|
|
Základní terapie v přímé péči o gerontologického klienta
Staněk, Josef ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Shrnutí Diplomová práce "Základní terapie v přímé péči o gerontologického klienta", byla zaměřena na deskripci základních terapií v přímé péči o gerontologického klienta s cílem popsat, analyzovat a navrhnout nejoptimálnější přístupy v sociální péči, které lze v rámci základních druhů terapií realizovat. Text práce byl rozvržen do čtyř kapitol, které prezentují odborné názory řady autorů. Teoretickou část práce tvoří tří kapitoly. První kapitola je věnována deskripci preferovaných terapií, druhá kapitola analyzuje sociálně zdravotní aspekty stáří a třetí přibližuje reprezentaci základní legislativy v péči o seniory.Stěžejní, čtvrtá kapitola interpretuje data získaná kvalitativním šetřením, které bylo realizováno pomocí kooperace několika metodologických postupů volných rozhovorů, pozorování v konkrétním institucionálním zařízení s realizační smíšenou skupinou šesti seniorů, kteří se v průběhu přibližně jednoho roku podíleli na sestavení případových studií a zapojovali do různých typů terapií a aktivit. Získaná data byla segmentována i detailně analyzována, důraz byl kladen na etický, důstojný přístup i spolupráci se sociálními pracovníky. Získané výsledky šetření hodnotím vzhledem k nerepresentativnosti množství získaných dat jako orientační, spíše dokreslují možnosti zkvalitnění sociální práce pomocí...
|
|
|
Využití metod dramatické výchovy ve druhé třídě základní školy
Nedvědilová, Denisa ; Ferklová, Alžběta (vedoucí práce) ; Svobodová, Radmila (oponent)
Téma mé práce jsem si vybrala ze dvou, pro mne důležitých důvodů. Prvním je, že pro mnoho lidí a bohužel i učitelů je práce s dramatickou výchovou v běžných hodinách určitým problémem a dramatická výchova se stává stále častěji velmi diskutovaným tématem. Tím druhým důvodem pro volbu tématu bylo to, že jsem začala pracovat s novou, poměrně "problematickou třídou," která se do této chvíle ještě s dramatickou výchovou nesetkala. Hlavní náplní této práce je pozorování toho, jakým způsobem se bude měnit kolektiv, jeho vazby a vztahy mezi dětmi za pomoci dramatické výchovy. Diplomová práce je rozdělená na dva oddíly. V teoretické části se vzhledem k zaměření diplomové práce zabývám především charakteristikou dítěte mladšího školního věku a vysvětlením, co je dramatická výchova. Věnuji se jejím cílům, formám, metodám a technikám. V praktické části jsou zařazeny veškeré činnosti dramatické výchovy, které jsem ve své třídě během půl roku použila, se zaměřením na zlepšení celkové situace ve třídě. Popisuje práci učitele v novém kolektivu a to, zda dramatická výchova může ovlivnit klima třídy a práci jednotlivých dětí. Klíčová slova: Dramatická výchova, děti mladšího školního věku, klima, spolupráce, projekt.
|
|
|
Sociální prostředí transformujícího se Karlína
Korytářová, Jana ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Ptáček, Pavel (oponent)
Cílem mé diplomové práce je poznání sociálního prostředí pražské čtvrti Karlín, jedné z nejdynamičtější části vnitřní Prahy, která v posledních patnácti letech prochází transformaci nejen fyzické, ale také své sociální struktury. Práce používá koncept sociálního prostředí, podle něhož se sociální prostředí skládá ze sociální struktury a sociálního klimatu lokality. Prostřednictvím analýzy sociální, fyzické a funkční struktury a výzkumem denních rytmů se snaží o určení hlavních rytmizátorů, hlubší poznání procesů a klíčových okamžiků během dne, jež lokalitu strukturují, zachycení proměny funkčního využití lokality během dne a fluktuace sociálních skupin, které lokalitu užívají. Výzkum se zaměřuje na tři vybrané základní sídelní jednotky: Karlín - západ, Rohanský ostrov a Za Invalidovnou. Každá z těchto lokalit má svůj denní rytmus, který je strukturován bydlícím a dočasně přítomným obyvatelstvem, a odlišné sociální prostředí, jež se vzájemně ovlivňují, jsou na sobě závislá a vytváří celkový charakter celé čtvrti Karlín. Práce se snaží o prohloubení a kritické zhodnocení stávající metodologie. Klíčová slova Karlín, Praha, sociální prostředí, sociální klima, sociální struktura, denní rytmus, rytmizátor, lokalita, mobilita, geografie času.
|
|
|
Klima školní třídy
Vacková, Veronika ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Kasíková, Hana (oponent)
Diplomová práce "Klima školní třídy" je rozdělena na dvě části - teoretickou a empirickou. Teoretická část se zabývá obsahovým vymezením pojmu školní klima a následným rozborem a charakteristikou oblastí s ním souvisejících. Jedná se především o analýzu sociálního klimatu školní třídy a zmapování faktorů, které se na daném klimatu podílejí. Zmiňované mechanismy podílející se na tvorbě školního klimatu blíže analyzuji zejména z hlediska samotných aktérů, tedy učitelů a žáků. Dále se v této části práce zabývám vymezením a popisem přístupů ke zkoumání sociálního klimatu se stručným rozborem konkrétních diagnostických metod. Součástí práce je taktéž rámcové vymezení výsledků dosavadní výzkumné činnosti domácích i zahraničních výzkumů ve výše zmiňované oblasti. Empirická část se zaměřuje na diagnostiku klimatu školních tříd na vybraných středních školách okresu Tábor. Výzkum je zaměřen na zmapování klimatu s důrazem na kvantitativní zkoumání prostřednictvím zvolených diagnostických metod. Cílem této části je zjištění, do jaké míry se, z pohledu žáka, liší klima školních tříd y na SOU a SOŠ. Závěr empirické části je věnován významu třídního klimatu společně s možným využitím poznatků o něm a způsoby jeho ovlivňování. Klíčová slova: Klima školy, klima třídy, sociální interakce, učitel, žák, třída,...
|
|
|
Vliv suburbanizace na demografickou a sociální strukturu a sociální klima v suburbiích Mladé Boleslavi
Hrušková, Nela ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Kopečná, Martina (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je postihnout sociální strukturu obyvatel a sociální klima v suburbiích Mladé Boleslavi. V souvislosti s přistěhováním obyvatel do okolí města dochází ke změně populační velikosti a skladbě obyvatelstva obcí, s čímž souvisí i zvýšení rozdílů mezi tamními obyvateli. Důvodem jsou rozdíly mezi obyvateli z hlediska sociální statusu, tradic, chování a věku. V práci hodnotím především vliv těchto rozdílností na vzájemné vztahy mezi původním obyvatelstvem a nově přistěhovalými. Snažím se zjistit míru zapojení nově příchozích do chodu obce a definovat problémy a typy spolupráce mezi těmito skupinami. Domnívám se, že budou jisté odchylky v jednotlivých obcích, avšak souhrnně je budou postihovat podobné problémy i pozitiva, která byla zjištěna v dřívějších studiích provedených v zázemí Prahy. Současně diskutuji, zda a případně jakým způsobem, je proces ovlivněn firmou Škoda Auto, která v Mladé Boleslavi sídlí. Klíčová slova: suburbanizace, sociální struktura, sociální klima
|
|
|
Vliv primární prevence na klima ve třídě
Bednářová, Jaroslava ; Pelikán, Jiří (vedoucí práce) ; Tvrzová, Ivana (oponent)
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze KATEDRA PEDAGOGIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Jaroslava Bednářová VLIV PRIMÁRNÍ PREVENCE NA KLIMA VE TŘÍDĚ Influence of primary prevention on class atmosphere 2011 Doc. PhDr. Jiří Pelikán, CSc. ABSTRAKT Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku primární prevence a jejího vlivu na klima ve třídě. V teoretické části se podrobně zabývá primární prevencí, její historií na území České republiky a formami. Zmíněny jsou i zásady efektivní primární prevence a hodnocení preventivních programů. Druhá kapitola se zaměřuje na klima ve třídě. Jsou zde vymezeny důležité pojmy a faktory, které klima ve třídě ovlivňují. Pozornost je věnována také diagnostice klimatu a možnostem jeho ovlivňování, jednou z nichž jsou právě i programy primární prevence. Empirická část představuje projekt primární prevence, který pořádá Křesťanská pedagogicko- psychologická poradna. Jsou zde zpracovány výsledky výzkumu efektivity preventivních programů, který tato poradna pořádala v roce 2008. V této části vycházím i z vlastních zkušeností s vedením programů primární prevence. Klíčová slova: Efektivní primární prevence, klima školy, klima ve třídě, primární prevence, nespecifická primární prevence, sociální klima, specifická primární prevence
|
|
|
Sociální klima školní třídy a školní úspěšnost žáka
Stárková, Eliška ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
a klíčová slova Předmětem této diplomové práce je sociální klima školní třídy a školní úspěšnost žáka. Diplomová práce je členěna na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se zaměřuji na zpracování daného tématu na základě české i zahraniční soudobé odborné literatury. Zaměřuji se na školní třídu z pohledu sociální psychologie. Rozebírám formování sociální struktury školní třídy, způsoby jejího poznávání i nejčastější pozice a role, jež se ve školním kolektivu vyskytují. Dále uvádím základní poznatky o sociálním klimatu, jeho tvůrcích, determinantách a diagnostice. Jako posledním se zabývám tématem školní úspěšnosti. Vymezuji pojmy školní neúspěšnost, sebehodnocení a vnímaná akademická účinnost. V empirické části prezentuji kvantitativní výzkum, do kterého se zapojilo 309 žáků a 17 třídních učitelů ze základních škol z Prahy. Cílem výzkumu bylo potvrdit souvislost mezi sociálním klimatem školní třídy a školní úspěšností žáka. K tomuto účelu byly použity dvě dotazníkové metody - dotazník B-3 a dotazník "Jak se učím" (MALS). Na základě statisticky zpracovaných dat nebyla tato závislost potvrzena. Jako průkazný se ovšem ukázal vztah mezi vnímanou akademickou účinností a známkami žáků ve škole. Klíčová slova: školní třída, sociální klima, sociální struktura, školní úspěšnost, vnímaná...
|
|
|
Zlepšení manažerské práce ve sportovním klubu na regionální úrovni
Mareš, Václav ; Procházka, Jan (vedoucí práce) ; Štědroň, Bohumír (oponent)
Název: Zlepšení manažerské práce ve sportovním klubu na regionální úrovni Cíle: Hlavním cílem této práce je vymezení strategických cílů futsalového klubu Tenisáci Benešov. Zhodnotit současnou situaci klubu po personální, organizační a sportovní stránce a navrhnout opatření, která zlepší situaci v některých problémových oblastech a nastínit budoucí směřování klubu. Metody: Metodika této práce byla zaměřená na analýzu klubu. Při analýze bylo využito kvalitativní metody nestandardizovaného rozhovoru. A kvantitativních metod sekundární analýzy dat a dotazníku. Použita byla také SWOT analýza pro přehledné zhodnocení současné situace klubu. Výsledky: Došlo k provedení pečlivé analýzy současného stavu klubu. Na jejím základě byla navržena doporučení pro budoucí směřování klubu, a to v těchto oblastech: strategické cíle klubu, stanovy sdružení, organizační struktura a vymezení kompetencí, využití silných stránek a vnějších příležitostí, zlepšení slabých stránek klubu a vyvarování se vnějším hrozbám klubu. Značná část práce je věnována budování dobrého sociálního klimatu v organizaci, jež je pro úspěšnou existenci klubu stěžejní. Klíčová slova: poslání, vize, strategické cíle, strategické plánování, sociální klima, sociologický výzkum, SWOT analýza, organizační struktura, stanovy sdružení
|
|
|
Důsledky suburbanizace pro obec - případová studie obce Velebov
Puchálková, Pavla ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Proces rezidenční suburbanizace, beroucí na sebe často podobu sídelní kaše, se ve vyspělých zemích objevuje od poloviny 18. století, zatímco v České republice se jedná o poměrně nový fenomén, v masovém měřítku pozorovatelný až od 90. let 20. století. Ačkoli se výzkumu suburbií věnovala řada prací, všechny z nich se zabývaly výhradně okolím největších českých měst. V první části práce shrnuje autorka, za použití metody analýzy dokumentů, historický vývoj forem suburbanizace, přičemž se detailně zaměřuje na moderní suburbanizační procesy ve Velké Británii, USA a České republice, důsledky suburbanizace v podobě sídelní kaše a vliv na existenci a fungování místních komunit v nových suburbiích. Dále autorka provedla případovou studii obce Velebov, do níž směřuje suburbanizace z Karlových Varů, za použití metod analýzy dokumentů, kvalitativního a kvantitativního dotazování rezidentů, a zaměřila na skladbu obyvatel, sociální kontakt a celkovou sociální kohezi v rámci obce. Výzkumná zjištění do značné míry potvrzují výsledky předchozích studií a ukazují tak na univerzálnost průběhu suburbanizace na území ČR. Skladba nových obyvatel obce se značně odlišuje od těch původních, což ústí v malou míru sociálních kontaktů a celkově nevyvinuté vztahy mezi oběma skupinami. Lze ale očekávat, že časem dojde v tomto...
|
|
|
Proces vytváření sociálního statusu při změně školní třídy
Brožová, Martina ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Předmětem této diplomové práce je proces utváření sociálního statusu při přechodu ze základní školy na střední. V teoretické části se zaměřuji na školní třídu jako sociální skupinu a postavení žáka ve třídě, věnuji se struktuře školní třídy, statusovému systému rolí a nejčastějším sociometrickým pozicím, které se ve školní třídě vyskytují. Dále uvádím poznatky o období adolescence, které se vztahují k tomuto tématu a prezentuji základní informace o identitě adolescentů a sociálních dovednostech. Jako poslední se zabývám tématem, jak zkoumat školní třídu. V empirické části prezentuji kvalitativní výzkum, ve kterém bylo zapojeno 5 středních škol z Prahy a okolí, celkem 104 studentů. Cílem výzkumu bylo popsat a porozumět procesu utváření sociálního statusu v nové třídě. K tomuto účelu byly použity dvě dotazníkové metody - sociometrický ratingový dotazník SORAD a dotazník mapující zkušenost jedince v interpersonálních vztazích a jeho spokojenost se změnou školního kolektivu. Na základě analýzy dat a interpretativních metod jsme došli k závěru, že sociální status je utvářen již v prvních interakcích mezi členy a je málo proměnlivý. Sociální status je tvořen dvěma rovinami - vztahovou, která je vyjádřena oblibou a sociální sílou, která je vyjádřena poměrem moci ve skupině. Tyto roviny doplňuje...
|
host ::
RSS.