|
|
Proměny médií v Novém Jičíně a okolí v období 1945 až 1948
Juráková, Tereza ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
4 Bibliografický záznam JURÁKOVÁ, Tereza. Proměny médií v Novém Jičíně a okolí v období 1945 až 1948. Praha, 2011. 97 s. Diplomová práce (Bc.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra mediálních studií. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Barbara Köpplová, CSc.. Abstrakt Diplomová práce "Proměny médií v Novém Jičíně a okolí v období 1945 až 1948" pojednává o lokálních médiích, které vycházely v oblasti Novojičínska v období let 1945 až 1948. Práce se zaměřuje především na jejich podřízenost se skladbou obyvatelstva a také s politickou reprezentací. Práce se také snaží o přiblížení témat, kterým se dané lokální tiskoviny věnovaly. Na praktické ukázce titulu Nové Kravařsko je ilustrováno jak tematické zaměření titulu, tak také jeho propojení s místní politickou scénou. Na tomto příkladu je dále ilustrována proměna témat titulu a proměna stylu jednotlivých příspěvků. Práce zároveň přináší první ucelenější přehled lokálních titulů, které v oblasti vycházely v době těsně před 2. světovou válkou, až do roku 1948. Abstract Diploma thesis "The Changing of the Media in Nový Jičín and its surroundings from 1945 to 1948" deals with the local media, which were based in the region of Nový Jičín in the period from 1945 to 1948. The work focuses mainly on their...
|
|
|
Odersko po 2. světové válce v životních příbězích jeho obyvatel
Kučerová, Lucie ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Kreisslová, Sandra (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá historií Oderska zejména po 2. světové válce, kdy tento region prošel významnou proměnou. Cílem práce je mikrohistorická sonda do poválečných dějin regionu se zřetelem k přerodu této původně německé oblasti v oblast dosídlenou Čechy. Diplomová práce je rozdělena do několika částí. V rámci první kapitoly se věnuji zhodnocení pramenné základny ke zkoumanému tématu, co se týče odborné literatury týkající se odsunu Němců a osídlování pohraničí, tak zejména literatury regionální, archivní pramenné základny a narativních pramenů, ať již vydaných vzpomínek odsunutých Němců ze zkoumaného regionu, tak samozřejmě pořízených orálně-historických rozhovorů. V dalších kapitolách je již pozornost věnována situaci na Odersku v roce 1938, v letech 2. světové války, osvobození a následnému odsunu německého obyvatelstva a procesu s ním komplementárně spojeným, dosídlováním. Poválečné Odersko můžeme tak vnímat jako domov na jedné straně ztracený, na druhé straně získaný. Tomuto tématu je věnována poslední kapitola. Práce by měla poskytnout náhled na poválečnou proměnu regionu Odersko v období po 2. světové válce, a to zejména prostřednictvím vzpomínek zúčastněných osob. Klíčová slova Odersko, česko - německé vztahy, odsun Němců z Československa, dosídlování, domov, pohraničí,...
|
|
|
Změny ve využití ploch v MÚ Radvanice v Čechách v období 1845 - 2015
Boudný, Zdeněk ; Jeleček, Leoš (vedoucí práce) ; Eretová, Veronika (oponent)
Cílem bakalářské práce je zhodnotit vývoj změn ve využití krajiny modelového území Radvanice nacházejícího se na okraji Broumovského výběžku v severovýchodních Čechách, okres Trutnov. Dalším cílem práce je zjistit, jaké společenské hybné síly měly zásadní vliv na změnu typu a rozlohy jednotlivých kategorií využívání ploch. Modelové území je specifické svou polohou v pohraničí, které bylo součástí Sudet a z toho důvodu bylo v poválečném období značně zasaženo odsunem českých Němců. Významnou charakteristikou modelového území, je bezesporu mnoholeté dolování černého uhlí na katastrálním území Radvanic i mimo něj, které se podílelo na utváření místního rázu krajiny. Klíčová slova: land use, modelové území, pohraničí, Česko, 1845 - 2015
|
|
|
Memory on borderland. A comparative study of collective memory in the former East Prussiaregion in Poland and the Sudetes in the Czech Republic
Wladyniak, Ludmila Maria ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Olechnicki, Krzysztof (oponent) ; Oláh, Gábor (oponent)
Collective memory has recently become one of the most explored topics in the social sciences and has led to the emergence of a separate and independent subdiscipline called memory studies. The thesis investigates the awakening of collective memory in two borderlands of Central Europe: the former Sudetes region in the Czech Republic and the southern part of former East Prussia in Poland. The thesis provides an overview of the current theories about collective memory with a focus on the interactional and visual character of the studied phenomenon. In line with this, the thesis presents, discusses, and elaborates on research conducted in the two borderlands in 2016 and 2017. The aim of the research was to study the role and form of collective memory (shared remembrance) in ethnic, cultural, and historical borderlands. The contributions of the thesis are both methodological and theoretical. Firstly, the discussed research revealed that between particularly family-based communicative memory and official, institution-generated cultural memory, there is ritualised communicative memory, maintained through interactions among members of the borderland community (community of memory). Secondly, the thesis contributes to various studies within the interactionist paradigm and proves the usability of Goffman's...
|
|
|
Česko-německé vztahy na Dačicku v 1. polovině 20. století
Vítková, Romana ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Tato práce si klade za cíl zmapovat česko-německé vztahy v dačickém okrese v období 1. poloviny 20. století, a to se zaměřením na obec Volfířov a Lipolec. Tyto dvě obce byly vybrány zejména z důvodu jejich odlišné situace po okupaci pohraničí německým vojskem v roce 1938. Obec Lipolec byla po podepsání Mnichovské dohody spolu se slavonickým soudním okresem zabrána Německem, zatímco obec Volfířov zabrána již nebyla. Tyto obce, ač jsou od sebe vzdáleny jen několik kilometrů, prošly také výrazně odlišným národnostním vývojem. Obec Volfířov byla vždy česká, německá menšina se v obci nikdy prakticky nevyskytovala. V Lipolci žilo naopak vždy především obyvatelstvo německé národnosti, po roce 1918 českou menšinou. Obec Lipolec je také zajímavá svým poválečným vypořádáním s německým obyvatelstvem, kdy zde probíhal tzv. divoký odsun Němců. Předmětem této práce je tedy ukázat na česko-německé vztahy v regionu a jejich proměny ve sledovaném období a zasadit je světového kontextu. Klíčová slova česko-německé vztahy, pohraničí, okupace, válka, sudetští Němci, Protektorát Čechy a Morava
|
|
|
Železná opona a její dědictví v kontextu proměn pohraničí Česka v 2. polovině 20. století
Chloupek, Pavel ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Semian, Michal (oponent)
Železná opona a její dědictví v kontextu proměn pohraničí Česka v 2. polovině 20. století Bakalářská práce se zabývá železnou oponou a jejím dědictvím, což souvisí s tím, jak je nám dnes železná opona připomínána, a jak se můžeme dívat na minulost českého pohraničí ovlivněného touto bývalou bariérou. V práci je nejprve představen fenomén železné opony a problém vymezení pohraničí. Pak je zde formou diskuse s literaturou probíráno, jak se české pohraničí měnilo vlivem železné opony a jejího pozdějšího pádu, a co bylo v těchto souvislostech zkoumáno a zjišťováno. Dále je probíráno, co dědictví železné opony přineslo, a jeho možné využití. Vlastním výzkumem je zde nejprve zjišťováno, kde se dnes nachází připomínky železné opony, a co nám tyto připomínky mohou říci. Další část výzkumu je zaměřena na to, co na prezentaci minulosti železné opony říkají sami lidé, v tomto případě návštěvníci muzea železné opony. Různými typy rozhovorů jsou zde zjištěny další zajímavé zjištěné informace o pohraničí a vlivu železné opony. Z výzkumu plyne, že železná opona je připomínána sice zdařile, ale neuškodilo by kdyby byla připomínána více, aby se již nikdy takováto historie neopakovala. Klíčová slova: železná opona; pohraničí; proměny krajiny; dědictví; Česko
|
|
|
Znovuosídlení bývalého okresu Rumburk po roce 1945
Simandl, Marek ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Tato práce pojednává o poválečných letech rumburského okresu, respektive o událostech odsunu a především znovuosídlení. Práce byla sestavena na základě archivních materiálů (SOkA Děčín), zejména správní povahy, dále byla prováděna komparace dostupné sekundární literatury a v neposlední řadě byly do výzkumu zařazeny i vzpomínky pamětníků. V úvodu práce je čtenář seznámen s dostupnou literaturou a prameny. Práce je členěna do několika základních částí. První se věnuje ještě tématu odsunu, kterou autor pokládá za stěžejní pro pochopení fenoménu znovuosídlení. Tato část se dále člení na vnímání odsunu obecně pro celé Československo a dále konkrétně pro okres Rumburk. Druhou částí je již samotné znovuosídlení, které opět vymezuje obecně a konkrétně. Poslední pasáž práce se již zabývá pouze rumburským okresem a to pohledem pramenů a vzpomínkami pamětníků. Zároveň obsahuje kapitolu o společenském a kulturním životě celého okresu (kulturní a sportovní spolky, otázky náboženského charakteru, proměny měst a krajiny). Předkládaná práce si neklade za cíl předložit čtenáři rozsáhlé informace o odsunu či znovuosídlení, ale měla by být přínosem či rozšířením regionálního badatelského zájmu o danou problematiku. KLÍČOVÁ SLOVA Rumburk, odsun, znovuosídlení, pohraničí, poválečná léta
|
|
|
Zobrazení českého pohraničí v novodobé kinematografii a televizi
Šolcová, Tereza ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou zobrazení českého pohraničí v české kinematografii po roce 1990. České pohraničí je pro svůj historický vývoj dodnes zajímavou oblastí, přitahující pozornost mnohých historiků i umělců. Práce hledá odpověď na otázku, jak pracuje česká kinematografie s historicky a geograficky danými reáliemi. První část práce uvádí do problematiky historického vývoje českého pohraničí a seznamuje čtenáře s jednotlivými klíčovými událostmi, které pohraničí v minulosti formovaly. Následně vysvětluje, jak tyto historické události vyústily do dnešní podoby českého pohraničí. Druhá část práce se zaměřuje na zkoumání pěti různých filmových děl natočených po roce 1990. Vybranými českými filmy jsou Až do města Aš, Mistři a Habermannův mlýn, k analyzovaným seriálům pak patří Pustina a Přísahám a slibuji. Filmy jsou analyzovány skrze zvolené výrazové prostředky, kterými jsou lokace a prostředí, herecký projev a postavy, kamera, záběr a střih, osvětlení a zvuková složka. Cílem práce je potvrdit, nebo vyvrátit hypotézu, že české pohraničí bude v moderní české kinematografii zobrazováno převážně v negativním světle.
|
|
|
Význam změn správních hranic v procesu formování vnitřních periferií na území Česka od poloviny 19. století
Burda, Tomáš
Předmětem disertační práce je hodnocení vztahu mezi změnou správních/administrativních hranic a perifernosti prostoru na území Česka v období od poloviny 19. století do současnosti. Nejprve jsou vytýčeny základní cíle a diskutována východiska výzkumu změn administrativních hranic v Česku v procesu polarizace prostoru a diskutovány obecná východiska a přístupy k problematice hranic a regionů, přičemž se kladl důraz na koncept vnitřních periferií a vnitřního pohraničí. Práce se snaží přispět do diskuse o významu administrativních/správních hranicemi regionů různých měřítek v procesu polarizace prostoru, dále pak identifikovat, analyzovat a zhodnotit oblasti, které měnily svoji správní příslušnost v úrovni mezoregionů (krajů), mikroregionální (okresů) na území Čech a Kraje Vysočina, zhodnotit míru stability hranic správních regionů a stabilitu center těchto regionů a posoudit význam hranic regionů v kontextu problémů rozvoje periferií. Hodnocení změn administrativních hranic a s tím souvisejícího vývoje územní správy a samosprávy klade důraz na období "moderní" správy po roce 1850 až do současné doby, a to v různých měřítkových úrovních a především v měnících se dobových a společenských kontextech. Pozornost se věnuje přelomovým obdobím osmi správních reforem. Jsou sledovány motivace a průběh změn,...
|
|
|
The phenomenon of relict border and its influence on the religiosity of the population and the sacral landscape in Manětín
Bačo, Jaroslav ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Novotná, Marie (oponent)
Táto diplomová práca je venovaná štúdii vplyvov česko-nemeckej reliktnej hranice na religiozitu a sakrálnu krajinu územia mesta Manětín, reprezentujúceho kontinuálne české územie a obce Nečtiny s nemeckým historickým pôvodom. V teoretických východiskách tejto práce bol z toho dôvodu venovaný priestor vstupu do hraničnej problematiky s obecným predstavením jednotlivých typov podoby hraníc so zvýšeným dôrazom na predstavenie reliktnej a etnickej hranice pre potreby nadväzujúceho výskumu. Druhá fáza teoretických východísk bola zameraná na charakteristiku religiozity a sakrálnej krajiny, jej vývoja na národnej úrovni po 2. svetovej vojne s dôrazom na nadväznosť s procesmi vysídľovania nemeckého obyvateľstva po roku 1945. Výskumná časť diplomovej práce následne pozostávala z mikroregionálnej analýzy referenčného územia v podobe terénneho výskumu pozostávajúceho z pološtruktúrovaných rozhovorov, ktoré boli v práci doplnené o deskriptívnu analýzu štatistíka metódu pozorovania stavu a rozmiestnenie sakrálnych objektov. Primárnym cieľom výskumu predloženej práce bolo analyzovať rozdiely v religiozite a sakrálnej krajiny v sledovaných územiach pomocou zvolených metodických postupov a na ich báze zhodnotiť kontinuitu existencie reliktnej hranice. Kľúčové slová: reliktná hranica, religiozita, sakrálna...
|
host ::
RSS.