|
|
Možnosti pracovního uplatnění a studijní příležitosti osob s mentálním postižením v domažlickém okrese
Kukolová, Natálie ; Štrinclová, Marta (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá podporou osob s mentálním postižením žijících na území domažlického okresu (Plzeňský kraj). Práce se skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část je rešerší odborné literatury a obsahuje základní informace týkající se života osob s mentálním postižením. Kapitola první vymezuje základní pojmy týkající se mentálního postižení a charakterizuje osoby s mentálním postižením. Kapitola druhá se zabývá vzděláváním osob s mentálním postižením, podkapitoly se věnují předškolnímu, základnímu a střednímu vzdělávání. Po ní následuje kapitola třetí zaměřená na zaměstnávání osob s mentálním postižením. Zde je pozornost věnována právu na zaměstnání a jeho významu, dále se zde nachází konkrétní možnosti podpory osob s mentálním postižením na trhu práce. Poslední kapitola přináší informace týkající se neziskových organizací a dobrovolnictví, jelikož mají tyto oblasti v životě osob s mentálním postižením velké zastoupení. Hlavním cílem empirické části práce je vytvoření uceleného přehledu týkajícího se poskytovaných sociálních služeb a možností vzdělávání a zaměstnávání osob s mentálním postižením na území okresu Domažlice. Práce využívá kvalitativní výzkum, výzkumnou metodou je analýza internetových dokumentů konkrétních organizací a zařízení. Zpracovaný přehled...
|
|
|
Podpora Wellbeingu dětí z dětského domova
Pražáková, Ellen ; Kubíčková, Anna (vedoucí práce) ; Štrinclová, Marta (oponent)
Práce s názvem Wellbeing dětí v dětských domovech se v úvodu zabývá charakteristikou a právní legislativou ústavní výchovy, konkrétně dětských domovů. Dále se zaměřuje na negativní vlivy v dětství a snaží se popsat jejich původ a vliv na život dítěte. Práce popisuje relativně nový pojem wellbeingu, který charakterizuje důležité životní oblasti. Za cíl si práce klade popsat a charakterizovat, jak probíhá rozvoj těchto oblastí wellbeingu přímo v dětském domově a jaké jsou bariéry při naplňování wellbeingu. Rozvoj a bariéry wellbeingu popisovalo celkem devět respondentů, kteří pracují a interagují přímo s dětmi v dětském domově. Všichni respondenti se shodli, že velkou bariérou při naplňování wellbeingu je nevhodné prostředí a prostory. Dále často zmiňovali nedostatečnou sociální interakci s životem mimo dětský domov, mentální a psychické poruchy, které brání dětem v dalším rozvoji, absenci životních vzorů a traumatické zážitky, které si děti nesou z období, kdy byly ve svých rodinách. Zásadní bariérou pro rozvoj oblastí wellbeingu je dle respondentů právní systém, který upravuje práva a povinnosti dětí v dětských domovech a bariéra finančních a organizačních prostředků. Rozvoj konkrétních oblastí wellbeingu se dle většiny respondentů odehrává hlavně na individuální úrovni konkrétních dětí. Všichni...
|
|
| |
|
|
Možnosti bydlení osob s tělesným a kombinovaným postižením mimo ústavní péči
Rajdlová, Magdalena ; Štrinclová, Marta (vedoucí práce) ; Janyšková, Kristýna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou bydlení osob s tělesným a kombinovaným postižením mimo ústavní péči. Práce se věnuje i sociálním službám, jež osoby se zdravotním postižením k životu mimo ústavní zařízení velice často potřebují. V teoretické časti je nejprve vymezeno zdravotní postižení a také postižení tělesné a kombinované. V další kapitole je popsána legislativa týkající se osob se zdravotním postižením. Následující kapitoly se zabývají různými možnostmi bydlení mimo ústavní zařízení, především samostatným bydlením, a také sociálními službami, zejména osobní asistencí. V poslední kapitole je pozornost věnována neziskové organizaci Asistence o.p.s., která poskytuje sociální služby osobám s tělesným a kombinovaným postižením na území hlavního města Prahy. Do výzkumného šetření k této bakalářské práci se zapojili tři vybraní klienti Asistence o.p.s. Praktická část se zabývá zkušenostmi vybraných participantů s různými druhy bydlení. Dále zjišťuje, jaké sociální služby využívají a jak celkově hodnotí svou aktuální životní situaci. Pro výzkumné šetření byla zvolena kvalitativní strategie, konkrétně metoda polostrukturovaného rozhovoru. Poznatky jsou podrobně rozebrány v diskuzi na konci práce. Téma bydlení osob se zdravotním postižením mimo ústavní péči je v kontextu snah o...
|
|
| |
|
|
Očekávání adoptivních rodičů a jejich naplněné představy
Drvotová, Alžběta ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Štrinclová, Marta (oponent)
Diplomová práce "Očekávání adoptivních rodičů a jejich naplněné představy" se zabývá odbornými přípravami, které jsou poskytovány organizací Dobrá rodina, a dále zjišťuje kvalitu poskytovaných služeb po přijetí dítěte do péče. Teoretická část se zaměřuje na definici adopce, její právní ukotvení a odborné přípravy. Dále vymezuje rozdíly mezi rodičovstvím biologickým, adoptivním a specifika homoparentního rodičovství. Vysvětluje důležité pojmy, které se s osvojením pojí, jako jsou identita dítěte, trauma či poruchy attachmentu. Specifikuje podpůrnou síť pro osvojitele a zaměřuje se na dvě organizace, Dobrá rodina a Středisko náhradní rodinné péče. Praktickou část tvoří semi-strukturované rozhovory s rodiči, kteří prošli odbornými přípravami v organizaci Dobrá rodina a aktuálně mají již osvojené dítě/děti. Cílem práce je zjištění, jakým způsobem odborné přípravy rodičům mění myšlení a uvažování o náhradní rodinné péči, jaké jsou jim dále poskytovány služby a jaké formy podpory by ještě uvítali. Výzkum ukázal, že přípravy často mění očekávání rodičů a jejich celkový způsob myšlení o náhradním rodičovství. Rodiče jsou s odbornými přípravami spokojeni, a to především díky jejich prožitkové formě, intenzitě a vedení lektorů. Služby poskytované rodičům po ukončení příprav, prováděných doprovázející...
|
|
|
Náročné chování dětí v mateřské škole
Abrmanová, Iveta ; Kubíčková, Anna (vedoucí práce) ; Štrinclová, Marta (oponent)
Tato práce se zaměřuje na děti v mateřské škole, u nichž se projevuje náročné chování. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, a to z teoretické a praktické části. V teoretické části je vymezen rozdíl mezi problémovým chováním a poruchou chování, a taktéž jsou zde popsány různé příčiny vzniku náročného chování. Další část je věnována rodině jako vlivnému prostředí, jež může jedince v předškolním věku stimulovat jak pozitivně, tak i negativně. Následně je uvedena kapitola, která se zaměřuje na mateřskou školu jako instituci, ve které se setkáváme s náročným chováním dětí. Také se zde uvádí závažnost spolupráce pedagogů s rodiči, diferenciace projevů náročného chování a taktéž rozličné přístupy doporučované odborníky, jakými lze dosáhnout žádoucího chování u těchto dětí. Teoretické poznatky, jež jsem získala studiem mnoha publikací, doplňuji taktéž praktickými poznatky, které jsem získala skrze rozhovory a dotazníky s deseti pedagogy ze tří mateřských škol. Cílem bakalářské práce bylo prozkoumat problematiku náročného chování dětí v mateřských školách a zjistit, které z přístupů pedagogů jsou vhodné.
|
|
|
Strategie zaměřené na podporu vhodného chování na druhém stupni ZŠ
Norková, Šárka ; Kubíčková, Anna (vedoucí práce) ; Štrinclová, Marta (oponent)
Bakalářská práce s názvem Strategie zaměřené na podporu vhodného chování na druhém stupni ZŠ si klade za cíl představit strategie, které využívají základní školy k předcházení problémovému chování. Teoretická část práce vymezuje psychosociální vývoj jedince v období rané adolescence, dále pojmy problémové chování, klima třídy a systém PBIS. Výzkumný soubor tvořilo osm respondentů, kteří vyučují na druhé stupni základní školy. Čtyři respondenti začali v letošním roce 2020/2021 zavádět některé prvky systému PBIS. Data pro výzkum byla získána pomocí polostrukturovaného rozhovoru, který probíhal na jaře roku 2021 v online prostředí platformy Microsoft Teams. Analýza dat proběhla pomocí metody transkripce, některé otázky rozhovoru byly vyhodnoceny metodou srovnání a následně vizualizovány pomocí tabulek a grafů. Ve výzkumu jsme se zaměřili na preventivní opatření a tvorbu pravidel. Zjistili jsme, že nejčastější formou preventivního opatření jsou školení, třídnické hodiny a správně nastavená pravidla. V rámci tvorby pravidel se respondenti spíše shodují. Odlišnost se například objevuje v rámci celoškolních pravidel, které využívá jen polovina respondentů. Zjistili jsme, že pravidla mají cenné místo v předcházení problémovému chování a že všechny školy zúčastněné výzkumu využívají preventivních opatření...
|
|
|
Životní perspektivy kleintů výchovného ústavu
Štrinclová, Marta ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Laurenčíková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou životních perspektiv klientů výchovných ústavů zachycených v jejich několika konkrétních vyprávěních a následně zpracovaných metodou narativní analýzy. Diplomová práce se soustředí na dílčí, živou, osobní, jedinečnou a subjektivní zkušenost klientů výchovného ústavu se snahou porozumět jejich životům v kontextuálních souvislostech a reflektovat tak jejich další životní perspektivy. Práce má teoreticko-aplikační povahu. V teoretické části je věnována pozornost problematice poruch chování a emocí, jejich klasifikacím, příčinám a dalším souvislostem, dále pak tématu prevence a terapii v etopedii, přičemž největší pozornost je zde věnována oblasti institucionální výchovy. Blíže se také autorka v teoretické rovině zabývá obdobím adolescence. Empirická část si klade za cíl zmapovat souvislosti mezi zkušeností s pobytem ve výchovném ústavu a současným náhledem na vlastní konkrétní životní perspektivy participantů šetření, přičemž důraz je zde kladen mimo jiné také na proměny postoje protagonistů ke vzdělání jakožto životní hodnotě v průběhu času. Jako výzkumný nástroj zde byla použita metoda narativního rozhovoru, která sloužila především ke sběru narativního materiálu. V diplomové práci poté autorka zaznamenávala klíčové body konkrétních příběhů pomocí jednotlivých...
|
host ::
RSS.