|
|
Vybrané psychologické aspekty posuzování nebezpečnosti, rizika recidivy a možnosti resocializace pachatelů násilného trestného činu
Valentová, Petra ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent) ; Jiřička, Václav (oponent)
Hlavním cílem předkládané rigorózní práce, jež vychází z diplomové práce autorky Vybrané psychologické aspekty posuzování nebezpečnosti pobytu pachatelů trestného činu na svobodě, rizika recidivy a možnosti resocializace, je zavedení jednoho z momentálně nejčastěji užívaných nástrojů v zahraničí k posouzení rizika recidivy pachatelů násilného trestného činu HCR-20, 3. verze, do českého prostředí, jako nástroje nejen na měření rizika recidivy, ale i na posouzení efektivity terapeuticko-resocializačních programů. Konkrétně se jedná o detailnější představení teoretického podkladu tohoto nástroje a o ukázku kvalitativního vyhodnocení metody na třech kazuistických případech s důrazem na aplikaci změn v profilu pacientů na konkrétní resocializační program. V kvantitativní části práce je pak měřena efektivita terapeutiko-resocializačního programu, zde ochranného léčení, pomocí výše zmíněného nástroje. Tento projekt podtrhuje důležitost často v českém prostředí podceňovaného výcviku v užívání HCR-20 (V3) k posouzení rizika recidivy, důležitost nabytých zkušeností s posuzováním rizika recidivy a v neposlední řadě důležitost užívání jednotné transparentní metody v této oblasti. Studie zároveň podporuje zavedení standardizovaného nástroje hodnocení rizika recidivy tak, aby se Česká republika přiblížila...
|
|
|
Psychologická intervence u matek nedonošených dětí
Matoušová, Milada ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Disertační práce je zaměřena na problematiku předčasného porodu a vlivu narození nedonošeného dítěte na psychický stav jeho rodičů. Zejména matky nedonošených novorozenců zpravidla prožívají předčasný porod velmi negativně, ale jedná se o složitou životní situaci, která klade zvýšené nároky na oba rodiče, resp. celou rodinu. Stupeň nezralosti a zdravotní stav nedonošeného dítěte zásadním způsobem ovlivňují a narušují kontakt a ranou interakci rodič-dítě, což má vliv na celý vývoj jejich vzájemného vztahu. S následky nedonošenosti se mohou rodiče i dítě vyrovnávat dlouhou dobu, protože nezralost dítěte při narození s sebou nese riziko zdravotních problémů po celý jeho život Lékařská péče o nedonošené novorozence je v České republice na vysoké úrovni a statistické ukazatele péče o tyto děti se drží v celosvětové špičce. V rámci komplexního přístupu k tělesnému a duševnímu zdraví jedince by bylo žádoucí doplnit vynikající lékařskou péči o předčasně narozené děti o psychologickou podporu a pomoc věnovanou jejich rodičům, a později, v případě potřeby, celé rodině. Klíčová slova: rizikové těhotenství, předčasný porod, prenatální vývoj, hranice viability, nedonošený novorozenec, raná interakce, kojení, péče o dítě
|
|
|
Seberegulace a její funkce v socializaci jedince : Meditační praxe jako prostředek emoční a behaviorální seberegulace
Doležalová, Petra ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Kalousová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi rozvoje seberegulace prostřednictvím meditační praxe. Literárně-přehledová část se věnuje seberegulaci a sebekontrole jako různě definovaným mechanismům regulace vlastních myšlenek, emocí a chování a jejich roli ve schopnosti člověka řídit své jednání a přijímat společenské normy v rámci celoživotního procesu socializace. Zároveň stručně popisuje různé podoby, příčiny a důsledky selhání jak v oblasti socializace, tak seberegulace. Dále diskutuje mechanismy meditační praxe a její účinky - obzvlášť pak na rozvoj seberegulačních dovedností a na závěr představuje dosavadní zkušenosti z výzkumů v této oblasti v penitenciární praxi. V empirické části práce je navržen experimentální výzkum účinku intenzivního 10denního standardizovaně vyučovaného meditačního kurzu techniky vipassana podle S. N. Goenky na míru impulzivity mužské vězeňské populace v České republice. Klíčová slova Seberegulace, sebekontrola, impulzivita, meditace, vipassana, penitenciární praxe
|
|
|
Postabortivní syndrom jako možný následek potratu
Marešová, Kateřina ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent)
Diplomová práce se věnuje oblasti spontánního potratu i umělého přerušení těhotenství, a jejich potenciálnímu dopadu na každodenní život žen. Teoretická část shrnuje dosavadní poznatky o jednotlivých typech ztráty těhotenství a popisuje možnosti psychologické adaptace na tuto ztrátu. Největší prostor je věnován postabortivnímu syndromu (PAS), který je považován za specifickou formu posttraumatické stresové poruchy. Jsou zde sledovány psychické, fyzické i sociální důsledky potratu, vymezena nejvíce ohrožená skupina žen PAS a nastíněn způsob jeho léčby. V empirické části práce byly nejdříve pomocí obsahové analýzy databáze Linky pomoci zachyceny hlavní symptomy PAS. Na jejichž základě jsme sestavili Dotazník ztráty těhotenství, jehož úkolem je zachytit vnímané změny v životě žen po ztrátě těhotenství. V závěru práce jsme otestovali dotazník Ztráty těhotenství a kriticky zhodnotili jeho přínosy a limity.
|
|
|
Pohled žáků prvních ročníků základních škol na školu
Freimannová, Sára ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Mezi významné mezníky ve vývoji dítěte patří nástup do základní školy. Nevyřešené problémy v počátcích docházky mohou být v životě jedince následovány řadou obtíží. Při procesu adaptace se potkávají předpoklady na straně dítěte s vnějšími faktory. Výzkumů, zabývajících se tímto obdobím, byla provedena řada, avšak jen malá část z nich vycházela z výpovědí dětí samotných. Cílem předkládané práce je proto zmapovat, které oblasti procesu adaptace na školu jsou schopny uchopit a popsat děti samotné. Jsou shrnuty poznatky o vývojové úrovni prvňáka. Znalost předpokladů k reflexi vlastní zkušenosti a možných omezení je klíčová. Další kapitoly se zabývají vnějšími podmínkami, které dítě v době nástupu do školy ovlivňují. Výzkumná část se zaměřuje na to, jak vnímají prvňáci školu a vše s ní spojené, její podpůrné a zátěžové aspekty. Použitou metodou sběru dat bylo skupinové verbální a kreslené asociování k položeným otázkám. Za podpůrné byly dětmi označeny především aktivity, spojené s pohybem a hrou. Naopak zátěž představují interakce s vrstevníky, požadavky na kázeň a tlak na seberegulaci. Nejčastěji zmíněné předměty byly český jazyk, matematika, tělesná a výtvarná výchova a prvouka. Matematika a čeština jsou zastoupeny na obou, avšak v součtu jsou více zátěží, prvouka též. Tělocvik a výtvarná výchova...
|
|
|
Odraz osobnosti v humoru na sociálních sítích
Mičke, Marek ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Sedláček, Mojmír (oponent)
Práce se zabývá humorem na sociálních sítích, se zaměřením na Facebook, a jeho souvislostí s určitými osobnostními rysy osob, které tento druh humoru vyhledávají. Klasifikuje druhy humoru a zkoumá, jestli může existovat souvislost mezi těmito druhy a osobnostními rysy. Pokouší se nalézt vztah mezi tím, jaký člověk je, s tím, jaký humor si sám vybere ke sledování. Pro určení osobnostních rysů je využit koncept NEO-PI-R. Sleduje také samotný humor na sociálních sítích, pokouší se postihnout prvky jeho vývoje a ukázat často se opakující vzorce, které se v humoru na sociálních sítích objevují, stejně jako události, které mají na tento fenomén vliv. V poslední části práce je navržen výzkum skládající se z kvantitativního šetření a kvalitativní analýzy. V kvalitativní části se u všech respondentů analyzuje jejich facebookový profil skrze tzv. Big data analysis, čímž čehož je určeno, jaké druhy humoru a v jakém rozsahu respondent humor sleduje. Společně s tím by byl vyplněn inventář NEO-PI-R. Následně by se hledala korelace mezi výsledky dotazníku a humorem, který respondent na sociálních sítích sleduje. Výstupem výzkumu by bylo stanovení toho, jestli nějaké osobnostní rysy významně určují náš náhled na humor na sítích, případně které rysy to jsou.
|
|
|
Vybrané aspekty motivace k rodičovství
Geuss, Hana ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Kučerová, Andrea (oponent)
Úkolem práce je identifikovat některé - především ty nejfrekventovanější - motivy k rodičovství. Tyto motivy jsou pak rozděleny do skupin a analyzová- ny. Vzhledem k trendům posledních desetiletí, kdy byl zaznamenán pokles porodnosti a rodičovství je často odkládáno na pozdější věk, se práce snaží postihnout změny ve významu jednotlivých motivů ve srovnání s minulostí. První část práce je členěna do šesti kapitol. První kapitola obsahuje vy- mezení pojmu motivace, druhá se věnuje stručnému historickému exkurzu do podob rodiny, charakteru rodičovství a postavení dětí, přičemž již v této části jsou nastíněny některé aspekty motivace k rodičovství. Součástí této kapitoly je i diskuse vývoje rodičovství a souvisejících otázek v posledních desetiletích. Další kapitoly se věnují samotným skupinám aspektů rodičov- ské motivace, a to aspektům biologickým, ekonomickým, sociálním, emoci- onálním a nezařazeným. Druhá část práce je návrh výzkumu. Výzkum se věnuje proměnám mo- tivace k rodičovství v průběhu té části života, kdy se mnoho lidí stává ro- diči. Návrh výzkumu předpokládá opakované oslovování početné skupiny respondentů a následnou statistickou analýzu získaných dat. Klíčová slova: motivace, rodina, rodičovství
|
|
|
Relaxační masáže jako intervence pro děti s ADHD
Vostřelová, Hana ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o možnosti využití relaxačních masáží jako intervence u dětí se syndromem deficitu pozornosti s hyperaktivitou. Celá práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a praktickou. Teoretická část zahrnuje základní charakteristiku poruchy, symptomatologii, pojednává o vývojových a osobnostních zvláštnostech osob s ADHD, věnuje se fungování dítěte v domácím prostředí a ve škole. Zabývá se standardními i méně obvyklými možnostmi léčby. Dále se práce zaměřuje na vybrané možnosti pro zmírnění rušivého chování a vhodné relaxační techniky, které mohou dětem s ADHD pomoci se lépe soustředit. Praktická část předkládá vlastní výzkum, v jehož kvantitativní části bylo ověřováno, zda masáž zlepšuje výkon v testu pozornosti u dětí s ADHD, zda dochází ke zmírnění projevů poruchy a zda se zlepšuje aktuální psychické rozpoložení dítěte. Kvalitativní analýza výpovědí matek k masážím, které spolu s dítětem po dobu čtyř týdnů vykonávaly, zpřesňuje kvantitativní zjištění. Z výzkumu se nepotvrdil statisticky významný vliv masáží na výkon v testu pozornosti, na aktuální psychické rozpoložení dítěte a na zmírnění symptomů. Výsledky naznačují, že náš výzkumný vzorek (n = 36) je možná příliš malý k zjištění statisticky významných účinků.
|
|
|
Rodičovské kompetence a psychická odolnost dítěte předškolního věku
Pražáková, Eva ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Cílem této práce je ověření vztahu mezi vnímanými rodičovskými kompetencemi otců a matek a resiliencí dětí předškolního věku. V teoretické části je představen koncept resilience dítěte, její vývoj v kontextu socializace i faktory ovlivňující rozvoj resilientního chování. Dále je přiblížen koncept vnímané rodičovské kompetence v kontextu pozitivního rodičovství. Empirická část se zabývá analýzou vztahu mezi resiliencí předškolního dítěte a úrovní vnímané rodičovské kompetence jeho rodičů. Data byla získávána prostřednictvím standardizovaných dotazníků zjišťujících rozsah sledovaných proměnných. Výzkumný soubor tvořilo 62 matek a otců dětí předškolních dětí. Výsledky analýzy neprokázaly statisticky významný vztah mezi resiliencí dítěte a celkovou úrovní vnímané rodičovské kompetence jeho rodičů, avšak byla zjištěna souvislost mezi resiliencí dítěte a jednou z dimenzí vnímané rodičovské kompetence - rodičovskou Efficacy jeho matky. Současně nebyly prokázány rozdíly v úrovni vnímané rodičovské kompetence otců a matek předškolních dětí ani závislost těchto kompetencí na věku, pohlaví a sourozeneckém pořadí dětí. Byla však prokázána závislost vnímané rodičovské kompetence otců i matek na jejich vzdělání. Klíčová slova: Psychická odolnost, resilience, vnímaná rodičovská kompetence, dítě předškolního...
|
|
|
Sociální kompetence a osobnost
Mouchová, Denisa ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu sociálních kompetencí a jejich vztahu k rysům osobnosti. Vymezení sociálních kompetencí se v podání různých autorů liší a tato práce na ně nahlíží jako na celé spektrum schopností a dovedností, které umožňují sociální fungování jedince a souvisejí s ním. Provázanost rysů osobnosti a sociálními dovednostmi byla prokázána různými výzkumy, hlubší náhled však stále chybí. Tato studie zkoumá vztah mezi osobnostními rysy a sociálními kompetencemi prostřednictvím Inventáře sociálních kompetencí (ISK) a osobnostního dotazníku NEO-PI-3. Výsledky potvrzují zjištění dřívějších validizačních studií ISK. Dále se ukázalo, že míra vztahu mezi těmito koncepty se liší v závislosti na konkrétních sociálních kompetencích a dílčích rysech osobnosti. Procento vysvětlené variance sociálních kompetencí pomocí osobnostních rysů se pohybovalo od 28,9% až po 86,3%. Nejvíce byly na osobnostní rysy navázány kompetence emocionální stabilita, extraverze a schopnost prosadit se. Naopak nejméně sebeprezentace, nepřímá pozornost k sobě a vnímání osob. Ukázalo se také, že stejný osobnostní rys může jednu sociální kompetenci ovlivňovat pozitivně a jinou negativně. Klíčová slova: Sociální kompetence, osobnost, Big Five, ISK, NEO-PI-3
|
host ::
RSS.