|
|
Corporate identity nového gentlemanského šemířského klubu Tailor's Fencing Club
Krejčík, Jan ; Voráček, Josef (vedoucí práce) ; Štědroň, Bohumír (oponent)
Název práce: Corporate identity nového gentlemanského šermířského klubu Tailor's Fencing Club Cíle práce: Cílem této diplomové práce je vytvoření firemní identity nově vznikajícího šermířského klubu ve formě obchodní společnosti. Výsledky této práce budou dále využity při realizaci projektu zakládání nového gentlemanského šermířského klubu. Metody řešení: Pro řešení této práce byla použita metoda analýzy dokumentů, metoda skupinové diskuse s realizačním týmem projektu, metoda neformálních rozhovorů s budoucím spolumajitelem klubu a s expertem na PR a marketing a metoda pozorování ve vybraných business a sportovních klubech. Výsledky: Výsledkem této práce je vytvoření a grafické zpracování jednotlivých kapitol a odvětví firemní identity nově vznikajícího klubu. To obnáší zvolení vhodného jména a filozofie klubu, zpracování loga, firemních barev, tiskovin, reklamních materiálů, návrhu interiéru klubu, uniforem zaměstnanců a sportovního vybavení a návrh webových stránek firmy, dále pak zpracování firemní komunikace a produktu klubu. Dalším výsledkem práce je potom vypracování návrhu společenské smlouvy společnosti. Klíčová slova: firemní identita, šerm kordem, design manuál, gentlemanský klub, společenská smlouva
|
|
|
Společenská smlouva jako racionální volba
Froněk, Martin ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent)
Společenská smlouva jako racionální volba Tato rigorozní práce je zamýšlena jako úvod do soudobých teorií společenské smlouvy, které jsou vypracovány v metodologickém rámci tzv. teorie racionální volby. Základním dílem na tomto poli je Teorie spravedlnosti J. Rawlse. Práce se však zabývá nejen Rawlsovým přístupem ke společenské smlouvě, ale také koncepcemi dalších autorů, jmenovitě J. Buchanana, D. Gauthiera, T. Scanlona a R. Nozicka, které jsou v českém prostředí zatím méně známé. Struktura práce je orientována na možnost jejich srovnání, proto autor postupuje od předmětu ke stranám až k obsahu společenské smlouvy. Pozornost je věnována teorii her, která modeluje některé typické mezilidské interakce a pomocí svého teoretického aparátu může ilustrovat problémy sociální spolupráce, což je ústřední téma patrně všech smluvních teorií. V návaznosti na Schellingovu teorii fokálních bodů je diskutována expresivní teorie práva. V dalších části práce autor ilustruje mechanismy udržení společenského řádu na příkladu nejnovějších empirických studií V závěru se autor snaží nastínit pohled analytické filosofie na společenskou smlouvu jako na soubor institucí, který je nutným důsledkem existence jazyka, a probírá základní komponenty teorie institucionální reality J. Searla.
|
|
|
On the Method's Disappearance: Analysis between philosophies of social contract and classical sociologies. A Study in Epistemology
Maršálek, Jan ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kvasz, Ladislav (oponent) ; Karsenti, Bruno (oponent)
DE LA DISPARITION D'UNE MÉTHODE : l'Analyse entre philosophies du contrat social et sociologies classiques Étude d'épistémologie Jan Maršálek Résumé (version courte) : Dans la continuité déloyale de la tradition épistémologique française, notre travail a pour objet le phénomène de la disparition d'une méthode, que nous appelons « analytique ». A travers les oeuvres de T. Hobbes, J.-J. Rousseau, H. Spencer et E. Durkheim, nous montrons la variation du statut épistémologique de l'analyse, et fondons le concept d'« événement épistémologique ». Notre point de vue est strictement épistémologique : au détriment des thèmes qui relient les auteurs les uns aux autres, nous nous penchons sur la méthode qui, au lieu de se dissiper suite au refus qu'elle essuie, change de lieu, s'égare. C'est l'identification de l'analyse dans la pensée qui ne s'en réclame pas comme d'un principe actif qui nous autorise à parler de sa disparition. Son statut s'en trouve « dégradé » : méthode dans les philosophies du contrat social, l'analyse persiste chez Spencer et Durkheim, de façon inavouée, en tant que matrice, que promesse, que stratégie démonstrative. Résumé (version longue) : Dans la continuité doublement déloyale de la tradition épistémologique française, largement occupée par la formation (construction, généalogie, invention,...
|
|
|
Srovnání pojetí demokracie v díle Jean-Jacques Rousseaua a Hanse Kelsena
Habrová, Klára ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Hlavním úkolem této práce je najít společné znaky v konceptu demokracie u Hanse Kelsena a Jean-Jacques Rousseaua. Dále se tato práce zabývá návazností Kelsenova díla na dílo Jean- Jacques Rousseaua. Aby bylo možné tyto návaznosti nalézt, prostudovala autorka díla O společenské smlouvě neboli o zásadách státního práva a O příčinách a původu nerovnosti mezi lidmi u Jean-Jacques Rousseaua a O podstatě a hodnotě demokracie u Hanse Kelsena. Dále autorka oba autory podrobila kritice. Kritiku autorka podložila dílem Boženy Komárkové, Jürgena Habermase a Charlese Taylora u Jean-Jacquese Rousseaua a díle Carla Schmitta u Hanse Kelsena. Aby se autorka mohla věnovat i kritice těchto autorů, byla potřeba zaměřit se i na jiné oblasti než jen na téma demokracie, ale např. i na téma lidských práv u Boženy Komárkové. V hlavní části práce jsou nejprve detailně popsány jednotlivé koncepty demokracie u jednotlivých autorů. V průběhu práce jsou jednotlivá díla podrobně rozebírána a autorka hledá společné rysy Kelsenovy a Rousseauovy demokracie. V závěru autorka shrnuje veškeré poznatky, ke kterým v průběhu psaní této bakalářské práce došla a dále se věnuje opodstatněnosti kritiky obou autorů ze strany výše uvedených kritiků.
|
|
|
Soudobé teorie společenské smlouvy
Froněk, Martin ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Soudobé teorie společenské smlouvy Tato diplomová práce je zamýšlena jako úvod do soudobých teorií společenské smlouvy. Základním dílem na tomto poli je Teorie spravedlnosti J. Rawlse. Práce se však zabývá nejen Rawlsovým přístupem ke společenské smlouvě, ale také koncepcemi dalších autorů, jmenovitě J. Buchanana, D. Gauthiera, T. Scanlona a R. Nozicka, které jsou v českém prostředí zatím méně známé. Struktura práce je orientována na možnost jejich srovnání, proto autor postupuje od předmětu ke stranám až k obsahu společenské smlouvy. Pozornost je věnována teorii her, která modeluje některé typické mezilidské interakce a pomocí svého teoretického aparátu může ilustrovat problémy sociální spolupráce, což je ústřední téma patrně všech smluvních teorií. V závěru se autor snaží nastínit pohled analytické filosofie na společenskou smlouvu jako na instituci, která je nutným důsledkem existence jazyka.
|
|
|
Pojetí spravedlnosti u Johna Rawlse a jeho kritika u F. A. von Hayeka
Polenová, Monika ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce se zaměřuje na rozbor pojetí spravedlnosti jako slušnosti v politické a morální filosofii. Zmapuje vývoj názoru na spravedlnost od antiky, kde se zejména bude zabývat přístupem ke spravedlnosti u Platóna a Aristotela. Zvláštní pozornost bude věnovat pojetí spravedlnosti ve společenských smlouvách T. Hobbese, J. Locka, J. J. Rousseaua a Immanulea Kanta. Jádro práce bude tvořit rozbor teorie spravedlnosti jako slušnosti Johna Rawlse a přístup k sociální spravedlnosti u Friedricha Augusta von Hayeka. Klíčová slova: teorie spravedlnosti, společenská smlouva, sociální spravedlnost, občanská společnost, morálka
|
|
|
Pojem autonomie : (k předpokladům moderní subjektivity a dějinnosti práva)
Janoščík, Václav ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
diplomové práce Janoščík Václav Pojem autonomie k předpokladům moderní subjektivity a dějinnosti práva Předkládaná práce se snaží o artikulaci pojmu autonomie v jeho plné komplexnosti. V první části jsou tematizovány jednotlivé kontexty tohoto pojmu, ve snaze prohlédnout jeho strukturu. Nejdříve se snažíme prozkoumat možnosti analytické filosofie práva tematizovat pojem autonomie jako jádro samotné ideje práva. Tato snaha je vedena neortodoxním promýšlením přirozenoprávní teorie z raného díla Herberta Harta. V druhé kapitole probíráme východiska filosofie dějin, které opět své koncepce opírají o autonomní subjekt. Zdánlivě paradoxním spojením Heideggerovy fundamentální ontologie a Kosíkovy dialektiky konkrétního formulujeme dějinotvorný kontext autonomie. Následující kapitola spojuje Kosíkovo dílo s Corneliem Castoriadisem v perspektivě sociálních teorií. Také v jejich normativním jádru nalézáme náš koncept autonomie. Čtvrtá kapitola práce tematizuje Gauchetovu teorii odkouzlování světa jako procesu realizace autonomie a tento pojem tedy situuje historicky. Posledním tématem první části je pak rovina dějin idejí, na které autonomii identifikujeme zejména v koncepci novověké emancipace autorů Dietra Henricha a Jürgena Habermase. Druhá část práce sleduje vlastní historii pojmu autonomie, kterou...
|
|
|
Rousseau a jeho vliv na Francouzskou revoluci
Pravda, Petr ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Šimsa, Martin (oponent)
Rigorózní práce je zaměřena na zhodnocení Rousseauova odkazu. Vychází z konfrontace dvou protikladných obrazů jeho myšlenek. První obraz ho představuje jako myslitele, který svými originálním koncepty připravil úrodnou půdu pro různé nedemokratické režimy a ideologie. Ty se sice vždy zaklínají těmi nejvznešenějšími ideály, ale v jejich jménu páchají pouze největší zločiny a lidi zbavují svobody. Druhý obraz v Rousseauovi vidí nesmlouvavého kritika sociální nespravedlnosti, který jedinou možnost k nápravě viděl ve svobodě a rovnosti. V tomto případě měl být jedním z důležitých inspirátorů na cestě za vítězstvím demokracie a autorem, který nepřestává svými originálními myšlenkami inspirovat a fascinovat. Argumentuji ve prospěch druhého obrazu. Rousseauova kritika morální krize je založena na rozpolcenosti moderního společenského člověka. Ta vyplývá z neustálého rozporu mezi naší přírodní přirozeností a společenským stavem. Jediné řešení viděl v uzpůsobení původní přirozenosti novému společenskému stavu. To může být dosaženo pouze pomocí afektivního pouta k politickému celku. Jen tak si člověk mohl ponechat svojí svobodu, která je základní hodnotou jeho bytí. Ve společnosti se již ovšem nemůže jednat o úplnou volnost, ale o vědomou poslušnost zákonům. Ty jsou přijímány všemi občany, z nichž každý disponuje...
|
|
|
Demokratická legitimace politiky: volební právo a logika voleb
Vorlíček, Jan ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Vlastním cílem předkládané práce je analýza legitimace politiky. K jeho uspokojivému naplnění bylo ale třeba vyjít z podrobnějšího zkoumání základního účelu společenských institucí. Práce je proto rozčleněna (kromě úvodu) do tří kapitol. První kapitola se věnuje právu jakožto základnímu systému uspořádání společenských vztahů. Objasňuje jeho základní společenskou úlohu (snížení transakčních nákladů společenského jednání) a jeho vliv na vývoj civilizace. Podrobně rozebírá fungování vlastnického práva coby fundamentu každého reálného právního systému, a to jak na rovině čistě právní, tak ekonomické (tj. jak dochází v systému vlastnického práva ke koordinaci společenských aktivit a k alokaci vzácných zdrojů, jak v něm vzniká elita, kdy dochází k poruchám efektivity tohoto procesu, atd.). Druhá kapitola se zabývá společenskými povinnostmi. Ukazuje, že plnění určitých povinností je nutnou podmínkou fungování práva. Tyto povinnosti označuje jako daně (na rozdíl od berní, které základ v povinnosti udržovat právní systém nemají, a jsou tedy svou podstatou jen výpalným). Zvláštní pozornost pak věnuje spravedlivému rozdělení těchto povinností (tzv. teorii daňové spravedlnosti) a rovněž vlivu zdanění na fungování a rozvoj společnosti. Poslední (třetí) kapitola se již věnuje vlastnímu institucionálnímu...
|
|
|
Společenská smlouva u vybraných autorů
ĎULÍKOVÁ, Karolína
Diplomová práce se týká především pojetí společenské smlouvy u vybraných autorů. Nejprve se zabývám jednotlivými autory a jejich pojetím, poté se zaměřuji na jejich srovnání. Diplomová práce má politicko-etický charakter. Vybranými autory jsou Thomas Hobbes a jeho "Leviathan aneb látka, forma a moc státu církevního a politického", John Locke a "Druhé pojednání o vládě", Baruch Spinoza a jeho "Rozprava politická" a "Traktát theologicko-politický" a konečně Jean-Jacques Rousseau a jeho dílo "O společenské smlouvě".
|
host ::
RSS.