|
|
Herkulovská tématika ve výzdobě pražských barokních paláců
Audzeyenka, Viktoryia ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Vymazalová, Marie (oponent)
Bakalářská práce se věnuje herkulovské ikonografii nástěnných maleb v pražských šlechtických borokních palácích. Úvodní kapitoly popisují mýtus o Herkulovi v literárních pramenech a jeho odraz v českém a evropském umění. Další část práce se věnuje popisu a rozboru nástěnných a nástropních maleb, sochařských děl, štukové výzdoby s herkulovskou tematikou vybraných paláců v Praze. Těžištěm studie bude ikonografická a ikonologická analýza výzdoby. Zároveň bude proveden pokus o analýzu vztahu mezi touto ikonografií a funkčním členěním rezidencí.
|
|
|
František Siard Nosecký
Staňková, Petra ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Vymazalová, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje osobě Františka Siarda Noseckého (1693-1753), českého malíře vrcholného baroka a jeho nástěnné tvorbě. Narodil se do uměleckého prostředí. Jeho otec Jindřich Nosecký byl rovněž malířem, což mělo na syna jednoznačně velký vliv. Většina děl Siarda Noseckého vznikla pro premonstrátský řád, do kterého už jako mladý vstoupil. Místa jeho tvorby často korespondují s místy, na která byl následně jako farář ustanoven a jeho činnost je tak patrná v různých lokalitách po Čechách. Největší prostor k seberealizaci však dostal ve svém domovském klášteře v Praze na Strahově, kde také strávil největší část svého zasvěceného života. Kromě seznámení s životem, dílem i tvůrčí inspirací malíře tvoří podstatnou část práce katalog děl, který představuje nejen dochovaná díla, ale i několik už neexistujících realizací, o kterých se dnes dovídáme pouze z literatury.
|
|
|
Ludmila Benigna ze Šternberka. Duchovní svět i všední starosti barokní šlechtičny
Křečková, Kamila Marie ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Diplomová práce se na příkladu Ludmily Benigny ze Šternberka (okolo 1612-1672), jejíž osobnost je místy komparována s osobnostmi jejích současnic, věnuje některým aspektům duchovního světa aristokratky doby raného baroka v prostředí zemí Koruny české. Zejména na základě příručky Duchovní cvičení sv. Ignáce a pozdějších řádových předpisů se autorka pokouší nastínit roli soukromého jezuitského zpovědníka urozené ženy; podle dopisů zpovědníků ze šternberského archivu popisuje, jak vypadala konkrétní duchovní formace ovdovělé Ludmily Benigny. Dotýká se též jazykového vzdělání šlechtičen té doby a jimi čtené literatury. S duchovním životem souvisí také představa tzv. dobré smrti, příprava na ni a druhý život podporovatelek Tovaryšstva v jezuitských textech. Dále práce představuje dobový ideál vdovského života a na konkrétních příkladech porovnává ideální a skutečné i právní a společenské postavení vdovy ve společnosti. Ukazuje, že Ludmila Benigna, známá v uměleckohistorické literatuře jako mecenáška, stavitelka a dobrodinka několika řádů, v mnohém následovala záměry zemřelého manžela a jeho rodu. Klíčová slova Ludmila Benigna ze Šternberka, roz. Kavková z Říčan; (barokní) zbožnost; jezuitský řád; zpověď a její význam; duchovní formace aristokratky; vdovský stav; patronace; rekatolizace; 17. století
|
|
|
Filozofický sál Strahovského kláštera v Praze - historický vývoj a památková obnova
Kratochvíl, Pavel ; Pospíšil, Aleš (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Bakalářská práce sleduje historický vývoj a památkovou obnovu Filozofického sálu knihovny kláštera premonstrátů na pražském Strahově, jehož exkluzivní interiérové vybavení bylo převezeno ze sesterskéko kláštera Louka u Znojma a tím defacto uchráněno před ničivými důsledky josefínkých reforem. Monumentálním architektonickým skříním v duchu barokního klasicismu byla přizpůsobena nově vznikající stavba knihovny na Strahově. Opat V. J. Mayer, od něhož vyšla myšlenka koupě louckých skříní a hlavní iniciátor zrodu Filozofického sálu, si přál uchovat co nejvěrnější podobu loucké bibliotéky a tak povolal F. A. Maulbertsche, aby realizoval obdobnou nástropní fresku. V roce 2010 byla završena celková obnova pláště i interiéru stavby, která přinesla řadu zásadních zjištění i uplatnění nejnovějších metodických přístupů památkové ochrany.
|
|
|
Nástěnná malba Judy Tadeáše Suppera v hřbitovním kostele Nalezení sv. Kříže v Moravské Třebové
Šelemba, Michal ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Předmětem práce je nástěnná malba Judy Tadeáše Suppera v hřbitovním kostele Nalezení sv. Kříže na Křížovém vrchu v Moravské Třebové realizovaná roku 1755. Hlavní část práce se zabývá teologicky promyšleným ikonografickým konceptem maleb. V tomto smyslu jsou sledovány jednotlivé náměty doprovázené latinskými nápisy z Bible, liturgických textů a výňatků z děl církevních otců a zároveň jsou revidovány starší nepřesné či chybné názory týkající se ikonografie malby. Práce se dále hlouběji zabývá souvislostí mezi liturgickou funkcí kostela a ikonografií malby zobrazující Legendu sv. Kříže a náměty týkající se posledních věcí člověka a záchranných prostředků pro duše v očistci za výrazného přispění Eucharistie a kultu Pěti ran Páně podporovaných potridentskou teologií. Cílem práce je poukázat na zajímavý ikonografický program regionálního uměleckého díla, který svým zpracováním při komparaci se soudobými nejvýznamnějšími realizacemi nástěnného malířství zaujímá jedinečné postavení.
|
|
|
Freskařské dílo Lukáše Vávry v jižních Čechách
Holasová, Anežka ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Vymazalová, Marie (oponent)
Diplomová práce je věnována dílu pozdně barokního freskaře, malíře a vyšebrodského cisterciáka Lukáše Vávry. Jeho umělecké vystoupení dosud nebylo ve svém celku zdokumentováno a uměleckohistoricky zpracováno, tato práce je prvním počinem v tomto směru. Vychází z údajů čerpaných hlavně z Historického archivu vyšebrodského kláštera, ale i z jiných archivních pramenů. Do tohoto rámce jsou vsazena Vávrova díla, především fresky v klášterech Vyšší Brod a Zlatá Koruna, ale i dochované závěsné obrazy. Za pomoci příslušné odborné literatury je pak Vávrovo umělecké snažení vřazeno do kulturně historického kontextu jižních Čech, především do oblasti schwarzenberských jihočeských dominií a do prostředí jihočeských cisterciáckých klášterů Vyšší Brod a Zlatá Koruna.
|
|
| |
|
|
Drobné sakrální památky města Lanškroun
Kuťáková, Jana ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Přibyl, Stanislav (oponent)
Diplomová práce "Drobné sakrální památky města Lanškroun" nabízí ucelený aktualizovaný přehled drobných sakrálních památek města Lanškroun. Podrobněji se v ní věnuji především restaurovaným či nově zhotoveným památkám. V první části práce se zaměřuji na charakteristiku lokality, základní typologii a historii, ikonografii a způsob restaurování drobných církevních památek v Lanškrouně. Druhá část se zabývá pastoračním využitím drobných sakrálních památek a okolnostmi, které ke vzniku nebo opravám těchto památek vedly.
|
|
|
Ikonografie sv. Františka v období 17. a 18. století
Drdáková, Kateřina ; Vymazalová, Marie (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá ikonografií vybraných děl sv. Františka v období 17. a 18. století v Čechách. Práce je zaměřena především na obrazy, které vznikly a byly svázány s rozvojem žebravých řádů v době reformace církve. První část se věnuje životu a legendě sv. Františka, která je základem pro následné zpracování jednotlivých vyobrazení. Neodmyslitelnou součástí práce je také téma vzniku a vývoje žebravých řádů, které zobrazování sv. Františka zapříčinily. A to konkrétně františkáni, minorité a kapucíni. Důležitou kapitolou je také zbožnost českých zemí v době baroka, která dokládá znovuoživení úcty sv. Františka v průběhu 17. a 18. století v Čechách. Všechny výše zmíněné části dají podklad pro následující kapitoly konkrétních vyobrazení. Ikonografie jednotlivých scén je popsána nejdříve v obecném zobrazení včetně nejvýznamnějších světových příkladů. Velká část práce se věnuje jednotlivým dílům spojeným s českým prostředím. Nejvíce zastoupeným vyobrazením jsou Stigmatizace sv. Františka, Extáze, Porciunkulový zázrak či jeho Smrt. V poslední řadě se práce zaměří na klášterní lunetové cykly ze života sv. Františka.
|
|
|
Josef Winterhalder ml. - Iluzivní oltáře, Dačice-Jemnice-Běhařovice-Trstěnice
Kopečná, Anna ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Vymazalová, Marie (oponent)
Bakalářská práce se věnuje dílu malíře Josefa Winterhaldera ml. se zaměřením na tvorbu iluzivních oltářů. Místa s těmito oltáři, byla vybrána s ohledem na dvě kritéria, a to, daný kostel není konventním a freska nebyla vytvořena ve spolupráci s dalším malířem. Jedná se o kostely sv. Vavřince v Dačicích, sv. Víta v Jemnici, Nejsvětější Trojice v Běhařovicích a Povýšení sv. Kříže v Trstěnicích. Na základě ikonografické a formální analýzy, bude zhodnocena fresková oltářní tvorba autora v historických souvislostech dané lokace. Klíčová slova Josef Winterhalder ml., baroko, iluzivní oltář, freska, Dačice, Jemnice, Běhařovice, Trstěnice
|
host ::
RSS.