|
|
Utváření dělnické čtvrti na Malvazinkách v první polovině 20. století
Uhlová, Veronika ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Klíčová slova (česky) Dělnická kolonie, Malvazinky, Smíchov, výstavba, družstvo Abstrakt (česky) Bakalářská práce se zabývá utvářením a formováním pražské dělnické čtvrti na Malvazinkách v první polovině 20. století. Za hlavní cíl si klade představit výstavbu rodinných domků, které vznikaly v důsledku nedostatku bydlení v Praze. Hlavními staviteli byla stavební a bytová družstva a také pražská městská obec. Jednalo se hlavně o snahu vystavit levné, ale kvalitní bydlení pro širší vrstvu obyvatelstva. Práce se věnuje popisu místa, představení stavebních a bytových družstev s jejich stavitelskou činností a charakteristice pražského dělnictva, jehož počet se stále zvyšoval. K podání úplné představy využívá map a plánů, které zachycují místo výstavby a plány navrhovaných domků. Na místě určeném k zástavbě stávala nouzová kolonie, které je v práci věnovaná jedna kapitola. Určitý počet kolonistů se dohodl na založení vlastního družstva, o kterém je v práci pojednáváno také. Výsledkem práce je komplexní představení dané oblasti pražských Malvazinek a podání uceleného pohledu na jejich zástavbu ve 20. letech 20. století.
|
|
|
Ředitelé/správci majetku schwarzenberské primogenitury a osvěta rolnictva ve 40.-70. letech 19. století
Šebková, Johana ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
(česky) Diplomová práce usiluje o konstrukci modelového ředitele majetku schwarzenberské primogenitury v 19. století. Tato konstrukce poslouží jako k prostředek k poznání a zhodnocení tří významných schwarzenberských ředitelů, tj. Františka Horského (1801-1877), Franze Kutschery (1819-1899), Josefa Šusty (1835-1914) a správce Leopolda Maria Zeithammera (1834-1905). Badatelka se rovněž snaží porozumět tomu, do jaké míry byla ústřední hospodářská činnost těchto úředníků propojena s osvětovou činností ve prospěch rolníků. Výrazná část práce je věnována analýze a interpretaci spisu úředníka Franze Kutschery Über die Ziele eines Gutsherrn (1884). Jedná se o Kutscherovu koncentrovanou zkušenost při řízení velkostatku a doporučení, jak si má počínat jeho majitel. Adresátem spisu byl dědičný princ Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu (1860 - 1938), vnuk Jana Adolfa II. Schwarzenberga. Práce je založena na studiu odborné sekundární literatury a analýze archivního materiálu (uloženého v SOA v Třeboni, odd. Český Krumlov).
|
|
|
Společenstvo krejčí v Praze: organizace krejčovských živnostenských podnikatelů v Praze od časů monarchie do konce první Československé republiky
Veverková, Andrea ; Štolleová, Barbora (vedoucí práce) ; Kubů, Eduard (oponent)
(česky) Předmětem zkoumání diplomové práce je Společenstvo krejčí v Praze, které vzniklo v roce 1911 sloučením tří hlavních pražských společenstev. Práce analyzuje organizační strukturu a činnost živnostenského společenstva od jeho vzniku do konce první Československé republiky. Soustředí se na jeho ekonomické, stavovské, sociální a kulturní funkce (osvětová a vzdělávací činnost). Práce zkoumá, jak společenstvo plnilo nebo naopak neplnilo role dané právním rámcem, jak ovlivňovalo podnikatelské prostředí Prahy a zda jeho vliv sahal i do jiných regionů, jakou roli hrálo pro své členy a jak se toto proměňovalo v čase. Základem diplomové práce je zpracování dochovaného archivního materiálu s využitím odborného periodického tisku. Práce je tak jednak příspěvkem k poznání živnostenských společenstev jako specifického typu organizace živnostenských podnikatelů v první polovině 20. století, jednak k vývoji krejčovského řemesla v českých zemích.
|
|
|
Cestovní ruch v hospodářských jednáních Československa a Jugoslávie meziválečného období
Konečná, Tereza ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
Cestovní ruch se v meziválečném období stával stále běžnější volnočasovou aktivitou širších společenských vrstev. Cestovní ruch mezi Československem a Jugoslávií meziválečného období navazoval na tradici vzájemných styků z doby již před první světovou válkou. Předmětem práce je zkoumání vývoje cestovního ruchu mezi Československem a Jugoslávií meziválečného období. Diplomová práce nejprve nastiňuje právní rámec cestovního ruchu z československé perspektivy, dále pak smluvní vztahy upravující cestovní a hospodářské styky mezi Československem a Jugoslávií. Analyzuje, do jaké míry československý stát ovlivňoval oblast cestovního ruchu, zda jeho rozvoj stimuloval či jej brzdil. Práce mapuje sociální kontext cestování do Jugoslávie, vzájemnou slovanskou spolupráci a role jednotlivých zájmových skupin v rozvíjení styků a podnikání v oblasti cestovního ruchu na území obou států. Dále je předmětem analýza propagace zájmových skupin nahlížená různými propagačními nástroji, zejména cestovními průvodci, spolkovými časopisy a filmy.
|
|
|
Válečné hospodářské centrály v Předlitavsku (1914-1918)
Sedláček, Petr ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent) ; Jemelka, Martin (oponent)
Disertační práce se věnuje problematice válečných hospodářských organizací v průběhu první světové války na území Předlitavska; ty jsou přitom chápány především jako instituce pověřené správou nedostatkových surovin a potravin. Práce nejprve vymezuje pozici válečných hospodářských organizací v systému předlitavského válečného hospodářství, přináší jejich dělení na základě jejich funkce a formy a nabízí jejich přehled. Ve třech samostatných studiích se práce podrobně zabývá vybranými válečnými hospodářskými organizacemi - Válečným obilním ústavem, Cukerní ústřednou a organizacemi působícími v bavlnářství - Bavlnovou ústřednou a Válečným svazem pro bavlnářský průmysl. V každém z těchto případů na základě podrobné analýzy právních předpisů vymezuje úkoly a roli příslušné válečné hospodářské organizace v rámci státní regulace daného odvětví. Sleduje zvolené organizační formy těchto organizací, včetně jejich personálního složení a vyhodnocuje jejich hospodaření. Především se pak práce zabývá způsoby, jakými se tyto organizace podílely na realizaci státní regulace svých odvětví a mechanizmy které se uplatňovaly při hospodaření s nedostatkovými surovinami a potravinami, při regulaci produkce, spotřeby a cen, přičemž si všímá i dalších úloh, které tyto organizace vykonávaly.
|
|
|
Živnostenská banka a její role v procesu industrializace českých zemí 1869 - 1914 (1918)
Herc, Svatopluk ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent) ; Albrecht, Catherine (oponent)
Disertační práce se zabývá rolí největší národnostně české banky, Živnostenské banky v Praze, v procesu industrializace českých zemí v letech 1869-1914. Na problematiku je nahlíženo prostřednictvím zakladatelské činnosti banky, tedy činnosti banky při zřizování nových firem či přeměny těch stávajících v jinou právní formu - nejčastěji akciovou společnost. Následně je analyzován vztah banky k těmto firmám. Práce si rovněž všímá působení Živnobanky při kartelizaci předlitavského průmyslu a přináší poznatky k debatě o mocenském vztahu bank a průmyslu. Rovněž se pokouší odpovědět na otázku, do jaké míry ovlivňoval podnikání Živnobanky hospodářský nacionalismus. Klíčová slova: Živnostenská banka, industrializace, vztah bank a průmyslu, akciové společnosti, kartelizace, hospodářský nacionalismus, české země
|
|
|
Regionální aspekty transformačního vývoje nových spolkových zemí Německa
Říha, Ivo ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Chromý, Pavel (oponent)
výsledky, představuje časté téma odborných diskusí, i když převážně v rámci ekonomické obce. Podobně je tomu v případě komparace použitých strategií a privatizačních metod. Pozoruhodné však je, že v české odborné literatuře je poněkud opomíjen příklad transformace východoněmecké ekonomiky, pravděpodobně pro její unikátní podmínky. V rámci transformačního procesu, který se vyznačoval obrovskými náklady, byla pak věnována jen minimální pozornost jeho regionálním (geografickým) aspektům. Monografie zabývající se transformačním procesem z tohoto pohledu se objevují až od poloviny 90. let minulého století (Pohl 2002, Blien, Wolf 2001, Moravcová 2000, Niebuhrová 1999, Eckart 1998, Bosch 1995). Průběh ekonomické transformace nových spolkových zemí Německa a s ní souvisejících dopadů na německé hospodářství je v SRN stále jedno z často diskutovaných témat. V současnosti - ve světle nepříznivé ekonomické situace nejen východní části země, ale i Německa jako celku -již jednoznačně převažuje negativní hodnocení přijaté šokové transformační strategie. Je také zřejmé, že u vědomí těch nejvýznamnějších sociálně ekonomických (i politických) konsekvencí nezdařilé transformace jsou otázky regionálního vývoje vnímány jako druhořadé. Přesto není nezajímavé se jimi, zejména ve srovnání s vývojem v jiných transitivních...
|
|
|
České pivovarnictví 1869-1918, podnikatelské strategie, kartelizace, odbyt
Pánková, Kateřina ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
Diplomová práce se snaží postihnout základní faktory formující vývoj pivovarnictví na našem území v letech 1869-1918. Činí tak pomocí analýzy fungování tří podniků, které představují tři odlišné cesty k pivovarskému velkopodnikání. Analyzovány jsou především mechanismy fungování podniku, organizace prodeje, technologická úroveň a zapojení do procesu kartelizace. Kartelizaci je věnován rovněž samostatný oddíl práce, který formuluje jednak specifika pivovarské kartelizace a její důležitost pro vývoj oboru ve sledovaném období.
|
|
|
Zrod a fungování monopolu zahraničního obchodu pro textilní zboží (PZO Centrotex 1948-1958)
Roušar, Jan ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
Podnik zahraničního obchodu Centrotex byl zřízen jako státně monopolní společnost zabývající se zahraničním obchodem s textilem. Znárodnění zahraničního obchodu měla KSČ v plánu již v období třetí republiky. S jejím záměrem však nesouhlasili její partneři v Národní frontě. Přestože ministr zahraničního obchodu národní socialista Hubert Ripka jakékoli znárodňování ve svém rezortu odmítal, docházelo již v období mezi lety 1945 - 1948 k častým státním zásahům do zahraničního obchodu s textilem. Státní zásahy do zahraničního obchodu souvisely jednak s poválečným příklonem československé politické scény doleva, jednak s řešením potíží vzniklých v důsledku války. Ředitel Národní banky československé Leopold Chmela ve své analýze válečných škod, které Československo utrpělo, neuvádí textilní průmysl mezi poškozenými odvětvími. Přesto došlo k výraznému poklesu kvality textilního zboží oproti předválečnému období, kdy podniky jako Rolný a Nehera náležely mezi světovou špičku, a tak musel být jeho vývoz dotován. Příčinami snížení kvality československého textilu byly zastaralost strojů, nedostatek kvalitních surovin a nezkušená pracovní síla. Možnost obnovit někdej ší relativně vysokou kvalitu československého textilu pak byla promarněna v důsledku preferování těžkého a strojírenského průmyslu po převratu v únoru...
|
|
|
Znárodnění firmy Nehera, oděvní společnost (1945-1948)
Buršíková, Alena ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce je případovou studí oděvní společnosti Nehera, oděvní služba v Prostějově v letech 1945 - 1948. Analyzuje změny, kterými podnik prošel po válce. Především postihuje základní mechanismy, na nichž probíhal proces znárodnění a které současně vysvětluje. Pozornost je věnována přeměně soukromého podniku v podnik národní. Rovněž jsou sledovány principy, na nichž nově vzniklý národní podnik fungoval. Zachycuje tak výsledky, které znárodnění přineslo.
|
host ::
RSS.