Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Tematika Československých pracovních táborů při uranových dolech ve výuce zeměpisu (na příkladu Jáchymovska a Příbramska)
Zavřelová, Aneta ; Jelen, Jakub (vedoucí práce) ; Boudný, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce se věnuje výzkumu výuky zeměpisu na základních a středních školách v oblasti Jáchymovska a Příbramska. Konkrétně bude zkoumána tematika pracovních táborů při uranových dolech na přelomu 50.-60. let 20. století. První část práce je věnována analýze současného stavu výuky zeměpisu na základních i středních školách pomocí rámcových vzdělávacích programů a rešerší učebnic zeměpisu. Následuje zařazení tematiky táborů do prostorů výuky geografie, pozornost je také věnována analýze zkoumaných míst, především jejich hornické historii. Další část práce je zaměřena na historicko-společenské dění v 50.-60. letech minulého století, na uran jako podstatnou surovinu studené války a v neposlední řadě na pracovní tábory, jejich rozdělení či denní režim vězně. Praktická část práce obsahuje výzkum na středních a základních školách, který probíhal formou dotazníkového šetření a jeho výsledky. Práce zároveň obsahuje návrhy s pracovními listy pro žáky středních škol, které mohou být využity pro terénní výuku ve zkoumaných oblastech. Klíčová slova zeměpis, rámcový vzdělávací program, uran, pracovní tábory, Jáchymov, Příbram
Percepce krajinného dědictví místním obyvatelstvem lokality Plešivec
Sedláčková, Hana ; Jelen, Jakub (vedoucí práce) ; Boudný, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce se zabývá percepcí krajiny na příkladu lokality Plešivec nacházející se v okrese Příbram. Hlavním cílem práce je zhodnotit percepci lokality místním obyvatelstvem. V práci je zkoumána návštěvnost místních obyvatel a jejich znalost o dané lokalitě. Práce se dále věnuje percepci návštěvnosti a hodnocení krajinných prvků. Výzkum byl proveden pomocí 50 polostandardizovaných rozhovorů ve vymezeném nejbližším okolí Plešivce. Bylo zjištěno, že Plešivec je obyvateli vnímán pozitivně a nejhodnotnějšími krajinnými prvky kopce jsou např. vyhlídka Čertova kazatelna na Velké skále, Smaragdové jezírko či Krkavčí skály. Dominantní Olymp Brd Plešivec má tedy na své okolí velký vliv. Místní obyvatelé ho využívají k rekreačním aktivitám a vnímají jej jako symbol svého bydliště.
Změny ve využití ploch v MÚ Radvanice v Čechách v období 1845 - 2015
Boudný, Zdeněk ; Jeleček, Leoš (vedoucí práce) ; Eretová, Veronika (oponent)
Cílem bakalářské práce je zhodnotit vývoj změn ve využití krajiny modelového území Radvanice nacházejícího se na okraji Broumovského výběžku v severovýchodních Čechách, okres Trutnov. Dalším cílem práce je zjistit, jaké společenské hybné síly měly zásadní vliv na změnu typu a rozlohy jednotlivých kategorií využívání ploch. Modelové území je specifické svou polohou v pohraničí, které bylo součástí Sudet a z toho důvodu bylo v poválečném období značně zasaženo odsunem českých Němců. Významnou charakteristikou modelového území, je bezesporu mnoholeté dolování černého uhlí na katastrálním území Radvanic i mimo něj, které se podílelo na utváření místního rázu krajiny. Klíčová slova: land use, modelové území, pohraničí, Česko, 1845 - 2015
Komparace využití rekultivovaných ploch v Severočeské hnědouhelné pánvi pro potřeby rekreace a cestovního ruchu.
Peksová, Eliška ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Boudný, Zdeněk (oponent)
Komparace využití rekultivovaných ploch v Severočeské hnědouhelné pánvi pro potřeby rekreace a cestovního ruchu Abstrakt Znovuoživení průmyslových oblastí formou rekultivace je v posledních letech na vzestupu. Rekultivovaná místa se stávají turisticky významnými oblastmi. Tato bakalářská práce je komparační studií rekultivačních projektů v Severočeské hnědouhelné pánvi. Cílem bylo zhodnotit rekreační funkci vybraných rekultivovaných projektů. Dále byl zjišťován typ rekultivace, plocha rekultivační oblasti, typ využití ploch. Také byla provedena analýza webových stránek s cílem porovnání propagace a zapojení veřejného či soukromého sektoru u sledovaných rekultivačních projektů. Práce zhodnocuje zájmové aktivity a atraktivity v areálech. V první části práce je rešerše literatury a terminologie. Dále jsou popsány jednotlivé rekultivační projekty. V poslední části jsou projekty zhodnoceny v rámci zájmových aktivit a atraktivit a významu v cestovním ruchu. Klíčová slova: rekultivace, cestovní ruch, rekreace, Severočeská hnědouhelná pánev
Proměny Kladenska v období industrializace a Velké hospodářské krize
Čermák, Adam ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Boudný, Zdeněk (oponent)
Proměny Kladenska v období industrializace a Velké hospodářské krize Bakalářská práce se zabývá proměnou Kladenska. Hlavním cílem mé práce je zhodnotit, do jaké míry ovlivnila Velká hospodářská krize rozvoj těžebního a hutnického centra ve středních Čechách, území Kladenska i společnosti. Z tohoto důvodu je věnována větší část práce vývoji oblasti od druhé poloviny 19. století do hospodářské krize. Kladensko se rychlým tempem rozvíjelo a rozšiřovalo do okolní krajiny, neboť z původně zemědělské oblasti se vzhledem ke společenským změnám stalo dominantně průmyslovou. Hospodářská krize se projevila na Kladensku v roce 1932. Sídla přestala pronikat do okolní krajiny a z městských rozpočtů podporují rodiny nezaměstnaných. Před obcemi Kladenska stál však problém s nedostatečnou infrastrukturou a sociální péčí. Oživení ekonomiky pomohly až přípravy na další světovou válku. Kladenský průmysl začal zaměstnávat stále více nezaměstnaných a dostával se pomalu do kondice před krizí. Během druhé světové války se stalo Kladensko významným průmyslovým centrem, které chtělo nacistické vedení okresu přeměnit v reprezentativní místo místní buňky NSDAP. K městu Kladnu okupační správa připojila jeho nejbližší okolí a vytvořila takzvané Velké Kladno, které se po válce rozpadlo na původní obce, ale již v roce 1948 bylo...
Změny funkcí a využití ploch v modelových územích Česka
Boudný, Zdeněk ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem využití ploch od roku 1845 do roku 2015 ve třech odlišných modelových území různých funkcí. Zkoumá, jaké hybné síly působily na funkce lokalit, které z nich měly zásadní vliv na proměnu krajiny v modelových územích a v jakém období došlo k největší změně struktury půdního fondu. Výzkumné lokality byly vybrány tak, aby bylo možné ověřit, zdali za změnou krajiny stály stejné nebo odlišné hybné síly a jestli se jejich vývoj liší od celostátního trendu postupného snižování stavu orné půdy. V modelovém území Chvaleč byla tato problematika zkoumána až do detailu jednotlivých parcel. Mezi základní společenské hybné síly patří zemědělská revoluce, vědecko-technická revoluce, odsun Němců po 2. světové válce, socializace spojená s kolektivizací zemědělství a návrat k tržnímu hospodářství v 90. letech minulého století. V práci je využíváno celé řady statistických zdrojů, zejména databáze LUCC Czechia obsahující údaje o využití půdního fondu Česka na úrovni katastrálních území, které tvoří jakési pozadí výzkumu v uvedených lokalitách. Dále jsou použity mapové podklady dokládající stav krajiny modelových území na počátku a konci sledovaného období. Na závěr jsou diskutovány výsledky rozdílného vývoje využití ploch v jednotlivých modelových územích. Klíčová slova: land use, porovnání...
Změny ve využití ploch v MÚ Radvanice v Čechách v období 1845 - 2015
Boudný, Zdeněk ; Jeleček, Leoš (vedoucí práce) ; Eretová, Veronika (oponent)
Cílem bakalářské práce je zhodnotit vývoj změn ve využití krajiny modelového území Radvanice nacházejícího se na okraji Broumovského výběžku v severovýchodních Čechách, okres Trutnov. Dalším cílem práce je zjistit, jaké společenské hybné síly měly zásadní vliv na změnu typu a rozlohy jednotlivých kategorií využívání ploch. Modelové území je specifické svou polohou v pohraničí, které bylo součástí Sudet a z toho důvodu bylo v poválečném období značně zasaženo odsunem českých Němců. Významnou charakteristikou modelového území, je bezesporu mnoholeté dolování černého uhlí na katastrálním území Radvanic i mimo něj, které se podílelo na utváření místního rázu krajiny. Klíčová slova: land use, modelové území, pohraničí, Česko, 1845 - 2015

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.