|
|
Parlamentní institut
Jágr, David ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Cílem této práce je analýza činnosti Parlamentního institutu (PI), který je expertním zázemím Parlamentu ČR. Institut pro Poslaneckou sněmovnu a Senát plní úkoly vědeckého, informačního a vzdělávacího střediska. PI vznikl na základě iniciativy poslanců, kteří na počátku 90. let postrádali nepolitické a nestranné informace odborného charakteru. Tato potřeba nicméně trvá dodnes. Institut plní důležitou funkci zejména v tom, že zákonodárci mohou díky objektivním specifickým informacím připravovat nejen kvalitní zákony, ale také kontrolovat exekutivu. Text se blíže soustředí na vznik, vývoj, strukturu, funkce a výstupy institutu.
|
|
|
Analysis of the network of information war experts in the Czech Republic
Kohút, Martin ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Beneš, Jan (oponent)
Nárůst v "šíření dezinformací", podrývajících západní politické principy, se stal jedním z klíčových politických zájmů v současné Evropě a Spojených státech a vedl k hledání nových řešení, jak bojovat proti šíření dezinformací. Zatímco povaha tohoto nebezpečí je stále předmětem mnoha debat, již nyní můžeme pozorovat nástup nových odborníků objasňujících povahu a hrozbu informační války a jak se ní vypořádat. V této diplomové práci budeme zkoumat, jak tato nová bezpečnostní problematika ovlivňuje bezpečnostní expertízu a kdo získá navrch v tomto "souboji o pravdu"? Na základě sociologických přístupů v bezpečnostních studiích se tato práce zaměřuje na Českou republiku jako na zemi, která se stala velmi aktivní v boji proti dezinformacím a analyzuje síť aktérů uznávaných za jejich expertízu oblasti informační války. Na základě analýzy sociálních sítí tato práce mapuje strukturu sociálních vztahů mezi aktéry považovanými za odborníky a poukazuje na vliv think-tanků a novinářů, kteří využívají svého sociálního kapitálu k propojení znalostí ruské politiky, prostředí nových médií a propagujících nové praktiky za účelem zvýšení odolnosti naší společnosti vůči informační válce.
|
|
|
Lobbying: Microeconomic Evidence
Rott, Robert ; Gregor, Martin (vedoucí práce) ; Chytilová, Julie (oponent)
Diplomová práce se zabývá empirickou analýzou lobbyingu ve Spojených státech. Práce analyzuje pomocí metody matchingu, jaká je přidaná hodnota lobbistů v jejich specializaci na vybraná témata a jaká je přidaná hodnota v jejich konexích na politiky. Následně je tato analýza rozšířena o dopad konkurence mezi lobbisty v získání přístupu k politikům na přidanou hodnotu lobbistů. Závěrem se práce zabývá lobbyingem z pohledu politiků a analyzuje, jak souvisí množství obdržených příspěvků na kampaně od lobbistů na počtu komisí, ve kterých je politik členem. Analýzy jsou prováděny za použití dat o lobbyingových zprávách, přidělení politiků do komisí a datech o darovaných finančních prostředích lobbistů politikům v období od 106-tého do 110-tého kongresu, což odpovídá letům 1999-2008. Práce také krátce shrnuje související literaturu, která se zabývá lobbyingem z různých pohledů.
|
|
|
České politické strany a jejich expertní vědění v oblasti eGovernment
Ježek, Jaroslav ; Novotný, Vilém (vedoucí práce) ; Witz, Petr (oponent)
Elektronizace veřejné správy neboli eGovernment patří mezi jednu z nejrychleji se rozvíjející oblast ve státní správě po celém světě. Politické strany by měly mít k dispozici takové množství informací a podkladů, které jim pomohou tuto oblast učinit dostatečně efektivní a přívětivou pro koncové uživatele, tedy občany. Takové informace stranám dodávají odborné komise, které zde reprezentují expertní kapacitu. Tato práce se zabývá právě expertním věděním českých politických stran v oblasti eGovernment. Práce je postavena na případové studii, která zkoumá těchto pět politických stran: ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS a TOP 09. Práce popisuje, jakým způsobem se odborné komise vytvářejí, jací aktéři v nich působí, s jakými zdroji informací pracují a jak slouží výstupy jejich práce.
|
|
|
Expertní vědění politických stran v oblasti mandatorních výdajů od roku 2006 do současnosti
Králová, Eva ; Novotný, Vilém (vedoucí práce) ; Ochrana, František (oponent)
Diplomová práce Expertní vědění politických stran v oblasti mandatorních výdajů od roku 2006 do současnosti je zaměřena na mechanizmy generování expertízy, kterými disponují jednotlivé politické strany při rozhodování o výši mandatorních výdajů. Práce zachycuje volební období, která jsou charakteristická jednak členstvím České republiky v Evropské unii spojeným se závazkem plnit Maastrichtská kritéria, dále pak důsledky celosvětové hospodářské krize, která se projevila i v české ekonomice. Teoretická část charakterizuje rozpočtovou politiku s důrazem na vývoj a skladbu mandatorních výdajů v jednotlivých volebních obdobích, pojednává o organizaci politických stran a poradních orgánech, které tvoří kapacity při rozhodování o státním rozpočtu. Cílem empirické části práce je zjistit, jak je rozhodování politických stran, konkrétně ODS, ČSSD, TOP 09 a ANO 2011, o státním rozpočtu ovlivněno poradními orgány. Výzkum je realizován formou rozhovorů s poslanci jednotlivých politických stran a ostatními kapacitami, které ovlivňují jejich rozhodování. Výstupy rozhovorů jsou porovnány s dokumenty politických stran a makroekonomickými ukazateli. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Expertní kapacity politických stran v České republice v oblasti veřejných politik se zaměřením na financování politických stran
Mottl, Václav ; Novotný, Vilém (vedoucí práce) ; Klimešová, Magdalena (oponent)
Politické strany jsou základním pilířem fungování demokratického státu. Jejich prostřednictvím jsou ovlivňováni všichni občané dané země. Ke svému fungování však politické strany potřebují získávat různé zdroje. V současné době jsou hlavním zdrojem politických stran finanční příspěvky a to jednak ze strany státu, ale i soukromých subjektů. Financování politických stran,v té podobě v jaké je nyní, je vzhledem k různým korupčním skandálům předmětem diskuzí. Postupem času tak došlo k proměně společenského klimatu a k volání po změně stávajících pravidel financování politických stran. Tato práce se věnuje expertním kapacitám politických stran se zaměřením na financování politických stran. Konkrétní strany, které zde jsou po stránce expertních kapacit rozpracované, jsou ČSSD, Strana Zelených a politické hnutí ANO 2011. Pozornost je však věnována i projektu Rekonstrukce státu, protože je jedním z aktérů, kteří mají na toto téma vliv. Práce se zabývá tím, jak vznikají teze uvedených politických stran k této problematice, které pak daná politická strana prosazuje. Kdo všechno má na utváření těchto tezí vliv? A jak se toto téma historicky vyvíjelo?
|
|
|
Sítě expertů ODS ve vztahu k problému stárnutí populace
Buchtíková, Lucie ; Novotný, Vilém (vedoucí práce) ; Háva, Petr (oponent)
Politické strany jsou obvykle vnímány jako aktéři dimenze politics. Akcentován bývá jejich souboj o moc a střet idejí a ideologií. Politické strany jsou však také aktéry veřejných politik. Mají vliv na obsazování postů důležitých pro tvorbu veřejných politik. Občané očekávají, že jejich volení zástupci umí řešit veřejněpolitické problémy. Tato diplomová práce si klade za cíl porozumět, jakým způsobem politické strany generují expertní vědění pro tvorbu veřejných politik. Na zdroje expertízy politických stran nahlíží optikou analýzy politických sítí. Proto je předmětem zájmu, kdo se účastní tvorby programu, jaká je role jednotlivých aktérů a jaké jsou mezi nimi vazby. Práce je designovaná jako případová studie zaměřená na Občanskou demokratickou stranu, konkrétně na vznik části jejího střednědobého programu Vize 2020 týkající se problému stárnutí populace. V rámci zkoumaného případu jsou klíčovými aktéry političtí garanti příslušných kapitol. Jejich práce má vliv na to, kdo další a jakým způsobem je do tvorby programu zapojen. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Expertní vědění politických stran v oblasti vzdělávací politiky
Stanzel, Jiří ; Novotný, Vilém (vedoucí práce) ; Mouralová, Magdalena (oponent)
Politické strany dnes již neplní pouze funkci prostředníka mezi občanskou společností a státem. Očekává se od nich také, že budou produkovat taková řešení problémů, která se zakládají na odborných znalostech a lze je odpovědně aplikovat. Právě vzdělávací politika je jednou z těch tradičních oblastí politiky, které vyžadují komplexní, dlouhodobá řešení. Expertní zázemí politických stran hraje významnou roli při vytváření potřebného vědění a informací pro taková politická rozhodnutí. V souvislosti s reformou veřejné správy došlo k přenosu mnohých kompetencí a také financování primárního a sekundárního školství ze státní správy na úroveň krajů. Nárůst kompetencí na regionální úrovni předpokládá také rozvoj regionálního odborného zázemí politických stran. Práce se konkrétně zabývá zdroji expertního vědění pražských politických stran (ČSSD, KSČM a TOP 09). Popisuje způsoby, jakými strany získávají odborné znalosti pro tvorbu vzdělávací politiky, zejména charakter a povahu práce krajských odborných komisí. Jací aktéři v nich působí? Na základě čeho jsou považováni za odborníky? S jakými zdroji odborných informací pracují? Jak se uplatňují výsledky jejich práce? Na tyto otázky se práce snaží odpovědět.
|
|
|
Poradní orgány a expertíza v české politice : epistémické komunity a jejich vliv na vysokoškolskou a důchodovou reformu
Merklová, Kateřina ; Polášek, Martin (vedoucí práce) ; Vargovčíková, Jana (oponent)
Poradní orgány a expertíza v české politice - Epistémické komunity a jejich vliv na vysokoškolskou a důchodovou reformu Bc. Kateřina Merklová Diplomová práce Diplomová práce Poradní orgány a expertíza v české politice - Epistémické komunity a jejich vliv na vysokoškolskou a důchodovou reformu se ve své nejobecnější rovině zabývá vztahem politiky a expertízy. Nositelem vědeckého poznání je v našem případě tzv. epistémická komunita, na kterou nahlížíme jako na samostatného aktéra v politickém procesu. V teoretické části práce vysvětlujeme koncept epistémických komunit v jeho původní definici spolu s kritikou a případovými studiemi, které se koncept snažily použít na nejrůznější empirický materiál. Stejně jako většina autorů jsme se vydali cestou, na které jsme definici na několika místech podstatně rozvolnili a jednotlivá rigidní definiční kritéria zproblematizovali a upravili. Empirická část práce představuje případovou studii (N=4), která za použití komparativní metody analyzuje variabilní vliv čtyř konkrétních epistémických komunit (skupina tvůrců Bílé knihy terciárního vzdělávání, Bezděkova komise, Druhá Bezděkova komise a Národní ekonomická rada vlády) na utváření veřejné politiky v daném odvětví a také zdroje tohoto vlivu. S ohledem na náš výzkumný záměr a otázky jsme pro samotný výzkum použili...
|
host ::
RSS.