|
|
Ověření korespondence mezi mediální a veřejnou agendou
Horová, Terezie ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Lupač, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu korespondence mezi mediální a veřejnou agendou. Vychází z dřívějších výzkumů, kde vztah mezi mediální a veřejnou agendou jako první zanalyzoval sociolog McCombs (Dearing a Rogers 1996: 6). Na základě pramenů se zaměřuje na prokázání souvislosti na konkrétním případu církevních restitucí, kde se probírá zejména jejich vývoj a názory jak v mediální, tak ve veřejné agendě. Oproti předchozí teorii se práce snaží hlouběji proniknout do souvislostí mezi mediální a veřejnou agendou a zkoumat jejich vzájemnou korespondenci. Pro zanalyzování mediální agendy autorka používá metodu obsahové analýzy novinových článků ve vybraných tištěných médiích. Výsledek pak porovnává se sekundární analýzou dat průzkumu Naše společnost realizovaným Centrem pro výzkum veřejného mínění, který v tomto případě zastupuje veřejnou agendu. Hlavním výsledkem šetření je pak ověření, že mezi mediální a veřejnou agendou k vzájemnému ovlivňování dochází i v konkrétním případě problematiky církevních restitucí. Jednak se daří identifikovat podobnost mezi četností výskytů jednotlivých mediálních zpráv a zájmu veřejnosti o dané téma. Dále se také objevuje spojitost mezi názory na téma v mediální i veřejné agendě. Ukazuje se, že negativní názor na proces schvalování zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi...
|
|
|
Mediální reprezentace sociální nepřizpůsobivosti - kritická diskurzivní analýza
Malík, Tomáš ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Tématem diplomové práce je konceptualizace mediálního diskurzu společenské nepřizpůsobivosti na praktickém příkladu zpravodajství internetového portálu iDNES.cz. Analyzuji možné ideové zdroje a sociální faktory, které existenci tohoto diskurzu podmiňují. Zároveň zjišťuji jeho konkrétní projevy v mediálních sděleních. Především to, jaké identity a charakteristické vlastnosti byly společensky nepřizpůsobivým lidem v textech žurnalisty připisovány v letech 2006 až 2009. Pro popis tohoto diskurzu jsem zvolil metodologický rámec kritické diskurzivní analýzy v podání Normana Fairclougha.
|
|
|
Koncept nastolování agendy v kontextu českých mediálních studií
Nečas, Vlastimil ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Předložená dizertační práce vychází z širokého proudu úvah o vztahu masových médií, společnosti a politiky a detailně se věnuje jednomu specifickému konceptu, který se pokouší tyto vztahy pojmenovat, modelovat a empiricky zkoumat. Základní cíle práce lze shrnout do dvou vzájemně provázaných oblastí. První cílem je představit v českém odborném prostředí koncept nastolování agendy, nabízející teoretický, pojmový a výzkumný rámec pro analýzu vztahů mezi obsahy masových médií, dynamikou veřejného mínění a politickou sférou. Druhým cílem je pak analýza teoretického ukotvení a způsobů zkoumání procesů nastolování agendy v českém sociálně-vědním prostoru. Teoretická část práce (kapitola 1. až kapitola 3.5) je strukturována podle dvou hledisek: diachronního a synchronního. V diachronní perspektivě se snažíme pojmenovat společenský kontext a historické kořeny zkoumání nastolování agendy, jeho postupný vývoj, hlavní trendy a vývojové linie. Plynule pak přecházíme do synchronní perspektivy, kdy popisujeme odborné a oborové ukotvení nastolování agendy, a pomocí dostupných klasifikací detailně analyzujeme existující úrovně studia nastolování agendy a hlavní výzkumné oblasti. Druhá základní oblast dizertační práce je ukotvena ve snaze identifikovat, pojmenovat a analyzovat způsoby zkoumání procesů nastolování témat v...
|
|
|
Tři roky po referendu o brexitu: Analýza twitterových účtů "Leave EU" a "People's Vote"
Chvála, David ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Diplomová práce s názvem Tři roky po referendu o brexitu: Analýza twitterových účtů "Leave EU" a "Peoples' Vote" zkoumá komunikaci dvou twitterových účtů zájmových skupin Leave.EU a People's Vote. Práce rozebírá za pomocí kvantitativní obsahové analýzy komunikaci obou účtů, nastolování agendy a rámcování obsahu. Cílem práce je rozebrat zaměření a profilaci obou účtů a zjistit do jaké míry je twitterový obsah tvořen na základě zpětné reakce sledujících a jak je tento obsah rámcován.
|
|
|
Fenomén zadluženosti českých domácností
Šrédlová, Jana ; Mašková, Pavla (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Práce pojednává o problematice předluženosti českých domácností. Autorka se zaměřuje především na téma předlužení a na jeho příčiny. Předlužení považuje za hlavní problém spjatý se zadlužováním a vysvětluje ho jako negativní rizikový společenský jev. První část textu se věnuje zdůvodnění trendu zvyšující se spotřeby s ohledem na teorii konzumerismu a na teorii postmoderní společnosti, v neposlední řadě vysvětluje spojitost chudoby a sociálního vyloučení s tematikou života na dluh. Následně text analyzuje současný stav zadluženosti domácností v České republice a vsazuje do širšího kontextu v porovnání se zeměmi Evropské unie, s bližším zaměřením na Velkou Británii. Stěžejní částí textu je identifikace socioekonomických faktorů přispívajících k zadluženosti domácností. Těmi jsou nízké příjmy, vysoké výdaje a nízká finanční gramotnost. V této návaznosti autorka předkládá způsoby, jakými se v ČR zmírňuje zadluženost domácností se zaměřením na poradny dluhového poradenství a na výukové programy pro zvýšení finanční vzdělanosti na základních a středních školách. V poslední kapitole na základě provedených rozhovorů a analýzy statistik konstruuje autorka profil osoby, jež je nejvíce náchylná ocitnout se v dluhové pasti.
|
|
|
Transmedia Storytelling & Amnesty International In the Czech Republic and the UK, 1993-2003
O'Donoghue, Veronique ; Cviklová, Lucie (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Od devadesátých let dvacátého století lze sledovat dva souběžné procesy: výrazný rozmach digitální komunikace a rozvoj neziskového sektoru. Ačkoliv neziskový sektor sílil globálně, v České republice byl tento růst ještě patrnější, navíc se zde neziskové organizace v první dekádě po pádu komunismu setkávaly se zajímavými výzvami. Předkládaná explanatorní případová studie srovnává pomocí SWOT analýzy organizaci Amnesty International v České republice a ve Velké Británii. Při náhledu na historii organizace, na způsob jejího fungování a na konkrétní aktivity různých jejích sekcí v obou zemích je aplikována metoda komunikace zvaná transmedia storytelling, jež je uplatňována například v žurnalistice či v komerčním sektoru, není ovšem příliš využívána v neziskovém sektoru. Cílem práce je prozkoumat, jak může být tato technika užitečná pro mezinárodní neziskové organizace, jako je Amnesty International, a to zejména v efektivitě tzv. nastolování agendy, při mobilizaci zdrojů a při volbě vhodných technik vedení kampaní a získávání finančních prostředků v závislosti na specifikách daného regionu. Klíčová slova: transmedia storytelling, Amnesty International, nastolování agendy, neziskové organizace, mobilizace zdrojů.
|
|
| |
|
|
Mediální reprezentace organizací občanské společnosti
Hartová, Tereza ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Diplomová práce představuje mediální reprezentace organizací občanské společnosti (OOS) prostřednictvím kvantitativní obsahové analýzy čtyř deníků (HN, LN, MFD a Právo). Cílem práce je analyzovat a popsat mediální reprezentace OOS ve vztahu k prvkům, které tyto reprezentace představují, dále pomocí prostoru a priority, témat, organizací a aktérů, které jsou s nimi spojovány. Zvolená metoda umožňuje komparaci mediálních reprezentací pro jednotlivé deníky. Práce vychází ze sociálně-konstruktivistického paradigmatu se zaměřením na teorii nastolování agendy, gatekeepingu a zpravodajských hodnot. Práce tematizuje specifika OOS a neziskovou logiku ve vztahu k mediální a žurnalistické logice a jejich vliv na výslednou podobu mediální reprezentací OOS, a to i s ohledem na možná nezisková dilemata. Výsledné mediální reprezentace jsou silně určovány regionalitou a vztahy s ostatními sektory. OOS jsou prezentovány prostřednictvím pozitivní a nekontroverzní tematiky dobrých skutků. Regionalita je spolu se sociální tematikou také nejfrekventovanějším tématem spojovaným s OOS.
|
|
|
HIV/AIDS v českých denících v proměnách času (1996-2009)
Kvášová, Sabina ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Předkládaná magisterská práce "HIV/AIDS v českých denících v proměnách času (1996-2009)" pojednává o mediálním pokrytí tématu HIV/AIDS v denících MF Dnes, Blesk a Hospodářské noviny v letech 1996, 1998, 2000, 2004 a 2009. Práce konfrontuje z dlouhodobého hlediska mediální agendu (reálný počet článků a témat, které byly v souvislosti s problematikou HIV/AIDS v analyzovaných denících uveřejněny) s reálným počtem nově hlášených HIV pozitivních a sleduje objem finančních dotací Ministerstva zdravotnictví (MZ ČR) určených na prevenci v této oblasti; odpovídá na otázku, zda jsou témata HIV/AIDS médii zpravidla zpracovávána epizodicky s důrazem na příběh; identifikuje hlavní témata, která se v rámci problematiky HIV/AIDS v médiích nejčastěji objevují a konkrétně se hlouběji zabývá frekventovaným tématem celebrit v souvislosti s HIV/AIDS. Práce mimo jiné konfrontuje dosažené výsledky o mediálním pokrytí tohoto tématu, dosud nevyléčitelné nemoci AIDS,v českých denících se zahraničními pracemi, které se tomuto tématu v rámci mediálních studií věnují. Samotnou analýzu tvoří dvě části sledující specifické aspekty za použití různých analytických nástrojů. Kvantitativní obsahová analýza sleduje články, které se v analyzovaných denících o tématu HIV/AIDS objevují. Druhá část doplňuje studii o kvalitativní šetření tématu...
|
|
|
Kritéria pro výběr zpráv z Evropského parlamementu do českých médií
Šponerová, Klára ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce "Kritéria pro výběr zpráv z Evropského parlamentu do českých médií" pojednává o faktorech, které ovlivňují zařazování zpráv o dění v Evropském parlamentu do českých tištěných a internetových deníků a zároveň vymezuje charakteristiky, které jsou pro tyto zprávy typické. V teoretické části se věnuje politické a mediální komunikaci a logice, přechází k hlavním konceptům tvorby zpravodajství, jako je agenda setting, framing a priming. Věnuje se také mediální a intermediální agendě a prezentuje již známé poznatky o vztahu Evropské unie a médií. Součástí praktické části práce je také výzkum, jehož cílem je pomocí kvantitativní obsahové analýzy zmapovat charakteristiky typické pro zpravodajství o Evropském parlamentu, jako konkrétní instituce Evropské unie a ověření předpokladů, vycházejících z již dříve provedených zahraničních výzkumů, zaměřených na tematiku EU. Snaží se tak lépe určit, jaké znaky vykazují masmediální obsahy, které jsou pro českou veřejnost do značné míry hlavním zdrojem informací o evropských strukturách. Práce se zároveň snaží odpovědět na otázku často diskutované nedostatečné prezentace evropské agendy ve zpravodajských agendách médií, kterou společenství Evropské unie řeší napříč členskými zeměmi.
|
host ::
RSS.