|
| |
|
|
Metody, nástroje a techniky sebeřízení a time managementu vedoucích pracovníků mateřských škol
Hanychová, Kateřina ; Kazík, Petr (vedoucí práce) ; Svobodová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá metodami sebepoznání, nástroji a technikami sebeřízení a time managementu vedoucích pracovníků v mateřských školách. Jedná se o ředitele škol, zástupce ředitelů a vedoucí pedagogické pracovníky. Práce zmiňuje pojmy jako sebepoznání, sebehodnocení a jejich význam a metody. Popisuje principy sebepoznání a způsoby, jak být proaktivní. Zaměřuje se převážně na nástroje a techniky sebeřízení a time managementu, kde uvádí zásady a postupy plánování, které lze využít k zefektivnění v práci. Práce je koncipována tak, aby její poznatky mohli využít i vedoucí pracovníci základních a středních škol. KLÍČOVÁ SLOVA time management, self-management, sebepoznání, sebevzdělávání, plánování, zloději času, řízení času
|
|
|
Komparace míry psychické odolnosti para plavců s různou intenzitou tréninku
Míčková, Dominika ; Harbichová, Ivana (vedoucí práce) ; Čichoň, Rostislav (oponent)
Název: Komparace míry psychické odolnosti para plavců s různou intenzitou tréninku Cíle: Cílem práce je porovnat psychickou odolnost para plavců s handicapem a nesportující handicapované populace a zjistit, zda mají handicapovaní plavci vyšší psychickou odolnost než osoby s postižením, které nesportují. Metody: Předmětem výzkumu bylo změření a zhodnocení míry psychické odolnosti, jak u vybraných skupin probandů, tak u celého zkoumaného souboru. Pro tyto účely byl využit standardizovaný dotazník koncepce hardiness, který byl pomocí webové aplikace Google Forms převeden do online podoby. Bylo osloveno celkem 117 potenciálních respondentů a z nich se výzkumu účastnilo 45. Na začátek dotazníku byl přiložen také informovaný souhlas. Vyplněním dotazníku informovaný souhlas probandi potvrzovali. K analýze získaných dat byl využit zejména dvoustranný nepárový T-test s nerovností rozptylů. Výsledky: Obě stanovené hypotézy se nepotvrdily. Ani u dalších zkoumaných podskupin výzkumného souboru nebyla nalezena významná odlišnost. Dokazují to tabulkové hodnoty i grafy. Klíčová slova: tělesné postižení, aplikované pohybové aktivity, plavání, stres, psychologie sportu, hardiness, sebepoznání
|
|
|
Pojetí sebepoznání v díle Jiddu Krishnamurtiho
Čihák, Matěj ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá pojetí sebepoznání v díle Jiddu Krishnamurtiho. Jiddu Krishnamurti (1895-1986) byl duchovní učitel a spisovatel, narozený v Indii a žijící v USA. Práce si klade za cíl představit Krishnamurtiho pojetí sebepoznání z něho samého. V práci jsou citovány úseky z Krishnamurtiho díla i z děl dalších souvisejících autorů z oborů filosofie, vědy či beletrie. První část práce představuje Krishnamurtiho život a dílo obecně. Druhá část zkoumá samotné téma sebepoznání v Krishnamurtiho díle. Práce se v prvé řadě snaží ukázat, jakým způsobem Krishnamurti rozumí sebepoznání a jeho možnostem. V druhé řadě se pokouší zařadit Krishnamurtiho dílo do kontextu celkového lidského hledání s intencí o nalezení dialogu mezi vědou a spiritualitou a mezi Východem a Západem.
|
|
| |
|
|
Sebepoznání ve výtvarné expresi
Šimánková, Kateřina ; Kučera, Miloš (oponent)
Tato kvalitativní rigorózní práce se zabývá sebepoznáním ve výtvarné expresi. Práce zkoumá, jakým způsobem tvůrce rozumí svému výtvarnému dílu, jak se toto porozumění děje v dialogu nad dílem a jaký vliv má explikovaný význam na sebepoznání a sebetransformaci jedince. Práce představuje princip exprese a expresivity jako fenomén a mandalu jako specifický prostředek výtvarné exprese, jenž je zasazen do odborného rámce prostřednictvím původu a tradice užití v terapeutické praxi. Práce se věnuje procesu, v němž je objevován význam, a stanovuje tři etapy, z nichž první je exprese, druhá reflexe a třetí analýza. Prezentovány jsou tři základní teoretická východiska, která tvoří kostru práce. Jsou jimi teorie exprese, hlubinně dynamická arteterapie a hermeneutický přístup. Práce popisuje tři kasuistiky v jejich dynamice, analyzuje proces a interpretuje data z hlediska formální a obsahové analýzy, resp. z hlediska strategií uchopování významu v obraze a charakteru řešených témat. KLÍČOVÁ SLOVA Výtvarná exprese, mandaly, sebepoznání, raná dospělost, teorie exprese, hlubinně dynamická arteterapie, hermeneutika.
|
|
| |
|
|
Sebepoznávání v průběhu terapie tmou
ŠTINDLOVÁ, Barbora
Prezentovaná práce se zaměřuje na proces sebepoznávání v průběhu podstoupení metody Terapie tmou (TT). Teoretická část je věnována modernímu pojetí TT v České republice a zasazení této terapie do historického kontextu. V této části jsou rovněž popsány podmínky, průběh a účinky TT na lidskou psychiku a zdraví. Poslední úsek teoretické části je věnován sebepoznávání a oblastem s ním spojených. Cílem praktické části práce bylo zmapovat, jak absolventi TT vnímají a prožívají Pobyt ve tmě a zda jej dávají do souvislosti s lepším poznáním sebe samých a změnami v sebepojetí v relativně krátkém časovém odstupu po absolvování TT. Designem kvalitativního výzkumu je vícečetná případová studie. Data byla sbírána metodou polostrukturovaného interview s 8 respondenty krátce po ukončení TT. Data získaná prostřednictvím rozhovorů byla následně analyzována v procesu otevřeného kódování, jednotlivé kategorie jsou prezentovány technikou vyložení karet jak v jednotlivých kazuistikách, tak v jejich srovnání. Bylo zjištěno, že motivy k podstoupení TT, osobnostně rozvojové ukotvení a aktivity prováděné v průběhu TT do jisté míry určovaly prožitky a poznání respondentů, které získali během terapie. Respondenti se ve tmě zaměřovali na rekapitulaci svých životních zkušeností a vztahů, na základě čehož často docházelo k vyrovnání se s minulými prožitky či přehodnocení svých postojů a názorů. Poznání respondentů se dotýkala jejich dispozic, tělesného vnímání, vztahování se k druhým lidem či profesního směřování. Častým úkazem se jevila "mindfulness" respondentů, kdy se během pobytu cítili být duchapřítomní, všímavější, "tady a teď". U respondentů se během TT objevil nárůst sebepřijetí, sebedůvěry a akceptace druhých.
|
|
|
Typologie ředitelů základních uměleckých škol v jejich sebepojetí
Breczková, Zora ; Trunda, Jiří (vedoucí práce) ; Veteška, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním a hlubším pochopením problematiky vztahu typologie osobnosti a stylem řízení vedoucích pracovníků v českém školství, tedy ředitelů, z pohledu jejich sebepojetí. Smyslem je zjistit existenci vztahu mezi osobnostními charakteristikami a způsobem vedení školy. Jaká typologie ředitele v českém vzdělávacím systému se dá považovat za efektivní ve vztahu k řízení vzdělávací instituce jako je česká škola a zda si toto prostředí žádá svou "vlastní" typologii. Vychází z teoretických podkladů a poznatků, zabývající se osobností a různými teoriemi o její typologii, manažerském pojetí ředitele školy v ČR, styly řízení, existencí typologií příbuzných oblastí. Výzkumné šetření bude probíhat kombinací forem, a to formou dotazníkovou a formou polo-strukturovaných rozhovorů. Základním výzkumným vzorkem jsou ředitelé základních uměleckých škol České republiky.
|
|
|
Vliv výchovného stylu v rodině na zdravý rozvoj sebepojetí dítěte
Machová, Irena ; Švandová, Martina (vedoucí práce) ; Sedláčková, Daniela (oponent)
Tato bakalářská práce se týká vlivu výchovných stylů v rodině na zdravý rozvoj sebepojetí dítěte. Jejím cílem je popsat a prozkoumat fenomén sebepojetí jako jedné z klíčových kategorií osobnosti člověka ve vztahu k působení způsobu rodinné výchovy. V teoretické části poskytuje přehled podstatných fakt z oblasti psychologie jáství a psychologie rodiny, konkrétně se věnuje popisu sebepojetí se všemi jeho složkami a aspekty, zabývá se systémovým pohledem na rodinu a na výchovné styly v ní uplatňované. Empirická část práce přináší výsledky kvalitativního výzkumu, který se uskutečnil prostřednictvím narativních rozhovorů. Jejich kategoriální analýzou bylo zjištěno, že na zdravý rozvoj sebepojetí jedince působí krom výchovného stylu v rodině i další skutečnosti, které se ukázaly jako klíčové. Jedná se zejména o otázku resilience jedince, která může působit protektivně ve vztahu k potenciálnímu negativnímu vlivu rodinné výchovy. V empirické části práce jsou rovněž načrtnuty další možné perspektivy rozšíření stávajícího výzkumu.
|
host ::
RSS.