|
|
Komunální elity v Karlíně a Libni v letech 1861-1914
Vobořil, Jan ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent) ; Fasora, Lukáš (oponent)
Disertační práce Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav hospodářských a sociálních dějin Komunální elity v Karlíně a Libni v letech 1861 - 1914 Mgr. Jan Vobořil Abstrakt Práce porovnává komunální elity dvou pražských předměstských obcí, Karlína a Libně, v letech 1861 - 1914. Obě v této době patřily k rychle rostoucím průmyslovým obcím s významným zastoupením velkých akciových strojíren. Karlín navíc plnil i funkci obchodního a finančního centra. Práce analyzuje specifika obou obcí, jejich vývoj ve sledovaných letech po stránce urbanistické i demografické, konstrukci komunální elity na úrovni obecní samosprávy, volební boj a etapy vývoje komunální politiky. Rovněž rozebírá socioprofesní složení obecní samosprávy a na základě kolektivního biogramu životní styl jejích členů počínaje majetkovými poměry, přes národnostní preference, spolkovou činnost až po úroveň bydlení a budování rodinných vazeb. Sociální struktura Karlína byla podstatně složitější než Libně. To se odráží i ve struktuře komunální elity, kde důležitou roli vedle podnikatelů hrály vzdělanostní vrstvy, zejména pak advokáti. Naopak v Libni až do spojení obce s Prahou působila elita složená primárně z řemeslníků a obchodníků. Kvalifikace komunálních elit se pak projevovala například v obecním hospodaření a ve schopnosti realizovat důležité...
|
|
|
Sociální prostředí transformujícího se Karlína
Korytářová, Jana ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Ptáček, Pavel (oponent)
Cílem mé diplomové práce je poznání sociálního prostředí pražské čtvrti Karlín, jedné z nejdynamičtější části vnitřní Prahy, která v posledních patnácti letech prochází transformaci nejen fyzické, ale také své sociální struktury. Práce používá koncept sociálního prostředí, podle něhož se sociální prostředí skládá ze sociální struktury a sociálního klimatu lokality. Prostřednictvím analýzy sociální, fyzické a funkční struktury a výzkumem denních rytmů se snaží o určení hlavních rytmizátorů, hlubší poznání procesů a klíčových okamžiků během dne, jež lokalitu strukturují, zachycení proměny funkčního využití lokality během dne a fluktuace sociálních skupin, které lokalitu užívají. Výzkum se zaměřuje na tři vybrané základní sídelní jednotky: Karlín - západ, Rohanský ostrov a Za Invalidovnou. Každá z těchto lokalit má svůj denní rytmus, který je strukturován bydlícím a dočasně přítomným obyvatelstvem, a odlišné sociální prostředí, jež se vzájemně ovlivňují, jsou na sobě závislá a vytváří celkový charakter celé čtvrti Karlín. Práce se snaží o prohloubení a kritické zhodnocení stávající metodologie. Klíčová slova Karlín, Praha, sociální prostředí, sociální klima, sociální struktura, denní rytmus, rytmizátor, lokalita, mobilita, geografie času.
|
|
|
Vnitřní periferie soudobé Prahy v archivních pramenech - trendy a sondy
Nedbalová, Zuzana ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Novotný, Michal (oponent)
Tato diplomová práce, která nese název Vnitřní periferie soudobé Prahy v archivních pramenech - trendy a sondy, se zabývá proměnami původně samostatnými obcemi vně Prahy, které během posledních 150 letech prošly významnými proměnami. Pro účely této práce byly zvoleny tři studie: městské čtvrti Karlín, Libeň a Vysočany. Všechny tři periferie byly původně samostatnými obcemi vesnického charakteru, které se nacházely nedaleko jádra Prahy. S nástupem průmyslu v polovině 19. století se proměnily v silně průmyslové lokality, počátkem 20. století se připojily k hlavnímu městu a vytvořily Velkou Prahu. Ke změnám docházelo také regulacemi Vltavy. Během posledních 25 let dochází k postupné modernizaci města, která je spjata s dalšími proměnami těchto periferií: dochází k demolicím starých, nevyužívaných továrních budov a na jejich místech vznikají nové budovy, popřípadě jsou tyto objekty konvertovány pro jiné účely. Takto však dochází k dalším zásahům do okolní krajiny. Tato problematika se dotýká tzv. průmyslového dědictví, jehož hlavním účelem je zachování a ochrana bývalých budov továren. Hlavním cílem práce je zachycení těchto proměn a jejich dopady na krajinu na základě studia mapových a obrazových pramenů a literatury.
|
|
|
Proměna Karlína v kontextu teorie Marca Augého o ne- místech
Šmídová, Markéta ; Váša, Ondřej (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nejdynamičtěji se rozvíjející pražskou čtvrtí Karlínem. V kontextu teorie Marca Augého o ne- místech řeší primárně proměnu Karlína po povodních v roce 2002 a její důsledky. Pro snadnější orientaci v problematice je nejprve nastíněna teorie Marca Augého a historie Karlína. Následuje praktická část, která poukazuje na produkci ne- míst. Na pozadí industriálního dědictví poukazuji na konverzi průmyslových budov a vznik nových administrativních center, která vykazují znaky ne- místa. Výstavba nových office center nastartovala proces nového vývoje Karlína. Charakter tohoto procesu a směr, kterým se Karlín ubírá, je prezentován na konkrétních příkladech. Všímám si především změny ve struktuře nově otevřených podniků- obchodů a gastronomických zařízení. V poslední části diplomové práce se zmiňuji o typickém výrazu ne- místa v Karlíně- o metru a jeho okolí. Cílem práce je poukázat na to, že přeměna Karlína souvisí s produkcí ne- míst. Klíčová slova: administrativní budovy, Karlín, konverze, Marc Augé, metro, ne-místa, office centra, průmyslové budovy.
|
|
|
Pražská Invalidovna
Turková, Kateřina ; Pučalík, Marek (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce "Pražská Invalidovna" se věnuje budově pražské Invalidovny, která měla být nápodobou invalidovny pařížské. V době svého vzniku stála Invalidovna daleko za Prahou. Dnes už je Karlín součástí vnitřní Prahy, ale přesto Invalidovnu málokterý Pražan zná nebo ji dokonce navštívil. O významu stavby, které však nikdy nebyla věnována rozsáhlejší monografie, svědčí i skutečnost, že projekt byl zadán samotnému Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi. Předkládaná práce se snaží tuto špitální budovu zhodnotit zejména po stránce umělecké, ale také ji zasadit do kontextu doby. První část práce se věnuje území Špitálska - dnešního Karlína, na jehož pozemcích Invalidovna stojí. Dále práce pojednává obecně o domovech pro vysloužilé vojáky a zasazuje pražskou realizaci do kontextu podobných projektů v Evropě. Nejrozsáhlejší část práce se věnuje okolnostem stavby, která nikdy nebyla realizována v plánovaném rozsahu, jejímu stavebnímu vývoji a zejména popisu architektury. Poslední část sleduje dějiny Invalidovny a proměnu její podoby i funkce až do současnosti.
|
|
|
Železnice Vysočany - Těšnov; vznik, vývoj, zánik
Balák, Ondřej ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Šindelář, Jan (oponent)
Předkládaná práce si klade za cíl popsat vznik, vývoj a zánik koncového úseku železniční trati Vysočany- Těšnov. Šířeji se jedná o stručný úvod do problematiky výstavby železničních tratí v závěu 19. století v Praze, dále o zmapování konkrétních přípravných a stavebních prací v úseku Vysočany- Těšnov a stručný exkurs do problematiky osobní a nákladní dopravy na této trati. Stranou zájmu nezůstávají ani železniční budovy a ostatní stavby, které byly s výše zmíněnou tratí spojeny a z nichž některé se dochovaly do současnosti. Závěrečná kapitola je věnována otázce zániku budovy nádraží Těšnov. Dalším úhlem pohledu na tuto problematiku je pokus o porovnání stavu železničního tělesa a jeho nejbližšího okolí v době provozu a v současnosti. Pro tento způsob práce byly využity dobové mapové podklady v porovnání s mapami soudobými, a dále také vlastní terénní průzkum dodnes zachovalých pozůstatků železniční trati.
|
|
| |
|
|
Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně
Klinerová, Adéla ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Tato bakalářská práce je věnovaná tématu kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze- -Karlíně. V úvodní kapitole je popsán historický a urbanistický vývoj Karlína, spolu s ambicemi na vlastní duchovní správu obce. Další části práce jsou věnovány architektonickým návrhům na kostel a postupu stavby, strukturovaném na základě několika významných mezníků. Práce se také věnuje výzdobě kostela, která je rozdělena do dvou etap. Především se jedná o malířské a sochařské realizace. Užité umění je zmíněno jen okrajově. Důležitým pramenem pro zpracování práce byly Kronika osady Karlína a farního kostela, Protokoly Jednoty pro vyzdobení chrámu sv. Cyrila a Metoda v Karlíně a architektonické plány. Nedávnému restaurování karlínského kostela je věnována publikace: Karlín. Chrám sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně, Kostelní Vydří 2007 a také proto není restaurování chrámu tématem této práce.
|
host ::
RSS.