|
|
Glottalization patterns in the L2 speech of Czech and Slovak speakers of English
Formanová, Aneta ; Šturm, Pavel (vedoucí práce) ; Lewis, Suzanne (oponent)
Tématem této bakalářské práce je výzkumná studie glotalizačních vzorů v Angličtině jako druhém jazyku (L2) českých a slovenských mluvčích. Práce začíná teoretickou částí, ve které je popsán fenomén glotalizace a vázání. Popsány jsou i různé typy v kontextu různých jazyků. Dále je vázání a glotalizace popsána odděleně v kontextu českého, slovenského a nakonec anglického jazyka. Charakterizovány jsou i různé typy glotalizace a vázání, které jsou pro tyto jazyky typické. Tyto jazyky jsou vzájemně porovnány, v kombinaci s analýzou prosodických rozdílů mezi češtinou a slovenštinou. Poté je popsána produkce řeči v angličtině jako L2. Všechny tyto poznatky jsou následně aplikovány na praktickou studii. Nahrávka šesti českých a osmi slovenských mluvčích je zanalyzována s ohledem na různé aspekty, které ovliňují spojování a glotalizaci. Výsledky jsou následně diskutovány spolu s návrhy na další studii.
|
|
|
Fonetické aspekty angličtiny uvnitř hindských mluvených textů
Sokolkina, Polina ; Strnad, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šturm, Pavel (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat a popsat některé aspekty zvukové stránky mluvených projevů v moderní hindštině. Zvláštní důraz je kladen na popis angličtiny uvnitř hindských mluvených textů. Úvodní část se věnuje problematice koexistence hindštiny a angličtiny v hindském prostředí. Dále se v teoretické části popisují a porovnávají hláskové systémy hindštiny a angličtiny. V praktické části se pak zaměřujeme na fonetický popis samotného anglického jazykového materiálu v hindštině: poslechovou a akustickou analýzou zkoumáme a porovnáváme foneticky podobné segmenty v hindštině a angličtině užité uvnitř hindských mluvených textů. Výzkum je založen na nahrávkách mluvených projevů s relativně vysokou mírou spontánnosti. Jedná se o rodilé mluvčí hindštiny z moderovaných televizních pořadů.
|
|
|
Variabilita trvání vokalických intervalů při recitaci básně
Vavřičková, Barbora ; Šturm, Pavel (vedoucí práce) ; Chládková, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá variabilitou temporálních charakteristik, jimiž jsou tempo řeči a trvání vokalických intervalů. V teoretické části jsou nejprve shrnuty obecné poznatky o artikulačních, akustických, percepčních a fonologických vlastnostech vokálů a je vysvětleno tempo řeči s vokalickým trváním. Následuje kapitola zaměřující se na faktory variability ovlivňující jak tempo řeči, tak trvání vokálů. Analýza těchto faktorů je obsahem praktické části. V té je ve třech konkrétních analýzách zkoumáno 32 nahrávek recitace Gellnerovy básně XXXI. Nejprve je analyzováno tempo řeči a jeho variabilita u mluvčích, slok a veršů. Další analýza zaměřená na trvání vokálů v básni zkoumá jednotlivé faktory, které mohou mít na kvantitativní odlišnosti vliv. Poslední část analýz je pojata konkrétněji a soustředí se na srovnávání jednotlivých dvojverší a slov v opakovaných částech básně. Výsledky ukázaly, že tempo neopakovaných veršů se snižuje, zatímco tempo opakovaných se mírně zvyšuje. V rámci trvání se jako delší ukázaly vokály ve finálních frázích a vokály bez rázu a přízvuku.
|
|
|
Tematicko-rematické členění výpovědi a amplituda řečového signálu v českých narativech
Hapka, Haštal ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Šturm, Pavel (oponent)
Problematika aktuálního větného členění (funkční větné perspektivy) rozděluje každou výpověď na téma (složku kontextově zapojenou, známou již z předešlého kontextu či situace) a réma (složku kontextově nezapojenou, která je ve výpovědi nová). Vymezuje se tak proti formální syntaxi, která řeší pouze skladebné vztahy mezi jednotlivými větnými členy, a zaměřuje se na informační strukturu věty. Cílem této práce bylo zaměřit se na akustický parametr amplitudy řečového signálu pro každou z těchto složek zvlášť a zjistit, zda některá z nich nevykazuje se statistickou významností vyšší nebo nižší hodnoty než ta druhá. S přihlédnutím k tomu, že v toku mluvené řeči mluvčí užívají různé prostředky k vytvoření prominence (zdůraznění určitých slov či slabik), které ovlivňují akustické parametry (frekvenci, trvání i právě amplitudu), vyvstala domněnka, že by kontextově nezapojená (tedy nová) informace mohla vykazovat vyšší hodnoty amplitudy než složka kontextově zapojená z důvodu potřeby jejího zdůraznění. Zároveň v průběhu každé výpovědi hodnoty amplitudy postupně klesají a nové informace bývají v nepříznakovém slovosledu na jejím konci. Na korpusu 100 nahrávek od deseti mluvčích byly zvoleny tři způsoby měření: jeden z nich (průměrná amplituda) potvrdil převahu složky tematické, druhý (amplituda slova násobena...
|
|
|
Variabilita vybraných akustických vlastností nazál při recitaci básně
Straková, Leona ; Šturm, Pavel (vedoucí práce) ; Chládková, Kateřina (oponent)
(česky) Variabilitě se věnovalo mnoho českých i zahraničních studií. Studie ovšem byly zaměřené na variabilitu mluvených projevů či čtení běžných textů a také málokterá studie se zabývala zkoumáním variability konkrétně nazálních hlásek. Tato práce se tedy zabývá variabilitou převážně nazál při recitaci básně. Vybraná báseň obsahuje vysoké množství nazál, navíc je zde první a poslední sloka totožná. Práce obsahuje teoretickou část, která shrnuje poznatky jak o nazálách obecně, tak o variabilitě. Dále přináší výzkumnou část, která analyzuje variabilitu nazál v závislosti na různých faktorech. Popisuje se zde vliv určitých faktorů na trvání a harmonicitu jednotlivých hlásek, včetně artikulačního tempa. Výzkumná část vychází z nahrávek 32 mluvčí. V analytické části je zkoumané nejprve artikulační slabičné tempo mluvčích napříč celou básní, následně také v rámci slok a veršů. Druhá analýza se věnuje trvání nazál. Zkoumá se trvání nejprve v prvních třech neopakovaných slokách napříč mluvčími. Trvání nazál bylo ovlivněno převážně přízvučností a pozicí ve frázi či výskytem ve shluku (toto se potvrdilo jen u hlásky [n], která měla největší výskyt). Ke každému faktoru je vytvořen krabicový graf, který znázorňuje jeho vliv na nazály. Následně je vytvořen graf, který porovnává trvání nazál v poslední a v...
|
|
|
Dopad manipulace melodie řeči na hodnocení důvěryhodnosti volebních kandidátů
Bartošová, Jana ; Šturm, Pavel (vedoucí práce) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem mezi výškou základní frekvence hlasu mluvčího a jeho subjektivním zhodnocením posluchači na 7stupňové hodnotící škále. Analýza byla v této diplomové práci provedena formou percepčního testu, kterého se zúčastnilo 39 posluchačů. Účastníci experimentu hodnotili mluvčí na základě toho, jak důvěryhodně jim daní mluvčí zní. Materiál byl zvolen takový, aby posluchači byli co nejméně ovlivněni externími vlivy. Výsledky percepčního testu ukázaly korelaci mezi typem manipulace a hodnocením posluchačů. Hypotéza práce se potvrdila částečně, protože posluchači snižovali svá průměrná hodnocení čím vyšší byla hodnota f0 položky a tento vztah je statisticky významný. Prokázalo se také, že čím nižší hodnota je f0 položky, tím má hodnocení důvěryhodnosti stoupavou tendenci, tato změna se však neprokázala jako statisticky významná. Klíčová slova: Základní frekvence, f0, vnímání důvěryhodnosti, melodie, percepce, volby
|
|
|
Sonorant devoicing in plosive-sonorant clusters in Czech-accented and native British English
Přečková, Klára ; Šturm, Pavel (vedoucí práce) ; Lewis, Suzanne (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jak se realizuje ztráta znělosti sonorových hlásek v anglickém jazyce u rodilých mluvčí v porovnání s českými mluvčími. Naším prvotním předpokladem bylo, že čeští mluvčí angličtiny budou vykazovat kratší trvání desonorizace v analyzovaných shlucích exploziva-sonora, pravděpodobně v důsledku odlišné fonologické struktury obou jazyků. Zaměřili jsme se na řeč průměrných mluvčích, abychom zjistili, zda mezi oběma jazyky existují rozdíly v znělostní charakteristice desonorizovaných hlásek. Materiálem analýzy byly segmenty ze zpravodajství BBC, na kterých jsme měřili následující proměnné: lokální tempo, tempo mluvčího, dobu nástupu hlasivkového tónu (VOT) a nakonec dobu trvání desonorizace. Post-hoc testy deskriptivní analýzy prokázaly, že slovní přízvuk, jenž byl zvolen jako jedna z proměnných v datech, nehraje u nerodilých mluvčích zásadní roli, na rozdíl od jejich rodilých protějšků. Statistická analýza ukázala rozdíl ve významnosti mezi jednotlivými shluky exploziva-sonora. Konkrétně shluky s /r/ u nerodilých mluvčích se nejvíce podobaly s anglickými mluvčími. Na základě výsledků deskriptivní a statistické analýzy bylo zjištěno, že délka desonorizace cílových sonor je u českých mluvčích kratší než u rodilých mluvčích angličtiny. Data českých mluvčí...
|
|
|
Kognitivní dopad použití rázu ve spontánní politické debatě
Šedivá, Michaela ; Šturm, Pavel (vedoucí práce) ; Veroňková, Jitka (oponent)
Glotální exploziva a její percepční ekvivalenty (tzv. glotalizační jevy) zastávají v jazycích světa mnoho různých funkcí. V této práci se zaměříme na funkci hraničního signálu, která byla vedle češtiny z produkčního hlediska popsána i v mnohých dalších jazycích. O glotalizačních jevech v této funkci hovoříme v českém prostředí jako o tzv. rázu. Jeho popisu a produkčním aspektům nejen v češtině je dedikována teoretická část této práce. Těžiště naší studie však představuje percepční experiment s reakční dobou, jehož cílem je odhalení kognitivního dopadu použití rázu u rodilých posluchačů češtiny za pomoci paradigmatu slovního monitoringu s reakční dobou. Inovativní je na představeném experimentu zejména využití stimulů s nízkou úrovní kontroly, jež byly vybrány z televizní politické debaty a manipulovány tak, aby od každého kontextu existovala varianta s rázem a bez rázu. Experimentu se zúčastnilo padesát posluchačů, jejichž úkolem bylo stisknutí příslušného tlačítka v momentě, kdy uslyší předem vizuálně prezentované slovo, kterému předcházel kontext s přítomností glotalizace anebo vázání. Výsledky experimentu částečně potvrzují hypotézu, která předpokládá, že by přítomnost rázu měla percepci následujících slov usnadňovat, při bližším pohledu na data je však zřejmé, že pouze za určitých podmínek,...
|
|
|
Znělost vybraných párových hlásek v šeptané češtině
Svatošová, Michaela ; Bořil, Tomáš (vedoucí práce) ; Šturm, Pavel (oponent)
Čeština patří k jazykům, v nichž je fonologický kontrast znělosti primárně rea- lizován přítomností či nepřítomností základní hlasivkové frekvence. Při šepotu však hlasivky nekmitají, a proto v něm znělost chybí. Přesto se lidé v určitých situacích pomocí šepotu úspěšně dorozumívají. Výzkumy na řadě jazyků ukazují, že posluchači jsou schopni znělostní páry v šepotu rozlišovat i u samostatných slov nebo slabik, které nemají žádný význam, tedy pouze na základě akustických vodítek. Cílem této práce bylo ověřit uvedené poznatky na češtině a získat lepší představu o akustických rysech, které se na srozumitelnosti šepotu podílejí. Analyzovala jsem nahrávky znělostních párů českých exploziv a frikativ, které byly zasazeny do modálních a šeptaných pseudoslov. Z několika měřených parametrů se znělostní protějšky nejvýrazněji lišily svým trváním, ačkoli v menší míře než v modální fonaci, což naznačuje slabší zachování jinak redundantního rysu. Percepční test dále potvrdil velmi dobrou rozpoznatelnost fonologické znělosti v šepotu, ale s podstatnými rozdíly mezi jednotlivými znělostními páry. Propojení akustického a percepčního pohledu navíc umožnilo orientační odhad vlivu konkrétních para- metrů na vnímanou znělost, který by mohl být podrobněji prozkoumán v dalších studiích. Klíčová slova: fonologický...
|
|
|
Tempo řeči jako prostředek odlišení jevištní postavy v rámci jednoho představení
Šavrdová, Petra ; Šturm, Pavel (vedoucí práce) ; Veroňková, Jitka (oponent)
Předmětem bakalářské práce je problematika tempa jevištní řeči v rámci poloimprovizovaného představení. Teoretická část obsahuje odborné poznatky o řeči na jevišti a aspektech mluvního tempa. Uváděny jsou zde definice artikulačního a modifikovaného mluvního tempa, které v práci sledujeme, a pro porovnání vybrané poznatky z příbuzných studií o mluvním tempu. V praktické části nejprve předkládáme subjektivní poslechovou analýzu projevů z hlediska různorodých aspektů řeči. Stěžejní část práce je pak zaměřena na kvantitativní analýzu tempa řeči. Cílem práce je zjistit, zda se jednotlivé postavy hrané jedním hercem a jednou herečkou odlišují hodnotami artikulačního i modifikovaného mluvního tempa a délkou pauz v promluvách užívaných. Dále se zabýváme vlivem druhu projevu (monolog vs. dialog) na tempo řeči postav. Pro testování statistické významnosti byl zvolen lineární smíšený model. V posledním oddíle pak sledujeme vývoj tempa v rámci konkrétního výstupu - zda zůstává v případě monologu konzistentní a zda se v rámci dialogu přibližuje hodnotám partnera, s kterým postava interaguje. Výsledky ukazují, že se jednotlivé postavy hodnotami artikulačního i modifikovaného mluvního tempa a trvání pauz signifikantně odlišují. Druh projevu ani časová dimenze ale napříč postavami konzistentní vliv nevykazují. Powered by...
|
host ::
RSS.