|
|
Reflexe literárních děl ve vysílání České televize v letech 2006, 2010 a 2014 a jejich vliv na čtenost knižních titulů
Cvrkalová, Petra ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce Reflexe literárních děl ve vysílání České televize v letech 2006, 2010 a 2014 a jejich vlivu na čtenost knižních titulů je popsat, shrnout a srovnat příspěvky a reportáže věnované literatuře ve vybraných pořadech České televize a poté se pokusit určit jejich vliv na prodejnost knih. V teoretické části práce shrnuje dostupné poznatky týkající se problematiky čtenářské kultury, knižního trhu a čtenářských průzkumů, zmiňuje také definice recenze a literární kritiky. V praktické části se věnuje porovnání knižních titulů prezentovaných ve vysílání vybraných pořadů v příslušném období. K popsání této problematiky bude sloužit nejprve obsahová analýza a poté srovnání s žebříčkem prodejnosti tištěných knižních titulů podle Svazu českých knihkupců a nakladatelů. Na základě tohoto srovnání se práce snaží určit vliv prezentace literárních děl v televizním vysílání na prodejnost knih.
|
|
| |
|
| |
|
|
Ospravedlnění a kritika v Evropské unii: studie legitimity v praxi
Gheorghiev, Olga ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Blokker, Paulus Albertus (oponent) ; Smith, Simon (oponent)
Ospravedlnění a kritika v Evropské unii: studie legitimity v praxi Mgr. Ing. Olga Gheorghiev ABSTRAKT Tato práce, inspirovaná pragmatickou sociologií kritiky vyvinutou Lucem Boltanskim a jeho spolupracovníky, zkoumá, jakým způsobem je vytvářena legitimita ve veřejných debatách na úrovni EU prostřednictvím praktik ospravedlňování a kritiky mezi kompetentními aktéry. Tento výzkum se přitom zaměřuje na tři konkrétní epizody v historii evropské integrace, které mají společné rysy nejistoty výsledku, kontroverze ve veřejné debatě a naléhavé potřeby dosáhnout určité formy konsensu, a tím vyřešit vzniklou nejistotu. Zkoumané události jsou následující: východní rozšíření Evropské unie, ratifikace Lisabonské smlouvy a přijetí konkrétních opatření v reakci na evropskou dluhovou krizi. Teoretická část této práce zařazuje mezi další teoretické tradice potenciál sociologie kritických kapacit pro studium EU a poukazuje na směry, v nichž by tento konkrétní teoretický rámec mohl pokrývat některá omezení jiných přístupů. Následuje empirická část, která je rozdělena do tří kapitol pro každou ze zkoumaných historických epizod. Ačkoli jsou strukturovány poněkud symetricky, každá ze tří analyzovaných situací ilustruje různé klíčové prvky a jednotlivě přispívá k lepšímu porozumění mechanismu, jehož prostřednictvím jsou pokusy o...
|
|
|
Mediální obraz výsledků televizní sledovanosti v období před a po zavedení elektronického měření
Štěpánek, Michal ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Vojtěchovská, Martina (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce Mediální obraz výsledků televizní sledovanosti v období před a po zavedení elektronického měření je využívání výsledků výzkumu televizní sledovanosti v tištěných médiích v České republice. Autor se zabývá fenoménem sledovanosti nejprve teoreticky. Úvodní část práce je věnována ekonomickému pohledu na fungování médií. V této části autor reflektuje českou mediální scénu a její vztah k fenoménu sledovanosti. Dalším významným pojmem, který se v práci objevuje, je publikum a jeho výzkum. Autor se podrobněji věnuje členění výzkumu publika (komerční a akademický), vývoji měření publika, jak ve světě, tak v České republice a především shrnuje kritiku využívání kvantitativního výzkumu pro zjišťování divácké sledovanosti v odborné literatuře. Praktická část práce je založena na obsahové analýze kulturních rubrik tří hlavních českých deníků v letech 1996 a 1999.
|
|
|
Současná legitimizační ekologie ve vzdělávání: pozice, vědění a kritika
Wirthová, Jitka ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Veselý, Arnošt (oponent) ; Fučík, Petr (oponent)
Tato dizertační práce se zabývá současným českým prostorem legitimizačních praktik ve vzdělávání jako proměnlivou sférou ospravedlňování a kritiky vzdělávacích cílů zakotvených v globálních transformacích vzdělávacích institucí, autonomií národních států a transnacionálních srovnávacích dat. Český legitimizační vzdělávací prostor od doby debaty o vzdělávací reformě (2004) diverzifikovaly odlišné druhy vědění a aktérů (stání, nezisková, privátní sféra). V této práci argumentuji, že legitimizační jakožto kritické jednání je dnes různými způsoby a procesy (režimy vědění, vzorce aktérství) vyváděno z tradičních jurisdikcí (státní a profesní struktury) a přesouvá se do flexibilnějších struktur, které nazývám topologiemi. V jurisdikcích zůstává většinou pasivní publikum. Nové legitimizační topologie propojují hodnoty a data a v mnohém suplují nefungující státní struktury, ovšem specifickým využívajícím odpojením zároveň i problematizují veřejnou povahu vyjednávání vzdělávacích cílů. Na základě relační ontologie a sociologických topologických studií a prostřednictvím kvalitativní vztahové analýzy legitimizačních praktik ve třech terénech (publikované normativní dokumenty, veřejné diskuse a polostrukturované rozhovory se státními i nestátními aktéry) ukazuji ve sledovaném období (2010-2019) způsoby 1)...
|
|
|
Solidarity Academies in Turkey: An analysis of academic activism, parrhesia, and commoning practices
Demirkır, Öykü ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Císař, Ondřej (oponent)
Výzkum se snaží interpretovat akademický aktivismus "Akademiků pro mír" v Turecku. Tvrdí, že vznik "Akademiků pro mír" je reakcí na vzájemné propojení neoliberální a autoritářské ideologie. Autorka se domnívá, že "Akademici pro mír" budují sítě solidarity založené na kritice a praktikách mluvení pravdy. Solidární (alternativní) akademie v Turecku jsou počátkem této angažovanosti v solidaritě, přizpůsobení se, aktivistické pravdě a parrhesii a objevují se jako jevy, které s sebou nesou prefigurativně-institucionální praktiky. Diplomová práce přichází s myšlenkou, že Solidární akademie lze hodnotit jako "hraniční linii", která kultivuje naše chápání "obecných statků" a "praktik sdílení".
|
|
|
Současné autorské uchopení publicistického žánru filmové recenze
Marek, Jan ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Halada, Andrej (oponent)
Diplomová práce se zabývá aktuálním pojetím publicistického žánru filmové recenze jejími autory za přihlédnutí k tomu, jak se toto uchopení liší od původního teoretického vymezení útvaru, proč tomu tak je a kam tato žurnalistická tvorba směřuje. Vycházíme z potvrzení hypotézy předchozího bakalářského výzkumu, který potvrdil proměnnou tendenci textů v čase. Kombinací kvantitativní a kvalitativní techniky sběru dat, tedy dotazníkovým šetřením mezi reprezentativním vzorkem současných recenzentů a polostrukturovanými rozhovory s vybranými známými osobnostmi, máme za cíl co nejlépe vystihnout jejich dnešní tvorbu, jakou pro ni mají výbavu a zásady, ale také vlastní autorské názory na to, co je ke psaní hodnocení snímků potřeba a jak se v čase aktualizuje, případně kam spěje.
|
|
| |
|
|
Between Critique and Inner Emigration: Ernst Wiechert in the Third Reich
Bolková, Barbora ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Tato práce má na základě analýzy narativní struktury a historického kontextu literárních děl a dalších textů autora zodpovědět otázku, jak se v nich odráží osobní a autorský vývoj Ernsta Wiecherta, především pak jeho postoj k nacistickému režimu. Ukáže, v jakých bodech se raná tvorba podobá ideologémům německého nacionálního socialismu a jakým způsobem se od nich autor později distancuje. Práce popisuje charakter jeho kritiky režimu v polaritách politické a morální, jakož i důvodu pro autorovu vnitřní proměnu od kritiky ke "zniternění".
|
host ::
RSS.