|
| |
|
| |
|
|
Politické myšlení československých disidentů v letech 1977 - 1993
Švehlová, Veronika ; Halamka, Tomáš (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Diplomová práce s názvem Politické myšlení československých disidentů v letech 1977 - 1993 zkoumá politické myšlení tří zástupců československého disentu Rudolfa Battěka, Václava Havla a Václava Bendy. Hlavním cílem je zjistit, zda československý disent obsahoval politické myšlení a přicházel s vlastními konstruktivními teoriemi na ideální státní uspořádání nebo se omezoval pouze na kritiku soudobého režimu. Diplomová práce z hlediska metodologie pracuje s textovou analýzou primárních zdrojů tří vybraných disidentů. Na základě textové analýzy v závěru využívá komparativní metodu pro porovnání a ucelení politického myšlení vybraných disidentů se zaměřením na lepší či ideální uspořádání budoucího státu. Práce dochází k závěru, že analyzovaní zástupci československého disentu se kromě kritiky režimu zaměřovali také na politické myšlení a hledali budoucí státní uspořádání. Politické myšlení a teorie úspěšného státu nebyly jejich primárním zájmem a nepředstavují systematickou pozitivní teorii. Politické myšlení vychází z jejich celkových filozofických představ a kontextu kritiky komunistického režimu v soudobém Československu. Své představy ohledně budoucího státního uspořádání nenazývají ideálem, pouze prezentují své názory pro podpoření politické debaty.
|
|
| |
|
|
Political Apologies and Conservatism
Mussenden, William James Silveira ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Halamka, Tomáš (oponent)
Conservatism and political apologies share a paradoxical relationship, commonly viewed as contradictory, yet upon closer inspection reveal more similarities than expected. This apparent contradiction stems primarily from the varying interpretations and applications of these concepts across different academic disciplines and areas of discourse. Existing interpretations, such as Michael Cunningham's claim that conservatism is more compatible with political apologies than other major western ideologies, are based on broad assumptions. This thesis expands on Cunningham's findings by adopting an intersectional approach to scrutinize the concepts of conservatism and political apologies, in particular within the context of Canadian parliamentary speeches. The thesis answers: are we or are we not able to conceptually locate political apologies within conservatism? Whatever the answer might be to this first question, can we find empirical evidence of that conceptual relationship in a real world context? Guided by the dual enquiries of the conceptual placement of political apologies within conservatism and empirical evidence of this relationship, the research draws upon the morphological analysis of ideologies as proposed by Michel Freeden. The study commences with the exploration of the conservative concept...
|
|
|
Relationship Between Citizen and State in the Countries of Former Yugoslavia: Interdisciplinary Investigations
Tasic, Nikola ; Salamon, Janusz (vedoucí práce) ; Halamka, Tomáš (oponent)
The relationship between citizens and the state has intrigued scholars for centuries. This research proposes a new approach to investigating this interaction: the Bipolar Theory Framework. The Framework presupposes that citizens live between two clusters of elements, grouped in the Positive and the Negative pole, which exert diametrically opposite influences on their political loyalty. The Positive Pole acts to foster feelings of loyalty and is based on factors rooted in shared heritage. These elements include shared ethnicity, territory, religion, and symbols. On the other hand, the Negative Pole primarily comprises elements pertaining to the socio-economic and political environment and works in the opposite direction. The elements presented here are political corruption, low SES, and poor quality of public services. The final question that this Framework aims to address is which of these poles has a greater impact on citizens when they make the decision to emigrate from their state. This is presented under the presumption that emigration is the highest act of disloyalty a citizen can commit in times of peace and war alike. However, in order to get there, this thesis followed a carefully developed structure that addressed multiple hypotheses. The first task was to prove the effect of the listed...
|
|
|
Pevnostní analýza rámu lesního lanového dopravního zařízení
Kovařík, Radim ; Halámka, Tomáš (oponent) ; Mergl, Václav (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřená na pevnostní analýzu rámu lesního lanového dopravního zařízení Larix Lamako, jako přídavného zařízení univerzálního zemědělského traktoru. Teoretická část práce je zaměřena na základní popis, určení oblasti využití zařízení a rozdělení lesních lanových dopravních zařízení podle několika kritérií. Praktická část práce se zabývá analytickým výpočtem silového působení. Na základě silového působení je numericky vypočtena pevnostní analýza původní konstrukce rámu. Na numerický výpočet navazují konstrukční úpravy rámu a numerický výpočet upravené konstrukce. Výkresy sestavení původní a upravené konstrukce jsou zpracovány na základě původního a modifikovaného modelu zařízení.
|
|
|
Berlinova pozitivní svoboda v myšlení T. H. Greena
Hulvertová, Anna ; Halamka, Tomáš (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na dva politické filozofy, kteří významným způsobem rozvinuli koncept pozitivní svobody. Isaiah Berlin je asi nejznámějším autorem rozdělujícím svobodu na pozitivní a negativní. T. H. Green, i když v dnešní době, a hlavně českém prostředí tolik známý není, byl ve své době považován za transformátora celého liberálního směru a myšlení o svobodě právě díky interpretaci pozitivní svobody. V této práci se proto snažím zjistit, zda pozitivní svoboda definovaná I. Berlinem odpovídá tomu, jak o ni ve svých dílech hovořil T. H. Green. Pozitivní svoboda je velice významný koncept v politické filozofii, stejně tak mají svůj zásadní význam oba autoři. Jejich komparace proto přináší na koncept pozitivní svobody nový pohled. Detailnější analýza jednotlivých autorů a následná komparace jejich myšlení o pozitivní svobodě ukazuje na výrazné odlišnosti mezi jejich pojetím pozitivní svobody, a tím pádem i na existenci možnosti odlišného uchopení tohoto pojmu, než je pouze obecně nejvíce známá Berlinova definice.
|
|
|
Politické myšlení Armina Mohlera v jeho díle Konservative Revolution in Deutschland 1918-1932
Kloučková, Klára ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Halamka, Tomáš (oponent)
Problematika konzervativní revoluce a německé Nové pravice je v českém akademickém prostředí jedním z méně probádaných témat. Osobnost Armina Mohlera, jenž je jedním z duchovních otců německé Nové pravice, přitom nabízí prostor pro nalezení a pochopení podstatných myšlenek, které ovlivňují Novou pravici dodnes. Cílem této práce je proto popsat klíčové pojmy Mohlerova myšlení v jeho prvním a velmi vlivném díle Konservative Revolution in Deutschland 1918-1932. Zároveň se práce snaží ukázat momenty, v nichž se Mohler dostává na pomezí mezi konzervatismem a pravicovým extremismem. Analýza tohoto pomezí se opírá o klíčové pojmy konzervatismu a pravicového extremismu, které jsou popsány v první části. Druhá část se již konkrétně věnuje klíčovým pojmům Mohlerovy práce. Jednak je vysvětleno Mohlerovo chápání toho, co konzervativní revoluce vůbec je, přičemž už na tomto místě lze sledovat zkoumané pomezí. Dále práce identifikuje pojmy jako národ, rasa, říše, věnuje se také militarismu a militantnímu myšlení konzervativní revoluce a spolkům, které reprezentují nezanedbatelnou součást konzervativní revoluce. U všech těchto aspektů je popsáno, v jakých ohledech se blíží spíše konzervatismu a kde se již dostávají do oblasti pravicového extremismu.
|
|
|
Komparace Machiavelliho Vladaře se spisem Erasma Rotterdamského O výchově křesťanského vladaře
Pazderová, Tereza ; Halamka, Tomáš (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Práce se zabývá komparací spisu Vladař od Nicòlla Machiavelliho a spisu O výchově křesťanského vladaře Erasma Rotterdamského. Cílem práce je zjistit, zda jsou tato díla oprávněna stavěna do protikladu. K dosažení tohoto cíle je nejprve představen historický kontext obou autorů a jejich doby. Poté jsou pomocí textuální analýzy rozebrána obě díla, která jsou místy doplněna o poznatky z kontextuální části. Ta jsou pak následně porovnána komparační metodou. Na základě rozboru a srovnání obou děl bylo zjištěno, že obě díla nelze pokládat za zcela protikladná. V některých oblastech jsou názory obou autorů protikladné, ovšem najdeme i mnoho názorových okruhů, kde naopak nalezli shodu. Ta byla nejčastěji zapříčiněna společným humanistickým základem obou tvůrců.
|
host ::
RSS.