|
|
Ekonomické a finanční dopady pandemie COVID-19 v konkrétním podniku
Luu, Anna ; Linh, Nguyen Sao (oponent) ; Hornungová, Jana (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce je zaměřená na problematiku pandemie COVID-19 a jejího dopadu na ekonomickou situaci vybraného podnikatelského subjektu v letech 2018-2022. Teoretická část práce obsahuje důležité poznatky týkající se pandemie koronaviru a také jsou zde podrobně rozebrány ukazatele finanční analýzy, které jsou aplikovány k výpočtům v analytické části. V analytické části je podrobný popis vybrané společnosti a je zde provedena finanční analýza za účelem zjištění finanční a ekonomické situace podniku. Poslední část popisuje opatření, která se opírá o výsledky vypočtené finanční analýzy a obsahuje návrhy na zlepšení situace vybraného podniku.
|
|
| |
|
|
COVID-19 pandemic in selected Ukrainian media
Kruhlova, Olena ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce Pandemie COVID-19 ve vybraných ukrajinských médiích podává přehled ukrajinského mediálního systému se zaměřením na vlastnictví médií a jeho výsledky ve finálních publikacích. Výběrem tří různých typů vlastnictví: soukromá média, provládní média a média vlastněná opozicí jsme se podívali, jak média publikovala články o COVID-19 na samém začátku pandemie. Metodologickým základem této práce byl rámcový výzkum, který má odhalit trendy a způsoby prezentace informací o probíhající pandemii COVID-19 prostřednictvím analýzy titulků ve vybraných online mediálních zdrojích. Výsledky výzkumu rámcování odhalily, že rámce jsou skutečně přítomny v materiálech vybraných mediálních zdrojů na začátku pandemie. Bylo zjištěno, že reprezentace ramců se liší od původních předpokladů. Hlavní objevy odhalily, jak jsou soukromě vlastněná média náchylnější k šíření strachu a rámcům naděje, zatímco politicky propojená média byla statisticky méně náchylná publikovat cokoliv politicky zabarveného. Výsledky studie zdůrazňují důležitost mediální odpovědnosti v době lékařské krize a to, jak si široká veřejnost musí být kriticky vědoma nebezpečí dezinformací, zejména pokud jde o pandemii COVID-19.
|
|
|
Ekonomické a finanční dopady pandemie COVID-19 v konkrétním podniku
Luu, Anna ; Linh, Nguyen Sao (oponent) ; Hornungová, Jana (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce je zaměřená na problematiku pandemie COVID-19 a jejího dopadu na ekonomickou situaci vybraného podnikatelského subjektu v letech 2018-2022. Teoretická část práce obsahuje důležité poznatky týkající se pandemie koronaviru a také jsou zde podrobně rozebrány ukazatele finanční analýzy, které jsou aplikovány k výpočtům v analytické části. V analytické části je podrobný popis vybrané společnosti a je zde provedena finanční analýza za účelem zjištění finanční a ekonomické situace podniku. Poslední část popisuje opatření, která se opírá o výsledky vypočtené finanční analýzy a obsahuje návrhy na zlepšení situace vybraného podniku.
|
|
|
Proměny rezidenčního cestovního ruchu ve Španělsku, Finsku a Česku
Breza, Marián ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Štolcová, Kristýna (oponent)
Rekreační apartmánové domy jsou považovány za nový trend druhého bydlení, jež se v Česku začal plně rozvíjet od 90. let 20. století. První z domů se objevují už na sklonku 20. století v horských střediscích, jako například v Krkonoších či na Šumavě. Oproti tradičním chatám a chalupám jsou apartmánové domy lépe zařízeny a uživatelům umožňují větší komfort. Cílem práce je zhodnotit a porovnat vývoj rezidenčního cestovního ruchu ve Španělsku, Finsku a Česku (s primárním zaměřením na rekreační apartmánové domy). Je rozebírána otázka, jaké důsledky přinesla celosvětová hospodářská krize (v případě Španělska a Česka) a pandemie covid-19 (v případě Finska a Česka) pro rezidenční turismus. Na základě grafických výstupů je diskutován význam apartmánových objektů jakožto jedné z nedílných součástí neobydlených bytů. KLÍČOVÁ SLOVA rezidenční turismus, rekreační apartmánový dům, nové trendy druhého bydlení, hospodářská krize, pandemie covid-19, Krkonoše
|
|
|
Mediální reprezentace stáří v českém tisku: proměny v souvislosti s pandemií covid-19
Folprechtová, Kamila ; Svobodová, Tereza (vedoucí práce) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Bakalářská práce řeší mediální reprezentaci stáří v českém tisku a její proměnou před, během a "po" pandemii covid-19. Pandemie covid-19 byla pro mediální reprezentaci stáří zásadním obdobím, protože senioři byli označeni za jednu z nejrizikovějších skupin, věk se stal hlavní určující proměnnou rizika a došlo k velké vlně ageismu. Výzkum byl prováděn pomocí kvantitativní obsahové analýzy, přičemž mediální články (n=450) byly manuálně kódovány. Pro vyhodnocení statistické významnosti byl použit chí-kvadrát test. Hlavním zjištěním je, že ve všech obdobích je stáří spojováno více s negativním sentimentem a v období pandemie došlo ke statisticky významným změnám ve zobrazování. Stáří bylo v tomto období výrazně méně spojováno s pozitivním sentimentem a došlo k velkému nárůstu ambivalentního sentimentu (pozitivního a negativního zároveň). Stáří bylo v době pandemie nejvíce spojováno s tématem pomoci a zabezpečení, kdy senioři a seniorky byli zobrazováni jako pasivní, nemocní a nekompetentní, a proto se musejí spoléhat na ostatní aktivní členy společnosti. Stereotypní a zkreslené zobrazování může vést diskriminaci a marginalizaci seniorů a seniorek, a to v době krize i mimo ni, a proto je důležité se tomuto tématu ve veřejné debatě věnovat. Se zrychlujícím stárnutím společnosti je toto téma stále aktuálnější.
|
|
|
Vliv pandemie Covid 19 na techniky a strategie vyučování
Pleskačová, Jana ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
1 ABSTRAKT Diplomová práce zkoumá vliv pandemie Covid-19 na techniky a strategie vyučování. Cílem práce je zjistit dopad Covid-19 na změny technik a strategií učení. Cílem je zjistit, o jaké změny se jedná. Zjistit, zda učitelé mají zájem upravit své strategie i techniky učení, a identifikovat případné překážky. Teoretická část obsahuje rešerše dostupné literatury a dalších zdrojů na toto téma. Především výstupy z materiálů z České školní inspekce, ale závěry a doporučení Ministerstva školství a tělovýchovy České republiky. Praktická část se zaměřuje na výsledky dotazníkového šetření. Dotazníkové šetření bylo provedeno mezi učiteli (konktrétně 101 respondentů) a je kvantitativní povahy. Výstupem jsou doporučení, jak zapojit změny do výuky, např. prostřednictvím dotací a doporučení, jak využít různé aplikace do výuky, které nevyžadují finanční dotaci. KLÍČOVÁ SLOVA Vzdělávání, online vzdělávání, výuka, učitel, pedagog, žáci, studenti, distanční vzdělávání, pandemie Covid-19, strategie, techniky vzdělávání
|
|
|
Riziko předčasných odchodů ze vzdělávání u klientů diagnostického ústavu
Bílá, Pavlína ; Dvořák, Dominik (vedoucí práce) ; Straková, Jana (oponent)
Předčasné odchody ze vzdělávání představují v evropském, a v poslední době i v českém kontextu závažný problém. Tato diplomová práce se zabývá výzkumem rizika předčasných odchodů ze vzdělávání u klientů diagnostického ústavu pro mládež za využití kvalitativních metod. Výzkumným vzorkem je šest chlapců ve věku 15-17 let. Cílem výzkumu je prostřednictvím případových studií zmapovat příčiny problémů se vzděláváním a důvody předčasných odchodů ze vzdělávání u klientů diagnostického ústavu, prozkoumat přístup škol a pedagogických pracovníků ke vzdělávání této mládeže, popsat, jaké podmínky pro vzdělávání vytváří svým klientům diagnostický ústav, a zjistit, jak sami klienti pohlížejí na své dosavadní vzdělávání a zda se jejich pohled na vzdělávání během pobytu v diagnostickém ústavu změnil. Výsledky ukazují, že v některých případech může umístění do diagnostického nebo výchovného ústavu poskytnutím potřebných podmínek zvýšit šanci klientů na získání středního vzdělání. KLÍČOVÁ SLOVA předčasný odchod ze studia, předčasný odchod ze vzdělávání, střední vzdělání, dospívající chlapci, ústavní péče, diagnostický ústav pro mládež, pandemie COVID-19
|
|
|
Porovnání postojů učitelů ke kvalitativnímu a kvantitativnímu hodnocení před pandemií COVID-19 a po ní
Výborná, Andrea ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Novotná, Kateřina (oponent)
Cílem diplomové práce je zanalyzovat na vzorku 46 českých prvostupňových pedagogů, zda po distanční výuce z důvodů pandemie Covid-19 došlo ke změně jejich pohledu na slovní hodnocení. Tato práce je rozdělena do dvou částí. V úvodní části první, teoretické části jsou obsaženy informace z odborných publikací ohledně pojmu hodnocení obecně, jeho funkcí, typů a forem. V další části se teoretická část zabývá kvantitativním a kvalitativním hodnocením s důrazem na jejich vliv na žákovu motivaci. V druhé, praktické části jsem srovnávala výsledky dvou, mnou realizovaných, výzkumů formou kvantitativního výzkumu - dotazníku. Jeden byl realizován v roce 2020 a druhý, obohacen o 2 aktualizační otázky, byl realizován v roce 2023 na stejném vzorku respondentů. Závěr práce obsahuje odpověď na otázku položenou v úvodu mé diplomové práce. Z dat sesbíraných od mých 46 respondentů vyplývá, že se nijak významně pohled pedagogů na slovní hodnocení po distanční výuce během pandemie Covid-19 nezměnil, byť došlo k lehce pozitivnějšímu vnímání slovního hodnocení.
|
|
|
Kardiopulmonární resuscitace pacientů se suspektním nebo potvrzeným COVID-19
HVOZDOVSKÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce byla zaměřena na Kardiopulmonární resuscitaci pacientů se suspektním nebo potvrzeným COVID-19. Byly stanoveny celkem dva cíle, které mapovaly postupy zdravotnických záchranářů při provádění kardiopulmonární resuscitace během pandemie Coronavirus disease (COVID-19). Dalším neodmyslitelným ukazatelem bylo vícestupňové hodnocení rizika během pandemie COVID-19, které klade důraz na zvýšení opatrnosti a užívání možných osobních ochranných prostředků. Teoretická část bakalářské práce byla zaměřena na úvod do problematiky koronavirového onemocnění, a dále také na provádění kardiopulmonární resuscitace během pandemie COVID-19. Práce dále popisuje, co předchází zástavě oběhu a od toho se pak následně odvíjejí další výkony jako je právě kardiopulmonární resuscitace. Praktická část probíhala pomocí kvalitativního výzkumu metodou hloubkového rozhovoru se zdravotnickými záchranáři Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. Rozhovor obsahoval celkem 20 otázek zaměřených na danou problematiku. Výzkumný soubor tvořilo 13 respondentů, 7 zdravotnických záchranářů z Kraje Vysočina a 6 zdravotnických záchranářů z jednotlivých oblastních středisek Jihočeského kraje. Výsledky byly následně zpracovány do osmi kategorií a podle toho rozděleny do tabulek. Z výzkumné části vyplynulo, že členové jednotlivých Záchranných služeb mají dostatečné teoretické znalosti a mají i dost praktických zkušeností s prováděním kardiopulmonární resuscitace za pandemie COVID-19. Mezi kraji jsem nenašla žádné viditelné rozdíly v provádění kardiopulmonární resuscitace, odpovědi respondentů se téměř shodovali. Pouze v otázkách dekontaminace se vyskytly jemné rozdíly v užívaných desinfekčních prostředcích. Výzkum ukázal, že nezáleží na geografickém rozložení, ale že Záchranné služby postupují podle jasně daných metodických postupů, ale nedbají příliš na svou vlastní bezpečnost s ohledem na onemocnění COVID-19.
|
host ::
RSS.