|
| |
|
|
Volná a řízená kresba u dětí s Aspergerovým syndromem
Macková, Anna ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o kresbě dětí s Aspergerovým syndromem. Je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretickou část tvoří tři hlavní kapitoly. První kapitola shrnuje poznatky o poruchách autistického spektra, zvláště o Aspergerově syndromu. V druhé kapitole se zabývám dětskou kresbou, jejím vývojem u běžné populace, tématikou a diagnostikou. Následuje pojednání o specifických znacích kreseb osob s Aspergerovým syndromem. Empirická část obsahuje kazuistiky dvou dětí s Aspergerovým syndromem a analýzy jejich volných a řízených kreseb. Cílem práce je zjistit, zda se v kresbách dětí s Aspergerovým syndromem objevují nějaké signifikantní znaky související s jejich diagnózou a následně porovnat tato zjištění s odbornou literaturou. Klíčová slova: Aspergerův syndrom, volná kresba, řízená kresba
|
|
| |
|
|
Postavení žáka s poruchou autistického spektra ve třídě ZŠ
Kunce, Eva ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Anotace: Diplomová práce mapuje a analyzuje faktory ovlivňující postavení žáka s poruchou autistického spektra v třídním kolektivu. Teoretické poznatky jsou konfrontovány s konkrétní případovou studií procesu individuální integrace žáka s vysocefunkčním autismem v průběhu devíti let jeho školní docházky Analýza dokumentů, rozhovorů a dotazníkového šetření se zabývá právě socializací tohoto žáka v třídním kolektivu.
|
|
| |
|
|
Teorie metafor v rámci výzkumů poruch autistického spektra
Procházková, Theresa ; Ivan, Michal (vedoucí práce) ; Gvoždiak, Vít (oponent)
Diplomová práce se zabývá teorií metafor ve vybraných výzkumech zaměřených na poruchy autistického spektra. V rámci autistické poruchy mají pacienti sníženou schopnost komunikace a obtížně se orientují v běžných sociálních interakcích, což je způsobeno jejich neschopností se vžívat do myšlení a pocitů druhých lidí. Problémy mají i v chápání metafor, ironie, nadsázky apod. Lakoff a Johnson ve své knize Metafory, kterými žijeme, tvrdí, že celý náš jazyk a naše myšlení funguje na základě metafory, tedy abstraktního myšlení. Předpoklad je, že výzkumy zaměřující se na porozumění metaforám lidí s poruchou autistického spektra se co do pojímání metafory a její definice liší. Teorie metafory představená ve zmíněném díle by měla být schopna poskytnout rámce pro jednotné pojímání metafory. Zároveň by měla být schopna ukázat nedostatky a změny mezi jednotlivými výzkumy.
|
|
|
Vzdělávání osob s poruchou autistického spektra v ČR
Žilincová, Hana ; Procházková, Jana (vedoucí práce) ; Vágnerová, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá vzděláváním dětí s autismem. V teoretické části je rozdělena do deseti kapitol, kde představuje historii autismu, poruchy autistického spektra a diagnostiku poruch autistického spektra. Dále se zaměřuje na triádu problémových oblastí, které zahrnují komunikaci, sociální chování a představivost. Další kapitola se zabývá vzděláváním dětí s autismem. Poslední kapitola se skládá z metod vzdělávání dětí s autismem. V praktické části je představen výzkum, který byl proveden pomocí dotazníku. Dále jsou v této části uvedeny rozhovory s odborníky, zabývajícími se poruchami autistického spektra a rozhovory s pedagogickými asistenty.
|
|
|
Vzdělávání dítěte s narušenou komunikační schopností na základní škole běžného typu
Dudáčková, Gabriela ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá vzděláváním dětí s komunikačními problémy na běžné základní škole. V teoretické části je popsán ontogenetický vývoj řeči, poruchy řeči a jazykové roviny. Druhá kapitola se zabývá komunikací a narušenou komunikační schopností. Je zde také zařazena podkapitola o autismu, Aspergerově syndromu, vývojové dysfázii a zásadách komunikace s dětmi s výše zmíněným znevýhodněním. Jsou zde také vysvětleny pojmy alternativní a augmentativní komunikace, pojem inkluze s jeho legislativním rámcem a vývojem po roce 1989, kde je zmíněn Rámcově vzdělávací plán a stručná charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk a matematika. Praktická část popisuje zvládání první třídy u dětí s autismem, vývojovou dysfázii a Aspergerovým syndromem. Zvláště pak zvládání matematiky a Českého jazyka. Jsou zde zpracované případové studie a rozhovory s učitelkami, které tyto děti vedly v první třídě. V závěru je uvedeno několik doporučení pro pedagogickou praxi.
|
|
|
Sociální status integrovaného žáka s Aspergerovým syndromem v třídním kolektivu
Ondráčková, Kamila ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Cílem této diplomové práce je zmapovat oblast sociálního začlenění žáků s Aspergerovým syndromem do třídních kolektivů běžných základních škol. Teoretická část je založena na analýze dostupné odborné literatury, vztahující se k tématu práce. Věnuje se definování diagnózy Aspergerův syndrom a jejím projevům, pojmu integrace se zaměřením na integraci žáka s Aspergerovým syndromem a dále termínu klima třídy a možnostem jeho diagnostiky a rozvoje. V praktické části, která vychází z poznatků části teoretické, se potom autorka zabývá analýzou sociálního statusu integrovaných žáků s Aspergerovým syndromem. Sociometrické techniky jsou zde zkombinovány s projektivní metodou a obojí je doplněno vlastním dotazníkem pro pedagogické pracovníky a kvalitativními postupy, především rozhovory s pedagogy a pozorováním ve třídě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Sociální sebepojetí u dívek s Aspergerovým syndromem
Slavíčková, Kateřina ; Vozková, Anna (vedoucí práce) ; Tetourová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce kvalitativně zpracovává rozhovory dívek a jejich pečujících osob na téma přátelských vztahů a sociálního sebepojetí. Cílem práce je kromě pojetí přátelství objasnit obraz sociálního sebepojetí dívek, tedy jak vnímají svou vlastní účinnost v oblasti navazování přátelských vztahů, která je následně dána do souvislosti s tím, jak si myslí jejich pečující osoby, že by dívky dané sociální situace zvládly. V teoretické části práce nejdříve vymezuje problematiku Aspergerova syndromu, poté sociálního sebepojetí, kde se konkrétně zaměřuje na stěžejní koncept celé práce, koncept self- efficy od Alberta Bandury, úžeji pak pojetí sociálního self-efficacy od Jennifer Connoly a v neposlední řadě se věnuje oblasti přátelství. Empirická část nejdříve vymezuje obecný výzkumný problém a zahrnuje výzkumnou otázku. Věnuje se metodě, sběru dat a způsobu jejich zpracování. Konkrétně pak vymezuje metodu zakotvené teorie (grounded theory). Také prezentuje výsledky z části sociálního self-efficacy a obsahuje interpretaci výsledků. V diskuzi poté dále rozebírá propojení těchto výsledků s literaturou a zahrnuje možné limity práce. Klíčová slova: Sociální self-concept, Aspergerův syndrom, adolescence, dívky, přátelství, vědomí vlastní účinnosti
|
host ::
RSS.