|
| |
|
|
Církevní politika KSČ a státu v severovýchodních Čechách v letech 1948-1960
Kafka, Jan ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Jan Kafka: Církevní politika KSČ a státu v severovýchodních Čechách v letech 1948-1960 Zkrácená anotace v českém jazyce Předkládaná práce sleduje vývoj a formy církevní politiky státu v rámci regionu severovýchodní Čechy. Analyzuje roli jednotlivých státních institucí a bezpečnostních složek, pozornost věnuje zejména roli pracovníků církevních oddělení národních výborů (tzv. církevních tajemníků). Práce dále zkoumá reakci jednotlivých církví na státní politiku a popisuje, jaké strategie a postoje zaujímali církevní představitelé (např. katolický biskup Mořic Pícha), duchovní, řeholníci a řeholnice. Sledován je i vliv státní politiky na vztahy mezi církvemi.
|
|
|
Návraty volyňských Čechů a jejich asimilace, se zvláštním zřetelem k Vyškovsku
Martinková, Dagmar ; Čornejová, Ivana (vedoucí práce) ; Nosková, Helena (oponent) ; Vlček, Radomír (oponent)
V 2. polovině 19. století odešlo do carského Ruska hledat nový život asi 15 000 Čechů. Nejvíce se jich usadilo ve Volyňské gubernii, kde zakoupili půdu, založili české vesnice, rozvinuli pěstování chmele. V první světové válce volyňští Češi podpořili vznik československých legií a mnozí do nich vstoupili. Po této válce se několik stovek Čechů vrátilo do vlasti. Během druhé světové válce se Češi opět zapojili do odboje a vytvořili základ 1. československého armádního sboru. Po válce se většina přihlásila k reemigraci. Češi na Volyni poznali jaký je sovětský komunismus, perzekuce, kolektivizace, nebo i ukrajinský nacionalismus. Návrat do vlasti nebyl pro ně lehký a jejich repatriaci provázely těžkosti. Nesouhlasili s nastupujícím komunistickým režimem a varovali před ním obyvatelstvo Československa. Mnoho volyňských Čechů bylo komunistickým režimem sledováno a vězněno. Pro dějiny volyňských Čechů nebo jejich "dějinný příběh" byla vždy specifická láska k vlasti a tvrdá práce.
|
|
|
Propaganda komunistického režimu proti katolické církvi v Československu
Volf, Jan ; Hejlová, Denisa (vedoucí práce) ; Zavadilová, Tereza (oponent)
v českém jazyce Práce popisuje vývoj soužití mezi katolickou církví a komunistickým režimem v Československu od doby nástupu komunistů k moci až po Sametovou revoluci. Autor se soustředí na komunistickou perzekuci proti katolické církvi a na propagandu této perzekuce v soudobých médiích. Speciální pozornost je věnována zasazení rozbrojů mezi dvěma ideologiemi do kontextu dějin celého Československa tak, aby práce předala co nejpřesnější obraz poměrů v době komunismu. První část je zaměřena na období od konce druhé světové války do roku 1968, nejvíc se pak věnuje letům 1948-1953, tedy období nejtvrdší perzekuce. Druhá část je zaměřena na období normalizace po invazi vojsk Varšavské smlouvy, tedy od roku 1968, až po Sametovou revoluci roku 1989, na jejíž začátek měla katolická církev velký vliv.
|
|
|
Život a dílo Antonie Hofmanové
Weisbauer, Martin ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
česky Práce se zabývá pozoruhodnou osobností františkánské terciářky Antonie Hofmanové, která jak příkladem svého života, tak i svým literárním dílem má stále co říci i dnešní době. Její život je svědectvím osobní statečnosti, skromnosti, ale i křesťanské radostnosti a nezlomné lidské síly a vůle plynoucí z pevné víry v Boha v období totality v našich zemích. Obsahem práce je chronologické rozčlenění jednotlivých etap jejího života, což je klíčové pro pochopení nejen jejího životního poslání, ale i jejího literárního díla. Kromě toho práce podá výčet publikací, které napsala, se stručným zhodnocením. V práci je věnována rovněž pozornost katolickému hnutí jocismus, který u nás Antonie Hofmanová propagovala a všimne si rovněž její františkánské spirituality, která dotvářela její život i dílo a kterou dovedla mistrně uplatňovat v praxi všedního, často těžkého života. Stejně tak práce ukáže specifický způsob evangelizace, která byla obvyklá v době totality.
|
|
| |
|
|
P. Augustin Komanec (1885-1953)
Hlava, Luděk ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Tato práce pojednává o životním příběhu slánského děkana Augustina Komance, muže stojícího v řadě prakticky anonymních kněží, kteří byli v počátcích druhé poloviny dvacátého století perzekuováni pro svůj pevný lidský a křesťanský postoj k církvi a jejím biskupům. Augustin Komanec patří k těm, kteří byli v padesátých letech souzeni totalitním komunistickým režimem ve vykonstruovaných procesech. Ačkoliv nebyl odsouzen k trestu smrti, vedla pro "zločin" věrnosti církvi tvrdost jemu uloženého trestu až k oběti nejvyšší. Zakrátko po rychlém soudu zaplatil v komunistickém žaláři na Mírově za své postoje vlastním životem. Podle možností dochovaných materiálů je zde v náznaku představen Komancův občanský a kněžský život v rozmezí let 1885 ̶ 1948 a dále od komunistického převratu až do jeho smrti v březnu roku 1953. Cílem této práce je připomenout osud statečné osoby, která se odmítla podvolit totalitní moci a kterou tak postavila před skutečného protivníka, totiž před církev odvážnou a svobodnou.
|
|
| |
|
|
Čihošťský zázrak jako téma a nástroj komunistické propagandy
Muczková, Michaela ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Halamka, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce s Číhošťský zázrak jako téma a nástroj komunistické se zabývá využitím propagandy v rámci kampaně k tzv. číhošťskému 50. letech 20. století vedla Komunistická strana Československa. Ve své první části nabízí tato práce teoretický podklad pro analýzu prováděnou ve výzkumné části. Zde je představena teorie totalitarismu, jenž je nezbytná k dobové nálady a poměrů v československé společnosti, a následně i teorie propagandy jakožto prostředku neodmyslitelně spjatého právě s totalitními režimy. K ilustraci pak práce ještě nabízí konkrétní kontext doby v Československu v kde klíčovým prvkem byl nástup Komunistické strany Československa k otný tzv. číhošťský zázrak je rozebrán zvlášť, přičemž dochází především k představení jeho průběhu, stejně tak jako jeho následků pro pátera Josefa Toufara a KSČ. Druhá část je praktická a na základě metodologického zakotvení a představené analýza historických pramenů. Těmito texty jsou vybrané články z dobových deníků , a navíc časopisu . Dalším Běda tomuž, skrze něhož přichází pohoršení natočený z popudu KSČ. prokázat přítomnost komunistické propagandy.
|
|
|
English-Speaking Communists, Communist Sympathisers and Fellow-Travellers and Czechoslovakia in the Early Cold War Years.
Geaney, Kathleen Brenda ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Čapková, Kateřina (oponent)
Doctoral Dissertation PhDr. Kathleen Brenda Geaney English-Speaking Communists, Communist Sympathizers and Fellow- Travellers and Czechoslovakia in the Early Cold War (Anglicky mluvící komunisté, komunističtí sympatizanti a podporovatelé a Československo v počátcích studené války) Anotace Disertace se věnuje těm členům a sympatizantům komunistické strany, kteří cestovali skrze železnou oponu, aby na vlastní oči viděli život v nové lidové demokracii. Výzkum se zaměřuje na Československo v počátcích studené války, které se stalo cílem až překvapujícího množství anglojazyčných turistů. Práce ukazuje, že sovětský příklad sloužil jako model pro přijímání těchto návštěvníků pro oficiální místa v Praze. Československé úřady si nicméně tento vzor přizpůsobily na základě získaných zkušeností, místních podmínek a také geopolitického kontextu. Přístup k nim byl přizpůsobován na základě hodnocení jejich přínosu a důležitosti pro věc komunismu. Klíčová slova: Československo, komunismus, studená války, anglicky-mluvící cizinci, metody pohostinosti
|
host ::
RSS.