|
|
Analýza problematiky odsunu Němců v dobovém tisku v letech 1945 - 1946.
Gročková, Marie ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Cviklová, Lucie (oponent)
Pro svou diplomovou práci jsem si zvolila téma: Analýza problematiky odsunu Němců v dobovém tisku v letech 1945-1946. V úvodní části práce se zaměřím na metodologii a zvolený typ analýzy. Poté v teoretickém podložení práce budu interpretovat vývoj vztahu mezi Čechy a Němci, pokusím se zevrubně popsat, kdy začaly první konflikty mezi oběma národy. Dále se budu zabývat odsunem Němců jako takovým, fázemi odsunu s přihlédnutím ke vzniku soustavy internačních táborů, dekrety prezidenta republiky i pohledy obou národů na danou problematiku. V poslední kapitole se budu věnovat analýze tisku z let 1945-1946. Mým cílem bude poté popsat diskurs poválečného Československa co se odsunu Němců, postoje mocností, ale i vize budoucí republiky Československé, jak ji ustavila tehdejší politická reprezentace.
|
|
| |
|
|
Different Mentality as a basis of international conflicts. The case of escalation relations between Russia and the EU in 2008 - 2018.
Kruglikova, Ekaterina ; Cviklová, Lucie (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Od rusko-gruzínské války (2008) je možné sledovat postupné zhoršování vztahů mezi Ruskou federací a Evropskou Unií; tento proces vyvrcholil během ukrajinské krize a anexe Krymu. Za účelem pochopení, zkoumání důvodů a průběhu konfliktu je uplatněn kulturní přístup. Cílem práce je vymezit konfliktní názory a hodnoty na základě kulturní perspektivy. Současné vyhrocení vztahů je vyhodnoceno jako kulturní konflikt, přičemž odlišná mentalita je považována za jeden z vlivných faktorů a možných dimenzí analýzy konfliktu. Závěrečná práce také upozorňuje na vnitřní kulturní mechanismy a rysy vyvolávající agresivní zahraniční politiku a považuje kulturní identitu za soubor idejí, které ospravedlňují a vytvářejí odpor a konflikt s ostatními kulturami. Práce je také pokusem představit pojem individuální mentality, vysvětlit souvislost mezi osobní a skupinovou mentalitu a zjistit, jak obsah kulturního významu ovlivňuje formování způsobu uvažování jednotlivce, tj. systém osobních názorů a hodnot. Výzkumná část je založena na předběžném srovnávacím dotazníkovém šetření s třiceti respondenty, sekundární analýze World Value Survey a deseti hloubkových rozhovorech se třemi otázkami, analyzovanými prostřednictvím mentálního modelu a kódovanými na základě principu Grounded Theory.
|
|
|
Transmedia Storytelling & Amnesty International In the Czech Republic and the UK, 1993-2003
O'Donoghue, Veronique ; Cviklová, Lucie (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Od devadesátých let dvacátého století lze sledovat dva souběžné procesy: výrazný rozmach digitální komunikace a rozvoj neziskového sektoru. Ačkoliv neziskový sektor sílil globálně, v České republice byl tento růst ještě patrnější, navíc se zde neziskové organizace v první dekádě po pádu komunismu setkávaly se zajímavými výzvami. Předkládaná explanatorní případová studie srovnává pomocí SWOT analýzy organizaci Amnesty International v České republice a ve Velké Británii. Při náhledu na historii organizace, na způsob jejího fungování a na konkrétní aktivity různých jejích sekcí v obou zemích je aplikována metoda komunikace zvaná transmedia storytelling, jež je uplatňována například v žurnalistice či v komerčním sektoru, není ovšem příliš využívána v neziskovém sektoru. Cílem práce je prozkoumat, jak může být tato technika užitečná pro mezinárodní neziskové organizace, jako je Amnesty International, a to zejména v efektivitě tzv. nastolování agendy, při mobilizaci zdrojů a při volbě vhodných technik vedení kampaní a získávání finančních prostředků v závislosti na specifikách daného regionu. Klíčová slova: transmedia storytelling, Amnesty International, nastolování agendy, neziskové organizace, mobilizace zdrojů.
|
|
| |
|
|
Obraz vnitřního nepřítele v diskurzu bezpečnostních složek
Jeřábková, Darina ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Cviklová, Lucie (oponent)
"Vnitřní nepřítel" byl formální termín používaný ve slovníku státní bezpečnosti. Byla to vymezená kategorie odpůrců minulého režimu. Činností státní bezpečnosti bylo chránit socialistické a společenské zřízení. Ochrana spočívala v boji proti vnějšímu a vnitřnímu nepříteli. Bezpečnostní složky pro svoji činnost určovali, kdo splňuje tato kritéria. Diplomová práce "Obraz vnitřního nepřítele v diskurzu bezpečnostních složek" se vymezeným cílem snaží nalézt, jak byl v diskurzu státní bezpečnosti vnitřní nepřítel definován. Práce je rozdělená na teoretickou a empirickou část. V empirické části je k nalezení charakteristiky "vnitřního nepřítele" použita kvalitativní metoda analýzy diskurzu. Všechny analyzované texty pocházejí z Archivu bezpečnostních složek vztahující se k tomuto tématu. Texty jsou vymezeny dekádami období let 50 až 80 minulého století.
|
|
| |
|
|
Different Mentality as a basis of international conflicts. The case of escalation relations between Russia and the EU in 2008 - 2018.
Kruglikova, Ekaterina ; Cviklová, Lucie (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Od rusko-gruzínské války (2008) je možné sledovat postupné zhoršování vztahů mezi Ruskou federací a Evropskou Unií; tento proces vyvrcholil během ukrajinské krize a anexe Krymu. Za účelem pochopení, zkoumání důvodů a průběhu konfliktu je uplatněn kulturní přístup. Cílem práce je vymezit konfliktní názory a hodnoty na základě kulturní perspektivy. Současné vyhrocení vztahů je vyhodnoceno jako kulturní konflikt, přičemž odlišná mentalita je považována za jeden z vlivných faktorů a možných dimenzí analýzy konfliktu. Závěrečná práce také upozorňuje na vnitřní kulturní mechanismy a rysy vyvolávající agresivní zahraniční politiku a považuje kulturní identitu za soubor idejí, které ospravedlňují a vytvářejí odpor a konflikt s ostatními kulturami. Práce je také pokusem představit pojem individuální mentality, vysvětlit souvislost mezi osobní a skupinovou mentalitu a zjistit, jak obsah kulturního významu ovlivňuje formování způsobu uvažování jednotlivce, tj. systém osobních názorů a hodnot. Výzkumná část je založena na předběžném srovnávacím dotazníkovém šetření s třiceti respondenty, sekundární analýze World Value Survey a deseti hloubkových rozhovorech se třemi otázkami, analyzovanými prostřednictvím mentálního modelu a kódovanými na základě principu Grounded Theory.
|
|
| |
|
|
Ženská národní rada, propagátor ženské emancipace
Ledererová, Eva ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Cviklová, Lucie (oponent)
Ženská národní rada, propagátor ženské emancipace Abstrakt Diplomová práce se zabývá Ženskou národní radou, největší proženskou organizací meziválečného Československa, která fungovala v letech 1923-1942. Ukazuje, jakým způsobem Ženská národní rada fungovala a jakým činnostem se věnovala. A také cíle a způsoby, kterými jich dosahovala. Hlavní snahou Ženské národní rady bylo uvést do praxe rovnoprávnost žen a mužů, tak jak ji deklarovala ústava z roku 1920. Nejúčinnějším způsobem byla kontrola existujících i připravovaných zákonů. Podrobovala je pečlivému zkoumání a v případě, že objevila pasáže, které ženy znevýhodňovaly, připravila opravné návrhy. Na zákonodárce následně apelovala, aby její návrhy vzali v potaz a promítli je do konečného znění zákonů. Tímto způsobem se jí podařilo několik důležitých zákonů změnit do spravedlivější podoby. Mimo to byla Ženská národní rada aktivní i na jiném poli. Pořádala přednášky, kulturní akce a snažila se ženy vzdělávat. Hlavní postavou Rady byla její zakladatelka a předsedkyně Františka Plamínková, bez které by Rada jen stěží prosazovala své podněty s takovým úspěchem. Františka Plamínková, dnes téměř zapomenutá postava, byla v meziválečném období světově známou osobností, jejíž život byl násilně ukončen během druhé světové války. Klíčová slova: Ženská národní rada,...
|
host ::
RSS.