|
|
Média a důvěra. Analýza vztahu oblíbenosti druhů médií a vnímání jejich důvěryhodnosti
Mičánek, Pavel ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Cílem naší práce bylo zkoumat vztah důvěry v média. Představili jsme vybrané teoretické koncepce důvěry ve vztahu ke společnosti i k médiím a vytvořili z nich vlastní teoretická východiska, která jsme posléze využili ve výzkumu důvěry v média. V teoretické části jsme definovali pojem důvěry a vymezili jej vůči dvěma základním přístupům k důvěře vycházejícím z racionálního a intuitivního chápání důvěry u vybraných autorů. Spolu s těmito dvěma principy jsme popsali hierarchické úrovně na, kterých lze důvěru zkoumat a dále jsme se zaměřili na úroveň interpersonální a systémovou. Podali jsme přehled vybraných koncepcí důvěry spolu s nástinem vývoje chápání tohoto pojmu v rámci sociologie u vybraných autorů. Následně jsme osvětlili funkci médií ve společnosti a příčiny zájmu o výzkum důvěry v média. K tomuto účelu jsme uvedli stručný přehled pojetí účinků médií na společnost a recipienty, který jsme v souladu s citovanými autory systematizovali podle míry vlivu a časové délky vyvolání účinku působení médií. Poté jsme se zabývali vývojem zkoumání důvěry z empirického hlediska a v krátkosti jsme referovali o míře důvěry v média v České republice. V závěru teoretické části jsme popsali jevy, které mohou být příčinou poklesu důvěry v média a v souladu s tím i ve společenské instituce obecně. Na základě...
|
|
|
Central Bank Transparency and Price Stability
Katuščáková, Dominika ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Luňáčková, Petra (oponent)
Práca skúma transparentnosť centrálnych bánk za použitia indexu transparentnosti monetárnej politiky. Hlavným cieľom je preskúmať súčasné trendy v transparentnosti centrálnych bánk. Najskôr je level transparentnosti monetárnej politiky skúmaný z rôznych uhlov pohľadu napríklad na základe časového a geografického hľadiska. V ďalšej časti sú všetky dáta spriemerované a na určenie determinantov monetárnej politiky, ktoré vysvetľujú variáciu medzi jednotlivými centrálnymi bankami, je použitá analýza lineárnou regresiou. V závere sú predložené výsledky panelových regresií, ktoré majú za úlohu objasniť časové zmeny v transparentnosti monetárnej politiky v krajinách. Počas celého textu sú všetky výsledky porovnávané s výsledkami prezentovanými v článku od Dincer & Eichengreen (2009). Dáta ukazujú, že celkový trend v čase je rastúci. Z výsledkov tiež môžeme usúdiť, že krajiny, ktoré cieľujú infláciu sú transparentnejšie ako krajiny, ktoré aplikujú iný rámec menovej politiky. To isté platí aj pre vyspelé a rozvojové krajiny. De facto režim výmenného kurzu a všetky použité politické premenné signifikantne určujú variáciu v transparentnosti monetárnej politiky pri porovnaní jednotlivých zemí. HDP na obyvateľa a premenná vyjadrujúca pomer peňazí a kvázipeňazí k HDP signifikantne vplývajú na časovú variáciu v...
|
|
|
Qualitative Research Exploring the Credibility of Social Networks as News Sources in the Czech Republic
Gottstein, Yuliya ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá důvěryhodností sociálních médií jako zpravodajských zdrojů v novinářské praxi na příkladu České republiky. Práce vychází ze sociologické konceptualizace důvěryhodnosti Niklase Luhmanna a Piotra Sztompky a její moderní adaptace mediálními vědci, např. Thorstenem Quandtem. Cílem práce je prostřednictvím třinácti kvalitativních individuálních rozhovorů se čtenáři tištěného a internetového vydání Krkonošského deníku zjistit, jak souvisí důvěryhodnost zpravodajské relace s použitým informačním zdrojem. Součástí práce je teorie vycházející z teoretické konceptualizace důvěryhodnosti: od hlavních pojmů a konfliktních témat až po novinářské postupy k zajištění důvěryhodnosti a její vnímání diváky. Metodologická část popisuje oblast kvalitativního výzkumu a související postupy, které zahrnují popis metody sběru dat, kterou je polostrukturovaný hloubkový rozhovor a charakteristiku výzkumného vzorku. Závěrečná část interpretuje data získaná prostřednictvím provedených rozhovorů s respondenty. Závěr práce je věnován shrnutí výsledků výzkumu.
|
|
|
Sledování společenského dopadu jako prostředek ke zvýšení důvěryhodnosti neziskových organizací
Nejedlá, Barbora ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Komberec Novosadova, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce spojuje metodu sledování společenského dopadu s fenoménem důvěryhodnosti neziskových organizací. Důvěra v neziskové organizace je dle výsledků výzkumů veřejného mínění v České republice dlouhodobě nízká. Za důvody nedůvěry v neziskové organizace je považována nedostatečná transparentnost a nízké povědomí o činnostech a principech neziskových organizací. Cílem této diplomové práce je pomocí manuálu vzniklého na základě výsledků akčního výzkumu představit metodu sledování dopadu těm, kteří ji ještě neznají a tím přispět k větší transparentnosti a lepší prezentaci výsledků a posléze i větší důvěryhodnosti organizací. Teoretická část diplomové práce se věnuje důvěře a důvěryhodnosti, metodě sledování dopadu a představení neziskového sektoru České republiky. Důraz je zde kladen na pohled z více stran, praktické příklady a podložení daty. Empirická část této práce propojuje za pomoci akčního výzkumu a human-centered designu důvěru a důvěryhodnost s metodou sledování dopadu ve sféře neziskových organizací. Výsledkem akčního výzkumu je, že implementace metody sledování dopadu s sebou přináší mnoho změn, jež můžeme rozlišit na změny vnitřní a vnější. Mezi významné vnitřní změny patří změna myšlení jednotlivců, zvýšený důraz na participaci, definování a sjednocení týmových pohledů, dále...
|
|
|
Portrayal of Journalists in Netflix' Series "House of Cards"
Linhart, Tomáš ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje současné americké popkultuře, konkrétně seriálu House of Cards. Analytická část práce je zaměřena na reprezentaci mediální reality v prvních dvou řadách seriálu. Zkoumá věrohodnost či zkreslení vybraných postav a modelových situací na základě třinácti výzkumných rozhovorů s českými i americkými novináři, které byly provedeny v průběhu března, dubna a května 2020. V první části práce je rozebrána důvěra veřejnosti v média, vliv popkultury na masovou společnost, specifika a etika investigativní žurnalistiky a obecně zobrazení médií v kinematografii. Ve druhé části následuje samotná analýza provedených výzkumných rozhovorů. Hlavním cílem výzkumu bylo zhodnotit věrohodnost zobrazení novinářů v seriálu, vedlejší výzkumná otázka mířila na to, jakým způsobem může jisté zobrazení novinářů v popkultuře teoreticky ublížit reálným novinářům. Nejdůležitějším přínosem této práce jsou originální a mnohdy nesouhlasné náhledy českých a amerických novinářů na seriál jako takový a na zobrazení novinářů. Výsledky výzkumu prokazují, že vnímání etického novinářského chování je výlučně individuální záležitostí, v níž se ukazuje, že aspekty jako národnost, pohlaví, zkušenosti či zaměření nehrají příliš důležitou roli. Výzkumné otázky však i přesto mohou být relativně jednoznačně...
|
|
|
Role moderátora televizního zpravodajství. Komparativní analýza veřejnoprávní a komerční televize.
Baráková, Tereza ; Železný, Jakub (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Diplomová práce pojednává o roli moderátora televizního zpravodajství. Zaměřuje se na původ moderátorů, princip a charakteristiku jejich profesních předpokladů a na rozdíly mezi moderátory veřejnoprávní a komerční televize. Primární rolí moderátora je informovat publikum o aktuálním dění, ale především zůstat objektivní a být neutrální a důvěryhodný, nezapojovat tedy do projevu vlastní emoce. Jeho hodnoty se ale mohou lišit vzhledem k vysílacímu systému televize. V rámci jeho role v televizní společnosti může představovat určitý prvek v sebeprezentaci médií. Práce se zabývá rozborem práce moderátorů komerční i veřejnoprávní televize, analyzuje emoční a profesní aspekty jeho práce a jeho podíl na tvorbě zpravodajské relace. Výzkum se uskutečnil i mezi publikem, které určuje hlavní charakteristiky a funkce moderátorů.
|
|
|
Věrohodnost výpovědi v trestním řízení
Havelková, Adéla ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
65 Věrohodnost výpovědi v trestním řízení Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřuje na posuzování věrohodnosti výpovědi v rámci trestního řízení s bližší specifikací na hodnocení věrohodnosti výpovědi orgány činnými v trestním řízení. Za tímto účelem je v první části práce vymezen pojem výpověď a úloha tohoto právního institutu v trestním řízení, odlišení role výpovědi v řízení trestním od ostatních typů řízení, a na to navazující definice pojmu "výslech" včetně zmapování formálního průběhu výslechu v trestním řízení. Následuje identifikace jednotlivých institutů trestního práva uplatňovaných v průběhu trestního řízení, kterými dochází k zisku výpovědi. Dále v navazující třetí kapitole se diplomantka zaměřuje na vysvětlení pojmu věrohodnost a odlišení jednotlivých typů věrohodnosti. Těžištěm celé práce je čtvrtá a pátá kapitola, kde diplomantka identifikuje, popisuje a hodnotí způsoby posuzování věrohodnosti výpovědi orgány činnými v trestním řízení, a to v kontextu současné judikatury. Speciální pozornost je věnována znaleckým posudkům, jejich zadávání, interpretaci a hodnocení. Diplomantka analyzovala současnou právní úpravu včetně judikatury a možnosti posuzování věrohodnosti, které tato poskytuje. Došla k potvrzení vytyčených hypotéz, kdy současná právní úprava svěřuje hodnocení věrohodnosti do rukou...
|
|
|
Fundraising neziskové organizace NIDAR
Jandová, Tereza ; Vávrová, Hana (vedoucí práce) ; Pemová, Terezie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fundraisingem neziskových organizací. Cílem práce je poskytnout základní informace o fundraisingu a aplikovat tyto informace na zhodnocení fundraisingu vybrané neziskové organizace. Práce nejprve vymezuje neziskový sektor a jeho dlouhodobou udržitelnost, poté se práce věnuje samotnému fundraisingu. Do části věnující se fundraisingu je zahrnuta také problematika důvěryhodnosti organizace a webových stránek organizace. Tyto faktory vytváří konkurenční výhodu v aktivitách zaměřených na fundraising. Tento teoretický základ je aplikován na vybranou neziskovou organizaci, kromě rozboru fundraisingu jsou rozebrány i webové stránky organizace a je provedena Analýza spolehlivosti neziskové organizace ASNO14. Získání dat v praktické části bylo provedeno rozborem výročních zpráv organizace, analýzou webových stránek a osobním rozhovorem. Závěr práce obsahuje celkové zhodnocení a návrhy na zlepšení.
|
|
| |
|
|
Důvěryhodnost rodilých a nerodilých mluvčích angličtiny podle nerodilých posluchačů
Hanzlíková, Dagmar ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Šturm, Pavel (oponent)
Cílem této magisterské práce je prozkoumat vliv cizineckého přízvuku na důvěryhodnost nerodilých mluvčích angličtiny. Tato práce byla inspirována studií Lev-Ari a Keysara (2010), kteří zjistili, že rodilí mluvčí angličtiny jsou nedůvěřiví vůči nerodilým mluvčím. V našem výzkumu jsme použili stejnou sadu vět a podobné zadání experimentu, abychom zjistili, jestli bude mít cizinecký přízvuk stejně negativní vliv na důvěryhodnost nerodilých mluvčích z pohledu nerodilých posluchačů. 6 rodilých mluvčích z Británie a Spojených států a 6 nerodilých mluvčích nahrálo k testu sadu vět a 45 nerodilých posluchačů hodnotilo na škále, zdali se domnívají, že je tvrzení, které slyší, pravdivé či nikoli. Výsledky byly vyhodnocovány z různých úhlů pohledu, například jaký vliv má cizinecký přízvuk nebo pohlaví na důvěryhodnost. Také jsme analyzovali jednotlivé mluvčí a jednotlivé položky, abychom zjistili, jestli výsledky mohly být ovlivněné chováním jednoho mluvčího či položky. Výsledky experimentu ukázaly, že cizinecký přízvuk má na důvěryhodnost mluvčího negativní vliv. Čeští respondenti hodnotili britské mluvčí jako nejdůvěryhodnější, zatímco cizinci, kteří hovořili s jiným než českým přízvukem, byli hodnoceni jako nejméně důvěryhodní. Pohlaví mluvčího nemělo na důvěryhodnost žádný vliv. Klíčová slova: cizinecký...
|
host ::
RSS.