Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 62 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Logopedická intervence v rámci ústavní výchovy
Drdová, Petra ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce na téma "Logopedická intervence v rámci ústavní výchovy" se věnuje problematice realizace logopedické intervence u dětí, vyrůstajících v zařízeních ústavní výchovy a vyžadujících logopedickou péči. Teoretická část se v jednotlivých kapitolách věnuje řeči a její funkci, popisuje ontogenetický vývoj řeči, narušenou komunikační schopnost a stručně charakterizuje jednotlivé druhy narušení. Zabývá se logopedickou intervencí v celé její šíři, tedy diagnostikou, terapií i prevencí. Součástí je i krátký vhled do systému logopedické intervence v zahraničí. V neposlední řadě se teoretická část práce soustředí na oblast náhradní výchovné péče a popisuje její vliv na vývoj dítěte. Cílem praktické části práce bylo zjistit poznatky o realizaci logopedické intervence ve vybraných zařízeních ústavní výchovy v Praze a ve Středočeském kraji. Výzkumné šetření bylo uskutečněno za využití kvalitativního a kvantitativního způsobu sběru dat - polostrukturovaný rozhovor a elektronické dotazníky. Závěr práce obsahuje odpovědi na předem stanovené výzkumné otázky a zároveň jsou zde formulována doporučení pro pedagogickou praxi. KLÍČOVÁ SLOVA Logopedie; logopedická intervence; narušená komunikační schopnost; náhradní péče; ústavní výchova
Podpora Wellbeingu dětí z dětského domova
Pražáková, Ellen ; Kubíčková, Anna (vedoucí práce) ; Štrinclová, Marta (oponent)
Práce s názvem Wellbeing dětí v dětských domovech se v úvodu zabývá charakteristikou a právní legislativou ústavní výchovy, konkrétně dětských domovů. Dále se zaměřuje na negativní vlivy v dětství a snaží se popsat jejich původ a vliv na život dítěte. Práce popisuje relativně nový pojem wellbeingu, který charakterizuje důležité životní oblasti. Za cíl si práce klade popsat a charakterizovat, jak probíhá rozvoj těchto oblastí wellbeingu přímo v dětském domově a jaké jsou bariéry při naplňování wellbeingu. Rozvoj a bariéry wellbeingu popisovalo celkem devět respondentů, kteří pracují a interagují přímo s dětmi v dětském domově. Všichni respondenti se shodli, že velkou bariérou při naplňování wellbeingu je nevhodné prostředí a prostory. Dále často zmiňovali nedostatečnou sociální interakci s životem mimo dětský domov, mentální a psychické poruchy, které brání dětem v dalším rozvoji, absenci životních vzorů a traumatické zážitky, které si děti nesou z období, kdy byly ve svých rodinách. Zásadní bariérou pro rozvoj oblastí wellbeingu je dle respondentů právní systém, který upravuje práva a povinnosti dětí v dětských domovech a bariéra finančních a organizačních prostředků. Rozvoj konkrétních oblastí wellbeingu se dle většiny respondentů odehrává hlavně na individuální úrovni konkrétních dětí. Všichni...
Vrstevnické vztahy u dětí s poruchami chování v rané adolescenci
Bittnerová, Soňa ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Francová, Veronika (oponent)
NÁZEV: Vrstevnické vztahy u dětí s poruchami chování v rané adolescenci AUTOR: Soňa Bittnerová KATEDRA (ÚSTAV) Katedra Psychologie VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Pavla Presslerová, Ph. D. ABSTRAKT: Bakalářská práce se věnuje problematice vrstevnických vztahů v období adolescence. Cílem této bakalářské práce je vytvořit sondu do vztahů mezi vrstevníky v rámci Dětského domova se školou Měcholupy, zmapovat kvalitu kolektivu jako takového a zjistit, jaký vliv má na vztahy pohlaví dětí, případně jejich rozmístění do tříd a rodinných skupin. Pro mapování vrstevnických vztahů jsem nejprve použila sociometrický dotazník B-3U, který jsem posléze doplnila dalším dotazníkem. Výsledky obou metod jsem vzájemně porovnala a vytvořila tak náhled na vztahy adolescentů v DDŠ Měcholupy. KLÍČOVÁ SLOVA: adolescence, interpersonální vztahy, poruchy chování, vrstevníci, ústavní výchova
Proměny pojetí dítěte v dětství
Petráková, Dana ; Opravilová, Eva (vedoucí práce) ; Loudová Stralczynská, Barbora (oponent)
Obsahem diplomové práce je zamyšlení se nad otázkou, zda změny v edukačním systému vedou ke změnám v pohledu na dítě a dětství a nakonec i ke změnám samotného dítěte. Teoretická část je zaměřená na studium odborných, historických i současných dokumentů, týkajících se institucionální výchovy dětí. Praktická část zkoumá subjektivní názory rodičovské veřejnosti. Dále pak pomocí řízených rozhovorů učitelky s dětmi zjišťuje zájmy a pocity dnešních dětí v mateřské škole. V závěru, na základě získaných poznatků v teoretické části, určit prvky a události, které pravděpodobně ovlivnily změny v názoru na dítě a přístup k němu. Analýzou získaných informací z praktické části, porovnáním subjektivních názorů rodičů i dětí a vyvozením závěrů z těchto poznatků odpovědět na otázku, zda se dnešní generace dětí liší od generace svých rodičů a prarodičů.
Ochranná výchova ve školských zařízeních v ČR
Heřmánková, Barbora ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce popisuje současný stav právní úpravy a realizace ochranné výchovy v České republice. První část obsahuje teoretická východiska celé práce a zabývá se terminologickým aparátem dané problematiky. Dále jsou v ní uvedeny psychologické aspekty juvenilní delikvence a historie trestněprávní odpovědnosti dětí a mladistvých na území České republiky. V druhé části je obsažena platná legislativa dané oblasti s akcentem na problematiku ochranné výchovy. Třetí část popisuje stávající praxi při výkonu ústavní a ochranné výchovy se zvláštním důrazem na umísťování a přemísťování dětí a mladistvých do jednotlivých zařízení, která blíže specifikuje. Část čtvrtá zevrubně zkoumá aktuální pravidla při realizaci ochranné výchovy v rámci konkrétního souborů zařízení a srovnává právní úpravu Slovenska. Pátá část popisuje změny, které přinesla nová soukromoprávní úprava, a aktuální návrhy na změnu celého systému institucionální výchovy dětí a mládeže. Sedmá část obsahuje výzkum, v rámci kterého byl osloven reprezentativní vzorek odborné veřejnosti různých typů zařízení, a který byl zaměřen na získání poznatků o praxi při výkonu ochranné a ústavní výchovy. KLÍČOVÁ SLOVA ochranná výchova, ústavní výchova, juvenilní delikvence, systém institucionální výchovy dětí a mládeže
Pohled sociálních pracovníků OSPOD Středočeského kraje na problematiku umístění dítěte do ústavní výchovy
Dušková, Karina ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou umísťování dítěte do ústavní výchovy. Teoretická část popisuje pojem dilema, dělení dilemat, zvládání dilemat, dilema zasáhnout- nezasáhnout a s ním spojené rozhodování, opatření sociálně-právní ochrany dětí a také možnosti řešení sociálních pracovníků, jak v rámci rodiny, tak v případě, kdy je dítě ohroženo. Praktická část na základě kvalitativního výzkumu formou polostrukturovaného rozhovoru odpovídá na hlavní výzkumnou otázku která zní: Jaké postupy uplatňují sociální pracovníci v rámci dilematu zasáhnout-nezasáhnout? K jejímu zodpovězení přispěli irespondenti z OSPOD Brandýs nad Labem- Stará Boleslav. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Aktivity v přírodě v podmínkách ústavní výchovy
Nováková, Petra ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Nováková, Lenka (oponent)
Název: Aktivity v přírodě v podmínkách ústavní výchovy Cíl práce: Cílem této práce je zmapovat aktivity v přírodě v ústavní výchově v Libereckém kraji. Zjistit druhy aktivit a dobu strávenou aktivitami v přírodě. Metoda práce: Ke zpracování úkolu jsem použila dotazníkovou metodu. Respondenti dostali dotazníky s otevřenými a uzavřeným otázkami k danému tématu. Data byla zpracována kvantitativně a byla zanesena do koláčového grafu. Výsledky: V dotazníku jsem zjistila, že vychovatelé se domnívají, že aktivity v přírodě jsou vhodné pro děti z ústavní výchovy, a to nejen jako prostředek navazování nových kontaktů, ale především jako prostředek zvýšení odpovědnosti a sebepoznání. Nejčastěji AP využívají v podobě procházek či her v přírodě. Mezi aktivity, které jsou nejméně přístupné, patří lezení a plavání. Nejčastější aktivitou dětí je hraní na počítači a procházky s přáteli. Hraní her v přírodě a sbírání plodů je pro děti nejzábavnější. Aktivity v přírodě přinášejí dětem hlavně radost, zábavu a nové zážitky. Myslí si, že během aktivit v přírodě poznají něco nového o svých přátelích a získají větší důvěru ve vzájemných vztazích. Klíčová slova: Aktivity v přírodě, volný čas, sporty v přírodě, ústavní výchova, ochranná výchova
Děti z dětského domova
Lošťáková, Kateřina ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou dětí z dětských domovů. Obsah teoretické části práce tvoří legislativní rámec dané problematiky, vysvětlení základních pojmů, popis historického vývoje ústavní výchovy a působnost orgánů a institucí sociálně-právní ochrany dětí. Hlavním cílem práce je zmapování situace klientů dětských domovů s nařízenou ústavní výchovou. Přiblížení jejich situace před samotným nařízením ústavní výchovy, během pobytu v zařízeních ústavní výchovy, tedy nejen v dětském domově samotném, ale i v diagnostickém ústavu, a také poté, co zařízení opustí a musí se zařadit do běžného života. Praktická část pojednává o tom, jak pobyt dětí v dětském domově dále ovlivňuje jejich životy. Klíčová slova Dětský domov, ústavní výchova, náhradní rodinná výchova, sociálně-právní ochrana dětí, diagnostický ústav.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 62 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.