|
|
Dějepisné atlasy 1848-1989 a středoevropský prostor.
Močičková, Jitka ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent) ; Cajthaml, Jiří (oponent)
Dějepisné atlasy 1848-1989 a středoevropský prostor Mgr. Jitka Močičková Abstrakt Dějepisné atlasy jsou specifickým typem dokumentů, jejichž charakter se postupně formoval na pozadí několika tradičních žánrů (geografické atlasy, historické příručky a kompendia atd.); od svých počátků, sahajících až do období raného novověku, stály tudíž na pomezí humanitních a přírodovědných oborů. K jejich výrazné modernizaci a nárůstu produkce došlo v průběhu 19. století. Formální i obsahovou stránku ovlivňovala kromě soudobého stavu historického poznání, úrovně kartografických dovedností a technologie zpracování (tiskařské techniky, rozvoj barevného tisku) i vzdělávací politika jednotlivých států, neboť značná část produkce dějepisných atlasů byla od druhé poloviny 19. století určena pro potřeby školní výuky (vycházela však i díla populárně-naučná a vědecká). Do zdánlivě nezaujatého žánru mapujícího minulost se neméně výrazně otiskovala současnost, především aktuální politická a společenská situace (např. vzestup moderního nacionalismu nebo totalitní a autoritativní režimy 20. století) a měl tudíž nepopiratelný persvazivní potenciál. Primární role atlasů, tj. transfer aktuálního stavu vědění (dobový historický diskurs a kartografické dovednosti), se v nich často a zcela vědomě prolínala s rolí sekundární, ideologickou,...
|
|
|
Mapy panství a jejich význam pro studium historických krajin a poddanských měst
Tůmová, Martina ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Frajer, Jindřich (oponent) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Dizertační práce se zabývá poznáním a rekonstrukcí historické krajiny raného až vrcholného novověku s využitím dosud málo vytěžovaných kartografických pramenů, map panství z 18. a první poloviny 19. století. Hledá odpovědi na otázky, k jakým proměnám krajiny v uvedeném období došlo a dokumentuje je zejména na příkladu poddanských měst v Čechách. Dizertační práce má interdisciplinární charakter. Snaží se přispět k výzkumům historické geografie a tematicky se zařadit do konceptu studia historických krajin (od identifikace a dokumentace k pochopení významů jejích proměn). Využívá však i přístupů historické kartografie, a to při výzkumu, analýze a zpracování dosud opomíjených kartografických pramenů - zdrojů informací o minulosti. Pozornost při studiu historických krajin i dějin měst byla dosud věnována spíše mladšímu období od poloviny 19. století, a to především z důvodu dostupnosti, převážně širších možností zpracování potřebných historických pramenů (topograficky přesnějších starých map a plánů srovnávacího charakteru) a přesnosti jejich výpovědní hodnoty. Starší období do poloviny 19. století byla studována zejména v pracích historiků. V urbánních dějinách se zaměřovala zvláště na formování středověkých (královských) měst, bez ohledu na využití kartografických pramenů. Dizertační práce se proto snaží...
|
|
|
Historický vývoj teritoriální polarizace českých zemí. Příklad kraje Vysočina
Nováček, Aleš ; Semotanová, Eva (oponent) ; Chromý, Pavel (oponent)
Hlavním cílem práce byla analýza, interpretace a pokus o rekonstrukci historického vývoje teritoriální polarizace českých zemí jako výsledku komplexních socioekonomických proměn. V rámci této problematiky pak konkrétněji a podrobněji přistupuje k příkladu kraje Vysočina, dějinným aspektům jeho perifernosti a vnitřní diferenciace. Bylo úkolem pomocí analýzy dlouhodobého populačního vývoje nalézt a objasnit kořeny dnešní polarity jádra a periferie. Na obou zkoumaných úrovních, jak vnější (mezi kraji), tak vnitřní (uvnitř sledovaného kraje), bylo záměrem hledat a následně identifikoval základní vývojové determinanty stavu i populačně-prostorové dynamiky s důrazem na jejich časovou proměnlivost a variabilitu. V tomto se výzkum opíral o reprezentativní historické prúl·ezy stavu populace. Na základě jejich rozboru a vzájemné komparace jednotlivých územních jednotek došlo za pomoci statistických metod k pokusu konstruovat dobovou teritoriální hierarchii sídelního, potažmo i hospodářského systému včetně stanovení jednotlivých kategorií polarizace: jádro - periferie. Obdobným zpi'1sobem bylo postupováno i v otázce historického vývoje a v jeho rámci užití pojmú: jadernizaee periferizace. Největší prostor byl přirozeně vymezen industriální de, jež mčla hlavní podíl na formování současné reality. Tento dúraz se ukázal...
|
|
|
"Blízkost" města. Krajinné proměny Litomyšlska v období industrializace krajiny (konec 18. století - 1918)
Zoubková, Eva ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá krajinnými proměnami Litomyšlska v blízkosti spádového centra regionu od konce 18. století do roku 1918; v době kdy probíhal proces industrializace a urbanizace. První část se zaměřuje na stručné seznámení s historií města Litomyšle a jednotlivých obcí spadajících do zvoleného regionu. Druhá část mapuje proměny krajiny především z hlediska krajinných prvků zastoupených zelení, vodstvem, sídly, komunikacemi a drobnými krajinnými prvky. Problematika klimatu a reliéfu je pro svoji konstantnost zmíněna jen okrajově. Jednotlivá časová období (konec 18. století, první polovina 19. století a druhá polovina 19. století - 1918) jsou popsána převážně na základě vojenských mapování.
|
|
|
Mezi králem a stavy. Dolnolužické zemské fojtství na prahu novověku (1490 - 1620)
Březina, Luděk ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Čapský, Martin (oponent)
Luděk Březina Mezi králem a stavy. Dolnolužické zemské fojtství na prahu novověku (1490-1620) Abstrakt Disertace se snaží popsat nejdůležitější proměny Dolní Lužice a kompetencí zemských fojtů v letech 1490 až 1620. Vychází ze srovnání situace ve všech zemích České koruny, zejména pak v Čechách, přičemž zvláštní pozornost je věnována popisu rodinného zázemí, rodinných poměrů, kariéry a činnosti jednotlivých zemských fojtů. Práce zkoumá také důvody, které vedly české krále ke jmenování zemských fojtů a pokouší se odpovědět na otázku, do jaké míry zemští fojtové ovlivňovali dění v Dolní Lužici. Dolnolužické stavy hrály též velmi důležitou roli, což si ve sledovaném období museli opakovaně uvědomovat jak zemští fojtové, tak i čeští králové. Z tohoto důvodu se disertace zaměřuje na zemské fojty jako na mocenské zprostředkovatele mezi králi a stavy. Klíčová slova raný novověk, Česká koruna, Dolní Lužice, zemská správa
|
|
|
Vnitřní periferie soudobé Prahy v archivních pramenech - trendy a sondy
Nedbalová, Zuzana ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Novotný, Michal (oponent)
Tato diplomová práce, která nese název Vnitřní periferie soudobé Prahy v archivních pramenech - trendy a sondy, se zabývá proměnami původně samostatnými obcemi vně Prahy, které během posledních 150 letech prošly významnými proměnami. Pro účely této práce byly zvoleny tři studie: městské čtvrti Karlín, Libeň a Vysočany. Všechny tři periferie byly původně samostatnými obcemi vesnického charakteru, které se nacházely nedaleko jádra Prahy. S nástupem průmyslu v polovině 19. století se proměnily v silně průmyslové lokality, počátkem 20. století se připojily k hlavnímu městu a vytvořily Velkou Prahu. Ke změnám docházelo také regulacemi Vltavy. Během posledních 25 let dochází k postupné modernizaci města, která je spjata s dalšími proměnami těchto periferií: dochází k demolicím starých, nevyužívaných továrních budov a na jejich místech vznikají nové budovy, popřípadě jsou tyto objekty konvertovány pro jiné účely. Takto však dochází k dalším zásahům do okolní krajiny. Tato problematika se dotýká tzv. průmyslového dědictví, jehož hlavním účelem je zachování a ochrana bývalých budov továren. Hlavním cílem práce je zachycení těchto proměn a jejich dopady na krajinu na základě studia mapových a obrazových pramenů a literatury.
|
|
| |
|
|
Paměti, historickogeografický pramen a obraz regionu (na příkladu Pamětí F. J. Vaváka z přelomu 18. a 19. století).
Svobodová, Zuzana ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce je příspěvkem k dosud nepříliš prozkoumanému aspektu významné regionální kroniky - Pamětí F. J. Vaváka, souseda a rychtáře milčického, a to aspektu historickogeografickému. Cílem práce tedy byla analýza obrazu regionu, který nám Vavák ve svých Pamětech podává. Jako srovnávací pramen bylo využito 1. vojenské mapování - mapová část i písemný operát, jakožto pramen dobově odpovídající. V prvních dvou kapitolách byla, v rámci snazšího pochopení podmínek a okolností geneze obou pramenů, pozornost věnována jednak biografii Vavákově, jednak nastínění nejdůležitějších domácích i zahraničních událostí období, ve kterém oba prameny vznikaly. Stěžejní kapitolu pak tvoří postižení obrazu regionu nejprve ve Vavákových Pamětech a posléze v mapové části i písemném operátu 1. vojenského mapování. Neboť jsou Paměti pramenem značného rozsahu, bylo nezbytné stanovit určitá "zastřešující hlediska", ze kterých je obraz regionu nazírán. Na základě signifikantních rysů Pamětí byla tedy zvolena následující hlediska: historickogeografické, sociotopografické, ekonomické, kulturní, klimatologické a historické. Jednotlivá hlediska pak byla analyzována postupně a doložena ukázkami z textu Pamětí, případně z textu písemného operátu. Komparací obou pramenů bylo zjištěno, že i přesto, že se na první pohled...
|
|
|
Mapy českých řádových provincií v 17. a 18. století. Příspěvek k problematice tematických map v kartografii českého baroka
Jarůšek, Karel ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent)
Původně zamýšleným cílem práce bylo vyhledat a shromáždit mapy, které byly či jsou součástí tisků 17. a 18. století, a to tisků, které lze označit jako "řádové historie". Odtud i dřívější pracovní název "Mapové přílohy v tištěných dějinách církevních řádů barokní doby". Tyto měly být následně podrobeny vnější i vnitřní kritice a posouzeny - vyloženy - jako svébytný druh historického pramene. Ukázalo se však, že záměr nelze v dané lhůtě v úplnosti uskutečnit, vzhledem k nedostatečné evidenci těchto tisků. Po prostudování dostupných pomůcek (inventáře, katalogy), literatury, četných poradách s pracovníky vybraných institucí, jakož i "anketní akci" v řádových knihovnách (viz přílohy), zůstává objevení každé další podobné knihy věcí náhody. Nezbylo tedy, než téma rozšířit o mapy jiné, samostatně stojící. [1] Ani kartografické prameny ovšem dosud nejsou v České republice souhrnně podchyceny. Roubíkův soupis zůstává pod nes jedinou přehlednou pomůckou, ačkoliv autor v úvodu k prvnímu svazku sám upozornil na jeho neúplnost. Pro dané období uvádí jen nemnoho církevních map a pouhých 12 položek souvisí s vytčeným tématem. Jsou roztroušeny v archivech, knihovnách a muzeích republiky. Ne všechny se podařilo dohledat - tam, kde neodpovídají signatury, kde instituce prošla od 50. let zásadními strukturálními proměnami...
|
|
|
Vnímání prostoru a orientace v krajině v českém středověku (12.-14. stol.)
Klimek, Tomáš ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Bolina, Pavel (oponent)
Tomáš Klimek Vnímání prostoru a orientace v krajině v českém středověku (12.-14. století) Perception of Space and Orientation in the countryside in the Czech Middle Ages (12th-14th century) Abstrakt Práce pojednává o vnímání prostoru a orientaci v krajině ve středověkých českých zemích od počátku 12. do konce 14. století. V úvodu autor popisuje jednotlivé aspekty vnímání prostoru v dobových kosmologických konceptech. Definuje odlišnost středověkého náhledu na prostor v podobě množiny konkrétních míst od moderní koncepce absolutního a bezpříznakového kosmu a analyzuje odraz jednotlivých rysů středověkého modelu v textech z českého prostředí. V rámci analýzy heterogenity prostoru se autor dále věnuje rekonstrukci vnímání náhledu na les jako na jeden z typů středověké krajiny, kterému je v historiografii často připisováno výjimečné postavení v imaginaci dobových lidí. Autor analyzuje výskyt literárního klišé lesa jako nepřátelského prostředí v narativních textech z českého kulturního okruhu a výsledek konfrontuje se závěry interdisciplinárního studia zabývajícího se zkoumáním poměrného zastoupení plochy lesů ve středověké krajině a jeho vývojem, stejně jako způsoby hospodářského využití lesa. Na tomto základě spolu s interpretací výsledků specifické analýzy popravčích knih z konce 14. století dospívá autor k...
|
host ::
RSS.