|
|
Hodnoty ve filmových pohádkách
Sedláček, Mojmír ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem hodnot ve filmových pohádkách. Jejím cílem je zmapovat možnosti sledování hodnot ve filmových pohádkách, neboť pohádky představují pro dítě v procesu socializace podstatný zdroj hodnot. Teoretická část představuje základní koncepce hodnot, přístupy ke zkoumání filmového média z psychologického pohledu a sleduje význam pohádek pro dítě. Tato témata jsou propojena socializací dítěte a rolí médií v osvojování hodnot. Vlastní výzkum spočívá v obsahové analýze vybraného souboru českých a československých filmových pohádek. Popisuje určité charakteristiky, na jejichž základě můžeme uvažovat o hodnotách, které jsou v daných snímcích vyjádřeny. Výsledky výzkumu naznačují trend snižujícího se množství obsažených hodnot ve filmových pohádkách v průběhu času. Kvalitativní analýza rozebírá jednotlivé pohádky a popisuje hodnotové charakteristiky jednotlivých postav ve sledovaných filmech. Diplomový projekt představuje příspěvek k mediální psychologii a přistupuje ke zkoumání médií jako k podstatné součásti socializačního procesu.
|
|
|
Specifika působení násilí ve filmech Quentina Tarantina a jeho recepce divákem
Vlasáková, Šárka ; Sedláček, Mojmír (vedoucí práce) ; Weiss, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá specifiky působení násilných filmových ukázek z filmů Quentina Tarantina na diváky. Popisuje fenomén emocí a představuje jejich rozdělení, komponenty i novější teorie s nimi spojené. Zaměřuje se na propojení osobního života Quentina Tarantina s motivy jeho filmových děl. Identifikuje dva základní prvky jeho tvorby, kterými jsou humor a násilí, a zpracovává způsoby, jakými jsou tyto elementy promítány do Tarantinových filmů. Uvádí přehled základních mediálních teorií, které vysvětlují působení mediálních obsahů na diváka, a předestírá několik současných studií zabývajících se reakcemi diváků na mediální materiály. Výzkumná část představuje návrh výzkumu, který pomocí audiovizuálních ukázek z filmů Quentina Tarantina zkoumá percepci diváků a hledá v ní rozdíly v závislosti na míře obeznámenosti s Tarantinovou tvorbou a typem vztahu k ní. Přínosem do oboru psychologie filmu je popsání reakcí, které určité obsahy a prvky ve specifických násilných ukázkách vyvolávají s přihlédnutím na rozdílný kontext. To může přispět k dalšímu pohledu na zpracovávání a zobrazování násilí ve filmových dílech. Klíčová slova násilí; mediální obsahy; Quentin Tarantino; emoce; divák; mediální násilí; mediální působení
|
|
|
Psychologické aspekty užívání médií a jejich působení na emoce
Sedláček, Mojmír ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent) ; Štětovská, Iva (oponent)
Psychologické aspekty užívání médií a jejich působení na emoce Mgr. et Mgr. Mojmír Sedláček Abstrakt Dimenze působení nových médií v čele se zpravodajskými weby a sociálními sítěmi stále nejsou dostatečně prozkoumány. Cílem této disertační práce bylo zmapovat působení mediálních obsahů na emoční prožívání jedince, a to pomocí kvantitativních i kvalitativních metod. Literárně-přehledová část vycházela z poznatků o dopadu mediálních obsahů, věnovala se i proměnám mediální sféry v 21. století a kognitivistickým přístupům k emocím s důrazem na strategie emoční regulace. Právě ty byly společně s proměnami emočního prožívání sledovány v rámci kvantitativní studie, během níž byl 166 respondentům promítnut blok šesti televizních reportáží. V kvalitativní části se 14 respondentů zúčastnilo polostrukturovaných rozhovorů zaměřených na různé přístupy ke konzumaci mediálních obsahů. Z výsledků obou studií vyplynulo několik závěrů: Zpravodajské obsahy negativně působily na prožívání jedinců, kteří se s následnými emocemi vypořádávali v souladu s preferovanými strategiemi emoční regulace. Častější využívání adaptivních regulačních strategií se ukázalo jako efektivní v umenšování negativních dopadů mediálního působení. Navzdory deklarované preferenci racionálních a objektivních obsahů většina konzumentů přesto podléhala...
|
|
| |
|
|
Specifické psychologické fenomény vlivu influencerů na sociálních sítích
Semeráková, Denisa ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Sedláček, Mojmír (oponent)
Bakalářská práce se věnuje specifickým psychologickým fenoménům influencerů působících v prostředí sociálních sítí. V první řadě uvádí možné výklady pojmu influencer podle jednotlivých autorů, dále se zabývá persvazí a lingvistickými styly, které influenceři využívají k zaujmutí jejich sledujících. Pozornost je také věnována aspektům působícím ve vztahu k influencerovi ze strany jeho sledujících, tedy vnímání jeho popularity, rozlišení parasociální interakce, parasociálního vztahu a identifikace, jakožto procesů, které sledující zažívají prostřednictvím expozice této mediální osobnosti. Závěrečná kapitola literárně přehledové části a návrh výzkumného projektu dává do souvisloti působení influencera propagující zdravý životní styl a stravovací návyky dospívajících. Návrh kvantitativního výzkumu nastiňuje možný způsob, jak prozkoumat souvislosti mezi frekvencí sledování influencera a parasociálním vztahem, a rovněž identifikací adolescentů s influencerem, a následně souvislost parasociálního vztahu a identifikace se zdravými stravovacími návyky adolescentů, za použití výzkumných metod Celebrity-Persona Parasocial Interaction Scale, Celebrity-Persona Identification Scale a Food Frequency Questionnaire. Klíčová slova Influencer, sociální sítě, persvaze, parasociální vztah, identifikace
|
|
|
Sociální opora získávaná na sociálních sítích a její vybrané aspekty
Vožechová, Klára ; Sedláček, Mojmír (oponent)
Práce se zabývá využíváním internetových sociálních sítí (SNS) k vyhledávání sociální opory prostřednictvím sdílení příspěvků v rámci komunikace one-to-many. Teoretická část představuje současné výzkumy k tématům, která se k využívání sociálních sítí a sociální opoře váží, a věnuje se aktuálním problémům v oblasti výzkumu SNS. Empirická část se zaměřuje na aktivní uživatele sociálních sítí ve věku 18 - 34 let. Ve fokusových skupinách zjišťuje, jak a kdy lidé využívají SNS v souvislosti se sociální oporou a budováním sociálního kapitálu. Na výsledky navazuje dotazník, který zjišťuje motivaci uživatelů SNS k využívání komunikace one-to-many a zkoumá, jak vnímají získané reakce. Dále se zaměřuje na to, o jakou sociální oporu uživatelé skrze komunikaci one-to-many žádají a jak vnímají reakce, kterých se jim dostalo. Klíčová slova: online sociální sítě - sociální opora - sociální kapitál - Facebook - Instagram
|
|
|
Prezentace sociálních rolí a osobnostních charakteristik na sociálních sítích
Mutinský, Petr ; Sedláček, Mojmír (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá prezentací a návrhem analýzy sociálních rolí a osobnostních charakteristik na sociálních sítích v české populaci. Literárně přehledová část popisuje klíčové pojmy pro orientaci v online prostředí a stručně charakterizuje jednotlivé problematiky používání sociálních sítí společně s jejich fenomény. Dále předkládá přehled vybraných výzkumů z českého i zahraničního akademického prostředí. V druhé části práce je navržen výzkum, jenž má za cíl analyzovat a vysvětlit jednotlivé jevy za použití osobnostního inventáře NEO-FFI s pomocí polostruktorovaného hloubkového rozhovoru obohaceném o metodu foto-elicitace, analýzy profilů na rozdílných sociálních sítí a následné komparace dat pro ověření věrohodnosti a autentičnosti sebeprezentace. Cílem návrhu výzkumu je upozornit na problematiku sebeprezentace a manifestace jednotlivých charakteristik v offline a online prostředí napříč různými sociálními online médii a přinést možná řešení. Klíčová slova Sebeprezentace, sebe-odhalování, sociální sítě, sociální role, osobnostní charakteristiky
|
|
|
Storytelling jako přesvědčovací technika
Plintová, Petra ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Sedláček, Mojmír (oponent)
Bakalářská práce se věnuje vyprávění příběhů. První část nastavuje základní definice, charakteristiky a informace podstatné pro tuto práci. Dále obsahuje kapitolu o funkcích příběhů a také popis takzvaného univerzálního mýtu. Následuje pasáž, která popisuje, jak příběhy na své posluchače působí z neurobiologického hlediska. Druhá část této bakalářské práce je věnována pojmu storytelling, tedy disciplíně vyprávění příběhů. Storytelling je zde mapován jakožto marketingová strategie a účinná přesvědčovací technika. Práce zmiňuje různé způsoby využití storytellingu v prostředí marketingu, firem a neziskových organizací. Jsou zde uvedeny příklady různých typů příběhů, se kterými je možné se setkat ve světě reklamy. V proponovaném kvantitativním výzkumu je navrženo zkoumání možného vlivu příběhů na hodnocení atraktivity věcí, konkrétně vystavovaných obrazů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Interindividuální rozdíly v rozpoznávání emocí
Chroustová, Eva ; Höschlová, Eva (vedoucí práce) ; Sedláček, Mojmír (oponent)
Práce se zabývá interindividuálními rozdíly v rozpoznávání emocí. Proto začíná stručným představením základních emocí, neboť se jedná o koncept, z něhož vychází nejen řada výzkumů, ale i testových metod zabývajících se schopností rozpoznávat emoce. Následně je pozornost věnována výrazu emocí, a to zejména otázce jeho univerzality a funkce. V třetí kapitole se již práce dostává ke svému jádru, a to k rozpoznávání emocí. Předtím, než je však pozornost věnována samotným rozdílům v této schopnosti, je stručně postižen její význam a proces. To, co o této schopnosti doposud víme, se však z velké části zakládá na tradiční "základně-emoční" metodě. Proto se závěrečná kapitola teoretické části práce zaměřuje na některá úskalí této metody. Z teoretické části práce vychází i návrh kvantitativního exploračního výzkumu, jehož cílem je prozkoumat souvislost osobnostních rysů a schopnosti rozpoznávat emoce. Klíčová slova základní emoce, rozpoznávání emocí, interindividuální rozdíly
|
|
|
Dopady používání multimediálních technologií na vybrané aspekty partnerských vztahů
Kulhánková, Eva ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Sedláček, Mojmír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mapováním působení multimediálních technologií (MMT) na vybrané složky partnerského vztahu. V teoretické části jsou popsány jednotlivé složky vztahu (spokojenost ve vztahu, důvěra, komunikace a volný čas) a jejich souvislosti s používáním jednotlivých médií partnery. K výzkumu byl zvolen smíšený design, přičemž v kvantitativní části byl použit vytvořený on-line dotazník, který vyplnilo 210 respondentů. V kvalitativní části byly vedeny polostrukturované rozhovory se třemi páry. Výstupem práce je popis frekvence a způsobů používání MMT, zmapování dopadů na vztah a celkové zhodnocení výhod a nevýhod používání MMT pro vztah. Výsledky ukázaly, že partneři používají MMT především ke kontaktu s druhým partnerem, a to hlavně k vyjadřování lásky. Nejčastěji používají ke kontaktu chat, dále pak telefonování a esemesky. Jako nevýhodu mediované komunikace partneři vnímají absenci neverbální komunikace a vznik nedorozumění. Pozitivní dopady na vztah má: častý kontakt s partnerem, používání MMT k vyjadřování lásky partnerovi, plná pozornost od partnera bez používání MMT, používání MMT ke společné činnosti s partnerem. Naopak jako negativní pro vztah se jeví: méně pozornosti v důsledku užívání MMT, používání MMT k řešení závažných témat, monitorování partnera, vyhýbání se...
|
host ::
RSS.