|
| |
|
|
Vývoj českých učebnic prvopočátečního čtení a psaní v průběhu 20. století
Bousová, Barbora ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem učebnic prvopočátečního čtení a psaní v českém jazyce, které byly používány na území dnešní České republiky v průběhu 20. století. Vychází z výčtu metod výuky od počátku do současnosti, na něj navazuje popisem a hodnocením většiny učebnic používaných v minulém století a uvádí životopisy hlavních autorů. V závěrech kapitol i závěru práce samotné sleduje posun v charakteru učebnic i výuky. Klíčová slova čtení, výuka čtení, výuka psaní, učebnice čtení, slabikáře, první čítanky
|
|
|
Práce s textem a rozvíjení čtenářské gramotnosti minoritních skupin
Vejlupek, Michal ; Zelinková, Olga (vedoucí práce) ; Štréblová, Miroslava (oponent)
Resumé Práce s textem a rozvíjení čtenářské gramotnosti minoritních skupin Moje diplomová práce, Práce s textem a čtenářská gramotnost u minoritních skupin, pojednává o čtení a čtenářské gramotnosti. Zabýval jsem se definicemi těchto pojmů s nastíněním jeho vývoje. Popsal jsem historický vývoj jednotlivých metod výuky čtení se zaměřením na porozumění. U minoritních skupin jsem se zaměřil na vietnamské etnikum a problematiku jeho života u nás s důrazem na odlišnou komunikaci. Přiblížil jsem problematiku žáků s odlišným mateřským jazykem a způsob výuky v České republice, která je zatím v počátcích. V praktické části jsem zkoumal, jaké jsou rozdíly mezi vietnamskými a českými žáky a mé výsledky potvrzují, že téměř žádné. Nalezl jsem sice horší výsledky v porozumění, ale nijak výrazné. Výsledky čtenářského dotazníku ukazují ještě menší rozdíly.
|
|
|
Čtení adolescentů se specifickými poruchami učení
Břečková Chalupová, Eva ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Jošt, Jiří (oponent) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
Disertační práce je zaměřena na problematiku čtení u adolescentů se specifickými poruchami učení. V teoretické části práce popisuje základní teoretická východiska problematiky čtení, přístupu ke specifickým poruchám učení, specifika čtení a s ním souvisejících dovedností u adolescentů a dospělých osob. Výzkumná část práce zahrnuje analýzu a interpretaci dat získaných srovnáním výkonů ve čtení studentů se specifickými poruchami učení s výkony studentů intaktní populace. Hlavním cílem práce je odhalit základní charakteristiky čtení adolescentů se specifickými poruchami učení.
|
|
| |
|
|
Proměny vztahu čtenáře ke knize v letech 1990-2009
Suková, Anna ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Prázová, Irena (oponent)
Bakalářská práce Proměny vztahu čtenáře ke knize v letech 1990-2009 si vytkla za cíl popsat a objasnit vývoj čtenářství v České republice od porevolučních let až do současnosti s přesahem do let osmdesátých. Mapování této problematiky je založeno na analýze řady čtenářských průzkumů, které se zabývaly vztahem čtenáře ke knize, čtenářskými návyky, chováním na knižním trhu, knihovnami, preferovanými literárními žánry a autory apod. O všech těchto aspektech pojednává i tato práce. Navíc se věnuje i mezinárodním výzkumům čtenářské gramotnosti u školní mládeže (PISA). Na začátku se věnuje typologii čtenářů a snaží se přijít s nejvhodnější definicí čtenáře, pojednává o významu knihy pro lidské společenství a rozebírá proměny na českém knižním trhu od pádu komunistického režimu. Následně charakterizuje sociologický výzkum a jeho náležitosti, stejně jako případná omezení či nedostatky. V nejrozsáhlejší kapitole pak rozebírá jednotlivé čtenářské průzkumy, od informací o tom, jakým způsobem byly provedeny, až po nejdůležitější zjištění, která se pak pokouší zasadit do kontextu a porovnat. Závěrem přináší srovnání základních údajů o těchto výzkumech a jejich vybrané výsledky a uvádí zjištěné trendy v čtenářství i na knižním trhu a upozorňuje na výjimečné postavení českých čtenářů v rámci Evropy.
|
|
|
Vzájemné ovlivňování řeči a pohybu u žákyně s těžkou vývojovou disfázií
Mielniková, Renáta ; Housarová, Blanka (vedoucí práce) ; Štěpáníková, Alena (oponent)
Diplomová práce Vzájemné ovlivňování řeči a pohybu u žákyně s těžkou vývojovou dysfázií je zaměřena na zjištění, jakým způsobem se vzájemně ovlivňuje řeč a pohybové dovednosti právě u žákyně s těžkou vývojovou dysfázií. Ve své teoretické části se nejprve zabývám termínem narušená komunikační schopnost, vývojové dysfázie, její symptomatologií a následně termínem verbální vývojová dyspraxie. Důležité informace související s touto problematikou uvádím rovněž ve druhé kapitole, která se věnuje problematice čtení, procesem osvojováním si čtení i čtením s porozuměním. V pořadí třetí kapitola teoretické části je pak zaměřena na charakteristiku termínu pohyb, motorika, koordinace a v neposlední řadě také dyspraxie. Praktickou část jsem založila na testování dětí třetích tříd a to jak na běžné základní škole, tak na základní škole logopedické, kam dochází i mnou sledovaná žákyně s těžkou vývojovou dysfázií. Došlo k vytvoření dvou testů, a to testu čtení s porozuměním a testu pohybových dovedností. Cílem těchto testů bylo zjištění, jakým způsobem dochází k vzájemnému ovlivňování čtenářských a pohybových dovedností. V závěru své práce pak shrnuji dosažené výsledky, porovnávám výsledky testování mezi kontrolní a experimentální skupinou i žákyní s těžkou vývojovou dysfázií.
|
|
|
Potenciál knih jako zdroj kognitivního kulturního kapitálu: vliv na dosažené vzdělání a socioekonomický status
Gorčíková, Magdaléna ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Diplomová práce Potenciál knih jako zdroj kulturního kognitivního kapitálu: vliv na dosažené vzdělání a socioekonomický status se zabývá sociokulturním fenoménem čtení, jež jako kognitivní dovednost je těsně spjato se základními potřebami dítěte a návykem pracovat a učit se. Cílem této práce je zmapovat mechanismus této kulturní aktivity (jako specifický typ kulturního kapitálu), který nejen v rámci rodiny ale i školy formuje individuální schopnosti jedinců jako předpoklad úspěchu v životě. V teoretické části popisuje životní etapy čtení s jasně vymezenými čtenářskými návyky a utváření vztahu ke knize, nastiňuje koncepci kognitivního kulturního kapitálu a shrnuje význam vnějších determinantů pro vznik a rozvoj čtenářského zájmu. Empirická část pracuje s datovou bází z výzkumu Distinkce a hodnoty 2008 (SOÚ AV ČR, v.v.i.), kde je představena struktura čtenářského klimatu (dostupnost domácí knihovny, nápodoba čtenářských vzorů, interakce o čteném s dítětem i vlastní četba v dětství). V návaznosti na domácí čtenářskou socializaci dětí je analyzován vliv čtenářského klimatu v oblasti vzdělání: na školní výsledky základní škole, přechody mezi jednotlivými stupni vzdělanostního systému (střední škola a vysoká škola) nejvyšší dosažené vzdělání a mezigenerační vzdělanostní mobilita. Dále je analyzován vliv...
|
|
|
Osvojování čtení s využitím alternativních metod a problémy minoritních skupin
Mičková, Kateřina ; Zelinková, Olga (vedoucí práce) ; Štréblová, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou gramotnosti a především výuky čtení. Teoretický podklad definuje gramotnost, minoritní skupiny, metody vyučování čtení a osvojování čtenářských dovedností. Praktická část vychází z dlouhodobého výzkumu, realizovaného pod hlavičkou GAČR v letech 2009 - 2011. V této práci je zpracovávána pouze část tohoto výzkumu, a to na ZŠ Hanspaulka v Praze. Výzkum se zabýval připraveností dětí na počátku školní docházky k výuce čtení, ve škole, kde se k vyučování čtení používá metoda analyticko-syntetická hlásková. Následně bylo porovnáváno, na jaké úrovni jsou děti na konci 1. ročníku ve čtení. Zjišťovala se zde míra závislosti dobré nebo rizikové připraveností dítěte na počátku školní docházky pro výuku čtení a úroveň čtení na konci 1. ročníku.
|
|
|
Oblíbené a neoblíbené pohádkové postavy u dětí předškolního věku v MŠ
TUŠOVÁ, Petra
Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaké pohádkové postavy děti v mateřské škole upřednostňují a které naopak nemají v oblibě. Zajímala jsem se o vlastnosti pohádkových postav, které se dětem líbí, nebo jsou jim nesympatické, co je k jejich výběru motivuje a jaké k tomu uvádějí důvody. Teoretická část objasňuje téma dítěte předškolního věku prostřednictvím vývojových teorií (Freuda, Piageta a Eriksona). Zabývá se teoriemi pohádek (Bettelheima, Junga, von Franz), postoji, předsudky a stereotypy dětí. Metodologická část vymezuje základní pojmy vztahující se k dané problematice (kvalitativní výzkum, zakotvená teorie, metoda rozhovoru a pozorování). V praktické části provedené metodou kvalitativního výzkumu jsou zaznamenána pozorování dětí při hře a během rozhovorů o pohádkách. V bakalářské práci jsou rovněž zaznamenány části rozhovorů o pohádkových postavách. V závěru práce pak shrnuji nalezené oblíbené a neoblíbené pohádkové postavy a vlastnosti, o kterých děti rozhodly, že jsou jim sympatické a o kterých nikoliv.
|
host ::
RSS.