nazvaného "rámec vypravěčů". Přidání rámce vypravěčů kazuje, do jaké míry se rolové hry podobají tzv. "příběhovým událostem" (Georges 1969), a jak je tato skutečnost odlišuje od klasických her, a staví je do unikátní pozice procesů kolaborativní narace. Rámec navíc přináší pochopení určitého chování hráčů, k vypravěčskou agendou a očekáváními spjatými s touto rolí. Tato jedinečná forma interakce je zkoumána z pohledu hry i z pohledu vypravěčství, přičemž předmětem analýzy je kromě momentů diskrepanc mezi čtyřmi světy významu také zvládání těc předcházení, a aplikace kompetencí získaných při hraní těchto her v mimo herních situacích v primárním rámci žitého světa.
|
host ::
RSS.