|
|
Ruská politická reforma – řešení krize ruského státu?
Vlček, Radomír
Stať Ruská politická reforma – řešení krize ruského státu pojednává o genezi a vývoji komplexu reforem, jimiž se různí činitelé ruského státu snažili v průběhu staletí zmodernizovat Rusko jako stát ve smyslu jeho moci, velikosti a schopnosti politické i mocenské konkurence. Ve všech svých částech si otevřeně i skrytě klade otázku, zda jí bylo možné předejít revolučním výbuchům, zejména pak Ruské revoluci 1917. Zaměřuje se především na osobnost Petra Jakovleviče Stolypina, ministerského předsedy Ruské říše v letech 1906-1911, ukazuje však genezi jeho myšlenek v hluboké minulosti. Stolypina představuje jako osobnost, která se snažila prosadit široký a také dalekosáhlý komplex reforem, z nichž nejvýznamnější byly ty, které se týkaly agrární otázky. Nepovšimnutu ovšem neponechává ani další Stolypinovy snahy o změnu, především v sociální, správní a soudní rovině. Snaží se ukázat Stolypina bez příkras a v kontextu historických událostí. Práce má analyticko-syntetický charakter. Je příspěvkem k dějinám idejí a ideologií, v rovině hledání alternativ vývoje ruského státu a ruské společnosti má podobu případové studie. Vzhledem k absenci sledování tohoto problému v českém dějepisectví se opírá o zahraniční, především ruskou literaturu a editované prameny.
|
|
|
Návraty volyňských Čechů a jejich asimilace, se zvláštním zřetelem k Vyškovsku
Martinková, Dagmar ; Čornejová, Ivana (vedoucí práce) ; Nosková, Helena (oponent) ; Vlček, Radomír (oponent)
V 2. polovině 19. století odešlo do carského Ruska hledat nový život asi 15 000 Čechů. Nejvíce se jich usadilo ve Volyňské gubernii, kde zakoupili půdu, založili české vesnice, rozvinuli pěstování chmele. V první světové válce volyňští Češi podpořili vznik československých legií a mnozí do nich vstoupili. Po této válce se několik stovek Čechů vrátilo do vlasti. Během druhé světové válce se Češi opět zapojili do odboje a vytvořili základ 1. československého armádního sboru. Po válce se většina přihlásila k reemigraci. Češi na Volyni poznali jaký je sovětský komunismus, perzekuce, kolektivizace, nebo i ukrajinský nacionalismus. Návrat do vlasti nebyl pro ně lehký a jejich repatriaci provázely těžkosti. Nesouhlasili s nastupujícím komunistickým režimem a varovali před ním obyvatelstvo Československa. Mnoho volyňských Čechů bylo komunistickým režimem sledováno a vězněno. Pro dějiny volyňských Čechů nebo jejich "dějinný příběh" byla vždy specifická láska k vlasti a tvrdá práce.
|
|
| |
|
| |
|
|
Rusko a revoluce v letech 1830-31
Svoboda, Karel ; Reimann, Michal (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent) ; Vlček, Radomír (oponent)
Práce se věnuje ruské reakci na revoluční období let 1830-31 prizmatem teorie defenzivního realismu. Analyzuje na základě archívních materiálů i dostupné literatury mechanismy přijetí rozhodnutí v ruském prostředí. Autor postupuje ve své analýze chronologickotematickým členěním. V první části analyzuje politiku ruského cara a jeho okolí ve vztahu k francouzské a belgické revoluci. Druhá část je věnována problematice Polska a jeho vztahu k Ruskému impériu. Ve třetí části autor analyzuje vnitřní poměry panující v ruském státě. Autor v ní sleduje oblasti veřejného mínění, hospodářské podmínky a situaci v armádě.
|
|
|
Slavjanofilství a slavjanofilské paradigma v ruské filosofii 19. století
Nykl, Hanuš ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Vlček, Radomír (oponent) ; Boček, Pavel (oponent)
Disertační práce se zabývá postavením slavjanofilství v rámci ruské filosofie 19. století. Je v ní kriticky analyzován fenomén slavjanofilství a popsány hlavní motivy myšlení nejvýznamějších teoretiků hnutí A. Chomjakova a I. Kirejevského. Slavjanofilství charakterizuje jako specifické myšlenkové paradigma, které se opírá o tři základní motivy - představu organické celistvosti, náboženství jako základní faktor a autonomie entit. Ukazuje další vývoj tohoto paradigmatu v ruském myšlení 19. století na příkladu A. Grigorjeva, N. Strachova, N. Danilevského, K. Leonťjeva a V. Solovjova. Poukazuje na další existenci tohoto paradigmatu v dalším vývoji ruského myšlení.
|
|
|
Mezi Masarykem a Kramářem. Fenomén Ruska při vzniku ČSR
Vlček, Radomír
T.G.Masaryk a K. Kramář patřili při formulování vizí vytvoření samostatného československého státu k nejvýznamnějším osobnostem. U obou faktor Ruska jako velkého samostatného a především slovanským etnikem osídleného státu sehrával mimořádně závažnou úlohu. Kramářovo pojetí Ruska stavělo na idealizaci ruského prostředí, Masarykovo kritické rusofilství bylo založeno na posouzení kladů a záporů Ruska.
|
|
| |
|
|
Historik v proměnách doby a prostředí
Vlček, Radomír ; Hanuš, J.
Trendy profesionalizujícího se dějepisectví v západní a východní Evropě a také v USA. Role vzájemné interakce mezi historikem a dobou, v níž žil, formování historiografických proudů spojených s ideologiemi 19. století, zejména s nacionalismem, ale i otázkami politickými, společenskými a kulturními.
|
|
| |
host ::
RSS.