|
|
Architekt Jiří Voženílek ve Zlíně
Svoboda, Jiří ; Prof.Ing.arch.Robert Špaček,CSc. (oponent) ; Králová, Eva (oponent) ; Koutný, Jan (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Jiří Voženílek se narodil 14. srpna 1909 v Holešově, v rodině gymnaziálního profesora. Gymnázium studoval v Praze, kde pak vystudoval i architekturu na ČVUT. V 60. letech se stává na této škole univerzitním profesorem a později také hlavním architektem Hlavního města Prahy. K firmě Baťa nastoupil 20. dubna 1937. První jeho prací bylo sekundovat na tehdejším projektu Římsko-katolického kostela v Otrokovicích-Baťově panu ing. arch. Vladimíru Karfíkovi. Později se stává vedoucím skupiny č. 276 Stavebního oddělení č. 8 a je vedoucím projektantem. Za firmu Baťa spolupracuje s architektem Jaroslavem Fragnerem při tvorbě urbanistického konceptu Průmyslového města Kolín z let 1940 - 41. Sám projektuje zajímavou industriální stavbu kafilérie v Otrokovicích-Baťově. Z jeho dalších architektonických realizací jsou v areálu bývalých baťových závodů ve Zlíně nejvíce známy tovární budovy č. 14 a 15, které byly postaveny v letech 1946 – 47 (č. 15) a 1947 - 48 (č. 14). Ovšem nejvýraznější architektonickou realizací ing. arch. Jiřího Voženílka je rozhodně budova Kolektivního domu ve Zlíně. Je autorem mnoha významných urbanistických projektů u nás i ve světě. Stál v čele skupiny architektů, kteří v letech 1946-47 vytvořili Regulační plán Zlína, který je ve své podstatě platný dodnes.
|
|
|
Hodnocení průmyslového dědictví
Navrátil, Oldřich ; Králová, Eva (oponent) ; Zemánek, Václav (oponent) ; Ryšková, Michaela (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Hlavním tématem je zhodnocení účinnosti současné péče ( nejen památkové) , ochrany a záchrany průmyslového dědictví. Poukázání na kritické problémy spojené s ukončením výroby tradičních odvětví, které sehrály významnou roli v historii měst. Nyní opuštěné budovy a uvolněné areály jsou reprezentanty paměti místa nebo jeho prosperity. Noví majitelé nesdílejí kladný postoj k průmyslovému dědictví, developeři hledají nové pozemky, města a jeho obyvatelé mají nové potřeby. Výsledek práce bude sloužit k orientaci, jaké jsou přístupy v evropských zemích a doporučení monitoringu průmyslového dědictví a jeho hodnocení k zamezení nenávratných škod.
|
|
|
Kritéria a hodnocení průmyslového dědictví - jejich aplikace
Zelik, Radovan ; Hrabec, Josef (oponent) ; Králová, Eva (oponent) ; Staňková, Eva (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Abstrakt: Pamiatková ochrana na Slovensku sa koncentruje na „klasické“ monumenty kultúrneho dedičstva (hrady, zámky, historické centrá miest). Jej zreteľu unikajú práve industriálne stavby, ktoré sú významným dokumentom vývoja národa v európskom kontexte počas obdobia industrializácie. Tieto stavby však často stoja aj na okraji spoločenského záujmu vzhľadom k charakteru brownfieldu. Kedže veľká časť tohto kultúrneho fondu sa nachádza v súkromnom vlastníctve, je často komplikované objekty chrániť. Je však v záujme zdravého vývoja spoločnosti chrániť kultúrne dedičstvo ako artefakt vlastnej identity. Práca monitoruje súčasné prístupy pamiatkovej ochrany ako na Slovensku tak vo svete a predkladá alternatívne prístupy k ochrane industriálneho dedičstva.
|
|
|
Historický pivovar - potenciál regionálního rozvoje
Mosler, Štěpán ; Boháč, Ivo (oponent) ; Králová, Eva (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
V dnešní době existují stovky pivovarů, které jsou roztroušené po Čechách, Moravě a Slezsku a stále hledají svoji novou budoucnost. Jsou to pivovary opuštěné nebo v soukromém vlastnictví a mnohé z nich chátrají beze zbytku naděje na obnovu. Nezbývá jich mnoho a velmi obtížně se pro ně hledá nová funkce nebo osvícený investor. Důležité je, jak se k těmto historickým budovám budeme stavět v budoucnosti. Využít tento neopakovatelný potenciál, nebo nechat prostor pro nové využití? Jakým způsobem přistupovat k těmto stavbám? Jaké možnosti nám dávají a co potřebují? Dizertační práce se snaží charakterizovat a ukázat hodnoty pivovarské architektury, která se díky dramatickým změnám společnosti stala ohroženým druhem. Prostuduje a představí pozitivní příklady využití potenciálu původních pivovarů a vepsání tohoto dědictví do soudobé urbanistické struktury měst a jejich zapojení do rozvojových projektů, konverzí a revitalizací, případně i dalšími způsoby. Pokusí se nabídnout možnosti, jak k těmto cenným stavbám přistupovat, aby zůstal zachován alespoň jejich charakter a atmosféra pro další generace.
|
|
|
Modelování frekvence nenahlášených škod na úrovni pojistné smlouvy
Králová, Eva ; Mazurová, Lucie (vedoucí práce) ; Hendrych, Radek (oponent)
Tato práce se zabývá modely pro počet nastalých dosud nenahlášených škod na úrovni pojistné smlouvy. Uvažujeme, že celkový počet škod na smlouvě se řídí Poissonovým nebo negativně binomickým rozdělením. Parametry těchto rozdělení jsou závislé na rizikové expozici, která je v práci zavedena, rovněž popisujeme možné metody jejího stanovení. Odvozujeme rozdělení pro počet nahlášených a nenahlášených škod, obě jsou závislá na době zpoždění nahlášení škody. Pro odhad parametrů těchto rozdělení používáme metodu maximální věrohodnosti. Demonstrujeme fungování modelů prostřednictvím simulační studie. 1
|
|
| |
|
|
Socioekonomické kategorizace na rozcestí: Hodnocení návrhu nové evropské socioekonomické klasifikace ESeC v českém kontextu
Králová, Eva ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce presentuje českou část mezinárodního výzkumného projektu, který se zabývá novou evropskou socioekonomickou klasifikací ESeC. Ta vznikla pod záštitou Eurostatu, jako součást snah o harmonizaci měření socioekonomické struktury. Moje práce se zaměřuje na popsání základních principů, na kterých je tato klasifikace postavená a na zhodnocení její obsahové validity v české společnosti, zaměřením se na otázku, nakolik statusotvorná kritéria, se kterými tato klasifikace pracuje, odpovídají kritériím, které používají lidé při hodnocení socioekonomického postavení svého i ostatních. Ve své práci se konkrétně věnuji popisu základních teoretických přístupů ke studiu socioekonomických nerovností a z nich vyplývajících socioekonomických klasifikací, kterými se ESeC inspiruje. Vedle toho se také ve stručnosti popisuji vývoj vybraných statusotvorných kritérií v české společnosti. Analytická část práce pak přináší základní exploraci představ o tom, jaké aspekty práce Češi považují za nejvíce důležité a dále se soustředí na to, nakolik jednotlivá kritéria používaná ESeC, ovlivňují to jak jedinec hodnotí své vlastní postavení ve společnosti. V závěru pak představím případovou studii, ve které jsem se zabývala analýzou subjektivních kategorizací a porozuměním ESeC. Práce ukazuje ESeC jako kategorizaci, ve...
|
|
| |
|
|
Management vodního hospodářství v obci Plenkovice
Králová, Eva
Tato bakalářská práce na téma „Management vodního hospodářství v obci Plenkovice“ je zaměřena na studium o nakládání s vodou – pitnou, dešťovou a odpadní v obci Plenkovice. Studium je založené na podrobném terénním průzkumu a sběru dat a informací o řešené problematice. Teoretická část se zabývá managementem vodního hospodářství, včetně platných legislativních předpisů. V praktické části je popsáno zájmové území obce Plenkovice. Výsledkem práce je podrobný popis kanalizace v obci, popis ČOV, dále cena stočného a množství odvedené odpadní vody. V další části je řešeno zásobování pitnou vodou, spotřeba pitné vody a vývoj ceny pitné vody. Dále se práce věnuje nakládání s dešťovou vodou a retenční nádrži. Poslední část obsahuje návrh opatření na větší využívání dešťové vody a možnost žádosti o dotační titul „Dešťovka“. V diskuzi je porovnávána cena vodného a stočného s celorepublikovým průměrem a poté i spotřeba vody, která je srovnána se spotřebou vody v České republice a v Jihomoravském kraji.
|
|
|
Historický pivovar - potenciál regionálního rozvoje
Mosler, Štěpán ; Boháč, Ivo (oponent) ; Králová, Eva (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
V dnešní době existují stovky pivovarů, které jsou roztroušené po Čechách, Moravě a Slezsku a stále hledají svoji novou budoucnost. Jsou to pivovary opuštěné nebo v soukromém vlastnictví a mnohé z nich chátrají beze zbytku naděje na obnovu. Nezbývá jich mnoho a velmi obtížně se pro ně hledá nová funkce nebo osvícený investor. Důležité je, jak se k těmto historickým budovám budeme stavět v budoucnosti. Využít tento neopakovatelný potenciál, nebo nechat prostor pro nové využití? Jakým způsobem přistupovat k těmto stavbám? Jaké možnosti nám dávají a co potřebují? Dizertační práce se snaží charakterizovat a ukázat hodnoty pivovarské architektury, která se díky dramatickým změnám společnosti stala ohroženým druhem. Prostuduje a představí pozitivní příklady využití potenciálu původních pivovarů a vepsání tohoto dědictví do soudobé urbanistické struktury měst a jejich zapojení do rozvojových projektů, konverzí a revitalizací, případně i dalšími způsoby. Pokusí se nabídnout možnosti, jak k těmto cenným stavbám přistupovat, aby zůstal zachován alespoň jejich charakter a atmosféra pro další generace.
|
host ::
RSS.