|
|
Studium dynamiky snovacího aparátu vybraných zástupců slíďáků (Araneae: Lycosidae) v průběhu jejich životního cyklu
Dolejš, Petr ; Smrž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Žďárek, Jan (oponent) ; Hajer, Jaromír (oponent)
Současné znalosti o snovacím aparátu pavouků vycházejí zejména ze studia křižáků a příbuzných čeledí, zatímco snovací aparát slíďáků stál dosud v pozadí zájmu. Proto byl pro studium dynamiky snovacího aparátu v průběhu životního cyklu zvolen právě snovací aparát čtyř zástupců slíďáků. Životní cyklus každého z nich je stenochronní, s podobným počtem instarů (7-10), ale odlišnou délkou životních cyklů (1-3 roky). Všechny čtyři druhy se rozmnožují na jaře nebo v létě. Spermie se začínají tvořit ihned po adultní ekdyzi, přičemž u dvou druhů byl pozorován nezvyklý průběh diplotene. Epigamní chování odpovídá tomu, jaké prostředí ten který druh obývá, průběh kopulace je druhově specifický. Následně byla pozorována ontogeneze snovacího aparátu vyvíjejících se mláďat: Snovací aparát začíná být funkční v prvním instaru. Spigoty sekundárních ampulátních, piriformních a téměř všech aciniformních žláz se nesvlékají in situ, ale střídají s "tartipores", což jsou nefunkční útvary vzniklé po ekdyzi ze spigotu funkčního během předchozího instaru. Objevují se proto až od druhého instaru. Žlázy, jejichž spigoty se střídají s "tartipores", fungují během proekdyze a jejich evoluce souvisí s tím, jak se pavouci během svlékání zajišťují pavučinovými vlákny. Tímto zjištěním byla objasněna dosud sporná funkce aciniformních...
|
|
|
Analysis of factors affecting human preferences and thus effort given to the conservation of animal species
Lišková, Silvie ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent) ; Sedláček, František (oponent)
V posledních letech se ukazuje, že lidé na zvířata, která považují za atraktivní, pohlíží poněkud odlišně, než na zvířata "ošklivá". Ta krásná se těší větší pozornosti a vyšším počtem ochranářsky zaměřených projektů. Cílem této studie proto bylo prozkoumat fenomén zvířecí krásy do detailů, a to na příkladu populárního zvířecího taxonu - ptáků. Ve třech po sobě jdoucích studiích jsme změřili lidské preference vůči různým skupinám ptáků: prvně to byli všichni zástupci papoušků, dále náhodně vybraní reprezentanti ze všech nepěvčích čeledí, a nakonec pity, pestrobarevná skupina pěvců čeledi Pittidae. První studie ukázala, že papoušci, které lidé považují za krásné, jsou v zoologických zahradách chováni ve vyšších počtech, nezávisle na statutu jejich ohrožení (status IUCN). V článku diskutujeme možné následky této skutečnosti a také výhody, kterých je možno dosáhnout, pokud budou ochranáři brát v potaz důležitost krásy jakožto faktoru zasahujícího do problematiky ochrany zvířat. Dále jsme zjistili, že lidé preferují zejména dlouhoocasé papoušky, kteří jsou modře či žlutě zbarvení. Zelená barva naopak papouškům na kráse ubírala, což vysvětlujeme tím, že většina papoušků je zelená a tudíž může respondentům připadat nezajímavá. V následujících dvou studiích se ukázalo, že lidské preference ptáků jsou...
|
|
|
Vývoj a využití vysokoúčinných separačních metod pro analýzu pojivových tkání
Braun, Martin ; Štulík, Karel (vedoucí práce) ; Pacáková, Věra (oponent) ; Samcová, Eva (oponent)
4 Anotace: Tato práce se zabývá vývojem a využitím vysokoúčinných separačních metod vhodných pro stanovení klinicky významných degradačních produktů kolagenu a elastinu představujících nejvýznamnější proteiny pojivových tkání. K jejich analýze byly použity různé chromatografické a elektroforetické metody, zahrnující vysokoúčinnou kapalinovou chromatografie (HPLC), kapilární zónovou elektroforéza (CZE) a micelární elektrokinetickou kapilární chromatografii (MEKC). Cílem této práce byla optimalizace analytických separačních postupů a metod a jejich využití ke stanovení klinicky významných markerů degradace pojiva. Hodnoceny byly také nejvýznamnější validační parametry použitých metod, což umožňuje jejich srovnání s jinými přístupy. Jedním z nejvýznamnějších přínosů této práce bylo potvrzení vysoké citlivosti, přesnosti, opakovatelnosti a robustnosti použitých metod jak bylo potvrzeno u řady typů biologických vzorků. Důležitým přínosem této práce je také úspěšná současná HPLC separace příčných vazeb kolagenu a elastinu. V práci jsou popsány metody navržené a optimalizované za účelem separace a kvantitativní analýzy nejvýznamnějších příčných vazeb kolagenu a elastinu, tj. pentosidinu, pyridinolinů a desmosinů. Tyto vysokoúčinné separační metody pro separaci a stanovení síťujících elementů pojivových tkání již...
|
|
|
Nové elektrolyty pro moderní elektrochemické aplikace
Reiter, Jakub ; Mička, Zdeněk (vedoucí práce) ; Opekar, František (oponent) ; Vlček, Antonín (oponent)
|{ové elektrolyty pro moderní elektrochemické aplikace RNDr. Jakub Reiter Metodou přímépolymerizace byla připravena řada aprotických polyrrerních gelových elektrolytů nabizi methakrylátů a optima|tzovánojejich složenítak, aby jejich dlouhodobé elektrochemické a mechanické vlastnosti umožnili použiti v moderních elektrochemických aplikacích. Byla vyvinuta nová metoda přípravy těchto látek pomocí tepelně nebo UV iniciované polynrerizace, které zaručujipřesně definované sloŽení vzniklého elektrolytu. Jde o temámi systémy polymer-aprotické rozpouštědlo-sůl, které jsou dlouhodobě stabilní a vykazující velmi dobrou iontovou vodivost (O,2 - 1 mS.cm-l při 20 oC) a vysokou elektrochemickou stabilitu (až4,2 V). Nová metoda přípravy rovněŽ umoŽnila pouŽití síťovacíchčinidel, což se projevuje jak zlepšenými mechanick1imi vlastnostmi, tak zvýšenou iontovou vodivostí. Iontové kapaliny na bázi l-methylimidazolu byly úspěšněpouŽity jako přídavek v polymerním elektrolýu pro zvýšeniiontovévodivosti v širokémrozsahu teplot a to při zachováni výbornéelektrochemické stability (4,2 - 4,J V). Připravené materiály byly charaktertzovány pomocí elektrochemických, optických i dalšíchmetod. ' Vzhledem k širokémupoužiti kompozitních elektrolýů a systémůna bázi polyrner- ukotvená kapalná fžne v palivových článcícha chemických sensorech...
|
|
|
Fylogeneze vybraných druhů letounů Afriky na základě cytogenetického a molekulárního přístupu
Koubínová, Darina ; Zima, Jan (vedoucí práce) ; Macholán, Miloš (oponent) ; Martínková, Natália (oponent)
Fylogenetické vztahy byly zkoumány ve vzorku obsahujícím 248 netopýrů patřících do 19 druhů a čtyř čeledí (Hipposideridae, Rhinolophidae, Molossidae a Vespertilionidae) ze Senegalu (západní Afriky) s použitím multilokusových sekvenčních dat a nediferenciálně obarvených chromosomů. Karyotypy Hipposideros ruber, H. tephrus, H. jonesi a H. cyclops byly popsány poprvé. Standardní formule rodu Hipposideros byla zaznamenána u H. tephrus, H. jonesi a H. ruber (2n = 32, FNa = 60, FN = 64). Karyotypy H. cyclops (2n = 36, FN = 66) a H. gigas (2n = 52, FN = 64) se nápadně lišily od této typické chromosomální sady. Rhinolophus landeri a R. fumigatus měli shodný diploidní počet chromosomů (2n = 58), ale lišili se jejich morfologií (R. fumigatus - FNa = 60, FN = 64; R. landeri - FNa = 64, FN = 68). Rhinolophus landeri se karyotypově odlišoval od ostatních afrických populací, což může signalizovat přítomnost kryptických forem v rámci tohoto druhu. Karyotypy Chaerephon pumilus a Mops condylurus obsahovaly 48 chromosomů (FN = 54), což odpovídá standardní sadě nalézané u příslušníků této čeledi. Chromosomy, Bayesiánské metody, maximální pravděpodobnost a analýza genetických distancí naznačily existenci kryptických forem u pěti z deseti vyšetřených druhů západoafrických vespertilionidních netopýrů - Pipistrellus...
|
|
|
Kulturní identita migrantů v Francii
Sudová, Hana ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Slaměník, Ivan (oponent)
Předmětem této práce je zkoumání kulturní identity a adaptace migrantů žijících ve Francii. Zabývali jsme se skupinou migrantů ze Subsaharské Afriky a francouzských zámořských de- partmentů, kteří odešli do Francie za studiem. Výzkum se skládal z kvalitativní a kvantitativní studie. Kvalitativní výzkum byl realizován prostřednictvím polo-strukturovaných rozhovorů, kte- rých se zúčastnilo 19 studentů ve věku 21-33 let. Z výzkumu vyplynulo, že se migranti ve své zemi nejvíce ztotožňují se solidaritou a srdečností lidí, která kontrastuje s neosobními vztahy v individualistické Francii. Navzdory zkušenostem s diskriminací se většina migrantů ve Fran- cii poměrně dobře adaptuje. Na Francii nejvíce oceňují, že lidem dává šanci uspět v životě, což není zdaleka tak samozřejmé v zemích jejich původu. V rámci kvantitativního výzkumu vyplnilo 40 respondentů ve věku 18-45 let internetový dotazník. Vzhledem k nízkému počtu respondentů mají výsledky orientační charakter. Vý- sledky například ukazují, že s rostoucí délkou pobytu klesá etnická identita migrantů, což je v rozporu s mnoha výzkumy. Dále výzkum odhalil zajímavý trend, že se ženy z Afriky oproti ženám z francouzských departmentů lépe psychologicky i sociálně adaptují.
|
|
|
Behavior and Complexity in Household Finance
Cota, Marta ; Kapička, Marek (vedoucí práce) ; Schlafmann, Kathrin (oponent) ; Mazzonna, Fabrizio (oponent)
Tato práce zkoumá mechanismy, které jsou základem rozdílů ve finančním rozhodování, včetně spoření na důchod a výběru hypotéky. Kapitola 1 zkoumá dlouhodobý efekt extrapola- tivních očekávání na důchodové spoření v dotovaných zaměstnavatelských penzijních fondech 401(k) ve Spojených státech. Kapitola představuje odchylku od racionálních očekávání při reprodukci míry příspěvků na penzi na úrovni pracovníků v průběhu jejich zaměstnání. Kapitola 2 vytváří nový soubor dat z USA a zkoumá korelaci mezi finanční gramotností, dosažením hypoteční sazby a refinancováním. Empirické odhady motivují zavedení finanční gramotnosti a úrovně úsilí při vyhledávání jako dimenzí heterogenity, které vytvářejí rozdíly ve splácení hypoték. Zjišťuji, že ztráty z nízké úrovně finančních dovedností a úsilí při vyhledávání dosahují téměř 10% celkového úvěru, což znamená významný vliv na rozpočty finančně nekvalifikovaných a nezkušených amerických domácností. Kapitola 3 využívá těchto empirických zjištění a začleňuje rámec pro vyhledávání hypoték na mikroúrovni do standard- ního modelu spotřeby a úspor heterogenních agentů. Finančně zdatní agenti čelí nižším kog- nitivním nákladům na vyhledávání, a proto zkoumají více možností a v konečném důsledku dosahují nižších hypotečních sazeb. V závislosti na majetku a produktivitě se...
|
|
|
Vliv statinů na TGF-β1 signalizační kaskádu in vivo a in vitro
Zemánková, Lenka ; Nachtigal, Petr (vedoucí práce) ; Piťha, Jan (oponent) ; Mladěnka, Přemysl (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Katedra biologických a lékařských věd Kandidát Mgr. Lenka Zemánková Školitel Doc. PharmDr. Petr Nachtigal, Ph.D. Název disertační práce Vliv statinů na TGF-β1 signalizační kaskádu in vivo a in vitro. Tato disertační práce je zaměřena na studium vlivu statinů a zánětu na TGF-β1 signalizaci, především na endoglin a jeho význam ve vztahu k endotelu, jak in vivo, tak in vitro. Transformující růstový faktor beta (TGF β) je multifunkční růstový faktor, který reguluje řadu specifických buněčných pochodů v aterogenezi. Endoglin (TGF-βRIII, CD105) je považován za pomocný TGF β receptor, který může ovlivnit aktivitu TGF-β1 a dalších TGF-β receptorů. Byla popsána spojitost mezi endoglinem a expresí eNOS v cévách, což ukazuje na klíčovou roli endoglinu pro funkci endotelových buněk. Naše in vivo experimenty byly zaměřeny na studium exprese členů TGF-β signalizace, na expresi endoglinu v myší aortě a jeho hladiny v séru. Dále jsme zjišťovali, zda jsou tyto proteiny ovlivněny cholesterolem či podáváním atorvastatinu v dietě. Imunohistochemická analýza prokázala lokalizaci endoglinu na endotelu cév bez aterosklerózy a také na povrchu aterosklerotických plátů. Dále byla pozorována kolokalizace endoglinu, Smad2, pSmad2/3 a eNOS na endotelu...
|
|
|
Rozmnožovací strategie vybraných druhů hroznýšovitých hadů (Boidae)
Vejvodová, Tereza ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent)
Důležitou součástí životní historie každého druhu je počet a velikost narozených potomků, který je limitován velikostí mateřské investice. Čeleď hroznýšovitých hadů (Boidae) zahrnuje druhy s různě velkou mateřskou investicí do potomků. Studovaným druhem byl hroznýšovec kubánský (Chilabothrus angulifer), který má sníženou velikost vrhu, ale produkuje jedny z největších mláďat v celé čeledi hroznýšovitých. Cílem diplomové práce bylo zanalyzovat vztahy mezi parametry životní historie a pokusit se najít možné evoluční příčiny této vysoké mateřské investice. Z výsledků vyplývá, že rozhodnutí samice o reprodukci je v souladu s "Capital breeder" strategií, kdy velikost samice pozitivně ovlivňuje velikost vrhu a mláďat. Překvapivým výsledkem je, že menší (mladší) samice rodí spíše syny než dcery, což lze vysvětlit hypotézou Lokální kompetice o zdroje. Zdatnost mláděte by měla růst s velikostí při narození, což se potvrdilo pouze v mezidruhovém srovnání na pravděpodobnosti přežití, u hroznýšovce kubánského je velmi vysoká. Klíčová slova: hadi, hroznýšovec kubánský, mateřská investice, životní historie, sexuální dimorfismus, poměr pohlaví
|
|
|
Variabilita exprese a umlčování transgenů v rostlinách bramboru a v buněčné linii tabáku BY-2
Nocarová, Eva ; Fischer, Lukáš (vedoucí práce) ; Moravec, Tomáš (oponent) ; Kovařík, Aleš (oponent)
Závěry U suspenzních kultur buněčné linie tabáku BY-2 odvozených z kalusů po transformaci bylo po transformaci téměř 90 % linií tvořeno buňkami s různou mírou fluorescence GFP. Nově zavedená metoda klonování umožnila získání téměř poloviny klonů s homogenní expresí GFP z primárně heterogenních linií BY-2. Heterogenita exprese GFP u transgenních linií BY-2 měla původ jednak genetický (primární linie obsahovaly buňky s různými inzercemi T-DNA) a jednak epigenetický. Epigenetická heterogenita linií BY-2 souvisela s umlčováním transgenů, tvorbou stabilních epigenetických stavů brzy po transformaci a "permanentní heterogenitou" projevující se kolísavými změnami v expresi GFP. Snížení nebo umlčení exprese transgenů u bramboru bylo pozorováno přednostně u linií s vyšším počtem insercí T-DNA a s vyšší počáteční expresí GFP. Umlčení vždy postupně postihlo oba vnesené geny, přičemž vymizení exprese GFP předcházelo (v řádu měsíců) ve všech sledovaných případech ztrátě rezistence ke kanamycinu (umlčení genu NPTII), což naznačuje vzájemné propojení mezi umlčováním obou transgenů. Stejná posloupnost v umlčení obou transgenů byla také pozorována u umlčených linií po obnovení exprese transgenů 5-azacytidinem, který způsobuje demetylaci DNA. Byl navržen možný mechanismus postupného umlčování transgenů v rámci celých rostlin...
|
host ::
RSS.