|
|
Diagnostika porozumění vybraným tématům sociologického učiva u studentů gymnázia
Sehnalová, Jitka ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Tichá, Milena (oponent)
Diplomová práce se zabývá diagnostikou studentského porozumění principům uspořádání společnosti v návaznosti na obsah sociologického učiva občanského a společenskovědního základu na středních školách. Teoretická část vymezuje základní sociologické pojmy, především sociální stratifikaci, sociální mobilitu a sociální status. K propojení sociologických pojetí se školním vzděláváním je zde popsán také koncept didaktické znalosti obsahu a teorie didaktické rekonstrukce učiva. Dále jsou zde představeny dosavadní výzkumy v této oblasti. V praktické části bylo realizováno výzkumné šetření, které pro sběr dat využilo metodu polostrukturovaného hloubkového rozhovoru. Získaná data byla následně kvalitativně zpracována. V šetření byla sledována především míra vnímání hierarchie ve společnosti, příčiny společenského rozvrstvení a možnosti sociální mobility. Tam, kde to bylo možné, byly odpovědi studentů porovnány s výsledky dosavadních výzkumů.
|
|
| |
|
|
Uplatnitelnost absolventů škol ve společnosti vědění
Úlovec, Martin ; Kuchař, Pavel (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nezáměrnými důsledky akcentace vzdělávání v současné společnosti a jejich dopady na uplatnitelnost absolventů škol na trhu práce a na saturaci potřeb zaměstnavatelů z hlediska obsazování pracovních míst v souvislosti s demografickým stárnutím populace. Tato diplomová práce si zároveň klade otázku, zda má vzdělání v souvislosti s vývojem trhu práce adekvátní vliv na sociální mobilitu jako tomu bylo ještě v poměrně nedávné minulosti. Autor se v souvislosti s touto problematikou zároveň pokouší navrhnout možná řešení nastalé situace na pracovním trhu z hlediska pociťovaného nedostatku kvalifikované pracovní síly s nižší úrovní vzdělání, zejména v sekundárním sektoru. Možnosti řešení vidí v důsledném uplatňování konceptu celoživotního učení, zvýšení relevance obsahu vzdělávání měnícím se požadavkům kvalifikací cestou rozšíření kooperace škol se zaměstnavateli a v neposlední řadě také upozorňuje na potřebu dostupnosti relevantních informací o vývoji trhu práce a šancích absolventů škol získat pracovní uplatnění ve zvoleném oboru.
|
|
| |
|
|
Faktory utváření vzdělanostních aspirací v České republice po roce 1989
Mamulová, Tereza ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Dvořáková, Miroslava (oponent)
4 Abstrakt V bakalářské práci jsou popsány faktory, které se podílejí na tvorbě vzdělanostních aspirací po roce 1989. Faktory utváření vzdělanostních aspirací jsou zde identifikovány v kontextu proměn, kterými prošla Česká společnost v posledním čtvrtstoletí. Úvodní kapitoly jsou zaměřeny na historický kontext tvorby vzdělanostních aspirací. Faktory jsou zkoumány na třech úrovních: strukturální, individuální a kontextuální. Utvářející faktory jsou studovány pomocí dostupných studií z České republiky, pohled na jejich utváření je také obohacen o poznatky ze studií zahraničních. Práce dále obsahuje diskuzi nad poznatky a rešerši dostupných výzkumů, které přispívají k poznávání utvářejících faktorů vzdělanostních aspirací. Klíčová slova: Vzdělanostní aspirace, vzdělanostní nerovnosti, kulturní kapitál, transformace, přístup k terciárnímu vzdělávání, sociální mobilita
|
|
| |
|
|
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce.
Mrňka, Jaromír ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Staněk, Tomáš (oponent)
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce Jaromír Mrňka, ÚHSD FF UK, 2011. Bakalářská práce "Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce zpracovává téma "očistných" procesů v severomoravském městě Mohelnice v průběhu tzv. třetí československé republiky. V kontextu dlouhodobého vývoje česko-německých vztahů v regionu a převratných změn ve struktuře poválečné společnosti sleduje zapojení jednotlivých aktérů v průběhu tzv. vyhnání a živelné retribuce v květnu až červenci 1945, provádění nařízení tzv. velkého retribučního dekretu od července 1945 a organizované fáze transferu německého obyvatelstva v regionu v průběhu roku 1946. U obžalovaných podle tzv. velkého retribučního dekretu se zaměřuje na jejich motivace a změnu jejich sociálního statusu v souvislosti s jejich zapojením do stranických struktur NSDAP.
|
|
|
Brains versus Brawn: Comparison of the Educational and Occupational Status of non-EU Labour Migrants in the Czech Republic
Leontiyeva, Yana ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Drbohlav, Dušan (oponent)
Hlavním cílem této disertační práce je analýza vzdělanostní a profesní struktury migrantů ze zemí mimo EU, pracujících v České republice. S použitím poznatků z teorie lidského kapitálu a sociologie migrace tato práce zkoumá, do jaké míry existuje nesoulad mezí stupněm dosaženého vzdělání imigrantů a jejích pracovním uplatněním v ČR. Speciální pozornost je věnována fenoménu překvalifikovanosti a socioekonomickým teoriím vysvětlujícím vznik a setrvání tohoto fenoménu u imigrantů a také rozboru metodologických aspektů měření zkoumaného jevu. Kromě sekundární analýzy dostupných pramenů a výstupů s předchozích šetření, tato práce využívá dostupné statistické údaje a také data ze dvou poměrné unikátních rozsáhlých kvantitativních sociologických šetření realizovaných v letech 2006 a 2010 Sociologickým ústavem Akademie věd ČR, v.v.i.
|
|
|
Individuální a sociální souvislosti sestupné sociální mobility
Kubatová, Marie ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Autorka se v textu zabývá tématem individuálních a sociálních souvislostí sestupné sociální mobility. Zaměřuje se na případy rodin vysokoškoláků, jejichž potomci nenavázali na sociální status svých rodičů z hlediska vzdělaní a nezískali tedy vysokoškolský diplom. Opřena o definice pro práci stěžejních pojmů, vycházejíc z kompilace publikací věnujících se výzkumu sociální mobility a vzdělanostních nerovností, předkládá kvalitativní analýzu sebraných rozhovorů zpracovanou za pomoci metod zakotvené teorie. Zmiňuje, že na základě provedené analýzy nelze zkoumaný jev, intergenerační sociální mobilitu z hlediska vzdělání jako takovou, označit za problém. Tím se stává až poté, kdy je zasazen do kontextuálního rámce, v němž k němu dochází. Autorka na základě analýzy shrnuje, že potomci vysokoškoláků své schopnosti a dovednosti získané výchovou v prostředí vysokoškolsky vzdělaných rodičů rozvíjejí a zužitkovávají, byť v jiné než formálně vzdělávací rovině. Je to právě autorita, jíž onen formálně vzdělávací systém disponuje, která vytváří sociální normu a společenské očekávání, na základě kterých jsou potomci vysokoškoláků bez vysokoškolského diplomu považováni za problematické, ze společenské normy se vychylující.
|
|
| |
host ::
RSS.