|
|
Migrant Parents in the Czech Republic: Child Health Care Experiences and Attitudes Towards Childhood Vaccination
Dvořáčková, Lenka ; Smith, Simon (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Tato diplomová práce představuje data získaná z kvalitativního výzkumu, který proběhl v Praze během zimy 2022 a jara 2023. Cílem práce bylo zjistit, jak matky pocházející ze zahraničí vnímají český zdravotní systém a povinné očkování. Teoretická část nejprve představuje informace a statistiky týkající se proočkovanosti globálně a v České republice. Dále je prezentována teorie vztahu mezi lékařem a pacientem, který rozpracoval především Talcott Parsons, ale i další autoři a Beckova teorie rizikové společnosti dána do souvislosti s očkováním. Výzkumná část je postavena na hloubkových polostrukturovaných rozhovorech se 14 ženami, které jsou migrantkami a matkami. Kromě jednoho rozhovoru byly všechny provedeny online prostřednictvím platformy Zoom. Analytická část představuje nejprve zkušenosti respondentek se zdravotní péčí o děti v České republice, dále komunikaci a vztah s pediatrem, a nakonec jejich obecné postoje a zdroje informací, které použily k rozhodnutí o očkování svých dětí. Výsledky výzkumu poukazují na důležitost možnosti spolupodílení se na rozhodování o očkování a celkově zdravotné péči, dále na důležitost vztahu s pediatrem založeném na důvěře a také na možnosti komunikovat s pediatrem společným jazykem.
|
|
|
Ospravedlnění a kritika v Evropské unii: studie legitimity v praxi
Gheorghiev, Olga ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Blokker, Paulus Albertus (oponent) ; Smith, Simon (oponent)
Ospravedlnění a kritika v Evropské unii: studie legitimity v praxi Mgr. Ing. Olga Gheorghiev ABSTRAKT Tato práce, inspirovaná pragmatickou sociologií kritiky vyvinutou Lucem Boltanskim a jeho spolupracovníky, zkoumá, jakým způsobem je vytvářena legitimita ve veřejných debatách na úrovni EU prostřednictvím praktik ospravedlňování a kritiky mezi kompetentními aktéry. Tento výzkum se přitom zaměřuje na tři konkrétní epizody v historii evropské integrace, které mají společné rysy nejistoty výsledku, kontroverze ve veřejné debatě a naléhavé potřeby dosáhnout určité formy konsensu, a tím vyřešit vzniklou nejistotu. Zkoumané události jsou následující: východní rozšíření Evropské unie, ratifikace Lisabonské smlouvy a přijetí konkrétních opatření v reakci na evropskou dluhovou krizi. Teoretická část této práce zařazuje mezi další teoretické tradice potenciál sociologie kritických kapacit pro studium EU a poukazuje na směry, v nichž by tento konkrétní teoretický rámec mohl pokrývat některá omezení jiných přístupů. Následuje empirická část, která je rozdělena do tří kapitol pro každou ze zkoumaných historických epizod. Ačkoli jsou strukturovány poněkud symetricky, každá ze tří analyzovaných situací ilustruje různé klíčové prvky a jednotlivě přispívá k lepšímu porozumění mechanismu, jehož prostřednictvím jsou pokusy o...
|
|
|
Disciplining science : the impacts of shifting governmentality regimes on academic research in the natural sciences in the Czech Republic
Linková, Marcela ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Kostlán, Antonín (oponent) ; Smith, Simon (oponent)
Karlova Univerzita v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Sociologie Marcela Linková Disertační práce Disciplinování vědy: dopady proměňujících se režimů vládnuti na akademický výzkum přírodních věd v České republice Český abstrakt Disertační práce Disciplinování vědy: Dopady proměňujících se režimů vládnutí na akademický výzkum v přírodních vědách v České republice je příspěvkem ke studiu institucionálních proměn akademického prostředí. Věnuji se změnám, které se v posledních dvaceti letech projevují v oblasti akademického poznávání specificky v přírodních vědách, a konkrétně se zaměřuji na hodnocení vědecké práce jako nové formě vládnutí ve vědě. Dřívější analýzy systému hodnocení vědecké práce v ČR ukazují, že tento systém je navržen tak, aby spíše vyhovoval praktikám přírodních věd (Linkova a Stockelova 2012; Stockelova 2012). V disertaci mě proto zajímá, jak se hodnocení vědecké práce projevuje v přírodních vědách a jaké dopady má z hlediska poznávacích praktik, utváření subjektivit výzkumníků a výzkumnic a jejich profesního uplatnění, a v posledku i z hlediska budoucnosti výzkumu v přírodních vědách. Touto studií přispívám k výzkumu institucionální změny "jako součásti nutně širších snah o pochopení rostoucí provázanosti nebo souběhu dříve oddělených institucionálních domén"...
|
host ::
RSS.