|
|
Transnacionální represe? Ruská federace a Rusové v zahraničí v letech 2014-2021
Skoupá, Veronika ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Výzkum státem řízené represe se obvykle zaměřuje na vnitřní politiku. Schopnost soudobých autoritářských režimů ovlivňovat kvalitu života svých občanů a občanek se ovšem zřídka zastavuje na státní hranici. Represivní režimy dnes dokážou své domácí názorové oponenty stále častěji postihnout i mimo vlastní území. V poslední době proto odborníci stále častěji interpretují interakci autoritářských států s jejich kriticky smýšlejícími občany v transnacionálním kontextu. Těžištěm kontroly autoritářského režimu nad společností podle nich nadále zůstává vnitřní prostor, narůstající množství případů fyzických útoků, zastrašování nebo umlčování názorových konkurentů i poté, co se rozhodli odejít do zahraničí, však vědce přimělo uvažovat o transnacionální represi a transnacionálním autoritářství. Tato práce zkoumá platnost jejich závěrů na případě vztahu ruského státu k jeho kritickým občanům v rozmezí let 2014 a 2021 na základě teorií transnacionalismu a totalitarismu. První vědecké studie prokázaly, že Rusko postihuje své občany v cizině několika různými metodami. Tato práce se zaměřuje na zaznamenané případy fyzického násilí, omezování pohybu a nucené vysídlení, vyhrožování, sledování a informační operace, které jsou vykonávány vůči ruským emigrantům, kteří jsou kritičtí vůči Kremlu nebo kteří jsou...
|
|
|
Moderní dystopie a teorie totalitarismu
Machart, Filip ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce Moderní dystopie a teorie totalitarismu se zabývá komparací těchto dvou fenoménů. Práce vychází z konceptu Giovanniho Sartoriho, který chápe totalitarismus jako ideální konec osy totalitarismus-demokracie. Krajní body plní roli v praxi neuskutečnitelných ideálních zřízení. Reálně se k nim můžeme pouze přiblížit. Právě moderní dystopie mohou představovat takováto ideální totalitární zřízení. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je analyzováno pět knih, které se zabývají teoriemi totalitarismu. Analyzovány jsou díla Sigmunda Neumanna, Hannah Arendt, Carla J. Friedricha a Zbigniewa K. Brzezińského, Giovanniho Sartoriho a Juana J. Linze. Jednotlivé teorie totalitarismu jsou doplněny o reflexi z řad jiných autorů. V praktické části je analyzováno celkem pět dystopických děl (J. Zamjatin - My, A. Huxley - Brave New World, G. Orwell - 1984, M. Atwood - Příběh služebnice, A. Moore, D. Lloyd - V jako vendeta). V této části jsou analyzována jak samotná díla, tak prvky jednotlivých režimů a autorova inspirace pro napsání díla. V poslední části je provedena samotná komparace mezi teoriemi totalitarismu a moderními dystopiemi. Tato komparace je založena na vypracovaných pravdivostních tabulkách. Cílem práce je zodpovědět výzkumné otázky, které jsou vzneseny v...
|
|
| |
|
| |
|
|
Zamjatinův román My a jeho ohlas v západní literatuře
Sokolová, Dominika ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Vasilyeva, Elena (oponent)
Bakalářská práce pojednává o Zamjatinově románu My a jeho vlivu na západní literaturu. Teoretická část práce blíže definuje žánr antiutopie a zkoumá jeho hlavní znaky, představuje autora, jeho život a historicko-společenský kontext jeho tvorby. Pozornost je věnována též dílům, která byla románem My silně ovlivněna. Praktická část se zabývá uměleckou analýzou románu a jeho porovnáním s dalšími významnými antiutopiemi 20. století jak v rovině tematické, tak i v rovině jazykové. Cílem práce je poukázat na nadčasovost Zamjatinova románu, zdůraznit jeho odkaz pro budoucí generace a najít podobnosti či rozdíly v interpretaci totalitních režimů ve východní a západní literatuře. KLÍČOVÁ SLOVA antiutopie, totalitarismus, 20. století, literární analýza, George Orwell, 1984
|
|
|
Sociologie Emila Lederera a její přínos pro současnost
Jáchymová Královcová, Magdalena ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Janák, Dušan (oponent) ; Havelka, Miloš (oponent)
Plzeňský rodák Emil Lederer (1882 - 1939) byl za svého života významným představitelem německých sociálních věd. Patřil k blízkým spolupracovníkům Maxe Webera, přátelil se s Karlem Mannheimem či J. A. Schumpeterem. Jako universitní profesor působil v Heidelberku, Tokiu a Berlíně, po svém nuceném odchodu z Německa založil s Alvinem Johnsonem exilovou universitu při New School for Social Research v New Yorku. Svůj vědecký zájem vždy soustředil na aktuální společenská témata, ke kterým přistupoval objektivně, kriticky a s využitím dostupných empirických dat. Jako jeden z prvních již před první světovou válkou začal analyzovat problematiku nových středních tříd, zabýval se rovněž nezaměstnaností, technickým pokrokem a hospodářskými cykly. V neposlední řadě se věnoval politické sociologii a otázce totalitarismu. Tato disertační práce nejprve na základě studia rozmanitých archivních materiálů podrobně mapuje životní osudy Emila Lederera, které významně ovlivnily jeho vědeckou práci. Ve stěžejní části představujeme Ledererovo poslední a sociologicky nejvýznamnější dílo Masový stát (1940), kterým se zabýváme v kontextu jeho předchozích prací. Srovnání s Původem totalitarismu Hannah Arendtové potvrzuje existující domněnky, že Ledererův text pro ni mohl být nepřiznanou inspirací. V poslední části je potom...
|
|
|
Hegelova kritika ideologie
Korda, Tomáš ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Tato práce hledá možnosti Hegelovy kritiky liberalismu a marxismu. Nejprve definuji "Návrat k Hegelovi" či přesněji způsob, jak máme pojmout tento návrat k Hegelovi, abychom se k němu skutečně vrátili. V druhé části je této formální definici dán její obsah, to jest Hegelův pojem státu. Tento pojem byl odmítnut, jak doktrínou liberalismu, tak marxismu, a toto odmítnutí, jak se pokouším demonstrovat, může být považováno teoretickou příčinu totalitarismu. Neboli, jinými slovy, totalitarismus může být spekulativně pochopen jako manifestace tohoto odmítnutí. Tudíž, dokud žijeme v posttotalitární době, je Hegel náš současník. Poslední třetí část vysvětluje Hegelovu kritiku rozvažování (Verstand). Její hlavní důvod je, že liberalismus i marxismus jsou rozvažovací teorie státu a proto nejsou schopny pojmout stát jako objekt rozumu (Vernunft) a selhávají v poznání státu jako rozumném v sobě samém. Teoretický důsledek této analýzy je, že Hegelova kritika rozvažování může být uchopena takříkajíc jako kritika ideologie avant la lettre, pokud bude koncept ideologie náležitě redefinován.
|
|
|
Práce Vladimíra Párala z období takzvané normalizace
Galvoňová, Kristýna ; Peterka, Josef (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
V práci se snažíme podat ucelený výklad tvorby V. Párala z let 1969-1989 se z etelem k jejím širším kontext m literárn -historickým, genologickým i ideovým. V první ásti v nované specifik m autorova tv ího typu, logikou vývoje jeho díla a analytickému rozboru d l dospíváme k m o n o t e m a t i n o s t i jako konstitutivního rysu autorovy tvorby. Na základ toho se snažíme poukázat na ideovou kontinuitu a vnit ní koherenci celého Páralova díla a polemizovat tak se zjednodušujícími interpretacemi akcentujícími pouze politický rozm r autorova díla ze 70. let. V druhé ásti se díváme na Páralovo dílo na pozadí eské prózy poslední t etiny 20. stol.; autora pojímáme jako ideového protich dce M. Kundery (a kritika kunderovského racionáln -analytického postoje k životu) i B. Hrabalem reprezentovanou "postbeatnickou" vlnu literatury. Upozor ujeme na etickou dimenzi autorovy tvorby, všímajíce si i jejího zajímavého paradoxu stylov -ideové kontrárnosti (novátorský "technicistní" styl, postmoderní vlivy vs. obhajoba tradi ních hodnot a návratu ke ko en m lidské p irozenosti). Záv re ný oddíl je v nován úvaze nad tzv. normaliza ní (oficiální) prózou, jejím stylov -žánrovým i tematickým specifik m, z nichž vyvozujeme postuláty týkající se zákonitostí tvorby v ideologicky determinované spole nosti; rovn ž se snažíme...
|
|
|
Kult osobnosti v Turkmenistánu 1991-2006
Purkertová, Eliška ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Případová studie se věnuje roli kultu osobnosti prezidenta Turkmenistánu Saparmurata Turkmenbašyho v rámci ideologie tamního totalitního režimu. Je omezena časově na období od vyhlášení nezávislosti země na SSSR v roce 1991 až do smrti prezidenta v roce 2006. Práce analyzuje, jakým způsobem sloužil kult osobnosti prezidentovi k udržení moci. Vychází z teze, že kult osobnosti je určujícím prvkem turkmenského totalitarismu. Práce za pomocí empirické analýzy zkoumá projevy kultu osobnosti ve společnosti a životě v Turkmenistánu a snaží se objasnit mechanismy fungování politické moci a místa, které v rámci režimu kult osobnosti zaujímá. Projevy kultu nalezneme v mnoha sférách života v Turkmenistánu - v politice, ve společnosti, architektuře, kultuře, v médiích, dokonce i ve školství nebo ve výkladu dějin.
|
|
|
Polští pracovníci v ČSSR: nevítaná družba: Specifika dočasné zahraniční pracovní migrace v socialistickém systému
Klípa, Ondřej ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Zahradníček, Tomáš (oponent)
Disertační práce Název Polští pracovníci v ČSSR: nevítaná družba Specifika dočasné zahraniční pracovní migrace v socialistickém systému Autor Ondřej Klípa Shrnutí Tématem disertační práce jsou polští pracovníci v Československu, kteří byli zaměstnání na bázi mezivládních dohod. Většinu z nich tvořily ženy. Proces zaměstnávání těchto pracovníků se vyznačoval dvěma specifiky. Prvním je vysoký stupeň regulace ze strany orgánů obou států. Druhým je intenzivní snaha o kontrolu pracovníků, zejména s cílem zamezit jejich kontaktu s místním obyvatelstvem, a kontrola veřejného diskurzu o této pracovní migraci. Hlavní tezí této práce je, že obě specifika vyplývají ze základních charakteristik socialistických systémů, kterými jsou "ekonomika nedostatku" a totalitarismus. V identifikaci těchto charakteristik vycházím z prací Jánose Kornaie. Totalitarismus však pojímám jen jako soubor praktik, které se projevují v různých situacích s různou intenzitou. V práci dokazuji příčinné souvislosti mezi těmito systémovými charakteristikami (nezávislé proměnné) a regulací a kontrolou (závislé proměnné). Vybraný případ proto studuji jako samostatný model dočasné zahraniční pracovní migrace v socialistickém systému. Případ je zasazen také do širšího kontextu blízkých typů pracovních migrací v ČSSR, v ostatních socialistických zemí...
|
host ::
RSS.