|
|
Proměny každodennosti pohraničí českých zemí a ustavování diktatury KSČ na příkladu okresů Šumperk a Zábřeh 1945-1960
Mrňka, Jaromír ; Spurný, Matěj (oponent) ; Kolář, Pavel (oponent)
Mrňka, Jaromír: Proměny každodennosti pohraničí českých zemí a ustavování diktatury KSČ na příkladu okresů Šumperk a Zábřeh 1945-1960. Praha: ÚHSD FF UK, 2014. Rigorózní práce, školitel Matěj Spurný, 217 s. Předkládaná rigorózní práce je upravenou verzí práce diplomové. Na základě výzkumu regionálních souvislostí přispívá k hlubšímu poznání procesu konstituování nové společnosti v pohraničí českých zemí. Výzkumné pole je na jedné straně vymezeno strukturálními aspekty demografických proměn následujících po druhé světové válce (nucené vysídlení německého obyvatelstva, vliv a důsledky neorganizovaného a organizovaného osídlovacího procesu), na straně druhé potom souvislostmi ustavování a proměn panství komunistické diktatury, včetně jejích krizí v letech 1953 až 1957. Sledováním proměn dominantních a autoritativních diskursů na straně jedné a jazyka aktérů na straně druhé, jsou zde odhaleny základní hodnoty a obrazy, které přispívaly ke stabilizaci nebo naopak destabilizaci komunistického panství. Sdílenou představou umožňující mobilizaci společnosti byl proměňující se obraz nepřítele. Jeho poválečná nacionalistická konstrukce v době stalinizace společnosti ustupovala aktuálním kritériím, která byla delegitimizována při odhalení kultu Stalinovy osobnosti. V druhé polovině padesátých let byl obraz...
|
|
| |
|
|
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce.
Mrňka, Jaromír ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Staněk, Tomáš (oponent)
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce Jaromír Mrňka, ÚHSD FF UK, 2011. Bakalářská práce "Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce zpracovává téma "očistných" procesů v severomoravském městě Mohelnice v průběhu tzv. třetí československé republiky. V kontextu dlouhodobého vývoje česko-německých vztahů v regionu a převratných změn ve struktuře poválečné společnosti sleduje zapojení jednotlivých aktérů v průběhu tzv. vyhnání a živelné retribuce v květnu až červenci 1945, provádění nařízení tzv. velkého retribučního dekretu od července 1945 a organizované fáze transferu německého obyvatelstva v regionu v průběhu roku 1946. U obžalovaných podle tzv. velkého retribučního dekretu se zaměřuje na jejich motivace a změnu jejich sociálního statusu v souvislosti s jejich zapojením do stranických struktur NSDAP.
|
|
|
Soužití českých a německých pracovníků Krkonošské papírny v Hostinném mezi lety 1932-1949
Sogel, David ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Mrňka, Jaromír (oponent)
práce Bakalářská práce Soužití českých a německých pracovníků Krkonošské papírny v Hostinném mezi lety 1932-1949 pojednává o vývoji podniku Eichmann a spol. a jeho znárodněném nástupci, podniku Krkonošské papírny. Zaměřuje se nejen na období vytyčené ve svém názvu, nýbrž se snaží postihnout více či méně celou téměř stoletou etapu, kdy byl podnik vlastněn rodinou Eichmann. Součástí této práce je také charakteristika fungování podniku do počátku roku 1949, tedy několika let po jeho znárodnění, než byl původní konglomerát definitivně rozdělen. Tématem, které spojuje jednotlivé kapitoly, je zájem o vliv zúčastněných aktérů na fungování a orientaci podniku. Práce je rozdělena do dvou částí. V první z nich jsou nastíněny osudy podniku úzce svázané se samotnými majiteli od 19. století až do jejich odsunu z Československa po roce 1945. Druhá část pak nastiňuje fungování podniku z pohledu jednotlivých zaměstnanců, kdy je záměrem rozkrýt přeměny vnitřní struktury firmy především na základě úrazových zpráv z let 1939-1945, tedy ve specifické době druhé světové války. V této části jsou určité případy explicitně zdůrazněny, neboť snahou bylo pramenně dokázat některé obecné tendence uváděné v sekundární literatuře. Práce je symbolicky zakončena popisem odsunu německých pracovníků z Československa, znárodněním...
|
|
|
Generační zkušenosti v lokálním prostoru: Sepekov 1945 - 1965
Nováková, Petra ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Mrňka, Jaromír (oponent)
(česky) Cílem práce bylo pokusit se o zanalyzování různé generační zkušenosti v lokálním prostoru v jejich vazbě na identity, mentality osob narozených v rozdílném časovém období. Práce zkoumá jednu konkrétní vesnici v Jižních Čechách. První kapitoly se zabývají teoretickými východisky práce, dějinami obce, vývojem v Československu a vývoji na jihočeském venkově. Následující kapitoly se postupně na příkladu dětství, školství, zemědělství a průmyslu měnící se ve státním socialismu, snaží zachytit možné vznikající rozdílné generační zkušenosti.
|
|
|
Politika a sociální praxe kolektivního násilí v českých zemích 1944-1946
Mrňka, Jaromír ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Havelka, Miloš (oponent) ; Konrád, Ota (oponent)
a klíčová slova Politika a sociální praxe kolektivního násilí v českých zemích 1944-1946 Disertační práce Jaromír Mrňka, Univerzita Karlova, Praha, 2017. V disertační práci se zaměřuji na akty kolektivního násilí , které se vyskytovalo v prostoru českých zemí v období let 1944 až 1946. Navzdory převažujícím interpretacím května 1945 jako zásadního dějinného zlomu, zaměřuje se hlavní výklad na kolektivní násilí jako na fenomén překračující zažité mezníky. Přetrvávající vysoká úroveň výskytu násilných interakcí je přitom zásadním prvkem spojujícím závěrečné operace druhé světové války s následujícími týdny a měsíci. Za použití konceptů politické sociologie (Charles Tilly), sociální psychologie (Philip Zimbardo) a mikrosociologie (Randall Collins) se v disertační práci snažím zachytit inderdependentní povahu kolektivního násilí mezi jeho stukturálními předpoklady a situačí dynamikou. Na základě kvantitativního šetření aktů kolektivního násilí načrtám nejdříve makrosociální topografii kolektivního násilí. Hlavním cílem je identifikace klíčových aktérů politiky kolektivního násilí a jejich vzájemná souvislost se základním nastavením jednotlivých systémů vládnutí (tj. okupačního režimu tzv. protektorátu Čechy a Morava, resp. omezeně pluralitního demokratického režimu Československa po roce 1945). Dále se...
|
|
| |
|
|
Proměny společnosti v pohraničí českých zemí na příkladu okresů Šumperk a Zábřeh v letech 1945-1960
Mrňka, Jaromír ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Kovařík, David (oponent)
Diplomová práce "Proměny společnosti v pohraničí českých zemí na příkladu okresů Šumperku a Zábřeh 1945-1960" na základě výzkumu regionálních souvislostí přispívá k hlubšímu poznání souvislostí procesu konstituování nové společnosti v pohraničí českých zemí. Výzkumné pole je na jedné straně vymezeno strukturálními aspekty demografických proměn následujících po druhé světové válce (nucené vysídlení německého obyvatelstva, vliv a důsledky neorganizovaného a organizovaného osídlovacího procesu), na straně druhé potom souvislostmi ustavování a proměn panství komunistické diktatury, včetně jejích krizí v letech 1953 až 1957. Sledováním proměn dominantních a autoritativních diskursů na straně jedné a jazyka aktérů na straně druhé, jsou zde odhaleny základní hodnoty a obrazy, které přispívaly ke stabilizaci nebo naopak destabilizaci komunistického panství. Sdílenou představou umožňující mobilizaci společnosti byl proměňující se obraz nepřítele. Jeho poválečná nacionalistická konstrukce v době stalinizace společnosti ustupovala aktuálním kritériím, která byla delegitimizována při odhalení kultu Stalinovy osobnosti. V druhé polovině padesátých let byl obraz nepřítele reinterpretován aktuálně prosazovanými hodnotami "socialistické zákonnosti" a "klidu na práci". Základní hodnotou, která umožňovala...
|
|
|
Proměny každodennosti pohraničí českých zemí a ustavování diktatury KSČ na příkladu okresů Šumperk a Zábřeh 1945-1960
Mrňka, Jaromír ; Spurný, Matěj (oponent) ; Kolář, Pavel (oponent)
Mrňka, Jaromír: Proměny každodennosti pohraničí českých zemí a ustavování diktatury KSČ na příkladu okresů Šumperk a Zábřeh 1945-1960. Praha: ÚHSD FF UK, 2014. Rigorózní práce, školitel Matěj Spurný, 217 s. Předkládaná rigorózní práce je upravenou verzí práce diplomové. Na základě výzkumu regionálních souvislostí přispívá k hlubšímu poznání procesu konstituování nové společnosti v pohraničí českých zemí. Výzkumné pole je na jedné straně vymezeno strukturálními aspekty demografických proměn následujících po druhé světové válce (nucené vysídlení německého obyvatelstva, vliv a důsledky neorganizovaného a organizovaného osídlovacího procesu), na straně druhé potom souvislostmi ustavování a proměn panství komunistické diktatury, včetně jejích krizí v letech 1953 až 1957. Sledováním proměn dominantních a autoritativních diskursů na straně jedné a jazyka aktérů na straně druhé, jsou zde odhaleny základní hodnoty a obrazy, které přispívaly ke stabilizaci nebo naopak destabilizaci komunistického panství. Sdílenou představou umožňující mobilizaci společnosti byl proměňující se obraz nepřítele. Jeho poválečná nacionalistická konstrukce v době stalinizace společnosti ustupovala aktuálním kritériím, která byla delegitimizována při odhalení kultu Stalinovy osobnosti. V druhé polovině padesátých let byl obraz...
|
|
|
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce.
Mrňka, Jaromír ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Staněk, Tomáš (oponent)
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce Jaromír Mrňka, ÚHSD FF UK, 2011. Bakalářská práce "Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce zpracovává téma "očistných" procesů v severomoravském městě Mohelnice v průběhu tzv. třetí československé republiky. V kontextu dlouhodobého vývoje česko-německých vztahů v regionu a převratných změn ve struktuře poválečné společnosti sleduje zapojení jednotlivých aktérů v průběhu tzv. vyhnání a živelné retribuce v květnu až červenci 1945, provádění nařízení tzv. velkého retribučního dekretu od července 1945 a organizované fáze transferu německého obyvatelstva v regionu v průběhu roku 1946. U obžalovaných podle tzv. velkého retribučního dekretu se zaměřuje na jejich motivace a změnu jejich sociálního statusu v souvislosti s jejich zapojením do stranických struktur NSDAP.
|
host ::
RSS.