|
|
Vztah hudby, transu a spirituality na příkladu české psytrancové scény -zkoumání spirituální dimenze v perspektivě hudebních tvůrců
Hvězdová, Zuzana ; Kratochvíl, Matěj (vedoucí práce) ; Kreisslová, Sandra (oponent)
Žánr elektronické taneční hudby psychedelický trance bývá scénou okolo něj etablovanou považován za významný zdroj vlastní spirituality. Práce se věnuje perspektivě tvůrců této repetitivní elektronické taneční hudby (typicky DJs), a doplňuje tak předchozí studie zabývající se především spirituální dimenzí v aktérské perspektivě posluchače. Prostřednictvím vlastního terénního výzkumu a rozhovorů popisuje specifické sociokulturní podmínky české psytrancové scény a v sleduje emickou interpretaci tvůrců v otázkách spojení hudby, transu a spirituality. Klíčová slova: DJ - elektronická taneční hudba - etnomuzikologie - hudební subkultura - mimořádné stavy vědomí - psychedelický trance - psytrance - psychedelická zkušenost - rave kultura - spiritualita - trans - transcendence
|
|
|
Modelování Maříže: K formování současných lokálních identit ve vybrané pohraniční vesnici
Chmelař, Hugo ; Kreisslová, Sandra (vedoucí práce) ; Jakoubková Budilová, Lenka (oponent)
Práce se zabývá konstruováním místních identit v pohraniční vesnici Maříž. Výzkum byl prováděn formou polostrukturovaných a biografických rozhovorů a z nich získaná data byla prozkoumána narativní analýzou. Osloveni byli především narátoři z řad trvalých rezidentů vesnice, ale i širší okolí příležitostných rezidentů, kteří mají buď hlubší vazby na místo, nebo se angažují v životě vesnice. Rozhovory byly kromě momentálního stavu a pohledu do budoucna směřovány silně na minulost regionu, ať už na vyhnání původních německých obyvatel nebo na realitu minulého režimu, kdy byla Maříž uzavřena za plotem státní hranice. V naracích byl zkoumán vztah a interpretace těchto klíčových formativních událostí místa. Zvláštní fokus byl také kladen na fyzické otisky dějinných turbulencí v místní krajině, kde byly hlavním tématem státní hranice a Mařížský zámek jako místa paměti. Výsledkem analýzy bylo shledání, že si místo za posledních třicet let svého vývoje vytvořilo určité identitární jádro, které silně pracuje s identifikací s místem, a i když svou formou neutváří klasické vesnické společenství, má potenciál pro budoucí kontinuitu. Zároveň byly pomocí analýzy identifikovány narátory vnímané hrozby, jako jsou chalupáři nebo turismus, ale zároveň i příležitosti, jakými je intenzivní kulturní život nebo opět ambivalentní...
|
|
|
Paměť psaná a orální: srovnání současné kolektivní paměti o vztahu Čechů a Němců po roce 1945 na Cvikovsku s bádáním Tomáše Nováka a Ladislava Pavýzy
Bedrnová, Klára ; Kreisslová, Sandra (vedoucí práce) ; Košťálová, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá kolektivní pamětí o příbězích souvisejících s lokálním vztahem Čechů k odsouvaným (či zůstavším) Němcům a jejich majetku po druhé světové válce na Cvikovsku. Snaží se tento vztah pochopit a zkoumá, co za příběhy z tohoto místa a doby zachytili místní badatelé, nadšenci Tomáš Novák a Ladislav Pavýza, a zda se tyto příběhy (ne)uchovávají v současné kolektivní paměti, případně které jiné jí dnes rezonují. K dosažení stanoveného cíle bylo využito pramenů od obou badatelů a metody orální historie. KLÍČOVÁ SLOVA CZ: Kolektivní paměť, orální tradice, Sudety, česko-německé vztahy, osobní příběhy, příběhy odsunu
|
|
|
Participace českých fanoušků generace Z fandomu Harryho Pottera na sociální síti Instagram
Rybáková, Bohumíra ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Kreisslová, Sandra (oponent)
Knižní sága o Harrym Potterovi od britské autorky J. K. Rowling se brzy po jejím vydání stala celosvětovým fenoménem. S rostoucí popularitou na přelomu tisíciletí se začala formovat fanouškovská základna, jejíž řady se rozšiřovaly i v návaznosti na filmové zpracování díla, ke kterému došlo nedlouho poté. Diplomová práce se zaměřuje na současné mladé české fanoušky Harryho Pottera, zástupce tzv. generace Z a jejich participaci v rámci fandomu tohoto díla na sociální síti Instagram. Cílem práce, teoreticky vycházející primárně z fandom studies, je zodpovědět otázky, jakým způsobem se generace Z dostává ke světu Harryho Pottera, jaké pro ně nese významy, jaké jsou motivace pro jejich participaci na fandomu a jakou má tato participace podobu. Výzkum vychází z dat získaných prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s českými fanoušky Harryho Pottera, kteří se identifikují s generací Z, jsou narozeni v rámci určité generační kohorty (od druhé poloviny devadesátých let dvacátého století po konec prvního desetiletí nového století) a participují na sociální síti Instagram. Dále v průběhu dubna 2023 proběhlo zúčastněné pozorování ve Velké Británii. Výsledky výzkumu přinášejí zjištění, že fanoušci, kteří se identifikují s generací Z, byli s fikčním světem Harryho Pottera seznámeni již v útlém věku a v...
|
|
|
Současné pamětnické a mediální reflexe rozdělení Československa
Šroglová, Lucie ; Kreisslová, Sandra (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pamětnickými reflexemi historické události rozdělení Československa, od které v roce 2023 uplynulo právě třicet let. Snahou je porozumět tomu, jak Slováci a Slovenky žijící dlouhodobě v České republice na danou událost a s ní spojené procesy vzpomínají ze své specifické pozice migrantů a jak reflektují dopady, které měl vznik dvou samostatných států na jejich životy. K dosažení stanoveného výzkumného cíle je využita metoda orální historie. Analyzované a interpretované narativní rozhovory s pamětníky/pamětnicemi umožňují nahlédnout emickou perspektivu na sledované období. Práce se pohybuje na pomezí kulturní antropologie a paměťových studií.
|
|
|
České Palermo?: Fámy a současné pověsti města Příbram jako součást kolektivní identity obyvatel příbramského regionu
Drapáková, Anna ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Kreisslová, Sandra (oponent)
Přezdívku České Palermo si město Příbram vysloužilo především kvůli událostem devadesátých let 20. století souvisejících s aktivitami organizovaného zločinu, černé a šedé ekonomiky, zejména pak korupcí a jinou, často dosud neobjasněnou, trestnou činností. Tato diplomová práce si klade za cíl prostřednictvím dokumentace, analýzy a interpretace fám, současných pověstí, memorátů a dalších kolektivně šířených vyprávění souvisejících s obdobím devadesátých let, odhalit při zohlednění kontextu historického vývoje regionu Příbram, jaký měly a mají tato místní vyprávění vliv na podobu a formování identity obyvatel Příbrami a okolí. Předně si práce klade otázku, zda má průmyslová historie tohoto území a následná nechvalně známá spojitost s kriminálními událostmi diachronní souvislost při vytváření současné identity, a jak funguje dynamický vztah mezi "hornickou" a "mafiánskou" příbramskou kolektivní identitou. Dále jsou detailně analyzovány nejčastěji se vyskytující kolektivní narativy, které tvoří integrální součást identity obyvatel Příbrami a okolí, včetně jejich postojů k nim. Metodou dokumentace dat jsou polostrukturované rozhovory, narativní rozhovory a archivní výzkum doplněné obsahovou analýzou internetových zdrojů a novinových článků. Výsledkem výzkumu je v první řadě zjištění, že dlouhodobé...
|
|
|
Smrt a pohřbívání u českých krajanů v srbském Banátu
Hermanová, Viktorie ; Jakoubková Budilová, Lenka (vedoucí práce) ; Kreisslová, Sandra (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o vnímáním smrti českých krajanů v srbském Banátu. Historie hlavní vlny českého osídlení v Banátu začíná v 19. století, kdy po válkách s Osmanskou říší byla zdejší půda přidělována obyvatelům z území celé rakouské monarchie. Dnes je území rozděleno mezi státy Srbsko a Rumunsko. Češi se od srbské většiny liší svým katolickým vyznáním a jazykem. Práce vychází z dat sesbíraných během dvou výjezdů Ústavu etnologie FF UK do obcí Bela Crkva, České Selo a Kruščice. Během prvního výjezdu roku 2021 byly fotograficky zdokumentovány české hroby na katolických hřbitovech, během druhého výjezdu roku 2022 byly pořízeny nahrávky polostrukturovaných rozhovorů s krajany na téma pohřbu, umírání a náboženství. Hlavní výzkumné otázky jsou: Jak čeští krajané v srbském Banátu vnímají smrt a umírání? Jak se liší pohřby českých krajanů v minulosti a v současnosti? Jak velkou roli hrají zemřelí v životech pozůstalých? Pro analýzu dat byly využity mj. teorie ochočené smrti P. Arièse, teorie sekundárního jednání věcí A. Gella a teorie deathscapes. Ochočená smrt je smrt známá, která není tabu a na kterou se aktéři připravují, její opak je smrt zdivočelá. Krajané o smrti mluví velmi otevřeně. Jejich představy jsou dané náboženským vyznáním, zároveň se ale některé tradice postupně opouští a smrt...
|
|
|
Kolektivní vs. individuální narativní repertoár na příkladu konkrétních folk groups na Slovácku
Čechmánková, Martina ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Kreisslová, Sandra (oponent)
(česky) V obcích v etnografickém regionu Slovácko se stále dodržuje značné množství ýročních festivit a praktik spojených s různým způsobem udržovanou či konstruovanou tradiční lidovou kulturou. Tyto praktiky, jako jsou hody, stavění májky či vykonávají různé lokální přípravě je připomínána různých narativech, které se pak orální transmisí šíří buď generačně, nebo migrují. Jsou také připomínány při opakovaném konání festivit Narativy se týkají např. složitosti nošení kroje, kradení májek, nebo plánování obchůzek po vesnici. Zachytila jsem také narativy týkající se vlivu populární kultury.
|
|
|
Současná řemeslná tvorba drobných producentů a strategie, kterými vstupují do interakcí s konzumenty jejich zboží.
Jarolím, Jakub ; Jakoubek, Marek (vedoucí práce) ; Kreisslová, Sandra (oponent)
Práce se zabývá problematikou řemeslné tvorby, provozované individuálními výrobci nebo malými firmami. Autor se profesně věnuje brašnářství, tudíž je v rámci sledovaného terénu insiderem a věnuje se vztahům mezi producenty řemeslného zboží a jeho konzumenty. Tyto vztahy nedeterminuje jen užitná hodnota zboží a jeho cena, ale především jejich symbolická hodnota. Vztahy producentů i konzumentů zahrnují celou řadu rituálů. Vyráběné artefakty producenti i konzumenti označují přívlastkem tradiční a koncept tradice je producenty komodifikován a marketingově užíván za účelem zvýšení zisku. Ve sledovaném poli jsou znatelná velká klišé, vztahující se k mýtu o zlatých českých ručičkách nebo Tomáši Baťovi. Důležitým principem pro navazování vztahů mezi producenty i konzumenty je geografická vzdálenost. Výrobci se mezi sebou navzájem vymezují, a pakliže se některý z nich odchyluje od výrobních postupů, které jsou vnímány jako tradiční, může se tento provinilec stát rituálně nečistým. Dalším důležitým principem, který je zásadní pro ustanovení vztahů konzument - producent, je udržitelný rozvoj. Tvůrci mezi sebou často kooperují. Spolupráce se jeví výhodnější než agrese a konzumentům je kooperace tvůrců sympatická. Technologické inovace vytvářejí mezi producenty a konzumenty jisté tenze, které souvisejí s...
|
|
|
Odersko po 2. světové válce v životních příbězích jeho obyvatel
Kučerová, Lucie ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Kreisslová, Sandra (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá historií Oderska zejména po 2. světové válce, kdy tento region prošel významnou proměnou. Cílem práce je mikrohistorická sonda do poválečných dějin regionu se zřetelem k přerodu této původně německé oblasti v oblast dosídlenou Čechy. Diplomová práce je rozdělena do několika částí. V rámci první kapitoly se věnuji zhodnocení pramenné základny ke zkoumanému tématu, co se týče odborné literatury týkající se odsunu Němců a osídlování pohraničí, tak zejména literatury regionální, archivní pramenné základny a narativních pramenů, ať již vydaných vzpomínek odsunutých Němců ze zkoumaného regionu, tak samozřejmě pořízených orálně-historických rozhovorů. V dalších kapitolách je již pozornost věnována situaci na Odersku v roce 1938, v letech 2. světové války, osvobození a následnému odsunu německého obyvatelstva a procesu s ním komplementárně spojeným, dosídlováním. Poválečné Odersko můžeme tak vnímat jako domov na jedné straně ztracený, na druhé straně získaný. Tomuto tématu je věnována poslední kapitola. Práce by měla poskytnout náhled na poválečnou proměnu regionu Odersko v období po 2. světové válce, a to zejména prostřednictvím vzpomínek zúčastněných osob. Klíčová slova Odersko, česko - německé vztahy, odsun Němců z Československa, dosídlování, domov, pohraničí,...
|
host ::
RSS.