|
|
Kvóty v politice jako cesta k zrovnoprávnění žen a mužů?
Mottlová, Markéta ; Bíba, Jan (vedoucí práce) ; Vargovčíková, Jana (oponent)
Práce se zabývá problematikou nízkého zastoupení žen v police a jejím možným řešením v podobě kvót. Trvalá podreprezentace žen na místech, kde dochází k politickým rozhodnutím, nepochybně vytváří demokratický deficit. Hlavní otázkou, na kterou je hledána odpověď, je, zda zavádění kvót do politiky představuje efektivní metodu dosažení rovnosti pohlaví. Jsou zde představeny argumenty pro a proti zavádění kvót a několik teoretických konceptů, o něž se systém kvót opírá - politika přítomnosti, deskriptivní reprezentace a diferencované občanství. Pozornost je věnováno i tomu, proč má tradiční rozdělení práce v rodině mezi ženou a mužem zásadní vliv na nerovnost žen ve veřejné sféře. V práci jsou popsány různé typy kvót, s kterými se v současnosti můžeme setkat. Dále se věnuje otázce, zda se zvýšení počtu žen v politice projeví na výsledných politických rozhodnutích a za jakých okolností umožňují kvóty účinně prosazovat zájmy žen. V neposlední řadě je věnována pozornost problematice zavádění kvót v Africe. Jako ukázka úspěšného uplatňování genderových kvót byla vybrána Jihoafrická republika. Nakonec je poukázáno na nemožnost zavádět kvóty v jakémkoliv politickém prostředí.
|
|
|
Normativní význam legitimizace lobbingu: příklady České republiky a Francie
Vargovčíková, Jana ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Jak je lobbing coby politická praktika legitimizován a co nám způsoby jeho legitimizace můžou prozradit o tom, jak tato praktika vstupuje do proměn pojetí demokratické legitimity? Tato práce se blíže snaží na příkladu diskuzí o regulaci lobbingu v České republice a ve Francii demonstrovat dvouznačnost diskursivní legitimizace lobbingu. Metodou diskursivní analýzy proto ukazuje - na jednu stranu, jak se v legitimizaci lobbingu objevují diskursy participace, blízkosti, zahrnutí dotčených do rozhodování, což svědčí o jejich relevantnosti v současné veřejné debatě v obou studovaných zemích. Na druhou stranu, spojení těchto diskursů s praktikou lobbingu zpětně tvaruje význam participace občanské společnosti a blízkosti, a to způsobem, který tyto demokratizační diskursy omezuje.
|
|
|
Poradní orgány a expertíza v české politice : epistémické komunity a jejich vliv na vysokoškolskou a důchodovou reformu
Merklová, Kateřina ; Polášek, Martin (vedoucí práce) ; Vargovčíková, Jana (oponent)
Poradní orgány a expertíza v české politice - Epistémické komunity a jejich vliv na vysokoškolskou a důchodovou reformu Bc. Kateřina Merklová Diplomová práce Diplomová práce Poradní orgány a expertíza v české politice - Epistémické komunity a jejich vliv na vysokoškolskou a důchodovou reformu se ve své nejobecnější rovině zabývá vztahem politiky a expertízy. Nositelem vědeckého poznání je v našem případě tzv. epistémická komunita, na kterou nahlížíme jako na samostatného aktéra v politickém procesu. V teoretické části práce vysvětlujeme koncept epistémických komunit v jeho původní definici spolu s kritikou a případovými studiemi, které se koncept snažily použít na nejrůznější empirický materiál. Stejně jako většina autorů jsme se vydali cestou, na které jsme definici na několika místech podstatně rozvolnili a jednotlivá rigidní definiční kritéria zproblematizovali a upravili. Empirická část práce představuje případovou studii (N=4), která za použití komparativní metody analyzuje variabilní vliv čtyř konkrétních epistémických komunit (skupina tvůrců Bílé knihy terciárního vzdělávání, Bezděkova komise, Druhá Bezděkova komise a Národní ekonomická rada vlády) na utváření veřejné politiky v daném odvětví a také zdroje tohoto vlivu. S ohledem na náš výzkumný záměr a otázky jsme pro samotný výzkum použili...
|
|
|
Patterns of the legitimation of lobbying in Central Europe and their ambivalences
Vargovčíková, Jana ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Georgakakis, Didier (oponent) ; Perottino, Michel (oponent)
Práce zkoumá pokusy o profesionalizaci a institucionalizaci lobbingu v Polsku a v České republice od začátku 90.-tých let 20. století do roku 2016, z hlediska sociologie profesí, sociologie tvorby veřejných politik a také jejich interpretativní analýzy. Nejdříve na základě analýzy profesních drah osmdesáti polských a českých lobbistů předkládá společnou typologii lobbistů konzultantů pro obě země a ukazuje, jak snahy o získání uznání a zlepšení profesního statusu, tedy snahy o profesionalizaci lobbingu, souvisejí se snahou o získání politické legitimity. Pak uchopuje lobbing jako specifický způsob politizace polické aktivity soukromých aktérů. Ukazuje, za jakých podmínek byl lobbing v obou zemích coby problém konstruován a nastolen na agendu, jakou roli v této politizaci sehrály mezinárodní organizace a externí aktéři, a konečně, jakým způsobem tyto pokusy o regulaci lobbingu participují na redefinici symbolické hranice mezi veřejnou a soukromou sférou.
|
|
|
French Republic and its position in the World
Čupka, Mikuláš ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Vargovčíková, Jana (oponent)
Účelem této diplomové práce je popsat V. Francouzskou Republiku, její specifický způsob fungování a hlavně postavení prezidenta, jako charakteristický znak poloprezidentských systémů. Úvod práce a první kapitola se věnují historickým předpokladům a okolnostem, které vedly k vzniku V. republiky. Následně práce popisuje základní politické instituce francouzského systému. V druhé části se práce zabývá teoriemi poloprezidentských systémů a pochopením francouzského prototypu v rámci těchto definící. Třetí kapitola následně porovnává politickou praxi ve Spojených státech amerických a ve Francii. Stejně tak porovnává i oba tipy prezidentů v daných zemích. V závěru je tématem práce schopnost francouzského prezidenta vládnout jako novodobý "monarcha" v rámci V. Francouzské Republiky. Klíčová slova V. Francouzská Republika; Poloprezidentský systém; Kohabitácie; Prezident; Premiér; Politická kultúra; Spojené státy americké; Ústava
|
|
|
Lobbing a jeho regulace v České republice
Hujová, Anna ; Bašný, Adam (vedoucí práce) ; Vargovčíková, Jana (oponent)
Diplomová práce "Lobbing a jeho regulace v České republice" se zamýšlí nad teoretickými i praktickými aspekty regulace lobbingu. Jejím cílem je navržení komplexní a efektivní regulace lobbingu pro Českou republiku. V první části definuje základní pojmy: lobbing, lobbista a veřejný činitel. Poté přináší teoretický přehled nástrojů regulace lobbingu. Postupně popisuje obě formy regulace - samoregulaci i zákonnou regulaci. Samostatná kapitola je věnována odlišení lobbingu od korupčního jednání. Následující kapitola přináší přehled regulace lobbingu ve vybraných státech. Tento přehled ukazuje různé možnosti a přístupy k regulaci lobbingu, jež se odrážejí v úpravách jednotlivých států. V praxi se využívá nastavení práv a povinností pro lobbisty, lobbované nebo obě skupiny současně. Pozornost je dále v diplomové práci věnována dosavadním pokusům o regulaci lobbingu v České republice, z nichž žádný nebyl do dnešního dne v praxi aplikován. Na základě poznatků z předchozích kapitol a zhodnocení stavu regulace lobbingu v České republice jsou navrženy základní principy regulace této činnosti. Závěrečná kapitola představuje vyústění celé práce a přináší nám konkrétní přehled opatření, která představují komplexní regulaci lobbingu.
|
|
|
Poradní orgány a expertíza v české politice : epistémické komunity a jejich vliv na vysokoškolskou a důchodovou reformu
Merklová, Kateřina ; Polášek, Martin (vedoucí práce) ; Vargovčíková, Jana (oponent)
Poradní orgány a expertíza v české politice - Epistémické komunity a jejich vliv na vysokoškolskou a důchodovou reformu Bc. Kateřina Merklová Diplomová práce Diplomová práce Poradní orgány a expertíza v české politice - Epistémické komunity a jejich vliv na vysokoškolskou a důchodovou reformu se ve své nejobecnější rovině zabývá vztahem politiky a expertízy. Nositelem vědeckého poznání je v našem případě tzv. epistémická komunita, na kterou nahlížíme jako na samostatného aktéra v politickém procesu. V teoretické části práce vysvětlujeme koncept epistémických komunit v jeho původní definici spolu s kritikou a případovými studiemi, které se koncept snažily použít na nejrůznější empirický materiál. Stejně jako většina autorů jsme se vydali cestou, na které jsme definici na několika místech podstatně rozvolnili a jednotlivá rigidní definiční kritéria zproblematizovali a upravili. Empirická část práce představuje případovou studii (N=4), která za použití komparativní metody analyzuje variabilní vliv čtyř konkrétních epistémických komunit (skupina tvůrců Bílé knihy terciárního vzdělávání, Bezděkova komise, Druhá Bezděkova komise a Národní ekonomická rada vlády) na utváření veřejné politiky v daném odvětví a také zdroje tohoto vlivu. S ohledem na náš výzkumný záměr a otázky jsme pro samotný výzkum použili...
|
|
|
Kvóty v politice jako cesta k zrovnoprávnění žen a mužů?
Mottlová, Markéta ; Bíba, Jan (vedoucí práce) ; Vargovčíková, Jana (oponent)
Práce se zabývá problematikou nízkého zastoupení žen v police a jejím možným řešením v podobě kvót. Trvalá podreprezentace žen na místech, kde dochází k politickým rozhodnutím, nepochybně vytváří demokratický deficit. Hlavní otázkou, na kterou je hledána odpověď, je, zda zavádění kvót do politiky představuje efektivní metodu dosažení rovnosti pohlaví. Jsou zde představeny argumenty pro a proti zavádění kvót a několik teoretických konceptů, o něž se systém kvót opírá - politika přítomnosti, deskriptivní reprezentace a diferencované občanství. Pozornost je věnováno i tomu, proč má tradiční rozdělení práce v rodině mezi ženou a mužem zásadní vliv na nerovnost žen ve veřejné sféře. V práci jsou popsány různé typy kvót, s kterými se v současnosti můžeme setkat. Dále se věnuje otázce, zda se zvýšení počtu žen v politice projeví na výsledných politických rozhodnutích a za jakých okolností umožňují kvóty účinně prosazovat zájmy žen. V neposlední řadě je věnována pozornost problematice zavádění kvót v Africe. Jako ukázka úspěšného uplatňování genderových kvót byla vybrána Jihoafrická republika. Nakonec je poukázáno na nemožnost zavádět kvóty v jakémkoliv politickém prostředí.
|
|
| |
|
|
Morální odpovědnost kolektivů
Fojt, Viktor ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Vargovčíková, Jana (oponent)
Předmětem této práce je dlouhotrvající debata o morální odpovědnosti kolektivů, která se vede především mezi dvěma opozičními pohledy na sociální fenomény jako takové. Metodologičtí individualisté interpretují sociální fenomény s odkazem na jedince, zatímco metodologičtí holisté tvrdí, že tyto fenomény nemohou být beze zbytku redukovány na souhrn fenoménů jednotlivců. Metodologičtí individualisté se opírají o klasickou koncepci morální odpovědnosti, která je založena na jednání jedince, jež je v příčinné souvislosti s morální škodou. Tato koncepce se pojí ve své přirozenosti s lidskými jedinci, ale existuje nespočet myslitelů, kteří se snaží argumentovat ve prospěch kolektivní morální odpovědnosti a jejichž cílem je učinit svět prostřednictvím tohoto konceptu morálně lepším. Tato práce se pokouší uvést tuto debatu v její komplexnosti a uvést její nejzajímavější a nejdůležitější argumenty. V rámci debaty o morální odpovědnosti kolektivů se potom můžeme setkat s pojmem sdílené odpovědnosti, distributivní kolektivní odpovědnosti, nedistributivní kolektivní odpovědnosti spojené s organizovanými kolektivy, odpovědností za historické křivdy a s koncepcí morálního poskvrnění. Všechny pojmy budou předmětem této práce. Největší pozornost je pak upřena na odpovědnost politických komunit. V tomto ohledu bude...
|
host ::
RSS.