|
|
Etické aspekty literární produkce v českém disentu
Labudová, Zuzana ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent) ; Havelka, Miloš (oponent)
Disertační práce se věnuje etickým aspektům literární produkce českého disentu. Literatura je zde vnímána především jako legitimizační, respektive delegitimizační prostředek. Na příkladu Českého snáře Ludvíka Vaculíka ukazuje, jak je možné prostřednictvím psaného slova (de)legitimizovat a (de)mytizovat sama sebe i druhé a jaké etické otazníky takové jednání přináší. Pracuje s koncepty proliferačního efektu fikce a autorovy pověsti jako symbolického kapitálu, postulátem autenticity literární výpovědi, teorií kolektivního autorství, popisem procesu umlčování a konceptem posledního slovníku a solidarity založené na revizi tohoto slovníku. Představením (de)legitimizačních snah v samizdatové literatuře a literatuře o disentu se snaží přispět k novému pohledu na disent a narušit tak mainstreamovou homogenizaci tohoto mnohovrstevnatého fenoménu.
|
|
|
Současná legitimizační ekologie ve vzdělávání: pozice, vědění a kritika
Wirthová, Jitka ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Veselý, Arnošt (oponent) ; Fučík, Petr (oponent)
Tato dizertační práce se zabývá současným českým prostorem legitimizačních praktik ve vzdělávání jako proměnlivou sférou ospravedlňování a kritiky vzdělávacích cílů zakotvených v globálních transformacích vzdělávacích institucí, autonomií národních států a transnacionálních srovnávacích dat. Český legitimizační vzdělávací prostor od doby debaty o vzdělávací reformě (2004) diverzifikovaly odlišné druhy vědění a aktérů (stání, nezisková, privátní sféra). V této práci argumentuji, že legitimizační jakožto kritické jednání je dnes různými způsoby a procesy (režimy vědění, vzorce aktérství) vyváděno z tradičních jurisdikcí (státní a profesní struktury) a přesouvá se do flexibilnějších struktur, které nazývám topologiemi. V jurisdikcích zůstává většinou pasivní publikum. Nové legitimizační topologie propojují hodnoty a data a v mnohém suplují nefungující státní struktury, ovšem specifickým využívajícím odpojením zároveň i problematizují veřejnou povahu vyjednávání vzdělávacích cílů. Na základě relační ontologie a sociologických topologických studií a prostřednictvím kvalitativní vztahové analýzy legitimizačních praktik ve třech terénech (publikované normativní dokumenty, veřejné diskuse a polostrukturované rozhovory se státními i nestátními aktéry) ukazuji ve sledovaném období (2010-2019) způsoby 1)...
|
|
|
Parenting v kontextu kulturních nerovností: Jak rodiče legitimizují svá rozhodnutí ve výchově dětí
Šulcová, Zuzana ; Frantová, Veronika (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
V této práci se v kontextu studia kulturních aspektů sociálních nerovností zaměřuji na středostavovské rodiče a způsoby, jak legitimizují a hodnotí svůj styl výchovy. Dále popisuji, jak vybírají a hodnotí různé instituce, ve kterých se jejich děti pohybují, jak se vyjadřují o "těch druhých", tedy o rodičích s odlišnými hodnotami, a nakolik se v jejich výpovědích odráží prvky concerted cultivation - výchovného stylu, který je velmi úzce spojen právě se středostavovským ideálem rodičovství. Tento převládající výchovný styl na rodiče vyvíjí tlak a způsobuje symbolický boj o uznání a o pozici v kulturním prostoru. Ve své práci popisuji, vůči komu se informátorky vymezují, jaké výchovné postupy schvalují, jaké jsou jejich hlavní hodnoty a s jakými problémy se potýkají. Také identifikuji čtyři hlavní aspekty, ve kterých se moje informátorky rozcházejí s konceptem concerted cultivation: důraz na budování přátelství, důraz na rovnováhu mezi organizovanou aktivitou a časem na odpočinek, důraz na nevyčnívání z davu a schvalování některých aspektů direktivní výchovy jako jsou tresty, příkazy a zákazy.
|
|
| |
|
|
Móda v rozepři
Schambergerová, Lucie ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Práce nazvaná Móda v rozepři předkládá požadavky kritiků módy a ukazuje, že jsou v rozepři s její definici, tak jak ji v kontextu postmoderní situace definuje J. - F. Lyotard. Obhajuje tvrzení, že diskurz zastřešující požadavky kritiků módy je nesouměřitelný s diskurzem, v rámci kterého je móda definována. Ukazuje, že zde vyvstává logický paradox s ohledem na podstatu módy, kterou je pomíjivost či rychlá proměna (a to minimálně tak rychlá jako je změna ve společnosti) a na vznášený požadavek po zpomalení, stabilitě a další kritiky, které jsou na proměnu jejího tempa navázány.
|
|
|
Rámcování izraelsko-palestinského konfliktu v českých médiích
Houšková, Lenka ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje rámcování izraelsko-palestinského konfliktu v českých denících v letech 2012 a 2014. Prezentuje koncept rámcování, jeho vztah ke konceptům nastolování agendy a primingu, dále proces rámcování, způsoby identifikace rámců v textu a typologii rámců. Následně nabízí přehled vývoje izraelsko-palestinského konfliktu, přičemž je pozornost věnována i vztahu České, respektive Československé republiky vůči Izraeli a Palestině. Druhá kapitola se věnuje také vybraným výzkumům rámcování izraelsko- palestinského konfliktu. Popisuje vybraných šest zahraničních výzkumů a jeden výzkum z českého prostředí. Největší pozornost je věnována jejich závěrům, zejména sadám rámců. Dalším důležitým výstupem jednoho z popisovaných výzkumů jsou způsoby legitimizace a delegitimizace stran konfliktů. Ty jsou spolu se sadami rámců využity v kvantitativní analýze zaměřené na výskyt těchto předdefinovaných rámců v denících MF Dnes, Lidové noviny a Právo a na způsoby legitimizace a delegitimizace činů a postojů jak izraelské, tak palestinské strany konfliktu. Analyzovaná období podzimu roku 2012 a léta roku 2014 jsou spjatá jednak s vojenskou operací Pilíř obrany a hlasováním ve Valném shromáždění OSN o statusu nečlenského pozorovatelského státu pro Palestinu, tak s vojenskou operací Ochranné ostří, která měla...
|
|
|
Alimentární koncepty u dětí na základní škole
Hemmerová, Eva ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Diplomová práce pojednává o dětských konceptech jídla zejména s důrazem na konzumaci masa a vyhýbání se této konzumaci, jde o etnograficky pojatou studii založenou na pozorování a rozhovorech s dětmi 4. třídy základní školy. Výsledky jsou rozčleněny do 4 aspektů stravování. Sociální aspekt (1) se zabývá sdílením jídla či sociální identitou, aspekt zdravotní (2) souvisí s dětskými koncepty o zdravosti určitých potravin, aspekt morální (3) mapuje dětská posouzení etického hlediska konzumace masa včetně legitimizace a aspekt kognitivní (4) poukazuje i na kognitivní problematiku stravování. KLÍČOVÁ SLOVA Alimentární tabu, vegetariánství, konzumace a odmítání masa, etika, legitimizace
|
|
|
The legitimization of non-intervention in Syria in the U.S. discourse: A discourse analysis of the selected Western speeches between 2011 and 2014
Vítková, Kateřina ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Diplomová práce "Legitimizace neintervence v Sýrii v americkém diskurzu: Diskuze o vybraných západních projevech v letech 2011-2014" zkoumá diskurz prezidenta Spojených států amerických Baracka Obamy týkající se syrské krize. Zaměřuje se přitom na odůvodnění, kterými Obama vysvětloval nebo dokonce ospravedlňoval svůj neintervenční přístup vůči krizi v Sýrii v letech 2011-2014. Práce pracuje s hypotézou, že Spojené státy se při zdůvodňování neintervence v Sýrii vyhýbaly geopolitickému pozadí rozkolu v mezinárodním společenství ohledně možných řešení syrského konfliktu. Při legitimizaci vojenského "nezasahování" volily jinou strategii, například tzv. "downplaying" strategii, postupně vytyčovaly stále vzdálenější kritéria a zmírňovaly vyvstávající hrozby. K dosažení stanovených cílů práce využívá Narativní analýzy konceptu (NCA), kterou představil Shaul Shenhav. Narativní analýza konceptu zkoumá narativní koncept prostřednictvím významového příběhu, který se skládá nejméně ze dvou událostí. Analýza NCA do značné míry hypotézu potvrdila. Obamův diskurs se vyhýbal geopolitickému pozadí. Obama zmírňoval hrozby a stanovoval vzdálenější kritéria. Tvrdil, že režim Bashara al-Assada se zhroutí sám či že extrémisté v Sýrii nejsou tak silní jako byla Al-Káida. Také vytyčil jasnou červenou linii, která byla překročena a...
|
|
|
Unmanned Warfare: How Liberal Democracy Legitimizes Drone Attacks and Killings Abroad
Kocourek, Tomáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Csernatoni, Raluca (oponent)
Diplomová práce " and Killings Abroad" se věnuje pozitivnímu zobrazení využívání ozbrojených bezpilotních letounů tzv. dronů v představitelů administrativy amerického prezidenta Baracka Obamy. Práce se opírá o konstruktivistické pojetí světa, v němž praktické společenské konání hraje významnou úlohu při vytváření konkrétní reality a faktů. Jazyk v tomto případě neslouží tředek pro objektivní deskripci skutečností, ale naopak pomáhá vytvořit takové skutečnosti, které daný aktér považuje za výhodné nebo žádoucí. Na tomto teoretickém základě staví následný výzkum, jenž identifikuje pětici legitimizačních prostředků, které představitelé Obamovy administrativy využívali k ospravedlnění zabíjení nepřátel pomocí bezpilotních letounů. Legitimizace využití této nejmodernější a v mnohých případech likvidaci vybraných nepřátel se opírá o klasickou dichotomii "my" a "oni", která se v tomto případě ukázala jako velmi flexibilní. Další prostředky se o tuto dichotomii opírají a dále přispívají k pozitivnímu vyobrazení dronů jakožto pokročilému, y přesnému nástroji k ími přívrženci. Práce je zakončena interpretací výsledků ve formě diskuze několika podnětů, které vedl potřebě legitimizovat útoky dron mimo válečné zóny.
|
|
|
Etické aspekty literární produkce v českém disentu
Labudová, Zuzana ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent) ; Havelka, Miloš (oponent)
Disertační práce se věnuje etickým aspektům literární produkce českého disentu. Literatura je zde vnímána především jako legitimizační, respektive delegitimizační prostředek. Na příkladu Českého snáře Ludvíka Vaculíka ukazuje, jak je možné prostřednictvím psaného slova (de)legitimizovat a (de)mytizovat sama sebe i druhé a jaké etické otazníky takové jednání přináší. Pracuje s koncepty proliferačního efektu fikce a autorovy pověsti jako symbolického kapitálu, postulátem autenticity literární výpovědi, teorií kolektivního autorství, popisem procesu umlčování a konceptem posledního slovníku a solidarity založené na revizi tohoto slovníku. Představením (de)legitimizačních snah v samizdatové literatuře a literatuře o disentu se snaží přispět k novému pohledu na disent a narušit tak mainstreamovou homogenizaci tohoto mnohovrstevnatého fenoménu.
|
host ::
RSS.